Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Gründerský boom a Vídeňský krach v roce 1873

Gründerský boom a Vídeňský krach v roce 1873
Po prázdninové odmlce se vracíme k seriálu o nejslavnějších burzovních bublinách. Tentokrát příběhem z "naší" střední Evropy.

Po vítězství nad Francií vstoupilo sjednocené Německo do řady evropských mocností. Euforie z vítězné války a vznik velkého německého hospodářského prostoru vedly v letech 1870-1873 k mimořádnému rozmachu, z kterého profitovala i habsburská monarchie. Tento vzestup umožnily také vysoké francouzské reparace (5 miliard franků), které byly brzy splaceny a zaplavily německý finanční trh. Avšak vysoká konjunktura tzv. gründerského (zakladatelského) období netrvala dlouho. V roce 1873 přišel velký krach, který poslal mnoho evropských zemí na dlouhou dobu do náruče hospodářské deprese.

Protože v pozadí této krize stály politické poměry, je vhodné si připomenout situaci v tehdejší Evropě. V centru politického vývoje Německa stál tehdy Otto von Bismarck. Po válkách prusko-dánské (1864) a prusko-rakouské (1866) nebylo již Rakousko členem Německého spolku a Bismarck tak mohl nastoupit cestu k uskutečnění svého snu, k vytvoření jednotného Německa. Po válce prusko-rakouské byl založen Severoněmecký spolek, který sdružoval německé státy severně od řeky Mohanu a který se stal přechodným stupněm v procesu německého sjednocování. Bismarck nejdříve vypracoval ústavu Severoněmeckého spolku, která 1. června 1867 vstoupila v platnost a její tvůrce se stal kancléřem. S Bavorskem, Bádenskem a Württemberskem, které stály mimo spolek, uzavřel Bismarck spojenecké smlouvy. Nová německá moc vyvolávala ovšem ve Francii a v Rakousku obavy a ve vzájemných vztazích rostlo napětí.

Situace se zhoršila poté, když 1. června 1870 nabídlo Španělsko německému princi Leopoldu von Hohenzollern královskou korunu. Francie se nyní cítila ohrožena ze dvou stran a 6.června ústy svého ministra zahraničních věcí vyhlásila, že jde o porušení evropské rovnováhy a Francie tudíž nebude Hohenzollerna na španělském trůnu akceptovat. Bismarck, který považoval válku s Francií za výhodné řešení, uveřejnil 13. června prohlášení, které vstoupilo do dějin jako "emžská depeše". Protože si v tomto ostrém prohlášení nebral žádné diplomatické servítky, přiměl tak vlastně Francii, aby sama vyhlásila 19. června 1870 Severoněmeckému spolku válku. Za několik měsíců dosáhla německá vojska rozhodujícího vítězství u Sedanu a donutila francouzského císaře Napoleona III. ke kapitulaci. Porážka vyvolala ve Francii těžkou vnitropolitickou krizi. Dne 4. září 1870 vypukla v Paříži revoluce, císař byl sesazen a byla vyhlášena republika. Následoval zoufalý odpor francouzského lidu proti německým vojskům, který byl zlomen až obležením a ostřelováním Paříže.

Rychlé vítězství nad Francií ovlivnilo jihoněmecké státy natolik, že 15. listopadu více či méně dobrovolně souhlasily s dohodou o vytvoření společného spolkového státu. Dne 1. ledna 1871 byla založena Německá říše. 18. ledna zorganizoval Bismarck v obsazeném Versailles podpis mírové dohody a korunovaci pruského krále Viléma I. za německého císaře. Poražená Francie musela odstoupit Německu tři departmenty a zaplatit válečné reparace ve výši 5 miliard franků.

Politické změny se samozřejmě odrazily také na kapitálových trzích. Počátkem roku 1870 tížila berlínskou burzu předválečná nejistota. Velký růst příjmů pruských železnic se však od března postaral o lepší náladu, která se přelila i do jiných odvětví. K novým emisím této doby patřila "Deutsche Bank", která získala 12. března 1870 koncesi a o několik dní později vstoupila s velkým úspěchem na burzu. Počátkem června bylo již oživení minulostí. Zprvu nastal jen menší pokles kurzů, pak ale 11. června vyvolala bezprostřední válečná hrozba paniku. Vlastní vyhlášení války však již investoři předvídali a tak po 19. červnu, místo dalšího razantního propadu, pokračovala burza jen v pozvolném poklesu. Od 11.června do konce měsíce ztratily německé akcie v průměru 20 %, některé však, jako například akcie "Darmstädter Bank" (-36,5%) nebo "Berlin-Potsdamer-Eisenbahn" (-32%) poklesly mnohem více.

Na konci června se trh uklidnil a vyčkával věcí příštích. Po krvavých, ale pro německá vojska úspěšných bitvách burza ožila a spekulanti slavili návrat. Již 1. září 1870 dosáhla většina akcií hodnot z počátku června, nebo je i překonala. Koncem roku se však vrátila nejistota z dalšího vývoje, k čemuž přispěl i pád "krále železnic" B.H.Strousberga.

V posledních deseti letech byla německá konjunktura třikrát přerušena válkou, ačkoliv průmyslová výroba a produktivita nadále rostly. Válka s Francií přinesla navíc značný pokles spotřeby. Definitivní vítězství a zpráva o vysoké válečné náhradě probudily hospodářství konečně z letargie. Nastalo období neuvěřitelného hospodářského vzestupu – zrodil se německý zakladatelský boom. Prosperovala všechna průmyslová odvětví, stavebnictví, obchod i bankovnictví. Všeobecná euforie se ovšem nevyhýbala ani burze. Do podzimu 1871 si akcie připsaly průměrně 20 %. Zatímco v období let 1790 až 1870 bylo v Německu založeno jen 300 akciových společností, vyrostlo za pouhé dva roky 1871/1872 přes 780 nových akciovek.

Postupně splácené francouzské reparace výrazně zvýšily likviditu německého kapitálového trhu. Nejvyšší denní obrat na berlínské burze vzrostl z 24,5 miliónů tolarů v roce 1870 na 60,5 miliónů tolarů v roce 1871. Celkový roční obrat se zvýšil z 2,474 miliard tolarů (rok 1870) na 4,296 miliard tolarů (rok 1871). Přebytek peněz na trhu vyvolal lavinu burzovních spekulací, kterých se zúčastnily všechny společenské vrstvy. Jako houby po dešti vyrůstaly nové akciové banky a společnosti, některé však velmi pochybného rázu. V roce 1871 přišlo na berlínskou burzu 104 nových společností. V celém Německu přibylo 265 nových emisí, z toho 70 bankovních. Také stávající podniky si přicházely na burzu pro peníze a navyšovaly svůj kapitál. Proti září 1870 se na konci roku 1871 zhodnotily kurzy v průměru o více než 50 %. Také další rok se nesl ve znamení boomu, když burza přivítala dalších 167 nových společností a mnoho stávajících úspěšně emitovalo další akcie. Jestliže bylo Německo ještě v roce 1869 spíše nevýznamným trhem, tak v roce 1872 získalo již stříbrnou medaili za Velkou Británií, ale před USA.

Gründerský boom ovlivnil také habsburskou monarchii, která rovněž prožívala velký hospodářský rozkvět. Stranou nezůstaly ani české země, které zdatně doháněly dřívější časovou ztrátu. Nastal rozvoj bankovnictví – v roce 1869 byla v Praze založena Živnostenská banka, která se postupně stala finančním centrem českého hospodářství. Vznikala nová průmyslová odvětví, kde se prosadila hromadná výroba. Rozvíjela se těžba uhlí, hutní výroba, textilní a potravinářský průmysl a zejména strojírenství. 15. dubna 1871 byla v Praze založena první česká burza. Zpočátku se na pražské burze obchodovalo s cennými papíry i s komoditami. Později však obchod se zbožím ustupoval a po první světové válce se na pražské burze obchodovalo v podstatě již jen s cennými papíry. V rozmezí let 1867 až 1873 vyrostlo v monarchii 682 akciových společností, mezi nimi 143 bankovních ústavů. V Čechách bylo založeno v tomto období přes tři sta nových podniků a také 28 bank, z nichž v samotné Praze jich bylo 16.

Koncem roku 1872, když už byly francouzské reparace splaceny, objevily se na přehřátém německém trhu první mraky. Pozornost se po čase obrátila k politice a nejistota z jejího vývoje přiměla část investorů realizovat své zisky. Zatímco se na německý akciový trh dostavilo vybírání zisků, boom v Rakousko-Uhersku zatím pokračoval. Akcie na vídeňské burze měly, podobně jako v Německu, již svůj největší vzestup za sebou. Dobré vyhlídky na pokračující konjunkturu však způsobily, že burza v prvním čtvrtletí roku 1873 ještě mírně posilovala. Optimismus rakouským investorům dodávala připravovaná 5. světová výstava ve Vídni, která také 1. května otevřela své brány. Velkolepě pojatá akce však ekonomicky propadla. Místo očekávaných 20 miliónů lidí přišlo jen 7 miliónů a výstava skončila s celkovým deficitem 15 miliónů zlatých. Od návštěvy Vídně odrazovala epidemie cholery a v následujících dnech také nejistota po krachu na vídeňské burze, který se stal předehrou k dosud nejvážnější světové hospodářské krizi. Již v den zahájení ohlásily bankrot první předlužené společnosti, finančně těsně spjaté se světovou výstavou. Tím se uvolnil první kámen celé pochybné stavby. Následující prodeje cenných papírů a vypovídání úvěrů uvolnily lavinu konkurzů. Jenom 8. května se zhroutilo asi 100 podniků, které byly kótovány na burze a kurzové ztráty dosáhly 300 miliónů zlatých. To byla předzvěst katastrofy, která přišla následujícího dne. 9. května 1873 (další "černý pátek") došlo k drtivému pádu celého trhu.

Události v Rakousku se kupodivu jen málo podepsaly na berlínské burze. Objemy obchodů v Berlíně poklesly, ale žádný výprodej se zatím nekonal. Zdejší investoři zřejmě přičítali rakouský propad jen světové výstavě a očekávali ve Vídni brzké zotavení kurzů. To se však nekonalo. Rakouské papíry stále ležely na dně a přes Atlantik přicházely zprávy o železniční krizi v USA. Mnoho amerických společností, jejichž dluhopisy a akcie se v Berlíně pilně nakupovaly, stálo nyní údajně před krachem. Také německá vnitropolitická situace neslibovala nic dobrého. Tak konečně došlo 13. května i na berlínský trh. Na konci obchodování bylo v plusu jen 75 společností z 375 kótovaných, ostatní se již propadaly.

Zakladatelský boom končil. Do konce června vzniklo v Prusku ještě 196 podniků, v červenci již jen 12, v srpnu 7 a v září byly založeny pouhé čtyři společnosti. A jenom zlomek z těchto podniků stačil ještě vstoupit na burzu. Příval emisí skončil tak rychle jako začal. Penězovod, který přivedl v rozmezí let 1870 až 1873 na burzu 1018 akciových společností, během několika málo dní zcela vyschnul.

Avšak nebyl všemu konec. Podniky, které boom nenaučil myslet na zadní kolečka a šetřit, pociťovaly nedostatek hotových peněz. Začátkem října musel zastavit veškeré platby také bankovní ústav "Berliner Quistopsche Vereinsbank", který do té doby umisťoval na burzu akcie nových společností. Když ztroskotala veškerá jednání o záchraně banky, reagovala burza dalším poklesem. Strach před dalšími úpadky vyháněl z burzy další a další investory. Německo a také sousední Rakousko nezadržitelně směřovaly do hluboké recese. Během tří let po vídeňském krachu bylo v Německu zlikvidováno 180 podniků, které byly předtím s velkou slávou uvedeny na trh. Postiženy byly zejména průmyslové podniky a železniční společnosti. Již v roce 1874 poklesla celková tržní kapitalizace proti předchozímu roku o 1,5 miliardy marek. Lidé však ještě netušili, že stojí teprve na počátku "velké deprese", která převzala vládu v Evropě na mnoho let. Jak uvidíme v příštím díle, rok 1873 byl osudový i pro Spojené státy, které se také ponořily do těžké krize.

Světová krize, odstartovaná krachem na vídeňské burze, se ovšem nevyhýbala ani českým zemím. Největší propad zaznamenalo strojírenství a hutnictví, tedy ta odvětví, která se předtím nejvíce vezla na vlně zakladatelského boomu. Do roku 1878 se snížila výroba surového železa o 65 % a výroba litiny o 66 %. Asi sto akciových společností v českých zemích zkrachovalo. Bankroty slabších společností však zároveň uspíšily centralizaci a koncentraci průmyslu a finančního kapitálu. Bez ohledu na krizi, která v českých zemích odeznívá až po roce 1879, význam českého průmyslu a zejména strojírenství v rámci podunajské monarchie stále vzrůstá.

Jste rádi, že se seriál o největších burzovních bublinách vrátil? Nebo vám vůbec nechyběl? Znáte rodokmen své rodiny z té doby? Doplatili vaši předci na hospodářský útlum? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními.

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

20. 9. 2016 | 21:20 | Soukup

Vídeňský krach.Tak v naší rodině jsme přišli o dům na Kampě,který byl ve vlastnictví mojí prababičky a pradědečka.V tomto domě sousedícím s Čertovkou měli živnost-strunařství kde využívali vody na praní střev.Z nich se dělaly...více

9. 9. 2002 | 13:38 | sysel

Ano, hezky řečeno. Snad jen dodám, že na burzu se samozřejmě chodí pro peníze. Chodí tam pro ně emitenti a chtějí peníze investorů. kterým by se měli odvděčit výkoností.... A pravidelně do toho zasáhnou spekulanti a kurzy...více

7. 9. 2002 | 10:31 | vlk šedý

V podstatě ano. Snad jen doplnění. Hodnoty vznikají prací, ale kapitálový trh má za účel s těmito hodnotami obchodovat, poskytovat část hodnoty za kapitál, který je nezbytný pro další investice a rozvoj podniků. Žádná ekonomika...více

6. 9. 2002 | 8:54 | sysel

"Finančníci" jsou nepoučitelní dnes, tak proč by měli být poučeni před stotřiceti lety? Zvlášť, když si řada z nich myslí, že peníze se tvoří na burze a ne prací. Reparace byly samozřejmě vítaným zdrojem, ale hospodařili...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Fondy smíšené/balancované, Makroekonomická rovnováha, Hmotný investiční majetek dlouhodobé povahy, mobilní operátoři, podílové fondy, eet, ivnestice, fayn, kampeličky, zákon proti praní špinavých peněz, břidlicový plyn, růst nezaměstnanosti, Krátký prodej, Freddie Mac, Eurogroup, částečné odbytné, obyvatel, inkasní příkaz

4Z14116, 4A06153, 4T94161, 9A91141, 4AC7447

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK