Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Systém cenotvorby léků: ždíme naše zdravotnictví?

| rubrika: Co se děje | 10. 10. 2012 | 4 komentáře
Zorientovat se v cenách léků je v Česku nadlidský úkol. Liší se lékárnu od lékárny a měnit se můžou několikrát měsíčně. Systém tvorby cen léčiv má řadu odpůrců. Prý zbytečně vysává peníze z veřejného zdravotního pojištění – a tam se ročně hraje o miliardy.
Systém cenotvorby léků: ždíme naše zdravotnictví?

Zdravotní pojišťovny plavou v červených číslech. Poprvé od roku 2008 skončily loni v minusu opět všechny. Výdaje veřejného zdravotního pojištění přesáhly jeho příjmy o víc než pět miliard korun. Ministr zdravotnictví Leoš Heger se snaží peníze do systému nahnat především zaváděním nadstandardů a zvyšováním regulačních poplatků. Část odborníků však upozorňuje, že jednomu z potrubí, které odsává peníze z veřejného zdravotního pojištění především, nikdo nevěnuje pozornost: je jím podle nich český systém tvorby cen léků.

Starý systém se nelíbil výrobcům

Historie cenotvorby léků je spletitá. Proniknout do ní ovšem může být zdrojem mnoha poučení. Zdrojem zábavy ovšem sotva.

Do konce roku 2007 stanovovalo ceny léčiv ministerstvo financí. Co budou hradit pojišťovny, určovala čtyřikrát ročně kategorizační komise ministerstva zdravotnictví. To se nelíbilo výrobcům léků. Mezinárodní asociace farmaceutických firem si stěžovala, že postup je netransparentní, že se výrobci nemůžou proti rozhodnutí o výši úhrad pojišťovnou odvolat a že jsou ceny léků v Česku dlouhodobě drženy nízko.

Senátor Tomáš Julínek proto podal v roce 2006 společně s dalšími senátory ODS ústavní stížnost. Ústavní soud kategorizační vyhlášku, na jejímž základě systém fungoval, zrušil. Stanovil, že výrobci musí mít možnost se proti rozhodnutí o stanovení úhrady léků pojišťovnou odvolat. Ke změnám pravidel cenotvorby léků nás navíc tlačila i legislativa EU.

Nestandardní přílepek a Julínkova třicetikoruna jako kouřová clona

Tomáš Julínek proto začal – už v křesle ministra zdravotnictví – chystat nový systém cenotvorby léčiv. Pomáhal mu s tím například dnešní člen „odbojové skupiny“ kolem Petra Tluchoře Marek Šnajdr. V červenci 2007 však byly přípravy nového zákona náhle ukončeny a jako pozměňovací návrh byl spěšně přidán k zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů, známému jako „Topolánkův batoh“.

Výrazně proti byl tehdejší poslanec za KDU-ČSL Ludvík Hovorka. „Zákon byl vyrván z legislativního procesu. Týden před druhým čtením zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů oznámil ministr Julínek koaličním poslancům, že součástí zákona bude ještě část o stanovování cen a úhrad léčiv,“ popisuje Hovorka. Část poslanců protestovala. „Není možné, aby se tak složitá problematika, která ovlivňuje třetinu výdajů z veřejného zdravotního pojištění, tedy zhruba 60–70 miliard ročně, stala pozměňovacím návrhem,“ míní Hovorka.

Právník legislativní rady vlády navíc podle něj zjistil, že text zákona předložený poslancům obsahoval znění, které vůbec neprošlo připomínkovým řízením. „Poslanec Tluchoř ve sněmovně při druhém čtení ústně načetl celých třináct stran dalšího pozměňovacího návrhu k osmnáctistránkovému pozměňovacímu návrhu, který již byl rozdán poslancům na lavice,“ říká exposlanec Hovorka. A dodává, že nejspíš neexistuje civilizovaná země, kde by se tak složitý zákon s tak obrovskými dopady na systém zdravotního pojištění projednával podobně.

Zákon byl těsnou většinou 101 hlasů přijat. „Zásadní změny v cenotvorbě léků prošly mimo zájem médií a většiny poslanců, kteří vedli válku o zanedbatelné regulační poplatky. Původní zákon, který zaváděl regulační poplatky, se tak stal nosičem pro zásadní změny v oblasti úhrad léčiv, aby se k nim odborná veřejnost a legislativní rada vlády nemohly vyjádřit,“ tvrdí Hovorka.

Část poslanců si na kontroverzní přílepek stěžovala u Ústavního soudu, ten jim ovšem nevyhověl.

Nový systém: těžkopádný a komplikovaný

Ministr Julínek sliboval, že nový referenční systém stanovování cen a úhrad léčiv přiměje výrobce, aby soutěžili o nenižší cenu. Každý rok měla proběhnout revize léčiv, která měla snižovat výši úhrad pojišťovnou – a být tak hlavním nástrojem úspor.

Slovníček pojmů

Generikum: Generikum je ekvivalent originálního léku, který se na trhu mohl objevit, až když jeho předchůdci vypršela patentová ochrana. Obsahuje totožnou účinnou látku a prochází stejně přísným procesem schvalování a testování jako původní lék. Generika rozhodně nejsou neregistrované padělky – ty totiž mohou být životu nebezpečné:

Správní řízení: V současném systému probíhá cenotvorba léků: čili stanovení jeho maximální ceny a výše úhrady ze zdravotního pojištění prostřednictvím správních řízení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Účastníky správních řízené jsou ze zákona kromě SÚKL také výrobci léčiv a zdravotní pojišťovny.Podle kritiků je ovšem systém postavený na správních řízeních zdlouhavý, těžkopádný a tudíž také zbytečně drahý.

Referenční skupina: Do referenčních skupin se léky zařazují v průběhu správních řízení, která stanovují výši úhrady léku ze zdravotního pojištění. V jedné referenční skupině se vyskytují léky, které mají podobnou účinnost a podobné využití.

Nebývalou moc dal nový systém do rukou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který od roku 2008 kromě sledování bezpečnosti léčiv a jejich registrace v České republice stanovuje také cenu léků i výši úhrady pojišťovnou prostřednictvím správních řízení. Jejich účastníky jsou také výrobci léčiv a pojišťovny. Rozhodování je plně v kompetenci SÚKL – s možností odvolat se k ministerstvu zdravotnictví.

„Zákon dává obrovské kompetence do rukou SÚKLu, konkrétně jeho ředitele, který rozhoduje ročně o 60 až 70 miliardách korun ze zdravotního pojištění ročně. Systém je navíc komplikovaný a těžkopádný – umožňuje výrobcům léčiv opakovaná účelová odvolání proti rozhodnutí, a tím oddalování změn úhrad,“ hodnotí exposlanec Hovorka.

Stejný názor má i prezident České lékarnické komory Lubomír Chudoba. „Celý proces je složitý a časově náročný, jeho výsledky jsou pro zdravotníky i pacienty nepřehledné, a především těžko odhadnutelné. Dá se říci, že jsme v EU raritou,“ hodnotí.

SÚKL nový systém hájí. „Ústavní soud zrušil systém, který byl postaven na kategorizační komisi. Nálezem Ústavního soudu byla stanovena povinnost veškerá rozhodnutí vydávat v rámci individuálního posouzení oprávněných nároků producentů léčivých přípravků a tímto způsobem zároveň zajistit i předvídatelnost a transparentnost procesu, včetně možnosti podání opravných prostředků proti rozhodnutí o stanovené ceně nebo úhradě,“ připomíná mluvčí SÚKL Veronika Babicová Petláková. S tím souhlasí i exposlanec Hovorka. Dodává však: „Není ale pravdou, že Ústavní soud odebral rozhodování o cenách léků vládě a předal ho Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Navíc nestanovil, jak má proces tvorby cen a úhrad vypadat – to již byla tvořivost ‚expertů‘ ministerstva zdravotnictví, vedená zájmy farmaceutických firem, zejména tehdejší Mezinárodní asociací farmaceutických firem.“

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny má nový systém své klady i zápory. „Tato radikální změna systém zprůhlednila, dala účastníkům právo se proti rozhodnutí odvolat, zároveň však přinesla spoustu faktických problémů, největším z nich je jeho pomalost a těžkopádnost,“ komentuje mluvčí VZP Jiří Rod.

Čtyři roky se porušoval zákon

Podle exposlance Hovorky navíc SÚKL čtyři roky porušoval zákon – každý rok totiž mělo proběhnout přehodnocení toho, co hradí pojišťovny, u všech léčiv, to se ovšem nedělo; v roce 2011 se pak změnou zákona lhůta pro revize prodloužila na tři roky.

Anketa

Stonáte často?

Dlouhá doba posouzení je podle mluvčího VZP Roda jedním z hlavních problémů, které vedou k plýtvání peněz z veřejného zdravotního pojištění. „Nutno podotknout, že k protahování řízení a oddalování rozhodnutí dochází také z důvodu příliš dlouhé doby vypořádání jednotlivých spisů na ministerstvu zdravotnictví. To v drtivé většině případů překračuje lhůtu třiceti dní na projednání a tím se výsledek snižování úhrad dále oddaluje,“ říká mluvčí VZP Jiří Rod.

První hloubkovou revizi úhrad léčiv dokončil SÚKL teprve loni. „Celkem byla zahájena revize 9729 léčiv v 928 správních řízeních. Takto rozsáhlou revizi provedla Česká republika jako první země Evropské unie. Při hodnocení délky první komplexní revize úhrad je nezbytné vzít v potaz skutečnost, že historicky poprvé dochází k razantnímu omezení zisků farmaceutických firem. Z tohoto důvodu byly z jejich strany využívány veškeré instrumenty, kterými bylo možné revize zdržet – zejména odvolání proti rozhodnutí, které odkládalo jeho účinek. Dokončení revize přináší možnost roční úspory v celkové výši 8,78 miliard korun,“ uvádí mluvčí SÚKL. Exposlanec Hovorka však upozorňuje, že není k dispozici jednotná databáze, která by zahrnovala všechny kategorie léčiv a která by umožňovala vyhodnotit ceny léčiv, úhrady zdravotních pojišťoven a celkové náklady na konkrétní léčiva před účinností nového zákona a po jeho účinnosti.

Předražená generika a tupé hlasování

Se zdržovací taktikou výrobců léčiv se podle mluvčí SŮKL Veroniky Babicové Petlákové zákonodárci již vypořádali v novele zákona o zdravotním pojištění z roku 2011 „Například už byl zrušen odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí výše a podmínek úhrady,“ doplňuje.

K dokonalosti má však novela podle kritiků daleko. „Jejím uplatněním dochází k takovým absurditám, že generikum originálního léku, které ve všech rozumných systémech zdravotního pojištění přináší úspory, může získat stejnou úhradu jako originální lék, ba dokonce za jistých okolností může dojít k situaci, že zdravotní pojišťovna musí za generickou kopii platit víc než je úhrada originálu (!). To je zřejmě celosvětové unikum,“ popisuje mluvčí VZP Jiří Rod.

Co se děje, když vstoupí na trh generikum

„V případě, že na trh vstoupí nové generikum a držitel rozhodnutí o registraci má zájem o stanovení ceny a úhrady, je mu dle zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném od 1. 12. 2011, cena a úhrada stanovena s ohledem na úhradu originálního přípravku – tedy snížena o 32 % oproti ceně a úhradě originálu. V případě vstupu na trh prvního ‚biologického generika‘ (tzv. biosimilar) je cena a úhrada snížena o 15 %.

Následně je zahájena zkrácená revize dotýkající se všech terapeuticky zaměnitelných léčiv s cílem zohlednit vstup nových léčivých přípravků na trh. Právě tento krok vede ke snížení úhrady u originálního přípravku. Od 1. 12. 2011, tedy od platnosti novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, bylo zahájeno několik správních řízení reagujících na vstup nového přípravku na trh. Právě tato řízení vedla k předpokládaným ročním úsporám v celkové výši přesahující 87 mil. Kč (vyhodnoceno na základě úhrad roku 2012),“ vysvětluje mluvčí SÚKL Veronika Babicová Petláková. Děkujeme pěkně, už je to jasné.

Podle exposlance Ludvíka Hovorky je tak v Česku běžná situace, kdy vedle sebe existuje originální lék a třeba tři generika a všechny mají plnou úhradu ze zdravotního pojištění. „Přitom registrace generika by měla znamenat neprodlené přehodnocení úhrad v celé referenční skupině léčiv a snížení úhrad i u originálních léků - což ostatně měla být hlavní výhoda nového systému,“ vysvětluje Hovorka. Ve výsledku tak vydělávají především farmaceutické firmy.

S kritickými argumenty exposlance Hovorky i prezidenta Lékárnické komory souhlasí také prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Zbývá si jen dohledat, kdo do zákona propašoval v závěrečné fázi ten inkriminovaný návrh tak, aby o něm zákonodárci nemohli diskutovat, ale museli tupě hlasovat pro, pokud nechtěli způsobit pád tehdejší vlády,“ poznamenává.

Podle exposlance Ludvíka Hovorky vydává systém zdravotního pojištění za léčiva zbytečně miliardy korun ročně navíc. „Systém zavedený v roce 2008 se stal velmi cennou pokusnou laboratoří, ve které se téměř pět let důkladně zkoušejí různé slepé cesty lékové politiky. Je potřeba se nad získanými zkušenostmi zamyslet a využít je, jinak to byla ztráta času,“ uzavírá prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

A co z toho plyne pro obyčejného člověka? Inu, chraňte si zdraví. V cenách léků se jen tak nevyznáte, jisté je jen to, že líbit se vám nebudou. A způsobů, jak se s nimi popasovat je pramálo. Známe je ovšem všechny:

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+27
Ano
Ne

Diskuze

13. 10. 2012 | 18:41 | Petr

A určitě za asistence hegra, julínka, šnajdra a zaručeně i toho julínkova pazgřivce !!!!§§§ (Příjmení psána záměrně malými písmeny-velká si nezaslouží zloději !!§§§§ více

10. 10. 2012 | 13:46 | Hugo

Jsou i jiné fígle... Když se málo dlabou prášky, zařídí se, aby se snížila třeba přípustná hranice cholesterolu... A prášky tak začnou dlabat i lidi, kteří byli podle původního hodnocení zdraví jak řípa... více

10. 10. 2012 | 10:50 | KarelT

Celá farmaceutická mašinérie je obrovský byznys až na půdu. Mimochodem není pravda že léky musí být drahé aby se zaplatil vývoj. Náklady na marketing a všechno co s tím souvisí (reklama, provize lékařům a prodejcům, lobbing)...více

10. 10. 2012 | 7:33 | Johny

Dobře napsaný článek. Je přeci jasné, že lékárnictví je byznys a zájmem výrobce léků není to, abychom byli zdrávi a tím pádem léky nekupovali. Nejdůležitější je mít co nejvíce "udržovacích" léků, tedy těch, co musíme brát...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Averze, Ebit, Auditing, o2, česká spořitelna, daň z příjmů, eet, neveřejná nabídka, sociální postavení, Jihomoravský kraj, Car Price Report, správní řízení, daň z převodu nemovitosti, hospodářská krize v USA, MSCI Frontier Markets, procesy, pojistné, Jiří Hos

1Z37459, 3S50220, 3S50220, 4H11215, 8X888888

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK