Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co s českým kapitálovým trhem II.

Co s českým kapitálovým trhem II.
Nízká rozvinutost a výkonnost kapitálového trhu může znamenat snížení ekonomického potenciálu země a jeho nefunkčnost vést k podkapitalizování místních firem. Navíc hrozí odliv úspor do zahraničí. Je situace opravdu tak vážná?

Existence efektivního trhu s akciemi je důležitou součástí finančního zprostředkování, jež umožňuje zapojit úspory do investičního procesu zvyšujícího vybavenost produkčním kapitálem, který je jedním ze základních prvků hospodářského růstu. Akciový trh přitom není konkurentem ostatních součástí finančního trhu, ale jejich komplementem, jež může mobilizovat úspory, které by jinak nebyly využity, byly využity méně efektivně nebo by byly investovány v zahraničí. Efektivní a likvidní akciový trh dává firmám možnost získávat vlastní kapitál pro dlouhodobé investice. Jeho existence a jeho využití pro finanční zprostředkování omezuje makroekonomické dopady případných problémů bankovního sektoru.
Významnou úlohu plní poskytováním informací o jednotlivých firmách, což vede k vyšší míře informovanosti investorů a efektivní alokaci zdrojů v hospodářství a podpoře hospodářského růstu. Fungující akciový trh může zlepšit corporate governance. Zlepšená výkonnost firem vede v agregovaném měřítku k lepším národohospodářským výsledkům.

Studie Světové banky vycházející z údajů 41 zemí v období 1976-93 tyto teze jen potvrzuje. Černá přímka v následujícím grafu reprezentuje regresi spočítanou na základě dat ze 39 zemí.

Význam akciových trhů ocenil také Mezinárodní měnový fond. Podle výpočtů fondu by desetiprocentní pokles kapitalizace trhu v rozvinutých zemích vedl k poklesu investic o 0,8 až 3,0 %.

Nefunkčnost kapitálového trhu má následky

Otestujte své znalosti!

Víte o kapitálovém trhu vše? Připravili jsme pro vás řadu testů:
Kapitálový trh
Burzy a mimoburzovní trhy
Historie burz
Světové burzy
Světové indexy
Obchodování s cennými papíry
Malý test z kapitálového trhu
Vyzkoušejte sebe sama!
Podniky v České republice získávají cizí kapitál především prostřednictvím bankovních úvěrů nebo vydáváním dluhopisů. Velké úvěrové zatížení ovšem nejsou v dobách hospodářského poklesu schopni zvládat a neúprosné splácení půjček a úroků je nutí k odkládání dalších podnikových investic a častokrát i k řešení existenčních problémů. Banky přitom přestávají být k podnikům s vysokým úvěrovým rizikem nakloněny. Financování podniku prostřednictvím bankovního úvěru v konečném důsledku znamená, že firma v dalších letech vydá nižší objem na nové investice, což se promítne do stagnace popřípadě poklesu HDP. Finanční potíže firem rozšiřují řady nezaměstnaných s vyššími požadavky na sociální dávky, zvyšují počet firem, které nejsou schopny platit zdravotní a sociální pojištění za své zaměstnance.

V České republice je řada středně velkých a velkých firem, které jsou podkapitalizovány. Zvýšení vlastního kapitálu formou emise akcií by jim přineslo prostředky nutné pro další investice a vylepšilo by to i jejich strukturu pasiv. Přesto, že je získání finančních zdrojů formou emise cenných papírů nákladnější než jiné způsoby, firma v období horších hospodářských výsledků nevyplácí dividendu a nedochází tak k zatížení podnikových financí. U firem kotovaných na veřejných trzích dochází rovněž k přísnější kontrole ze strany akcionářů i kapitálového trhu. Hospodaření a finanční výkazy podniku kotovaného na veřejné burze musí být transparentní. Kvalitní legislativa umožňující rychlejší a méně nákladnější proces vydání majetkových cenných papírů by společně s dalšími výhodami měly být základními opatřeními, která by mohla přilákat potenciální emitenty a obnovit tak důvěru investorů v český kapitálový trh.

Co způsobí odliv úspor do ciziny?

Vyspělost finančních trhů, akciového trhu, a výkonnost ekonomiky jsou obecně považovány za hlavní determinanty přílivu zahraničního kapitálu. Otevřená ekonomika má přitom podle empirických zkušeností potenciál přilákat více portfoliových a přímých zahraničních investic než dluhového kapitálu. V ČR není tento potenciál využit a v průběhu posledních několika let se objem zahraničních investic do domácích cenných papírů a majetkových účastí snižoval z 34,8 miliard Kč v roce 1998 na 23,2 miliardy v roce 2001. V loňském roce jsme ze strany zahraničních investorů zaznamenali výprodej v objemu 9 miliard Kč. O nevyužitém potenciálu svědčí stále nízký objem obchodování s akciemi na pražské burze, který je však srovnatelný například s Polskem a Maďarskem. V roce 2002 se v akciích například na Varšavské burze zobchodovalo 8,3 miliard eur, na Budapešťské 6,3 miliard a v Praze 6,4 miliard eur.

Další rizika minimalizace rozsahu českého kapitálového trhu respektive jeho zániku

  • velikost a výkonnost českých podniků není a nebude pro naprostou většinu z nich dostatečná k získání zájmu investorů na zahraničním trhu a české korporace přijdou o možnost získat kapitál na trhu,
  • společnosti, které nebudou schopny získávat kapitál na zahraničních trzích, budou odkázány pouze na využití bankovních úvěrů se všemi z toho vyplývajícími dopady (cena kapitálu, struktura zdrojů),
  • ztíží se možnost financovat státní dluh,
  • většina poskytovatelů investičních služeb (plátců daně) a subjektů kolektivního investování (plátci daně) přesune činnosti do zahraničí; část svoji činnost ukončí; negativní fiskální dopady mohou být prohloubeny i omezením služeb navazujících na činnost výše uvedených subjektů.
Česká ekonomika, má-li dohánět ekonomickou úroveň Evropy, bude potřebovat pro svůj dynamický růst dostatečné množství finančních prostředků. Nemá-li narazit na omezenou úvěrovou kapacitu bankovního sektoru, je potřeba podpořit rozvoj domácího akciového trhu. V budoucnu je také nutné počítat se snížením tempa přílivu přímých zahraničních investic do ČR a v omezeném rozsahu i s jejich odlivem z ČR. Máme-li se vyvarovat problémům s financováním deficitu běžného účtu dovozně náročné české ekonomiky a následně i nestability koruny, měli bychom usilovat o vyšší portfoliové investice.

Druhým neméně významných impulsem pro rozvoj akciového trhu je očekávaný boom alternativních investic v ČR, tedy penzijní připojištění, životní pojištění, podílové fondy a individuální investování. Zatímco v roce 2002 držely domácnosti v alternativních formách investování zhruba 300 mld. Kč, v roce 2006 by tento objem mohl být více jak dvojnásobný (cca 600 mld. Kč) díky přesunu úspor z bankovních vkladů k alternativních investicím a plánované reformě důchodového systému.
Společně s reformou průběžně financovaného penzijního systému na příspěvkový poroste význam a úloha domácího finančního trhu, jehož posláním bude nabídnout dostatečně široké spektrum investičních příležitostí, které fondům umožní diversifikovat investiční riziko. Domácí akciový trh je pro místní investory snadněji monitorovatelný včetně absence měnového rizika. Zatímco v roce 2002 měli institucionální investoři vloženo do českých akciových titulů necelých 20 miliard Kč, s předpokládaným růstem klientských vkladů o 12 % -24 % ročně by za maximálního využití zákonného limitu pro finanční umístnění mohli do domácího akciového trhu vložit více jak 80 miliard Kč. Za těchto podmínek by alespoň část úspor českých domácností byla investována do rozvoje našeho hospodářství a budoucí prosperity současných i budoucích generací.

Bez podpory ze strany státu, bez zvyšující se efektivnosti právního systému a bez podpory rozvoje akciového trhu prostřednictvím privatizace hrozí české ekonomice v následujících letech odliv kapitálu. Z úspor občanů ČR bude financován rozvoj zahraničních společností či dluhů cizích států a korporací prostřednictvím zahraničního kapitálového trhu, Českou republiku by mohlo během následujících tří let opustit více jak 40 miliard Kč, zhruba 1,5 % HDP, které domácnosti vloží do pojišťoven, podílových a penzijních fondů. Úspory vytvořené v ČR by pak přispívaly k rozvoji a budoucí prosperitě našich sousedů a ne nás. Rovněž by se mohly v krajním případě objevit problémy s profinancováním schodku běžného účtu, následnému oslabení koruny a finanční nestabilitě.

Instrument pro zhodnocení státního majetku

Akciový trh představuje jednu z alternativ v případě privatizačních prodejů. Při neexistenci akciového trhu by se státům výrazně snížila možnost srovnání či kontroly hodnoty svého majetku, ale také by státy přišly o možnost případně zhodnotit svá aktiva. Oblíbenost privatizačních prodejů formou veřejné nabídky akcií dokládá následující graf. Jedná se o souhrn všech privatizací v zemích OECD v období 1990-1998. Privatizace formou veřejné nabídky akcií výrazně převyšují ostatní způsoby včetně prodeje strategickému partnerovi.

Česká vláda zatím neumístila část akcií některých společností na akciový trh a prodala veškeré své podíly jednomu investorovi či jedné skupině investorů. Uvedením části akcií na burzu a zároveň ponecháním si určitého podílu ve společnostech by stát mohl participovat na restrukturalizačních procesech ve společnostech, které by se poté promítly ve zvýšené hodnotě ponechaného podílu. Důkazem toho, jak privatizace, mimo jiných faktorů, může ovlivnit celkovou tržní kapitalizaci akciových trhů a také hodnotu státních aktiv je následující tabulka. Tržní kapitalizace trhů s výraznou privatizační aktivitou (Evropa) rostla v období 1985 až 1998 podstatně rychleji než tomu bylo v případě trhů, na kterých nedošlo k výrazné privatizaci – jako například USA, Japonsko.

Vliv privatizace na celkovou tržní kapitalizaci akciových trhů a hodnotu státních aktiv
(mld. USA) USA Japonsko Evropa EU 15 Emerging markets Svět
1985 2 325 910 925 825 115 4 667
1998 13 451 2 496 7 656 6 911 1 908 27 462
růst v % 479 % 174 % 728 % 738 % 1559 % 488 %
Zdroj dat: IFC

Zdrojem textu je studie Návrh opatření zlepšujících fungování kapitálového trhu, připravená Komisí pro cenné papíry a Burzou cenných papírů Praha.

Jsou nefunkčnost a nízká rozvinutost kapitálového trhu problémem? Hrozí nám odliv kapitálu do zahraničí? Je podpora státu pro ekonomiku důležitá?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-156
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 3. 2004 16:15, řopík

Dnes funguje princip - lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Důvodem pro přímé prodeje je víc peněz TEĎ hned do státní kasy a možnost politikařit o dalším osudu podniku a zachovat si na něj vliv (krátkodobý užitek). Oproti tomu prodej přes trh by sice mohl přinést míň peněz TEĎ hned do státní kasy a omezit další vliv státu na privatizované firmy, zato by to mohlo rozhýbat český trh (když už není poptávka po kapitálu ze soukromé sféry), ze kterého by potom mohla mít užitek ekonomika jako celek (dlouhodobý užitek). Takhle chápu logiku materiálu.

Reagovat

 

+23
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Boucek Antonin 19. 03. 2004 11:45)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 3. 2004 13:45, Honzajs

Očekávám mnoholetý medvědí trh akcií a mnohaletý býčí trh surovin. Tam mne sebekvalitnější akcie nezachrání. Podle toho také investuji.

Uváděné období 1990-2000 není relevatní, neboť se jednalo o bezprecedentní býčí trh (spíše však až bublinu) v historii. A po největší bublině očekávám ... největší korekci.

Ty warranty jsou s dlouhou splatností (min 1-2 roky). Část jsem prodal minulý týden - a původně investovaný kapitál s částí zisků je již vytažen. Na burze tak zůstali pouze nerealizované zisky. Takže tento obchod již 100% skončí v plusu.

Do konce roku čekám Ag min na 10, spíše však 12 USD / unci.

Co se týče Buffeta, momentálně sedí na 36 miliardách USD (z toho navíc 1/3 v cizívh měnách) a nevidí žádné vhodné příležitosti...

Navíc, Buffet do technologií neinvestoval...

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Beroun 22. 03. 2004 13:37)

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

1. 4. 2004 | 15:39 | Honzajs

A proč crazy?
Dneska jsem odporodal další waranty. Zpět mám již celou původní investici + 100% k tomu. Zbytek ( v hodnotě čtyřnásobku původní investice) nechávám na trhu...
více

24. 3. 2004 | 8:48 | Honzajs

Ty příklady pravdivé jsou. Věřím toptiž, ža začíná býčí trh v oblasti surovin a očekávám dlouhodobý medvědí trh v akciích.
S Českou spořitelnou ani jakoukoliv činností v oblasti PR nemám nic společného - nikdy jsem...
více

23. 3. 2004 | 20:16 | Jan Kolda von Žampach

Vida, vida, a já myslel, že se tady bavíme především o ČESKÉM kapitálovém trhu ! Vámi uváděné osobní příklady, navíc kdo ví, zda-li jsou vůbec pravdivé, jsou v příkrém rozporu s mými dosavadními zkušenostmi. Spíše mi připadáte...více

22. 3. 2004 | 13:45 | Honzajs

Očekávám mnoholetý medvědí trh akcií a mnohaletý býčí trh surovin. Tam mne sebekvalitnější akcie nezachrání. Podle toho také investuji.
Uváděné období 1990-2000 není relevatní, neboť se jednalo o bezprecedentní býčí...
více

22. 3. 2004 | 13:37 | Beroun

??? warranty na Au, Ag + short NASDAQ ??? Are you crazy ??? Jeste nevís , ze tato tvoje cesta nevede k bohatství tak , jako strategie Warrena Buffetta , kvalitní akcie na mnoho let ??? Ale nejenom kvalitní akcie ale i mizerné...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Užitek, Home banking, Burzovní výbory, česká spořitelna, michal wantulok, daň z příjmů, restaurace, psd2, Verizon, volební kampaň, uspořené prostředky, R/R Ratio, korunoví investoři, práva exekutora, Jan Kratochvil, NYMEX, ekonomická situace, KOPM

4C40689, C00LPAD5, 1K111111, 4C40689, 8S76068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK