Problémy českého důchodového systému by šlo částečně vyřešit větším zapojením seniorů do práce. Aspoň podle výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) z akademického pracoviště CERGE-EI. Jenže Čechům se po dosažení důchodového věku už moc pracovat nechce.
Pracující důchodce? Na Západě běžná věc
V Česku pracuje přibližně třináct procent všech starobních důchodců. Za průměrem Evropské unie zaostáváme o necelá tři procenta, ve srovnání se skandinávskými a západoevropskými státy, kde na pracovním trhu aktivně působí i přes třicet procent důchodců, už ale výrazně pokulháváme. Oproti těmto národům Češi také v mnohem větší míře využívají možnost předčasného odchodu do důchodu. V roce 2014 tvořily předčasné důchody dokonce jednu třetinu všech odchodů do důchodu souvisejících s věkem. To podle odborníků představuje neefektivitu při využívání pracovních kapacit a také výraznou zátěž pro udržitelnost důchodového systému.
„Mezinárodní rozdíly jsou způsobeny řadou faktorů. Jedním z nich je nedostatečná motivace starobních důchodců k práci skrze daňové úlevy nebo pobídky zabudované v důchodovém pojištění. Velmi důležitou roli v Česku také hraje stereotypní představa, podle které je normální odejít z práce do důchodu v okamžik dosažení důchodového věku. Do starobního důchodu tak odcházejí i senioři, kteří se nepotýkají s nezaměstnaností nebo nejsou v práci limitováni zdravotním stavem,“ vysvětluje ekonom Jiří Šatava, autor studie Zaměstnávání starších osob. To potvrzují i výsledky průzkumu Share, podle kterého tu kolem osmdesáti procent lidí odchází do důchodu proto, že jim vznikl nárok na starobní důchod. Na načasování odchodu do důchodu má přitom v jednotlivých zemích vliv především dlouhodobé nastavení penzijního systému a také politika státu v oblasti trhu práce.
Snižte jim pojistné
Jedním ze závěrů studie Jiřího Šatavy je to, že by snížení daní a povinných odvodů motivovalo důchodce k delšímu setrvání na pracovním trhu, zároveň by to bylo výhodné i pro státní rozpočet. Ze simulovaných výpočtů vyplývá, že pokud by se například podařilo zvýšit zaměstnanost lidí v důchodovém věku o deset procent, narostly by veřejné příjmy o 0,3 až 1,5 procenta. A to by pro český důchodový systém znamenalo zásadní vzpruhu. V roce 2013 byl totiž deficit našeho důchodového systému na úrovni 1,3 procenta hrubého domácího produktu.
O jak velké úlevy by muselo jít, aby bylo pro seniory setrvání na pracovním trhu skutečně atraktivní? Odhadnout by to podle Jiřího Šatavy mohly zejména Česká zpráva sociálního zabezpečení nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí, instituce, které disponují potřebnými daty. „Podle mé zkušenosti by mělo dojít k významnějšímu snížení sociálního pojistného, alespoň o tři procentní body. Čistý příjem důchodce pracujícího za průměrnou mzdu by se tak zvýšil přibližně o 750 korun, což by mělo pomoci nezanedbatelnou část seniorů přimět k zamyšlení, zda pro ně není výhodnější odejít do důchodu později, ne okamžitě po dosažení důchodového věku,“ předpokládá Jiří Šatava.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ale upozorňuje, že toto na první pohled elegantní řešení může skrývat zásadní komplikace. „Pozitivní dopad zvýšení zaměstnanosti pouze specifické skupiny osob (například seniorů) závisí na tom, jestli vede k úhrnnému zvýšení zaměstnanosti v populaci celkově, nebo jestli je toto zvýšení plně či částečně kompenzováno poklesem v jiné skupině,“ odpovídá na dotaz portálu Peníze.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva Petr Sulek a varuje, že neuvážená podpora jedné skupiny obyvatel může zapůsobit ve výsledku kontraproduktivně.
Menší úvazky nefrčí
Další sporná otázka je, jestli o zaměstnance v seniorním věku stojí zaměstnavatelé. „V Česku zatím neumíme využívat přednosti staršího zaměstnance,“ říká Jan Lorenc, předseda sdružení Život 90. V obecném povědomí je podle něj silně vkořeněná představa stáří jako období omezených fyzických i duševních sil a plného nemocí. „Mnozí zaměstnavatelé se tak zapojení starších zaměstnanců obávají,“ dodává. Určité východisko by pak viděl jednak ve vyšším počtu částečných úvazků a také v možnosti postupného odchodu do důchodu, kde by tak zásadní roli nehrálo dosažení důchodového věku. „Přechod z plného úvazku do starobního důchodu by měl být plynulý. Formální hranice pro odchod do důchodu působí nepříznivě, jako psychologická bariéra, za níž už by se člověk do pracovního procesu neměl plést. Přitom je to jen ekonomicko-organizační opatření, skutečnému životu se blíží jen náhodou. Uvažovat o jejím zrušení by podle mého názoru velice pomohlo,“ navrhuje Jan Lorenc.
O významu většího zapojení částečných úvazků nepochybují ani zástupci důchodové komise, která má na starost návrhy týkající se reformy penzí. „Největší problém vidím v tom, že platová hladina je u nás výrazně nižší než ve srovnatelných okolních zemích na jih a západ od našich hranic. Takže pro lidi jsou částečné úvazky, jimž odpovídá příslušná část už tak jako tak nízkého platu, vlastně neatraktivní. Ani většina zaměstnavatelů u nás není zvyklá si komplikovat život organizací práce pro „úvazkáře“. Mezinárodní srovnání to ukazuje naprosto zřetelně. V roce 2013 u nás pracovalo na částečný úvazek 5,8 procenta ekonomicky aktivních, zatímco v evropské osmadvacítce to byla pětina, v Rakousku čtvrtina a v Holandsku dokonce polovina všech pracujících,“ připomíná sociolog Martin Potůček, který působí jako předseda důchodové komise.
Jeho důchodová komise samotná se ale nápady a postřehy ekonomů z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu přímo zabývat nebude. „Naše komise se problematikou nástrojů trhu práce primárně nezabývá, nemá to ve svém mandátu. Nicméně vnímáme souvislost mezi situací na trhu práce a životními podmínkami nejen důchodců, ale i ekonomicky aktivních občanů. Důchodový a daňový systém a politika zaměstnanosti jsou spojité nádoby a my musíme věnovat těmto souvislostem minimálně takovou pozornost, aby naše návrhy v oblasti důchodového systému neohrožovaly legitimní cíle vlády v podpoře zaměstnanosti,“ říká předseda komise Martin Potůček.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 10. 2015 10:41, KM
Důchodová reforma ve třech bodech:
1) Vysvětlit lidem, že když nebudou mít děti, nebude je mít ve stáří kdo živit, protože nebude platit sociální pojištění, ze kterého se platí důchody. Přistěhovalci to nevytrhnout, ti budou ze sociálního systému spíš odebírat.
2) Zbavit stát pijavic a zlodějů, kteří i to, co se vybere, z nemalé části "odklánějí" jinam.
3) Ušetřit za komise pro důchodovou reformu, protože stejně prd užitečného vymyslí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 10. 2015 18:17, O B R A N A
No ale bylo by jaksi slušné to rozhodnutí nechat na každém jednotlivci.
Já si třeba spočetl, s jak velkými úsporami bych pravděpodobně odcházel do penze, kdybych si již od 1989 spořil sám (třetina nemovistosti, třetina akcie, třetina drahé kovy), místo abych to házel do černé díry penzijního letadla. A měl bych se v penzi asi 3x lépe!
Navíc bych to diverzifikoval i geograficky, takže by mi bankrot či hyperinflace v ČR mohl být volný.
Na druhou stranu stát mi negarantuje nic. Dostanu penzi 20 tisíc? Nebo jen 6 tisíc, protože na víc prostě nebude? Nebo žádnou, protože se stane jedna z tisíce možných věcí, které to znemožní?
Ať si na stát spoléhá, kdo chce. Násilím ale nutit toho, kdo nechce, je zločin. Každé takové násilí zaslouží jediné - sebeobranu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (59 komentářů) příspěvků.