eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

Martin Vlnas | rubrika: Rozhovor | 12. 5. 2012 | 2 komentáře
eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou
„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy ne kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou, který poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGovernmentu a díry, kterými ze státních databází můžou utíkat data k nepovolaným očím.

Vstanou noví úředníci!

Minulý díl jsme zakončili nelichotivým hodnocením nového zákona pro základní registry, centralizovanou databázi základních dat. Ačkoliv měla novela původně odstranit snadno zneužitelná rodná čísla, posílit naše soukromí a zlevnit administrativu, nestalo se. Rodná čísla zůstávají v platnosti po „přechodnou dobu“ do roku 2025. Co se tedy vlastně reálně změnilo?

Pokud se zaměříme čistě na rodná čísla, tak vlastně nic. Rodná čísla zůstávají pro řadu databází naším identifikátorem. Kvůli tomuto zákonu se přitom muselo změnit dalších 187 dalších zákonů. Jde tedy o obrovskou legislativní úpravu, která samozřejmě něco stála. A ještě víc stála její implementace. Pro správce jednotlivých agend totiž tato změna představovala jedinečnou šanci, jak snadno získat prostředky na dlouho odkládaný upgrade jejich systému.

O jaké sumě je řeč?

Kdo vyhrával v tenderech na základní registry?

Tendr na registr práv a povinností za necelou půlmiliardu korun získala společnost Asseco Central Europe, registr obyvatel pak za víc než 300 milionů vytvořila firma ICZ. Registr adres a nemovitostí za zhruba 400 miliónů připadl společnosti NESS Czech. Zakázky na registr osob a informační systém základních registrů vysoutěžily společnosti Adastra a AutoCont CZ

zdroj: MF Dnes

Prokazatelné náklady na základní registry jsou už několik miliard. Tím nemyslím dodatečné náklady, jako byla úprava těch mnoha zákonů a přizpůsobení příslušných agendových systémů. Myslím tím přímé náklady, například výběrová řízení, u nichž byl už rok a půl předem známý vítěz. Jména čtyř vítězných firem dokonce redaktor MF Dnes uložil u notáře, stačilo mu k tomu oslovit několik IT odborníků. A hádejte, jak to po dvou letech dopadlo? Trefil se ve všech případech… Vítězné firmy přitom byly o 300 milionů dražší, než jejich poražená konkurence. Všechno se tak obrovsky prodražilo.

Politici ale přesto zákon prodávají jako zásadní zjednodušení agendy a výhru…

… ano, tvrdí to. Když se jich ale zeptáte, kolik že bude v důsledku zjednodušení propuštěno nepotřebných úředníků, žádnou jasnou odpověď nedostanete. Právě naopak. Kvůli základním registrům vznikl nový úřad, další úřady pak rozšířily svoji agendu. A na to samozřejmě potřebujete další zaměstnance. Místo toho, aby se vše zjednodušilo, nastal pravý opak. A to je u moci koalice, která o sobě tvrdí, že je pravicová, a v jejímž volebním programu najdete věty o zeštíhlení státní správy.

Nacházíte na novele nějaká pozitiva?

Ale ano. Dřív bylo zcela běžné, že třeba v katastru nemovitostí byla uvedena stará adresa trvalého bydliště, i když jste si ho řádně přehlásil jinam. To se díky novele už stát nemůže. Všichni budou mít všude správnou adresu. Pokud ji bude mít někdo někde špatně, bude ji mít špatně všude. První úředník, který takovou chybu zjistí, pak má nově povinnost chybu opravit nebo zjednat nápravu. Obecně je ale možné říci, že se slibované velké zlepšení nekoná. Místo dat bude i nadále obíhat občan, protože ústup ze státního paternalismu se nekoná. Data budou sice obíhat také, ale vy nebude mít žádnou kontrolu nad tím, kam se zrovna rozeběhla. Už sice nebude tak snadné získat o vás během chvíle všechny dostupné informace, pořád to ale je daleko od ideálu.

Úřad se nebude ptát

Kdo je Petr Říha?

Autor prvního českého slovníku o internetových technologiích a dalších výkladových slovníků informatiky v tištěné i on-line podobě. Zažil rozkvět a pád kdysi slavného Podniku výpočetní techniky, poté pracoval v několika menších firmách s českými i zahraničními vlastníky. Z dlouholetých zkušeností při tvorbě on-line aplikací pro státní správu a z nekonečného vrtění hlavou nad poměry panujícími v české kotlině vznikla potřeba některá méně známá fakta publikovat a ztížit tak jejich zamlžování a manipulace. S přáteli založil sdružení na podporu českého eGovernmentu.

Občanské sdružení Egonov se snaží o věcný, konstruktivní přístup, serióznost a nezávislost na veřejné správě. Předkládá věcná a podložená fakta, cituje své zdroje a striktně fakta odděluje od názorů a domněnek. Přednáší na školách, vystupuje v médiích a chystá se zastupovat své členy při odhalování nešvarů spojených s elektronickou vládou a správou veřejných statků. Sdružení je otevřené pro morální a vytrvalé lidi podobných názorů. Od roku 2008 sdružení poukazuje na nedotaženost tzv. základních registrů veřejné správy, na špatnou spolupráci úřadů s veřejností a na konkrétní případy, při kterých dochází k mrhání veřejnými penězi.

Mluvíte o těžko kontrolovatelném oběhu dat. Co si pod tím mohu představit?

Určitě si vzpomenete na kauzu, kdy Marian Hudec, detektiv varnsdorfské policie, špehoval vrcholné politiky a další vlivné osoby. A dařilo se mu náramně. Já osobně přitom nevím o žádné legální možnosti, jak zjistit, že mě někdo sleduje. A to je jen vrchol ledovce. Já ani vy nevíme, kolik lidí může získat naše důvěrná data ani kteří to jsou. Samozřejmě se můžete dotázat příslušného úřadu, který vám musí do třiceti dní odpovědět. Pokud ale nejste spokojen s odpovědí, máte smůlu. Můžete napsat ombudsmanovi.

A to jste přitom na vývoji informačních systémů pro státní správu participoval…

Pracoval jsem ve firmě, která takové systémy dodávala, a byla to slušná firma. Ale pracovala podle zadání, jinak to ani nejde. Tak třeba v systému, který jsme vyvíjeli pro Prahu 4, se musela úřednice, jež chtěla získat osobní údaje, identifikovat a vysvětlit, proč tyto údaje potřebuje. Stačilo ale napsat „požaduji to pro agendu občanských průkazů“ – a bylo to. Kontrola neexistovala. Údaje putovaly rovnou k úřednici. Pokud by je pak náhodou prodala někomu, kdo by je opravdu zneužil, v životě se viníka nedopátráte, protože ke stejným údajům má přístup prakticky kdokoliv. Další příklad. Pokud vyvážíte obraz nebo transportujete sošku na výstavu do zahraničí, co je úředníkovi po tom, jak se jmenovala vaše matka za svobodna? On k těmhle informacím přitom přístup má. Každý úřad si zkrátka při přípravě novely sepsal, co by tak potřeboval za osobní údaje, a ty taky, pokud to nebylo donebevolající, dostal.

Nikomu nepřišlo divné, že Národní památkový ústav nutně potřebuje jméno matky za svobodna?

Ne… Buď nebyl čas, nebo nebyla vůle.

Co se bude dít, pokud se vzepřu a údaje úřadu odmítnu poskytnout?

Nic. Úřad se vás totiž vůbec nebude ptát. Jakmile má jednou přístup do základních registrů, kde tyto údaje jsou, a přístup k těmto informacím mu byl schválen, máte smůlu. Do toho už nemáte co mluvit.

Když tedy přijde pohledná mladá dáma na Úřad pro kontrolu jakosti pletených kamaší a tamní úředník si bude chtít proklepnout, jestli je volná, teoreticky mu v tom nebude nic bránit, protože si úřad před lety požádal o přístup k rodinnému stavu?

Ano. Bez problémů.

Šikana, ponižování, svévole

Kolik státních databází a registrů vlastně dnes existuje?

To netuším, ale opravdu mnoho. Jeden příklad za všechny. Česká národní banka ze zákona eviduje a reguluje různé typy subjektů a služeb, mimo jiné i tzv. elektronické peníze. K tomuto účelu si zřídila dokonce 43 databází. Věděl jste to? Problém tak není jen v tom, že nevíte, kdo co shromažďuje. Na komplikace narazíte často i tehdy, pokud potřebujete něco najít. Databáze často nejsou propojené ani v rámci jednoho subjektu, Česká národní banka je toho zářným příkladem. Abyste tam něco našel, musíte nejprve vědět, kde máte hledat. Některé databáze jsou navíc úplně prázdné…

Zajímavá je ale třeba i situace v evidenci nezaměstnaných. Tady už nejde o hledání nebo o nejistotu, ale o klasický dohled Velkého bratra.

Jak to?

Kdo přišel o práci, ten se často musí pravidelně hlásit na poště nebo na Czech Pointu. Připomíná to dohled probačního úřadu, kde se odsouzený také musí pravidelně hlásit, tam je ale nutné rozhodnutí soudu. Zde stačí vzbudit podezření u příslušné úřednice na Úřadu práce. Pokud vás vyzve k návštěvám dvakrát týdně, nemáte šanci. Dostavit se musíte. A to v čase, který se dozvíte vždy jen jednu schůzku dopředu a který musíte dodržet s tolerancí plus minus 15 minut. Jste totiž podezřelý (presumpce viny), že chodíte makat načerno a úřad nestíhá nelegálního zaměstnavatele, ale preventivně trestá pracující. Zdá se to absurdní, ale není to problém několika jedinců. Na kontroly chodí přes 17 tisíc lidí. Šikana, ponižování, svévole, takhle také vypadá český e-government.

Ministr Drábek si na Prima Family pochvaloval, kolik ušetřili. Bohužel, bezmoc a naštvanost se nedají přepočítat na koruny a na krátkozrakost nejsou pilulky. Příkladem podobné bezohlednosti je VISAPOINT a mohli bychom pokračovat.

A pak je tu IZIP, elektronická zdravotní knížka.

Záchranka v akci nebude brouzdat po internetu

Co je nového tady?

Anketa

Pořídili jste si IZIP?

Náklady na IZIP byly vyčísleny na víc než dvě miliardy korun a celý projekt byl pak ukončen. To je žhavá novinka. Jde ale jen o třešničku na dortu. To zásadní se událo dřív. Jak je možné, že byla firma s přístupem k citlivým zdravotním údajům prodána do Švýcarska společnosti, která existovala jen několik dní a jejíž majitel vlastní dalších 35 firem? Jak je možné, že takovýto prodej někdo schválil? Jak je možné, že Pavel Horák [ředitel VZP, pozn. red.] ještě nesedí? I kdyby měl sebelepší úmysly a i když uvěřím tomu, že z toho neměl ani korunu, tohle přece nejde… Tím ale otázky nekončí. Jak mohli takovou firmu prodat do zahraničí dva čeští europoslanci, kteří se o svých podílech v této firmě ani neobtěžovali informovat europarlament?

Zajímavé na projektu je i to, že za přístup k důvěrným informacím z IZIP nebyly stanoveny žádné pokuty, tedy pokud by takový přístup byl neoprávněný. Nechápu nikoho, kdo se tam dobrovolně přihlásil.

Lidé si IZIP přesto houfně pořizovali.

Protože nepřemýšleli. Stačilo trochu mediální masáže. IZIP vám může dokonce zachránit život.Pořiďte si IZIP, lékař okamžitě pozná vaši krevní skupinu. I laik ví, že krevní skupinu musí lékař zjistit pokaždé, když to stav pacienta vyžaduje. Ale přece nebude nad krvácejícím nebožákem brouzdat po internetu! To je mnohem pracnější. Nedokážu si bohužel vybavit ani jednoho lékaře, který proti tomu paskvilu veřejně vystoupil.

Nějak nám chybí optimistický závěr...

... a to by byla chyba. Úředníci jsou lidé a chtějí mít radost z výsledku své práce, pomozme jim v tom. Přestože všichni kritizujeme vládu, parlament a korupci, hlavně u velkých zakázek, svoboda slova a svobodné konání nám zatím zůstaly. Články jako je tento mohou vycházet i proto, že se autor ani redakce nebojí uvěznění, až si to přečte někdo s červenou knížkou. Hlavně toto si chraňme. Čtenáři také vědí, že jsou zde nezávislá média, sdružení a nadace, které jim pomohou. Tedy budou-li sami čtenáři mít odvahu a chuť. Cinkat klíči nestačí.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+32
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

5. 5. 2012 | Martin Vlnas

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. 85 % nákladů má hradit Unie a 15 % stát. Jsou to pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí,... celý článek

Sockarta jako vstupenka do soukromí milionu domácností. Za čtvrt miliardy ročně. Co si o tom myslíte?

26. 1. 2012 | Gabriel Pleska | 64 komentářů

Sockarta jako vstupenka do soukromí milionu domácností. Za čtvrt miliardy ročně. Co si o tom myslíte?

Sociální karty dostanou „sociální případy“, zdravotně postižení, ale taky maminky na mateřské a rodiče pobírající rodičovský příspěvek. Stát prý ušetří jen na složenkách 20 milionů... celý článek

Národní špehounský registr. Co si o tom myslíte?

1. 12. 2011 | Petra Dlouhá | 21 komentářů

Národní špehounský registr. Co si o tom myslíte?

Nový národní zdravotní registr. Mluví se o něm jako o nejbrutálnějším útoku na soukromí občanů v dějinách České republiky. Úřad pro ochranu osobních údajů apeluje na ministra Hegra,... celý článek

Hlídejte si rodné číslo. Jeho zneužití vás může přijít draho.

7. 4. 2010 | František Mašek | 41 komentářů

Hlídejte si rodné číslo. Jeho zneužití vás může přijít draho.

Banky často chtějí, abyste souhlasili s poskytnutím svých osobních údajů dalším institucím z jejich finanční skupiny. Můžete odmítnout. Banka by vás za to trestat neměla.

Další pacienti mohou kontrolovat lékaře přes internet

7. 4. 2008 | Eva Sovová | 5 komentářů

Další pacienti mohou kontrolovat lékaře přes internet

Už šest let mohou pojištěnci VZP a lékaři využívat elektronické zdravotní knížky, které obsahují údaje o léčbě či předepsaných lécích. Systém by měl pomoci šetřit miliardy. Nyní se... celý článek

Partners Financial Services