Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pomůže novela vysokoškolského zákona?

Pomůže novela vysokoškolského zákona?
Jistě jste zaznamenali senátní "ANO" v otázce vlastní novely vysokoškolského zákona, což se dá přeložit jako ano pro školné. Pokoušíme se nalézt argumenty pro a proti. Budou VŠ moci v případě schválení zákona přijímat více studentů? Poškodí zavedení školného zejména sociálně slabé studenty, nebo může jeho nezavedení ohrozit vysoké školství v Čechách aj v Moravě?

Školné na vysokých školách opět zahýbalo s politickým i studentským děním. Senát schválil novelu zákona o vysokých školách, a přestože její legislativní pouť bude ještě dlouhá a její osud je nejistý, přináší průlom do financování vysokoškolského studia. Poprvé vstupuje na české univerzity všeobecná povinnost studentů platit školné, a tím se spolupodílet na financování svého vzdělání. Krom toho obsahuje i řadu dalších více či méně podstatných změn. Tady je jejich výčet:

1) umožňuje vysokým školám vybírat poplatky od studentů i organizací,
2) umožňuje vysokým školám nabývat akcie akciových společností, jejichž hlavním předmětem činnosti je vzdělávání, nebo aplikovaný výzkum,
3) mezi příjmy rozpočtu veřejných vysokých škol zavádí položku "příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a výzkumnou činnost",
4) mění systém voleb do akademických senátů vysokých škol a fakult; ruší povinnost opakovat volby, přijde-li k nim málo voličů,
5) umožňuje podávat přihlášky ke studiu na vysokých školách elektronickou formou,
6) osvobozuje veřejné vysoké školy od daně z příjmu,
7) vyjímá stipendia poskytovaná ze státního rozpočtu jako příspěvek na ubytování nebo stravování z kategorie příjmů pro účely stanovení rozhodného příjmu.


Pro, nebo proti? Co (podstatného) novela nevyřeší?

Novela zákona, jak se uvádí v samotné důvodové zprávě, příliš nepočítá s navyšováním počtu studentů na českých vysokých školách. Školné by tak nemělo napomoci v rozšiřování kapacit vysokých škol. Zásadní problém tedy zůstává absolutně neřešen. Část těch, kdož úspěšně složí přijímací zkoušky, nemohou být a nejsou ke studiu přijati. Neboli dostatečně talentovaní uchazeči pro dané studijní obory se ke studiu vůbec nedostanou. Zákonodárci pravděpodobně nevnímají nedostatek vysokoškoláků jako problém. Nebo proč nechtějí řešit především problém nedostatku míst, o něž existuje skutečný zájem budoucích studentů?

Je pochopitelné, že zrovna školné lze prezentovat jako sociální problém. Již jsme ale uvedli (v článku Chudší přispívají na vzdělání bohatších), že sociální nerovnost v našem školství existuje, a je dokonce větší než průměr zemí OECD, které vesměs výběr školného uplatňují. Proto lze usuzovat, že není přímého vztahu mezi školným a sociální nerovností. Se zavedením školného je však krajně důležité nabídnout i alternativní možnosti financování těm studentům, kteří chtějí, ale z nejrůznějších důvodů nemohou. Na to novela zákona, doufejme že jen z důvodu jednoduchosti, nepamatuje. Ale i kdyby nepamatoval stát, ve světě existují programy pro "studiachtivé", jak na komerční (půjčky), tak i solidární bázi (stipendia, nadace). Navíc zákon přikazuje přerozdělovat minimálně 30 % školného zpět v podobě stipendií. Mohlo by jít například o stipendia sociální, o čemž ale rozhodnou rektoři jednotlivých škol.

Existuje však ještě jeden argument, který nás nabádá spíše k obezřetnosti, než přímo k odmítnutí. Zavedeme-li školné, byť v míře malé, dojde k prolomení hráze. Z malé trhlinky se klidně působením času stane veliká průrva. Podobně i školné může jednoduchým a kosmetickým zásahem do zákona získat vyšší podíl na financování studia. Tak z osmi tisíc může být časem deset, patnáct, dvacet… Možnost tohoto pohybu zákon neupravuje a bude otázkou vůle a rozložení parlamentních sil.

 

Ptáme se odborníka

Zeptali jsme se na názor Petra Matějů, vědeckého pracovníka Sociologického ústavu AV ČR v oblastech distributivní spravedlnosti, sociální nerovnosti a stratifikace.
 
Je Senátem schválený návrh lepší, horší, srovnatelný se stávající úpravou?
Návrh novely zákona o vysokých školách podaný senátory Zlatuškou a Roubíčkem je rozhodně krokem, který již nelze odkládat. Stávající úprava, která veřejným vysokým školám neumožňuje vybírat školné či jiným způsobem zajistit finanční spoluúčast studentů na krytí nákladů studia, působí jako brzda rozvoje českých veřejných vysokých škol, a to jak po stránce ekonomické (finanční zdroje pro rozvoj vysokých škol), motivační (spoluúčast motivuje studenty chovat se racionálně při volbě oboru studia, studovat s maximálním nasazením, a vysoké školy nutí k větší odpovědnosti za kvalitu poskytovaného vzdělání). Základním pozitivem je, že dává právo rektorům stanovit výšku školného a také školné v odůvodněných případech prominout.

Co byste mu rozhodně vytknul a co si myslíte, že v návrhu není úplně dokonalé?
Senátní návrh v zájmu jednoduchosti nechal stranou problém půjček, případně spoření na vzdělání a sociální pomoci studentům z rodin s nízkými příjmy. Myslím, že nelze zavádět školné a přitom nevytvořit systém finanční pomoci studentům. Nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání způsobené sociálním původem jsou již nyní u nás mnohem vyšší než v ostatních zemích OECD. Dále si myslím, že je třeba umožnit, aby školné placené na soukromých vysokých školách bylo odečitatelnou položkou ze základu daně, protože soukromé vysoké školy nedostávají žádné státní dotace a školné na nich vybírané tedy plně kryje náklady spojené se studiem. Není spravedlivé, aby se rodiče dětí studujících na soukromých vysokých školách podíleli na financování terciárního vzdělávání dvakrát: jednou formou daní, ze kterých se financuje mimo jiné veřejné vysoké školství, a pak ještě jednou tím, že platí vlastním dětem plné školné.


 

Co soudí Peníze.CZ

Pokud zavedení školného umožní základní pozitivum, tj. růst vzdělanosti v ČR, ať je zavedeno. O navrhované podobě novely si však nejsme příliš jisti. Upozornili jsme na několik nedostatků a snad i kladů v prezentovaném přístupu k vysokému školství. Zůstává otázkou, zda současný stav financování vzdělávacího systémů není horší, než novela s několika nejasnostmi a slabinami. Posílí-li platba školného odpovědnost studenta i univerzity v přístupu ke studiu a zároveň nebude diskriminovat sociálně slabší, pak ať si každý minimálně část svého vzdělání financuje. Vždyť pozitiva bude sklízet také.

Jasná otázka na závěr. Co si o zavedení školného myslíte vy? Pomůže zvýšit kvalitu vzdělávacího procesu? Jaké další kroky jsou nezbytné při zavedení povinnosti platit, aby nedocházelo k vyloučení talentovaným ale "méně soběstačných"?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 7. 2004 13:55, berinda

Je mi 29 let a studuji VŠ v kombinované formě. Skutečně si myslíte, čím více času student stráví učením, tím má kvalitnější výsledky? V případě, že brigádničil v oboru má horší výsledky než ten, který nebrigádničil a učil se? Mí stpolužáci mají 20 let, jsou nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce, já pracuji na plný úvazek, myslíte, že mám horší výsledky než ti, co mohou trávit učením celý den? A když přece jen tráví, jsou po škole velmi těžce použitelní - praxe je praxe.

Reagovat

 

+24
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (JCiprovska 19. 07. 2004 11:16)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 7. 2004 21:22, SedivyJ

Cely problem plyne z nevyvazeneho demografickeho vyvoje, nic vic, nic min. vazny problem.

Reagovat

 

-12
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Ajax 11. 07. 2004 17:16)

Další příspěvky v diskuzi (38 komentářů)

20. 7. 2004 | 20:28 | Hana

Reálná cesta se najde vždy, když je skutečná snaha něco změnit a není kolem toho jen - mnoho poviku pro nic. Školství jako takové potřebuje změnu. Ve školách většinou vyučují lidi, kteří ztratili přehled s reálným životem...více

20. 7. 2004 | 14:36 | Janula

ono je to problem uz teraz, fakulty, ktore su povedzme kvalitne (napr. MFF ale urcite aj inde) ale maju relativne malo studentov, pretoze su tazke, su tlacene studentami do znizovania kvality, pretoze studaci by to neurobili...více

20. 7. 2004 | 13:55 | berinda

Je mi 29 let a studuji VŠ v kombinované formě. Skutečně si myslíte, čím více času student stráví učením, tím má kvalitnější výsledky? V případě, že brigádničil v oboru má horší výsledky než ten, který nebrigádničil a učil...více

20. 7. 2004 | 10:45 | Jiří

Jsou podle mne dvě hodnoty, které by mělo financování VŠ studia sledovat: 1. Zpřístupnění studia většímu počtu lidí (s tím novela myslím nepočítá - to se za tak nízké školné asi ani nedá pořídit) 2. Zkvalitnění studia na...více

19. 7. 2004 | 11:16 | JCiprovska

Prospěchové stipendium neřeší problémy školného
Tvrdit, že ti talentovaní a sociálně slabí si budou kompenzovat ztráty způsobené školným prospěchovým stipendiem, je snadné, ale neuvážené.
Prospěchové stipendium...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Rozhodný příjem, Depozitní účet, Fondy fondů, martin stára, mobilní operátoři, operátoři, architektura, brno, společnosti, legislativa ES, výkupní ceny, hospodářská politika, promlčecí lhůta, neutral, vízum, hithit, BNP Paribas Real Estate Securities Pacific, lyžování mimo sjezdovku

5E00138, 2E61991, 0011CHEB, 6U76268, 7U77788

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK