Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vladimír Bezděk: Deficit penzijního systému nebude tragický. Když se bude zvyšovat důchodový věk

| rubrika: Rozhovor | 29. 7. 2014 | 28 komentářů
Deficit důchodového systému je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu by díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech,“ říká předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Pokud se bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu, bude podle něj systém stabilní. Jiná věc ale je, jak v něm budeme fungovat.
Vladimír Bezděk: Deficit penzijního systému nebude tragický. Když se bude zvyšovat důchodový věk

V první části rozhovoru s Vladimírem Bezděkem jsme pohřbívali druhý pilíř, bavili se o možnostech, jak vylepšit pilíř třetí, a také o tom, jaké vyhlídky má odborná komise pro důchodovou reformu, kterou vede do boje Martin Potůček:

Dnes se budeme zabývat především tím, zda by se měl stanovovat věk odchodu do důchodu, jaké země by nám mohly v problematice důchodových systémů sloužit jako vzor, proč není dobrý nápad zavádět zaměstnavatelské fondy a zda má smysl vypočítávat manželům či partnerům společný vyměřovací základ a důchod z něj vyměřený pak dělit na dvě rovné části.


Vladimír Bezděk

Vystudoval VŠE v Praze a ekonomii na University of Manchester. Profesní dráhu zahájil v roce 1997 v České národní bance, kde za devět let působení prošel několika útvary a pozicemi. V období let 2004–2005 a rovněž v roce 2010 současně vedl expertní skupiny vlády zabývající se přípravou penzijní reformy. V letech 2007–2010 působil jako generální ředitel a předseda představenstva v AEGON Česká republika. V roce 2010 se stal šéfem Generali na Slovensku. Od léta 2013 je generálním ředitelem a předsedou představenstva Penzijní společnosti České pojišťovny. Od začátku roku 2014 je zároveň prezidentem Asociace penzijních společností.

Náš důchodový systém zápasí s velkým deficitem. Stát prý nebude moci za pár desítek let lidem zaručit důstojný důchod. Je to reálná hrozba?

Asi vás překvapím – nepatřím k těm, kteří by chodili a říkali, že pokud se oproti dnešní legislativě nic nezmění, tak za dvacet třicet let nebudou peníze na výplatu státních důchodů. Musíme si uvědomit, že tady proběhla takzvaná malá důchodová reforma, kterou prosadila vláda Petra Nečase. Ta byla paradoxně schválena bez větší pozornosti médií a veřejnosti, ale v konečném důsledku zajistila pro první pilíř dlouhodobou finanční stabilitu. Dnes máme deficit důchodového systému padesát miliard, což je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu důchodového systému vzhledem k HDP by ale díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech – zatím to vypadá na třicátá a čtyřicátá léta tohoto století. Nebudeme se tedy muset tolik zabývat makrooblastí, ale o to víc problémů se bude vyskytovat v mikrofinanční rovině. Jinými slovy, už nás tolik nebude strašit deficit důchodového systému jako spíš to, jak v něm bude fungovat samotný jedinec.

Co je pro budoucí důchodce největší hrozba?

Čeští penzisti jsou dnes z pětadevadesáti procent svými příjmy závislí pouze na státu. Druhý pilíř to mohl určitým způsobem korigovat. Teď se tedy musíme zamyslet nejen nad tím, jak upravit třetí pilíř, ale i nad dalšími možnostmi, jak tuhle závislost důchodců na státu snížit.

Ještě větší riziko by pak nastalo ve chvíli, kdyby se věk odchodu do důchodu opět zarazil na nějakém čísle a už by se v čase vzhledem k průměrnému věku dožití nenavyšoval. Že z mého pohledu není deficit důchodového systému tak tragický, je podmíněno tím, že se bude věk odchodu do důchodu v reakci na demografický vývoj navyšovat a že se budou vyplácené penze střídmě valorizovat. Jakmile se tyto dva předpoklady nebudou naplňovat, tak se relativní makrostabilita důchodového systému rozplyne jako pára nad hrncem.

Kalkulačka: důchodový věk

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

V programovém prohlášení vlády se ale můžeme dočíst, že koalice bude usilovat o zrušení nekonečného navyšování věku odchodu do důchodu v takové podobě, jak je to dnes nastaveno. A podobné ambice nám potvrdil i šéf důchodové komise Martin Potůček.

Vláda říká, že nechce mít v zákoně formulaci o nekonečném zvyšování důchodů. Chce tam mít nějaké konkrétní číslo. Dobře, ať tam klidně dají šedesát pět nebo šedesát sedm let. Zároveň by tam ale mělo být uvedeno, že každých pět let dojde k  revizi, kterou provede nějaká instituce, zodpovídající za to, že na základě výsledků bude stanovený věk odchodu do důchodu upraven. Nemělo by to skončit tak, že se dnes určí jedno číslo a to bude platit dalších padesát let. Něco takového je zkrátka dlouhodobě neúnosné.

Které země by nám mohly posloužit jako vzor v tom, jak se správně starat o důchodový systém?

Určitě jsou země, které by pro nás mohly být vzorem v tom, jak vést debatu napříč společností o důležitých a dlouhodobých věcech, jako je třeba právě důchodový systém. Myslím, že pro příklad nemusíme chodit nijak daleko a můžeme zůstat v Evropě. Třeba takové Švédsko, Norsko nebo Švýcarsko, svým způsobem i Německo a Rakousku. Byť mám určité výhrady ke krokům, které v Německu v důchodovém systému před nedávnem udělali. To je ale spíš výhrada obsahová než procesní. Od všech těchto států bychom se každopádně mohli učit, jak dělat systémové kroky, které se každé tři roky nemění. Výsledky pak nejsou vidět jen v jejich důchodových systémech, ale i v jejich národohospodářské politice jako celku.

Není problém i v tom, že se tady lidé moc neorientují v základních věcech, které se týkají financí? Že nevědí, jak se vlastně důchody vůbec vypočítávají, že má důchodový systém nějaké pilíře a podobně? Pak se nějaká celospolečenská debata může vést jen velmi těžko…

Já si opravdu netroufám tvrdit, že by tu musela být zákonitě nižší finanční gramotnost než ve státech, které jsem jmenoval. Podle mě hraje důležitou roli spíš to, že tyto země těží v posledních skoro sedmdesáti letech ze svého kontinuálního vývoje. Neměly svůj osmačtyřicátý, osmašedesátý a devětaosmdesátý rok a neměli ani měnovou reformu ve třiapadesátém, nezažili časté společenské zlomy, kdy se kácí les a všude kolem létají třísky. Náš velký problém je i v tom, že důvěra je tu nedostatkové zboží.

Lidé ale těžko můžou bez obav důvěřovat druhému pilíři, když viděli, jak s ním naložili politici v Maďarsku a v Polsku. Nemyslíte?

Je pravda, že to, co se odehrálo v Maďarsku a později i v Polsku je obrovská škoda. A opravdu to neříkám jako zástupce penzijních společností, ale jako člověk, kterému záleží na ekonomické stabilitě své země. Když už se povede nějakou reformu prosadit přes všechny porodní bolesti, plusy i minusy a když už to dlouhá léta dobře funguje a má v dohledné době přinášet ovoce, tak mi přijde zaříznutí takového systému jako naprosté bláznovství. Přirovnal bych to k tomu, kdybyste se rozhodli na plachetnici přeplavit z Evropy do Ameriky a ve chvíli, kdy se blížíte ke Karibiku, začnete do dna navrtávat díry.

Kalkulačka budoucího důchodu

Kolik to sype?

Kolik platíte měsíčně na sociálním pojištění, to asi víte. (Pokud ne, vyzkoušejte si naši kalkulačku čisté mzdy, je to poučné.) Děláte to prý kvůli důchodu. Kolik to tak ale může sypat? Máme pro vás kalkulačku, která propočte, s jak vysokým důchodem při výši svých odvodů na důchodové pojištění můžete počítat. Pokud máte do penze ještě daleko, tak alespoň orientačně.

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Už jsme se bavili o tom, že vláda by chtěla víc zatraktivnit třetí pilíř. Jednou z věcí, které by k tomu mohly vést, je větší zapojení zaměstnavatelů. Když jsem se o tom bavil s šéfem důchodové komise Martinem Potůčkem, tak mi říkal, že by rád oprášil myšlenku zaměstnaneckých fondů. Co tomu nápadu říkáte?

Přiznám se, že k tomu jsem hodně skeptický, opravdu bych to nedoporučoval. Zaměstnavatelské fondy, které se ve slangu Evropské unie nazývají occupational pension funds a je na ně dokonce i speciální směrnice, totiž nemají příliš zářnou minulost. Tyto fondy vznikaly v Evropě a v Americe zejména v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a v mnoha případech, například u velkých automobilek a leteckých společností, nebylo jejich hospodaření odděleno od účetnictví zakladatelské firmy. Když se pak firma dostala do problémů, tak se to týkalo i zaměstnavatelských fondů a často to dokonce skončilo krachem, takže zaměstnanci přišli o veškeré peníze na důchod. Chápu, že od té doby uplynulo nějakých čtyřicet let a dnes už se účetnictví zaměstnavatelských fondů odděluje a přísně hlídá, ale stejně jde z mého pohledu spíš o komplikaci než o nějaký přínos.

Jak tedy zaměstnavatele víc motivovat k tomu, aby v rámci současného třetího pilíře víc podporovali své zaměstnance?

Určitě stojí za úvahu to, proč ze zhruba pěti milionů lidí ve třetím pilíři má zaměstnavatelský příspěvek přibližně jen milion. Přitom si nemyslím, že by teď byla pravidla nastavena nějak vysloveně špatně. Je potřeba rozpoutat větší diskuzi se sektorem zaměstnavatelů a zjistit, co jim v tom brání. Jestli by pomohla ještě vyšší daňová motivace nebo nějaká kolektivní dohoda v některých oborech? Opravdu těžko říct.

Jistě ale máte nějakou domněnku, proč u nás zaměstnavatelé nepřispívají v dostatečné míře…

Zaslechl jsem argument, že zaměstnavatelé chtějí, aby jejich příspěvky, které svým zaměstnancům posílají, nebylo možné vybrat předčasně. Chtějí mít prý větší jistotu, že peníze budou skutečně využity k účelu, ke kterému jsou určené. Pokud by to byla pravda, tak jde určitě o věc, která se dá změnit.

Bavili jsme se o tom, že o doplňkové penzijní spoření, účastnické fondy třetího pilíře, není příliš velký zájem. Je to podle vás dáno spíš tím, o čem už jste mluvil, tedy absencí výsluhové penze a navázáním výplaty naspořených peněz na věk odchodu do důchodu, nebo se lidé bojí toho, že by mohli jít i do minusu, a jsou v podstatě spokojení s tím, že u penzijního připojištění musí fond každý rok hospodařit při nejhorším s nulou?

Řekl bych, že nad prvními dvěma faktory jasně převládá ten třetí. Češi jsou v přístupu k penězům a investování hrozně konzervativní a každoroční záruka černé nuly má pro ně velký význam. Naším úkolem je lidi přesvědčit, že při dlouhodobém investičním horizontu je tahle strategie nevýhodná.

Nedávno jsme se v naší pravidelné rubrice Očima expertů zabývali tím, jestli by se měly důchody manželů dělit na dva stejné díly. V důchodové komisi se debatuje o tom, že by mohl být zaveden společný vyměřovací základ manželů. Vy jste ve své odpovědi tento návrh uvítal…

Ano, je to tak. S něčím takovým bych neměl vůbec žádný problém. Myslím si, že by to spoustě žen mohlo pomoci. Důležitá ti ale není jen samotná výše starobní penze, ale i rovina vdovských a vdoveckých pozůstalostních důchodů. To, jak je systém nastaven dnes, a nastaven je tak už leta letoucí, má jednu velkou nevýhodu. Ukázkovým příkladem je situace, kdy muž po třiceti letech manželství chytí druhý dech, najde si o generaci mladší partnerku a s tou starší se rozvede. Po dvou letech té nové ale přestane fyzicky stačit, dostane infarkt a skoná. Nárok na veškerý vdovský důchod má pak poslední manželka, která s ním žila dva roky. Naopak žena, která s ním byla třicet let, nedostane vůbec nic. Společné vyměřovací základy by takovým situacím mohly zabránit, to by podle mě bylo fér. Přínosné by to ale mohlo být i pro státní rozpočet, kterému by se mohlo ulevit tím, že by to umožnilo prakticky velmi rychle přestat přiznávat nové vdovské a vdovecké důchody. Ty, co jsou již přiznané, by se samozřejmě nechaly doběhnout.

Propojeno!

Sociální pojištění minimální. Nemocenské být nemusí, takže žádné. Soukromé pojištění? Vyhazování peněz. Český živnostník na sobě umí ušetřit. A že v důchodu bude bez důchodu? V nemoci bez peněz? Kdo by si s tím lámal hlavu…

Další skupinou obyvatel, kterou se chce důchodová komise zabývat, jsou živnostníci. Ti, kteří si v rámci pojistného odvádí jen povinné minimum a nespoří si dost bokem, můžou mít v důchodu také velké problémy. Jde tahle situace vyřešit jinak, než že by se živnostníkům zvýšily odvody?

To je bohužel téma, kolem kterého bude vždycky hodně politického balastu. Osobně si myslím, že disproporce mezi průměrným zaměstnancem a průměrným živnostníkem z hlediska odvodů a budoucích dávek je příliš velká, byť jedním dechem dodávám, že jde trochu o srovnávání jablek s hruškami. Je ale fakt, že řada OSVČ, kteří dnes odcházejí do penze, má tristně nízký důchod. Je otázka, zda si každý z nich během svého produktivního života vytvořil další zdroje pro financování svého důchodového věku.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 7. 2014 11:18, Veterán

Takže pán doporučuje odcházet později do důchodu. V době, kdy polovina Evropy má problémy s až 50 procentní nezaměstnaností mládeže, mi to připadá jako neskutečný blábol.
Mladí budou na pracáku, staří v práci, protože ve státním rozpočtu jsou na to dvě různé kolonky.
A už se skutečně těším, až ochořelého pana Bezděka bude operovat osmdesátiletý chirurg s třesoucími se rukami, na opravu střechy se přibelhá pokrývač o berlích a náklaďáky bude řídit šofér, který každou půlhodinku musí zastavit a ulevit močovému měchýři.
Prostě pan Bezděk, jako většina jemu podobných, si vůbec neuvědomuje, že lidé jen nesedí v kancelářích, ale musí také pracovat manuálně.

"Babičko, kdy už půjdeš do důchodu? Mě už je čtyřicet, v životě jsem nepracovala a strašně ráda bych tomu Bezděkovi místo tebe uklízela kancelář, když se té důchodové komise v devadesáti letech pořád nechce vzdát, a každý den všechno rozhází, sem tam něco rozbije, jak už si nic nepamatuje a už nemůže ani pořádně chodit."
"Ještě mě nahradit nemůžeš. Já už sice taky moc nechodím a nevidím, ale Bezděk zase navrhl pozdější odchod do důchodu. Že jsou lidi pořád lepší a on přece do důchodu nepůjde, když svou práci tak skvěle zvládá."

Reagovat

 

+48
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 1. 2015 16:56, pavla

Ti co zde brečí o věku a pozdním odchodu do důchodu, tak několik čísel: 45 % dnešních důchodců stále pracuje, jen u lékařů praktiků je průměrný věk 57 let, zubařů 61 let. Polovina advokátů je v důchodovém věku. Každý druhý důchodce do cca 75 let si dnes přividělává !!! Ve státní správě je skoro polovina důchodců !

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (28 komentářů)

19. 4. 2015 | 20:05 | kmko

Kategorie jako praktický lékař a úředník jsou místa kde neni potřeba vynaložit žádnou energii - prostě sedí a sedí. Ale v reálném životě existují profese jako stavebnictví, zemědělství, řidičí, it, ... a tak nebude sloužit...více

19. 4. 2015 | 19:58 | br

No když postupně zvýšíme odchod do důchodu tak že se ho nikdo nedožije tak penzijní systém začne dokonce vydělávat. Což je pravda, ale je to demagogie protože ty peníze se přelejou do sociálních dávek a pomoci v hmotné nouzi...více

27. 2. 2015 | 13:49 | Pája

V teploučku státní správy, tam můžou sedět neomezeně až do smrti s vidinou neustálého navyšování mezd, a v tom je kámen ůrazu. Dříve, když dosáhli důchodového věku, odešli na penzi a pokud chtěli a byli schopni pracovat,...více

12. 1. 2015 | 16:56 | pavla

Ti co zde brečí o věku a pozdním odchodu do důchodu, tak několik čísel: 45 % dnešních důchodců stále pracuje, jen u lékařů praktiků je průměrný věk 57 let, zubařů 61 let. Polovina advokátů je v důchodovém věku. Každý druhý...více

16. 8. 2014 | 9:14 | hela

odchod do důchodu by se měl okamžitě zastavit. ženy v 60 letech muži 63 let. do předčasného důchodu o 3 roky dříve . ať si každý může určit podle svého zdraví, do kdy bude pracovat. a mladí se musí naučit pracovat co nejdříve...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Politický cyklus, Reálná výnosová míra, Výnosová křivka, eet, petra pospíšilová, daně, michal wantulok, elektronická evidence tržeb, plánované, úřady, peněžní fond, olga lamačková, roční výkonnost, chráněné pracovní místo, Jaroslav Krabec, retailové fondy, obcodník, pleny

4AL2601, 5C53548, 4AC9470, 3AF0043, 2SF2469

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK