Pomůže novela vysokoškolského zákona?

Školné na vysokých školách opět zahýbalo s politickým i studentským děním. Senát schválil novelu zákona o vysokých školách, a přestože její legislativní pouť bude ještě dlouhá a její osud je nejistý, přináší průlom do financování vysokoškolského studia. Poprvé vstupuje na české univerzity všeobecná povinnost studentů platit školné, a tím se spolupodílet na financování svého vzdělání. Krom toho obsahuje i řadu dalších více či méně podstatných změn. Tady je jejich výčet:

1) umožňuje vysokým školám vybírat poplatky od studentů i organizací,
2) umožňuje vysokým školám nabývat akcie akciových společností, jejichž hlavním předmětem činnosti je vzdělávání, nebo aplikovaný výzkum,
3) mezi příjmy rozpočtu veřejných vysokých škol zavádí položku "příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a výzkumnou činnost",
4) mění systém voleb do akademických senátů vysokých škol a fakult; ruší povinnost opakovat volby, přijde-li k nim málo voličů,
5) umožňuje podávat přihlášky ke studiu na vysokých školách elektronickou formou,
6) osvobozuje veřejné vysoké školy od daně z příjmu,
7) vyjímá stipendia poskytovaná ze státního rozpočtu jako příspěvek na ubytování nebo stravování z kategorie příjmů pro účely stanovení rozhodného příjmu.

Pro, nebo proti? Co (podstatného) novela nevyřeší?

Novela zákona, jak se uvádí v samotné důvodové zprávě, příliš nepočítá s navyšováním počtu studentů na českých vysokých školách. Školné by tak nemělo napomoci v rozšiřování kapacit vysokých škol. Zásadní problém tedy zůstává absolutně neřešen. Část těch, kdož úspěšně složí přijímací zkoušky, nemohou být a nejsou ke studiu přijati. Neboli dostatečně talentovaní uchazeči pro dané studijní obory se ke studiu vůbec nedostanou. Zákonodárci pravděpodobně nevnímají nedostatek vysokoškoláků jako problém. Nebo proč nechtějí řešit především problém nedostatku míst, o něž existuje skutečný zájem budoucích studentů?

Je pochopitelné, že zrovna školné lze prezentovat jako sociální problém. Již jsme ale uvedli (v článku Chudší přispívají na vzdělání bohatších), že sociální nerovnost v našem školství existuje, a je dokonce větší než průměr zemí OECD, které vesměs výběr školného uplatňují. Proto lze usuzovat, že není přímého vztahu mezi školným a sociální nerovností. Se zavedením školného je však krajně důležité nabídnout i alternativní možnosti financování těm studentům, kteří chtějí, ale z nejrůznějších důvodů nemohou. Na to novela zákona, doufejme že jen z důvodu jednoduchosti, nepamatuje. Ale i kdyby nepamatoval stát, ve světě existují programy pro "studiachtivé", jak na komerční (půjčky), tak i solidární bázi (stipendia, nadace). Navíc zákon přikazuje přerozdělovat minimálně 30 % školného zpět v podobě stipendií. Mohlo by jít například o stipendia sociální, o čemž ale rozhodnou rektoři jednotlivých škol.

Existuje však ještě jeden argument, který nás nabádá spíše k obezřetnosti, než přímo k odmítnutí. Zavedeme-li školné, byť v míře malé, dojde k prolomení hráze. Z malé trhlinky se klidně působením času stane veliká průrva. Podobně i školné může jednoduchým a kosmetickým zásahem do zákona získat vyšší podíl na financování studia. Tak z osmi tisíc může být časem deset, patnáct, dvacet… Možnost tohoto pohybu zákon neupravuje a bude otázkou vůle a rozložení parlamentních sil.

Co soudí Peníze.CZ

Pokud zavedení školného umožní základní pozitivum, tj. růst vzdělanosti v ČR, ať je zavedeno. O navrhované podobě novely si však nejsme příliš jisti. Upozornili jsme na několik nedostatků a snad i kladů v prezentovaném přístupu k vysokému školství. Zůstává otázkou, zda současný stav financování vzdělávacího systémů není horší, než novela s několika nejasnostmi a slabinami. Posílí-li platba školného odpovědnost studenta i univerzity v přístupu ke studiu a zároveň nebude diskriminovat sociálně slabší, pak ať si každý minimálně část svého vzdělání financuje. Vždyť pozitiva bude sklízet také.

Jasná otázka na závěr. Co si o zavedení školného myslíte vy? Pomůže zvýšit kvalitu vzdělávacího procesu? Jaké další kroky jsou nezbytné při zavedení povinnosti platit, aby nedocházelo k vyloučení talentovaným ale "méně soběstačných"?