Stále později
Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, která rozděluje rok na dvě části. Zatímco v první z nich financují občané výdaje veřejných rozpočtů formou odvedených daní, ve druhé začínají vydělávat pro svoji potřebu. Toto datum tedy vypovídá o výši daňového zatížení a v obecné rovině také o rozsahu státních zásahů do ekonomiky. Čím déle si v kalendáři označíme den daňové svobody, tím více stát přerozděluje, tím více peněz z celkového národního důchodu protéká veřejnými rozpočty. Podle představitelů Liberálního institutu, který den daňové svobody publikuje, má přispět k tomu, aby si každý uvědomil současnou velikost daňového zatížení. V ČR se například z hrubé měsíční mzdy 15 000 Kč odvádí na daních 8 620 Kč nebo z ceny benzínu Natural stát bere 62 procent.
Den daňové svobody je v České republice vypočítáván pravidelně od roku 2 000. Od té doby se posunuje neustále k pozdějšímu datu. Zatímco v prvním roce své existence připadl na 5. června, následují rok byl o den později a letos ho slavíme dnes – tedy 11. června.
Zdroj: Predikce makroekonomického vývoje MFČR, Liberální institut, vlastní výpočty |
Největší část příjmů veřejných rozpočtů tvoří pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Čeští občané musí letos pracovat v průměru 59 dnů, aby zaplatili tyto odvody. Necelý měsíc vydělávají Češi na daň z přidané hodnoty a další dva týdny na spotřební daně. Další významnou skupinu zaujímají daně z příjmu. Na odvody daně z příjmu fyzických osob se musí průměrně pracovat 19 dnů, daň z příjmu právnických osob zabere dalších 13 dnů. Na majetkové daně pracuje obyvatelstvo dva dny. Zbytek připadá na nedaňové příjmy a deficity veřejných rozpočtů.
Svůj původ má tento den v USA. V roce 1900 tam připadl na dvacátého ledna a během celého dvacátého století se v kalendáři posunul o několik měsíců dále. Nicméně i tak se Spojené státy mohou pochlubit poměrně nízkým daňovým zatížením v porovnání například s evropskými zeměmi. Letos slavili Američané 27. dubna, tedy o 45 dnů dříve než v ČR. Ještě dříve zaznamenali den daňové svobody v Jihoafrické republice a to 22. dubna. Naopak ve Velké Británii připadá na 5. června a na Slovensku jsou na tom ještě hůře než v ČR (15. 6.). Orientačně uvádí data připadající na den daňové svobody následující tabulka.
Den daňové svobody |
Stát |
2001 |
2002 |
USA |
3. 5. |
27. 4. |
Švýcarsko |
15. 5. |
údaje nejsou k dispozici |
Slovensko |
18. 6. |
15. 6. |
Maďarsko |
4. 6. |
údaje nejsou k dispozici |
Slovinsko |
8. 6. |
údaje nejsou k dispozici |
Polsko |
11. 6. |
údaje nejsou k dispozici |
Estonsko |
13. 5. |
údaje nejsou k dispozici |
Velká Británie |
7. 6. |
5. 6. |
ČR |
7. 6. |
11. 6. |
Pramen: Liberální institut, Tax Foundation, Adam Smith Institute
Zdroj: OECD |
Nejde jen o větší daně
Vzhledem ke konstrukci výpočtu však posun dne daňové svobody nemusí nutně vypovídat o zvýšení daňového zatížení. Vypočítává se totiž jako podíl konsolidovaných výdajů veřejných rozpočtů a odhadovaného nominálního hrubého domácího produktu. Podle Miroslava Ševčíka z LI činí odhady pro letošní rok 972,7 (mld. Kč) pro čitatel a 2 200 (mld. Kč) pro jmenovatel. Vynásobením tohoto podílu počtem dní v roce se získá období od začátku roku, letos tedy 161. Tento údaj v sobě zahrnuje vedle daňových příjmů též nedaňové (například příjmy z privatizace, splátky pohledávek a podobně) a plánovaný deficit všech veřejných rozpočtů. Proto se den daňové svobody může posouvat blíže ke konci roku aniž by rostly daně. Stačí jen naplánovat větší schodek. V každém případě však den daňové svobody vypovídá o míře s jakou stát utrácí bez ohledu na to, zda je to financováno z výnosu daní nebo deficitem.
Den daňové svobody je možné stanovit i podle ukazatele daňové kvóty, což je poměr odváděných daní a hrubého domácího produktu. Výhodou tohoto způsobu je především mezinárodní srovnatelnost. Údaje publikuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Česká republika stojí co se týče daňového zatížení zhruba v polovině. Větší daně mají ve všech severských státech, Beneluxu, Francii, Itálii, Německu a Rakousku. Naopak méně platí daňoví poplatníci z Evropy ve Španělsku, Portugalsku a Irsku a vůbec nejnižší daně má ze států OECD Mexiko. Den daňové svobody tam připadá i po přepočtu na metodiku Liberálního institutu na polovinu března.
Kdyby se počítal den daňové svobody pouze podle výše daňové kvóty, aby lépe vyjádřil výši placených daní, připadl by letos v ČR již na 10. května. Je to způsobeno nezahrnutím jiných druhů veřejných příjmů kromě daňových.
Zdroj: Predikce makroekonomického vývoje MFČR
Myslíte si, že platíme vysoké daně? A dostáváme za ně odpovídající protihodnotu? Co si myslíte o dni daňové svobody, uznali byste ho jako státní svátek? Podělte se s námi o své názory.