Kdo si rozebere bilion korun
Vláda hodlá příští rok utratit přes bilion korun. Protože jí opět daňové a další příjmy nebudou stačit, zadluží stát o dalších skoro 71 miliard korun. Ekonomové se shodují, že v době, kdy česká ekonomika chvátá kupředu šestiprocentním tempem, je takové zadlužování nezodpovědné. Mnohem logičtější by byl rozpočet vyrovnaný či dokonce přebytkový. Jenže to by musela vláda více ořezat své výdaje. A k tomu se neodhodlala.
Vládní návrh rozpočtu na rok 2008 „…vychází ze souboru opatření ke stabilizaci veřejných financí na příjmové a výdajové straně…“, neboli ze schválené reformy veřejných financí. Zmíněná opatření byla učiněna sociálně bezbolestně a politicky průchodně. Proto dá trochu práci je v návrhu rozpočtu najít.
| Státní rozpočet na rok 2008 |
 |
Začněme na straně příjmů. Na daních se příští rok vybere o 7,6 procenta více než letos. V absolutním čísle to bude 938,3 miliardy korun. Přesto, že vláda při prosazování daňové reformy vyhlašovala snižování daní, na kterém vydělají všichni. Nárůst daní ovšem obstará především růst ekonomiky, který vláda odhaduje na pět procent. Firmy budou více vyrábět, lidé více vydělávat a spotřebovávat, a stát tak na daních vyinkasuje více. Toto inkaso nejvíce poroste u daně z přidané hodnoty, jejíž snížená sazba vzroste z pěti na devět procent. Díky dražším některým službám či bydlení a rostoucí spotřebě stoupnou příjmy státu z DPH ve srovnání s letoškem o 17,3 procenta. Na spotřební dani se má vybrat více o necelé procento a na daních z příjmů, u nichž klesly daňové sazby, se výběr zvedne o 1,2 procenta.
Do daňových příjmů státního rozpočtu je zahrnuto také pojistné na sociální zabezpečení. To činí 41,24 procenta z daňových příjmů a více než 37 procent všech příjmů státního rozpočtu. V příštím roce se má zvýšit výběr pojistného o 9 procent. Pojistné se totiž na rozdíl od daní nesnižuje.
Ani na výdajové stránce nejsou nedávno schválené změny na první pohled příliš patrné. Největší díl ukrojí povinné, tzv. mandatorní výdaje. Ty v příštím roce opět stoupnou a budou činit celkem 583,2 miliardy korun. Na celkových výdajích státního rozpočtu se budou podílet 52,7 procenty, ale ve srovnání s letošním rokem bude tento podíl o 2 procentní body nižší.
Mandatorní výdaje rozpočet rozděluje na ty, které vyplývají ze zákona, a na ty, které vyplývají z jiných než zákonných norem, např. z mezinárodních smluv. Těch prvních je více, 542,3 miliardy korun.
Největší váhu v zákonných mandatorních výdajích mají sociální transfery. Jedná se především o dávky důchodového a nemocenského pojištění, státní sociální podporu, ostatní sociální dávky a pasivní podporu v nezaměstnanosti. Sociální výdaje v příštím roce narostou o 1,4 % na 476 miliardy korun.
Největší položku (64,2 % ze všech povinných výdajů) tvoří důchody. Jejich výplata v příštím roce stoupne o 6,3 %, jednak vlivem zvýšení počtu důchodců, jednak vlivem navýšení důchodů. Klesat mají díky změnám v zákonech výdaje na nemocenské pojištění, na sociální podporu, podporu v nezaměstnanosti a dávky pomoci v hmotné nouzi a pro zdravotně postižené (ty ze všech nejvíce – o čtvrtinu). Naproti tomu vzrostou o 37,1 % příspěvky na péči v sociálních službách. Tento příspěvek byl zaveden letos, pro postižené osoby je nárokový a slouží jim k nákupu sociálních služeb z vlastních peněz.
I přes určitá úsporná opatření tedy i nadále poroste státní dluh. Letos se zvýší o 12,8 procenta a v roce příštím o dalších 9,4 procenta na 990,1 miliardy korun. Kdybychom jej chtěli splatit celý najednou, padla by na to více než čtvrtina ročního výkonu české ekonomiky. Na úrocích stát zaplatí skoro 47 miliard korun. Letos musel věřitelům poslat 38,1 miliardy korun.
Už počátkem roku 2009 výše státního dluhu překročí 100 tisíc korun na občana. Stát se přitom dluh splácet hned tak nechystá. Podle střednědobého výhledu bude státní rozpočet vytvářet schodky i v letech 2009 a 2010. Dluhy českého státu tak porostou dál.
Je správné, aby vláda hospodařila se schodkovým rozpočtem?
