Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Martin Potůček: Žijeme v kapitalismu, ale důchody máme pořád socialistické

| rubrika: Rozhovor | 26. 6. 2014 | 33 komentářů
Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem nové komise, která má vymyslet reformu penzijního systému, profesorem Martinem Potůčkem.
Martin Potůček: Žijeme v kapitalismu, ale důchody máme pořád socialistické

V prvním dílu rozhovoru s Martinem Potůčkem jsme se věnovali především tomu, jaké je vlastně postavení důchodové komise, kterou vede, a pak zejména prvním jejím úkolem. Tím je navrhnout, jak pokud možno bezbolestně a bezarbitrážně ukončit důchodové spoření, tedy takzvaný druhý pilíř penzijního systému, zavedený při nedávné penzijní reformě pánů Nečase a Kalouska. Jak ale profesor Potůček připomíná, jeho důchodová komise je jen poradní orgán, konečná podoba případné penzijní reformy je odpovědností politiků. Těch, kteří „svá rozhodnutí většinou koncipují na základě perspektiv, které vyplývají ze čtyřletého volebního cyklu“. Martin Potůček přesto doufá, že se najdou nějací, kteří budou ochotni uvažovat dál než k příštím volbám...


Martin Potůček

Martin Potůček

Narodil se v roce 1948 v Praze. Na Masarykově univerzitě v Brně studoval filozofii, matematiku, politologii a sociologii. Do roku 1989 působil jako výzkumný pracovník. V roce 1989 absolvoval externí aspiranturu v oboru Teorie řízení a plánování na VŠE Praha. Poté studoval evropskou sociální politiku na London School of Economics and Political Science.

Od roku 1990 působí na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. V roce 1992 se habilitoval v oboru sociologie a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru veřejná a sociální politika. Zde také vykonával funkci ředitele Institutu sociologických studií (1994–2003) a od roku 2000 vede Centrum pro sociální a ekonomické strategie. V letech 1998–2006 pracoval jako poradce ministrů práce a sociálních věcí a v letech 2002-2004 jako poradce předsedy vlády České republiky.

Vláda ve svém programovém prohlášení uvádí, že by chtěla zatraktivnit třetí pilíř důchodového systému. Jakým způsobem toho dosáhnout?

Evropská komise v rámci hodnocení Národních rozvojových projektů nedávno České republice vytýkala, že má příliš složitý důchodový systém. Na jednu stranu bych nás rád trochu bránil, protože ve světě existují ještě mnohem složitější důchodové systémy. Na druhou stranu si ale musíme připustit, že neúspěch druhého pilíře byl daný i tím, že ho lidé nechápali. A ani se třetím pilířem to teď není úplně jednoduché. Skládá se ze staršího penzijního připojištění, kterého se účastní miliony lidí, a mladšího doplňkového penzijního spoření, ve kterém si spoří desítky tisíc účastníků. My bychom třetí pilíř rádi zjednodušili a zpřehlednili v tom smyslu, aby všem účastníkům bylo jasné, co od něj očekávat a jak se v něm pohybovat.

Nemohl byste být v souvislosti se změnami ve třetím pilíři přeci jen trochu konkrétnější?

Bohužel v tuto chvíli ne. Změny ve třetím pilíři jsme totiž v komisi ještě fakticky nediskutovali. Chápu vaši netrpělivost, ale vy prosím pochopte moji pozici.

Dobře, pojďme na to ještě trochu jinak. Sám jste zmiňoval, že tu máme v rámci třetího pilíře dva odlišné způsoby spoření na stáří, které se v některých ohledech dost liší. Je jedním z možných směrů vývoje to, že by se podmínky v obou produktech mohly postupně přibližovat?

Já bych to nevylučoval. Je to směr myšlení, za kterým jsou racionální argumenty.

Často se mluví i o tom, že by se do třetího pilíře měli ještě víc zapojit zaměstnavatelé. Jak to ale udělat?

Způsob zapojení zaměstnavatelů do třetího pilíře je podle mě bolestivým místem našeho penzijního systému. V tuhle chvíli v podstatě záleží jen na jejich blahovůli, jestli budou svému zaměstnanci něco přispívat. V zahraničí to funguje mnohem lépe. V některých zemích tvoří zaměstnanecké fondy dokonce velkou část pozdějších příjmů penzistů. V tomhle ohledu nám v devadesátých letech ujel vlak.

Propojeno!

Dá se vůbec udělat nějaká rozumná reforma penzijního systému, která by chvíli vydržela? Ptali jsme se ekonomů, lidí od peněz, lidí z byznysu, sociologů.

Co řekli? Tak třeba analytik Jiří Cihlář říká: „Všechno nasvědčuje tomu, že občané si našli tu nejlepší variantu v podstatě sami. (...) Sami začali na vlastní pěst nakupovat nemovitosti, dluhopisy, podílové fondy a další aktiva, která by je měla v důchodovém věku zabezpečit. A to je podle mě ta nejsprávnější cesta.

Je to ostatně i rada, kterou můžete slyšet od ekonoma Pavla KohoutaPartners:

„Řešení je postavit si vlastní penzijní systém: vlastní nemovitost, děti, portfolio cenných papírů, jejichž hodnota časem roste. Není to snadné, ale není to ani nemožné.“

Jak to myslíte?

Šance, kterou jsme po revoluci trestuhodně nevyužili, bylo založení zaměstnaneckých fondů. Ty mohly fungovat podobně jako penzijní připojištění. Za ta léta by to přineslo dost peněz a dnes mohl být důchodový systém mnohem stabilnější. Problém byl v tom, že první vláda Václava Klause vycházela z filozofie, že by zaměstnavatelé neměli mít podstatný vliv na spoření na penzi, protože to, jak se člověk zajišťuje na stáří, je jen jeho věc. Realizace zaměstnaneckých fondů navíc nemusela být nutně zajišťována komerčním sektorem – v zahraničí se často setkáváme s tím, že jsou tyto fondy spravovány neziskově, takže mají vyšší výnosy. To by se určitě líbilo i samotným zaměstnavatelům. Těm se totiž často nechce do fondů posílat peníze, ze kterých si část, i když zcela legitimně, ukrajují komerční penzijní společnosti.

Druhá promarněná šance z té doby souvisí s privatizací. Při té se tady točily stovky miliard korun. Část těchto prostředků přitom mohla být klidně uložena do státního fondu, který by byl určitým způsobem propojený s důchodovým systémem. Tak to udělali například v Norsku. Mrzí mě to hlavně z toho důvodu, že spousta peněz, které tehdy mohl získat stát při privatizaci části národního bohatství ve prospěch občanů, se nenávratně rozplynula.

Mělo by dnes ještě smysl zaměstnanecké fondy zakládat?

Měli bychom uvažovat o všech variantách. Nevidím důvod, proč by se měla právě tahle opomíjet. Z mého pohledu je potřeba do diskuze víc zapojit zástupce zaměstnavatelů.

Dovedete si představit, že by měli zaměstnavatelé ze zákona povinnost přispívat do penzijního fondu svým zaměstnancům?

V českých poměrech o tom zatím dost pochybuji. Něco takového bylo možné před pár lety třeba ve Švýcarsku, kde se zaměstnanecké fondy budovaly dlouhá léta. Ve chvíli, kdy do fondů přispívalo svým zaměstnancům přes osmdesát procent zaměstnavatelů, už nebylo pro stát tak obtížné, aby z toho udělal povinnost pro všechny.

Počet účastníků ve třetím pilíři začíná klesat. Do určité míry je to dáno tím, že koncem roku 2012 došlo k uzavření systému penzijního připojištění. Řada odborníků ale tvrdí, že tento trend bude pokračovat. Jak se na to díváte vy?

Změny, ke kterým ve třetím pilíři došlo a ke kterým ještě dojde, pravděpodobně povedou ke snížení počtu účastníků. Musíme se zamyslet nad tím, jak jsou peníze z třetího pilíře využívány. Člověk by si tam měl peníze spořit až do doby, než odejde do důchodu. A měl by s nimi hospodařit tak, aby to byla skutečně pojistka na stáří. V praxi to ale často funguje jinak. Proto si myslím, že by využívání prostředků uložených ve třetím pilíři mělo být vedeno právě jejich primárním účelem, to je zlepšit finanční situaci účastníků ve stáří. Takové změny samozřejmě nemůžete uplatňovat retroaktivně, takže by se týkaly jen nových účastníků. To by se ale zcela jistě projevilo i v nižším zájmu o tento produkt a vedlo by to k dalšímu úbytku účastníků.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Ve druhém pilíři se počítalo s tím, že naspořené peníze nepůjdou vybrat jednorázově, ale že budou postupně vypláceny v podobě dávek. Může něco takového potkat i třetí pilíř?

To vám teď opravdu nemůžu říct.

Ekonom a člen vaší komise Jaroslav Vostatek navrhuje, aby se zavedl rovný důchod, který by byl pro všechny stejný. Zároveň by se ale lidem vyplácela i druhá složka důchodu, která by byla vypočítávána podle toho, kolik do systému reálně odváděli. Prý by se tím posílila zásluhovost. Co si o tomto návrhu myslíte?

Je to jedno z možných řešení. V některých zemích tak důchodové systémy fungují. Záleželo by samozřejmě na tom, jak přesně by to bylo nastaveno. Také by bylo nutné vypočítat, jaké náklady by to znamenalo pro veřejný rozpočet. Zásadní problém vidím v naší konkrétní situaci v tom, že pokud by se měl zvýšit rovný důchod a zajistit tím důstojné stáří všem a zároveň by se měla zvýšit zásluhovost, tak by se muselo do celého systému nalít skokově výrazně víc prostředků než dnes. A na to, i z důvodů uvedených dřív, dnes prostě nemáme.

Kalkulačka: důchodový věk

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Dalším velkým tématem, které bude vaše komise řešit, je doba odchodu do důchodu. V tuto chvíli u nás neexistuje žádné zastropování, takže se věk odchodu do penze bude stále posouvat. Komu je nyní dvacet, měl by jít do důchodu v sedmdesáti, dnešní novorozeňata pak dokonce až v sedmdesáti třech letech. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová tvrdí, že něco takového není únosné. Jaký je váš pohled?

Nějaký výpočet odchodu do důchodu by měl být. Určitě ale ne tak, jak to určuje dnes platný zákon. To odporuje přírodním zákonům. Výpočet by mohl být například vázaný na vývoj střední délky života, tak jak si to před lety uzákonili na Slovensku.

rozhovoru pro Aktuálně.cz jste říkal, že by bylo ideální, kdyby si věk odchodu do důchodu mohl vybrat každý sám. Jak se tomuto stavu přiblížit?

V tom rozhovoru jsem ale zároveň říkal, že svoboda volby nemůže být neomezená. Pokud by měl člověk možnost vybrat všechno, co si na důchod naspořil, už ve čtyřiceti nebo padesáti letech, a rozházet to někde na Havaji nebo v kasinu, tak by na penze mnoha lidem moc nezbylo. Já bych to viděl například tak, že člověk bude moci při neočekávaných životních situacích využít omezenou část těchto prostředků dřív. Musela by mu tam ale zároveň zbýt dostatečná suma na skutečný důchod. Určitou flexibilitu bych ale prosazoval, protože životní styly jsou v dnešní době velmi rozličné. Proč nedat lidem větší volnost.

Zní to sice skvěle, popravdě mi to ale v tuhle chvíli přijde jako utopická představa. Bylo by něco takového politicky schůdné?

Proč by nemělo být? Pro liberály to určitě schůdné je, vždyť jde o posílení svobody volby jednotlivce. A socialisté by to snad taky skousli. Argumentů, proč by to tak mohlo být, je celkem dost. Sice to není to nejdůležitější, čím se bude naše komise zabývat, ale rád bych, aby tato myšlenka nezapadla. Jsem zastáncem toho, abychom přizpůsobovali systémy životním stylům, nikoliv, aby se životní styly musely přizpůsobovat systémům.

Anketa

Co byste říkali na možnost odejít do důchodu ve věku podle své volby?

Kdyby bylo jen na vás, co byste na dnešním důchodovém systému měnil především?

Rád bych dosáhl dvou věcí. Jednak aby naše práce vedla politiky i širokou veřejnost k lepšímu porozumění, jak důchodový systém funguje a co je v jednotlivých pilířích účastníkům schopen fakticky nabídnout. Velmi často totiž kolem důchodů panují mýty, které nemají reálný základ a myšlení lidí i politiků jen zbytečně zaplevelují.

Dále bych chtěl dosáhnout toho, abychom si uvědomili, že veřejné prostředky, které jdou na důchody, budou muset růst, relativně i absolutně. Žijeme v kapitalistické společnosti, ale důchody máme pořád ještě socialistické. Reálná kupní síla důchodů se za pětadvacet let od revoluce zvýšila jen asi o deset procent. Přitom životní náklady penzistům hodně nabobtnaly. Dnešní důchodci tak ve srovnání s důchodci před rokem osmdesát devět při porovnání s ekonomicky aktivními výrazně ztrácejí. Odchod do důchodu pro mnohé spoluobčany představuje ekonomický šok. Stát, osoby samostatně výdělečné činné, zaměstnanci i zaměstnavatelé by tak měli do systému ukládat víc peněz než dosud. Pro ministra financí bude určitě obtížné na takovou ideu přistoupit, ale pokud chce, aby čeští důchodci nežili v nouzi a aby měli důstojné podmínky pro život, tak to jinak zkrátka nepůjde.

Kalkulačka budoucího důchodu

Kolik to sype?

Kolik platíte měsíčně na sociálním pojištění, to asi víte. (Pokud ne, vyzkoušejte si naši kalkulačku čisté mzdy, je to poučné.) Děláte to prý kvůli důchodu. Kolik to tak ale může sypat? Máme pro vás kalkulačku, která propočte, s jak vysokým důchodem při výši svých odvodů na důchodové pojištění můžete počítat. Pokud máte do penze ještě daleko, tak alespoň orientačně.

Jak vysoký by mohl být váš budoucí důchod

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 6. 2014 8:15, natal

Nějak se v té souvislosti s druhým pilířem zapomělo, že se kvůli
němu zvyšovala o 1% DPH v obou sazbách. Tak by spolu se zrušením druhého pilíře mělo dojít též návratu k původní výši DPH. Nebo to nezapadá do současného "ekonomického rámce" ?

Reagovat

 

+63
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 7. 2014 17:26

No tak já vám pánové a dámy nevím. Bydlím vedle důchodců, kteří celej život pracovali manuelně, takže prostě podle socanů jsou to chudáci. Akorát si před pár letama koupili vysavač za 60 klacků. Na předváděčce. To nejsou chudáci, to jsou vyžírky. Kdyby měli o 57 500 korun míň a koupili si něco normálního, tak se jim nic nestalo a daňový poplatník by ušetřil.

Důchodci mají povětšinou peněz dost. Nebo kolik znáte důchodců, kteří nevyžijou? Já ani jednoho.

Reagovat

 

-68
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (33 komentářů)

19. 6. 2016 | 0:55 | Sylva

O tom jak důchodci mají dost peněz mi cvíli vyprávějte. Pokud jsou na to dva, jeden důchod zpravidla pokryje náklady na bydlení, možná snad i nutné platby za telefon ev. Internetové připojení. Na hýření za jidlo, domácnost,...více

19. 6. 2016 | 0:13

Pardon, zapoměla jsem ukončit větu: takže od smlouvy před par lety ještě nešlo odstoupit a nebyl čas si ji ani prostudovat a rozmyslet si transakci . Vše muselo proběhnout okamžitě a nešlo to už změnit. více

19. 6. 2016 | 0:04 | Sylva

Ano- to je typické. Na předváděčce je šmejdi doslova dokopali koupit produk proti srovnatelnému zboží na trhu předražený o 1000%, jinými slovy desetkrat dražší výrobek pochybné kvality bez možnosti jej běžným způsobem reklamovat...více

6. 11. 2015 | 19:30 | honza

Nedivím se. ono to chce maličkost. Aspoň jednou za den si umýt oči. Jinak se nebojte, taky jednou půjdete možná do penze. Ale na druhou stranu existují někteří, kteří si za těch 26 ůet přivlastnili tolik, že už ten důchod...více

28. 10. 2015 | 9:13 | ok2uds

Bože vy jste vůl!!!! Asi žijí celý život skromně ,nebo jste jim snad kontroloval,co mají na talíři? Tak třeba si udělali jednou za život radost a nebo měli dárek pro děti..... více

Čtenáři také navštívili

25. 6. 2014 |  | 9 komentářů

Šéf důchodové komise Martin Potůček: Babišovy výroky mě netrápí

„V českém prostředí ještě moc neumíme přijímat kompromisy. Politiku vnímáme jednostranně jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve...

19. 6. 2014 |  | 35 komentářů

Penzijní reforma? Nečekejte na ni, postavte si vlastní penzijní systém

Nespoléhejte se na vládu a první, druhý či třetí pilíř penzijního systému. Vláda vám spolehlivě zaručí jediné: v penzi budete třít bídu s nouzí.

11. 3. 2014 |  | 14 komentářů

Zajištění na důchod 2014. Penzijní připojištění kraluje. A co dál?

Na konci roku jsme v Česku měli celkem tři státem podporované způsoby takzvaného spoření na penzi. Penzijní připojištění, které netřeba představovat, jeho nástupce doplňkové penzijní spoření a ještě hodně...

23. 8. 2013 |  | 25 komentářů

Očima expertů: Najde se důchodová reforma, která má šanci na přežití?

Jak by měla vypadat reforma důchodového systému, která by mohla dlouhodobě přežít? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Hampla, Ilony Švihlíkové, Jana Procházky a dalších ekonomických odborníků.

28. 7. 2011 |  | 6 komentářů

Vladimír Bezděk: Zavést v zemi tunelů do penzijního systému zaměstnavatelské fondy?

Ústředním tématem druhého dílu videorozhovoru s ekonomem Vladimírem Bezděkem je členění důchodových systémů. Soustředí se na rizika zaměstnavatelského soukromého důchodového systému, který v zahraničí...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

náhrada mzdy, referendum, david cameron, česká asociace franchisingu, boris johnson, zákon grafu, RWE Transgas, David Ondrák, zjednodušení, volný obchod, liberalismus, bankovní produkty, Lunetic, frontier markets, NetBanka, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, cestovní pojištění, nejlevnější povinné ručení, půjčka bez doložení příjmů

8B02616, 2Z62772, 1A11111, 1L05447, 9S70070

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK