Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Štěkáme. Karavana jde dál. Matěj Hollan o čachrech kolem stěhování brněnského nádraží

| rubrika: Rozhovor | 14. 8. 2012 | 8 komentářů
Na desítky miliard by přišel přesun brněnského vlakového nádraží. Brňané by na něm asi nevydělali. Až na ty, z jejichž pozemků by se rázem staly zlaté doly. Jejich napojení na místní politiky asi nepřekvapí. Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění poodkrývá souvislosti.
Štěkáme. Karavana jde dál. Matěj Hollan o čachrech kolem stěhování brněnského nádraží

Matěji, kromě hazardu, o němž byla řeč v předchozím díle našeho rozhovoru, se dlouhodobě věnuješ také přesunu brněnského nádraží. Co si o tom myslí Brňané? Chtějí přesun?

Od roku 2004, kdy se uskutečnilo referendum, v němž se 85 procent Brňanů vyjádřilo proti přesunu nádraží, se situace nijak zásadně nezměnila. I když se referenda zúčastnilo jen 24,9 procenta voličů – je nutné zdůraznit, že tehdejší radnice ve složení ODS a KDU-ČSL vyzývaly prostřednictvím letáků občany, aby k referendu nechodili – a referendum tak nemohlo být závazné, je to největší průzkum veřejného mínění, který máme. Postoj Brňanů pak potvrdil i průzkum, jež si nechaly v roce 2010 vypracovat předvolební Otázky Václava Moravce. Tehdy bylo proti 62 procent odpovídajících…

Proč by se vlastně mělo nádraží z centra města přesouvat?

Původní myšlenka na přesun nádraží pochází z 20. let 20. století. Tehdy se argumentovalo především tím, že parní lokomotivy jsou hlučné a smrdí, což obtěžovalo movité měšťany bydlící v centru města. Tehdejší budovatelé (v dobrém slova smyslu) navíc intenzivně žili myšlenkou Velkého Brna – obrovské megalopole, která nezadržitelně poroste, a proto bude nádraží i po přesunu za pár desetiletí středobodem moderní průmyslové aglomerace.

Což se tak úplně nestalo…

Z posudku Státní banky československé, 1988

To ne. Přesto jsou z tehdejšího pohledu plány na přesun nádraží obhajitelné. Dnes už ale neplatí. Pak přišli komunisté a odsun nádraží se zhruba od šedesátých let znovu projektoval a projektoval. Až v roce 1988 Státní banka Československá udělala hodnocení výhodnosti obou poloh nádraží (tehdejší technické řešení obou variant bylo jiné než dnešní). Z dokumentu vyplývá, že pokud by Brňané na přesunu nádraží trvali, ať si ho také z vlastní kapsy zaplatí. Žádné přesvědčivé důvody pro odsun už v té době nebyly. Bude to drahé a nevýhodné. Drsné je, že tyto pochyby o smysluplnosti odsunu nádraží banka vyjádřila v době komunismu…

Proč se po revoluci pohled změnil?

On se v zásadě nezměnil, protože navzdory ekonomickým i dopravním faktům existovala v zásadě stejná skupina lidí, která by na přesunu mohla vydělat. Pro Brňany by se situace jen zhoršila. Přestoupit na tramvaj nebo na noční autobusové linky je dnes otázkou minuty, linek jezdí k současnému nádraží výrazně víc, než by vůbec bylo možné přivést k nádraží v odsunuté poloze. V případě odsunu nádraží by se cestování MHD v celém Brně prodloužilo; a také propustnost hrdla nádraží (zhlaví) by byla dle posudku státního Centra dopravního výzkumu, v. v. i., (ale i podle našich expertíz) nedostačující. Celkově by se cestování jak po Brně, tak do Brna zkomplikovalo…

Posouzení časové dostupnosti ve variantách přestavby ŽUB. Říha, Košťál, 2007

Závěr posudku Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

Malá vložka pro Nebrňáky. Kam by se vlastně nádraží mělo přesouvat?

Geograficky by mělo nové nádraží vzniknout kilometr na jih od toho stávajícího, asi 200 metrů pod autobusovým nádražím Zvonařka. V sedmdesátých letech se rozdělil železniční průtah městem tak, aby do centra zajížděla pouze osobní doprava, nákladní vlaky centrum objíždějí právě tudy. I když je takové oddělení osobní a nákladní dopravy sen mnoha měst, my jdeme opačnou cestou. Osobní a nákladní doprava by se opět sjednotila na stávající trase dopravních vlaků. Středem osobního nádraží tak budou frčet nákladní vlaky jeden za druhým.

Přesto je hlavní problém jinde. Celý projekt je neuvěřitelné nákladný. Stavba nového nádraží na zelené louce vyjde na desítky miliard. Plány počítají se stavbou největší železniční mostní konstrukce ve střední Evropě. Vlaky by nezastavovaly na zemi, ale „v prvním patře“. Odhady mluví zhruba o třiceti miliardách, za které by šlo postavit odsunuté nádraží, přivést k němu MHD, vystavět infrastrukturu Jižního centra – a to nepočítám obvyklé prodražení během stavby. Do této sumy není započítána výstavba „metra“ pod Brnem, bez kterého je ovšem podle nás z kapacitních důvodů nemožné odsunuté nádraží uvést do provozu.

Brnění, občanské sdružení

Občanské sdružení Brnění vzniklo v Brně v roce 2010 jako reakce na záměr tamější radnice vybudovat podzemní garáže pod Zelným trhem přímo v srdci města. Výstavbu garáží se nakonec podařilo zastavit. Nyní se sdružení v Brně snaží mimo jiné zapojit veřejnost do tvorby nového územního plánu. Celorepublikový dosah má jeho boj proti hazardu, v Brně vytvořilo mapu heren, která dokazuje, kolik je jich umístěno v rozporu se zákonem, dalším obcím poskytuje návod, jak se hernám, herním automatům a videoloterijním terminálům bránit.

Kdo by měl projekt zaplatit?

Stát a Evropská unie – to alespoň tvrdí primátor Onderka a spol. Ve skutečnosti je nereálné, aby Evropa tento dopravně špatný projekt bez podpory veřejnosti podpořila.

A co nějaký soukromý investor?

Takové věci nikde na světě neřeší soukromí investoři. Ano, podílejí se třeba na stavbě nádražní budovy, třeba jako v Praze italská státní firma Grandi Stazioni, ale veškerou infrastrukturu, kterou nádraží potřebuje, vždy platí stát. Jde o strategickou investici. Dopadlo by to tedy tak, že my z našich daní zaplatíme za něco, co nefunguje, co je drahé a vydělají na tom jen ti, kteří buďto vlastní pozemky, jichž se má přesun týkat, nebo ti, kteří se budou na realizaci projektu podílet.

Na druhou stranu je pravda, že současné brněnské nádraží není zrovna oázou krásy, čistoty a komfortu pro cestující.

O tom, že současné brněnské nádraží potřebuje modernizovat, nikdo nepochybuje. Je to potřeba. Rekonstrukce se ale může realizovat po ucelených etapách, což u přesunu nejde, navíc může vyjít podstatně levněji. Udržování stavu nádraží a přednádraží v současné podobě je součást jejich „kampaně“ pro odsun.

Komu současné nádraží patří?

Vše kromě kolejí má od roku 2008 od Českých drah na čtyřicet let v pronájmu s předkupním právem firma Brno New Station Development, což je subjekt, který vznikl účelově krátce předtím, než České dráhy v roce 2007 oznámily, že vyhlašují tendr na provozovatele nádraží.

Kdo za touhle firmou stojí?

Brněnští členové Občanské demokratické strany a jejich přátelé. Předsedou představenstva je podnikatel Radek Konečný, místopředsedou představenstva je Jiří Hos, místopředseda brněnské ODS a zastupitel města Brna, a posledním členem představenstva je Jiří Hromada, Konečného dlouholetý kolega. Právě jim dnes patří rozsáhlé pozemky  od mostu přes Svratku až po viadukt na Kolišti.

Ilustrace 4: pozemky Brno New Station Development vlevo, ten velký pás

Ilustrace 5: vizualizace sociálních sítě na základě obchodního rejstříku

Když ses o pronájem nádraží s předkupním právem začal zajímat, narazil jsi. České dráhy ti odmítly poskytnout nájemní smlouvu. Podobně jsi pochodil, když jsi chtěl vidět dokumentaci k výběrovému řízení, na jehož základě firma Brno New Station Development zvítězila.

Přesně tak. Když jsem zjistil, že řadu klíčových pozemků, bez nichž by nemohla modernizace stávajícího nádraží proběhnout, spravuje firma, která na nich může postavit (v případě souhlasu Správy železniční dopravy cesty, s. o.) v zásadě cokoliv a modernizaci nádraží tím zablokovat, začal jsem se pátrat po detailech. Jakmile se začaly Dráhy cukat, v hlavě mi zablikala červená kontrolka. Vždycky, když vám veřejná instituce nechce něco vydat, má k tomu svůj „dobrý“ důvod.

Brněnské nádraží navíc dnes vypadá naprosto stejně jako před čtyřmi roky. Za tu dobu se na pražském hlaváku udál malý zázrak…

Věci se začaly hýbat teprve před nedávnem. Před pár týdny jsem si všiml, že ze tří obchodů, které byly dlouho jediným servisem na nádraží, je jich najednou dvanáct. Zdá se, že nájemce – Brno New Station Development – pochopil, že přesun nebude, a konečně se snaží nějakým způsobem vydělat na stávajícím nádraží. Což je dobrý příslib do budoucna.

Pořád tam ale nevidím žádnou snahu nádraží nějak inovovat jako třeba v Praze.

To ne. Ale je to hlavně proto, že zainteresovaní donedávna v přesun věřili a s nádražními budovami měli zcela jiné zájmy.

Matěj Hollan. Vlastními slovy

Matěj Hollan

Zrozen v orwellovském roce v Brně, jež se později přejmenovalo na Krno. Člen občanského sdružení Brnění, s kterým se snaží zejména regulovat nelegální hazard v celé republice a v Krně zvláště. Porušování zákona o loteriích společně s vámi Brnění úspěšně mapuje: MapyHazardu.cz. Mimo hazard řeší záležitosti krněnské – zapojování zdejší veřejnosti do rozhodování i jindy než v den voleb, územní plán města Brna, Jižní centrum a brněnské nádraží. Je členem redakce Žít Brno. Kontaktovat mě můžete na brneni@gmail.com nebo 774956148.

Ke smlouvě o pronájmu ses nakonec dostal. Jak?

Nejdřív jsem České dráhy na základě svobodného přístupu k informacím požádal o poskytnutí smlouvy. Odepsali mi, že jde o obchodní tajemství a že mi smlouvu neposkytnou. Proto jsem se vzápětí odvolal s vysvětlením, že o obchodní tajemství nejde. Následně přišlo konečné zamítnutí podepsané přímo generálním ředitelem Žaludou a nezbylo mi než zaplatit tři tisíce za kolky a České dráhy zažalovat. Proto jsme ve spolupráci s týdeníkem Ekonom celou věc medializovali. Když ale redaktor Ekonomu Jiří Pšenička Žaludovi zavolal, dozvěděl se, generální ředitel vůbec neví, o co jde, i když zamítnutí podepsal. Na základě toho jsme se s panem Žaludou setkali osobně. Na schůzce mi vysvětlil, že běžně podepisuje rozhodnutí, která nečte, protože toho má moc a věří svému právnímu oddělení. Což vlastně docela chápu. Má svůj management, kterému věří, jako plno dalších „manažerů“. Smůlu má v tom, že neřídí soukromou firmu ale státní.

Jak setkání dopadlo?

Vlastně pozitivně. Potvrdil mi, že přesun nádraží je chiméra a že mi smlouvu po konzultaci s právníky poskytne. Začátkem července mi pak smlouva skutečně přišla. Bylo z ní rámcově pochopitelné, o co jde, některé – podle mého zásadní – části jako například výpovědní důvody, však byly začerněny. Dnes (rozhovor proběhl 16. července, pozn. autora) dopoledne jsem pak měl další schůzku se zaměstnanci Odboru správy majetku, kde jsme si opět vyjasňovali pohled na věc. České dráhy jsou jako akciová společnost vlastněná státem v poměrně nevýhodné situaci, protože musejí poskytovat data na základě svobodného přístupu k informacím, což konkurence nemusí, a zveřejnění smlouvy je podle jejich slov může poškodit při vyjednávání o pronájmech jiných nádraží. Během této schůzky mi po předchozí dohodě zaměstnanci poskytli kopii smlouvy v elektronické podobě v pédéefku. I tato verze obsahovala stejná černá místa, někdo ale jaksi zapomněl, že když v pédéefku přejede po začerněném textu myší, barva zmizí… Tak že už je konečně veřejnosti dostupná celá smlouva na brněnské nádraží (černěodčerněně), i když jsem předtím musel hodinu a půl poslouchat, proč mi opravdu nemohou poskytnout a že kdyby jim to Žaluda nepřikázal, nic mi nedají.

Myslíš, že to někdo udělal schválně? Aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

Anketa

České dráhy jsou...

Nevím… Spíš to působí komicky. Ale možná, že to tak je. Stejně jako umím hrát divadlo já, proč by ho neuměli hrát oni.

Co ses dozvěděl nového?

Kromě toho, že nájemce byl vybrán na základě výběrového řízení na čtyřicet let a předkupní právo se vztahuje na veškeré pozemky, které nebude používat Správa železniční dopravní cesta k provozu železnice, nakonec vlastně nic. Respektive kdo chce, může si to všechno přečíst a udělat si názor sám.

Jako největší problém vnímám osobně předkupní právo, které Brno New Station Development získalo. Firma sice může platit slušné nájemné, ale po 40 letech jí spadnou neuvěřitelně hodnotné pozemky do klína – bez soutěže, bez veřejné diskuze, na základě jakéhosi pradávného výběrového řízení z roku 2007. Což je u firmy s anonymními akciemi podivné a potenciálně nebezpečné. Je prostě ostuda, že takhle zásadní projekt nikdo nekonzultoval s veřejností. Ale možná jsou plány firmy i Českých drah v zásadě bohulibé, jen z toho vyčnívá ta neochota veřejně své záměry představit a obhájit a protiprávní zatajování informací.

Jak vidíš další vývoj kolem nádraží?

Od minulého roku máme k dispozici architektonickou studii, jak by mohlo nádraží v centru po přestavbě vypadat. Vyrobili ji pro nás architekti z Vysokého učení technického Brno Chybík, Krištof a Vrbka. Veřejnost se s ní a i dalšími aktuálními studiemi může seznámit na našich stránkách, architektonickou prezentaci pak může přímo vidět na stránkách Chybíka s Krištofem. Stejný tým pro nás teď zpracovává studii na dočasné využití Jižního centra – aby Brno nemuselo čekat, než se poloha nádraží a modernizace železničního uzlu vyřeší a rozsáhlé území těsně vedle historického centra, které nyní leží ladem, se zastaví těmi administrativními centry a hypermarkety, které jsou tam v plánu.

Co se bude dál s nádražím dít, je zatím ve hvězdách. Jak nám nechal vzkázat jeden ze členů představenstva Jiří Hromada: „Psi štěkají, ale karavana jede dál…“

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+11
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

14. 8. 2012 10:37, JokeM

p. Hollan a lidi okolo něj mají můj hluboký obdiv. Mít nervy a žaludek na boj s větrnými mlýny. Snažit se po dobrém a v rámci stávajících zákonů něco změnit to si neumím už ani představit.

Reagovat

 

+19
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 8. 2012 7:31, Roman

Ona argumentace pana Hollana je jako obvykle hodně jednostranná. Ze všeho si vybere jenom to, co se mu hodí, a z toho, co se mu nehodí, a ještě to podá takovým způsobem, aby to vypadalo, jak jej argumenty podporují. Stejně tak i u hazardu. Pro mě osobně je toto sdružení vyloženě nedůvěryhodné.

Reagovat

 

-19
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal Kára 14. 08. 2012 12:50)

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

16. 8. 2012 | 15:04 | Pavel

Michal Kára tu v diskuzi pomíjí zásadní věc. Stavba nového nádraží včetně napojení infrastruktury, mraky přeložek a souvisejících staveb má stát cca 30 miliard (pokud to bude jako u Blanky tak klidně 60) a ty nemá ani zadlužené...více

15. 8. 2012 | 20:43 | josef Myslivec

Matěji Holanovi se podařilo zatím nejpřesněji a nejhutněji zpracovat téma stěhování nádraží. Zabývám se tou kauzou přes 30 let a mám ji přehledně zpracovanou na http://www.nadrazibrno.wz.cz včetně návrhů na řešení. Matěji...více

15. 8. 2012 | 9:51 | Michal Kára

Vždyť na konci píšu, že se to nejspíš nevyplatí. více

15. 8. 2012 | 7:31 | Roman

Ona argumentace pana Hollana je jako obvykle hodně jednostranná. Ze všeho si vybere jenom to, co se mu hodí, a z toho, co se mu nehodí, a ještě to podá takovým způsobem, aby to vypadalo, jak jej argumenty podporují. Stejně...více

15. 8. 2012 | 0:09 | croco

1) Dá se taky argumentovat opačně - stojí 30 miliard za to, aby se nádraží přesunulo jenom o 800m nebo kilometr? 4) Současné nádraží je na hranici kapacity - A jak kapacitu řeší to nové? Mimochodem, i když teda Hollan taky...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

ROE, Politický cyklus, Strukturální nezaměstnanost, itálie, unicredit, daň z příjmů, pavel kohout, petr fiala, Anacap Financial Partners, pozadí, puncovní úřad, vývoj trhu, podnikové investice, provedení stavby, evropské úřady, investiční instrumenty, pavel andrt, pachatel

2C29979, 1ST3936, 2AM5311, 2C29979, 4AU1993

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK