Kam tečou peníze z hazardu
Na základě údajů ministerstva financí bylo v loňském roce vsazeno do loterií a jiných podobných her 98,04 miliardy korun. Sázkaři vyhráli zpět 76,2 miliardy. Provozovatelé loterií a her tak vydělali 21,88 miliardy korun. Z této sumy zaplatili na správních poplatcích zhruba 2,3 miliardy a přibližně stejnou částku odvedli na veřejně prospěšné účely, převážně na sport.
Právě sport byl důvodem přestřelky v Senátu, který projednával daňovou výjimku, která by sázkovým firmám umožnila uplatňovat odpočet zaplacené daně z přidané hodnoty. Tu vložili do Zákona o správě daní a poplatků poslanci. Nyní platí, že provozování loterií je osvobozeno od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet této daně na vstupu. Největší hráč na trhu - Sazka - by díky výjimce ušetřil více než 250 milionů korun ročně. Nejde však jen o Sazku. Na udělení výjimky by vydělalo i dalších 95 provozovatelů loterií a sázkových her. Právě tolik jich bylo zapsáno v obchodním rejstříku k 1. září 2006.
Hlavním argumentem zastánců vratky bylo tvrzení, že sportovní svazy, kluby, děti a mládež přicházejí o stovky milionů pro financování svých aktivit, protože si je vybere na DPH stát. Poslanci chtěli, aby se peníze získané díky odpočtu daně automaticky odváděly na dobročinné účely.
V některých zemích Evropské unie je běžné, že odvod na veřejně prospěšné účely je stanoven procentuálně z celkových příjmů provozovatele sázek a her. Například ve Velké Británii je to 28 procent z příjmů loterie.
V Česku je podle současného zákona o loteriích stanoven povinný odvod na veřejně prospěšné účely procentem z částky, kterou tvoří rozdíl příjmů firmy z her a sázek, od nichž se odečtou vyplacené výhry, správní poplatky a náklady státního dozoru. Provozovatel sázek či her, který dosáhl této částky nepřevyšující padesát milionů korun, z ní musí odvést šest procent. Tento podíl stoupá až na dvacet procent při částce přesahující miliardu korun. Odvody od všech provozovatelů dohromady se v Česku pohybují okolo dvou miliard ročně. A není to vždy jen na sport.
Mnohé peníze často končí na kontech pseudonadací a podobných organizací, které si provozovatelé loterií sami zřizují. Peníze pak mohou využívat k hrazení rekreace svých rodin, které vykazují jako školení, čerpání a výměnu zkušeností, konstatují představitelé nevládních organizací sdružených kolem Rady vlády pro neziskové organizace. Nebo může kasino investovat peníze určené na veřejně prospěšný účel například do vydání publikace o architektuře českých kasin.
Další příklad dokumentuje paradox stávající úpravy a praxe. V jednom pražském domě sídlí herna, jejíž provozovatel je zároveň majitelem zábavního klubu ve stejném objektu a peníze určené na veřejně prospěšné účely používá na honoráře účinkujících.
Výnosy veřejných rozpočtů z provozování loterií a her představují ročně šest miliard korun a rostou dlouhodobě sotva polovičním tempem než obrat hazardu. Nejnovější údaje za loňský rok, které Ministerstvo financí zveřejnilo koncem května, jsou horší než čísla, která předpokládala původní prognóza. Při nárůstu vsazených částek o 9 procent se odvody státu zvýšily pouze o 3 procenta a odvody obcím stagnovaly. Pokles odvodů z hazardu umožňují daňové úlevy či nezdanitelné položky.
Spor o případné vracení odpočtu DPH u peněžitých loterií, losů či kurzových sázek a debata o odvodech jejich provozovatelů na veřejně prospěšné účely se vrací do dolní komory parlamentu. Jak hlasování, naplánované na podzimní zasedání sněmovny dopadne, si sotva kdo troufne odhadnout. Ruku pro právo na odpočet daně v minulosti svorně zvedali komunisté, sociální demokraté a třináct lidoveckých poslanců.
Ministerstvo financí zatím nemá přesně spočítanou částku, o kterou by státní rozpočet přišel, kdyby návrh prošel. Rezortní experti pouze odhadují, že by mohlo jít až o miliardu korun.
Dávají firmy provozující hazardní hry na veřejně prospěšné účely dost peněz?
