Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Šéf důchodové komise Martin Potůček: Babišovy výroky mě netrápí

| rubrika: Rozhovor | 25. 6. 2014 | 9 komentářů
„V českém prostředí ještě moc neumíme přijímat kompromisy. Politiku vnímáme jednostranně jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve učíme,“ říká šéf důchodové komise Martin Potůček.
Šéf důchodové komise Martin Potůček: Babišovy výroky mě netrápí

Jeho úkol mu asi moc lidí nezávidí. Má na starost další z řady reforem, která by do budoucna měla stabilizovat kolos na hliněných nohou: penzijní systém. „Lidé, kteří jdou do důchodu, by měli mít zajištěný důstojný život. Zároveň by se měla posílit zásluhovost, tedy poměr mezi tím, kolik peněz člověk během svého produktivního věku odvede do systému a kolik pak získá v podobě penze. Důležité je ale také řešit transfer mezi rodinou a společností, protože v tomto ohledu jsou u nás velké mezery,“ vyjmenovává ekonom Martin Potůček některá z hlavních témat, kterými by se pod jeho vedením měla zabývat speciálně zřízená důchodová komise.

Pokud se ohlédneme, jak dopadla práce jeho předchůdců, vyhlídky nejsou růžové. Politici si nakonec většinu věcí upravili podle svého a z původních návrhů moc nezbylo. Když si o tom ale povídáte s Martinem Potůčkem, nepřijde vám, že by ho to zvlášť tížilo. „Dostali jsme jasné zadání a podle toho budeme pracovat. Jak s tím politici naloží, už je jejich věc,“ vysvětluje sociolog a ekonom. Na druhou stranu je vidět, jak moc rád by pro změny v důchodovém systému získal širší politickou podporu. Bez ní se totiž jen těžko podaří přivést na svět reformu, která by měla šanci na dlouhý život.


Martin Potůček

Martin Potůček

Profesor, doktor filozofie, kandidát věd, master of science.

Narodil se v roce 1948 v Praze. Na Masarykově univerzitě v Brně studoval filozofii, matematiku, politologii a sociologii. Do roku 1989 působil jako výzkumný pracovník. V roce 1989 absolvoval externí aspiranturu v oboru Teorie řízení a plánování na VŠE Praha. Poté studoval evropskou sociální politiku na London School of Economics and Political Science.

Od roku 1990 působí na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. V roce 1992 se habilitoval v oboru sociologie a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru veřejná a sociální politika. Zde také vykonával funkci ředitele Institutu sociologických studií (1994–2003) a od roku 2000 vede Centrum pro sociální a ekonomické strategie. V letech 1998–2006 pracoval jako poradce ministrů práce a sociálních věcí a v letech 2002-2004 jako poradce předsedy vlády České republiky.

Kolikrát se zatím sešla komise, která má na starosti důchodovou reformu? A jaká témata se nejvíc řešila?

Zatím jsme se sešli čtyřikrát. Na začátku jsme si museli se všemi členy ujasnit mandát a statut – nemáme žádnou rozhodovací pravomoc, jsme poradní orgán. Co nakonec exekutiva a legislativa přijme, bude doufám rezonovat s našimi návrhy, ale bude to už odpovědnost samotných politiků. Náš mandát je daný politickým zadáním a vyplývá z toho, co se uvádí v programovém prohlášení vlády. Budeme tedy řešit především ukončení druhého pilíře důchodového systému, modifikaci pilíře třetího, způsob, kterým bude do budoucna stanovován věk odchodu do důchodu, sledování kritéria důstojného života důchodců a narovnání transferu mezi rodinou a společností.

Zájemci o naši práci se můžou dozvědět všechno podstatné také na webových stránkách odborné komise. Tam budeme postupně zveřejňovat nejenom zápisy z  jednání, ale i dokumenty, podklady, powerpointové prezentace a další materiály, se kterými pracujeme a o kterých diskutujeme. Jedním z našich hlavních principů je maximální transparentnost.

Komise má poměrně velký počet členů, jejich pohled na důchodový systém by se mohl dost odlišovat. Svého zástupce tam má navíc i každá parlamentní strana. Věříte, že se podaří najít shodu?

Jistotu samozřejmě nemám. Co bude navrženo a později snad i schváleno, by ale mělo mít šanci na dlouhodobou stabilitu. Tak budeme k naší práci přistupovat. V České republice se totiž takřka po každé změně politické garnitury prudce pohne s kormidlem, což z mého pohledu vede k výrazným společenským a hospodářským ztrátám. Proto je komise složena z politiků, nezávislých odborníků, představitelů sociálních partnerů a zástupců zájmových organizací, které reprezentují pohled těch, kteří v důchodovém systému fungují a zajišťují jeho chod. Rádi bychom tedy našli širokou politickou shodu.

Kalkulačka budoucího důchodu

Kolik to sype?

Kolik platíte měsíčně na sociálním pojištění, to asi víte. (Pokud ne, vyzkoušejte si naši kalkulačku čisté mzdy, je to poučné.) Děláte to prý kvůli důchodu. Kolik to tak ale může sypat? Máme pro vás kalkulačku, která propočte, s jak vysokým důchodem při výši svých odvodů na důchodové pojištění můžete počítat. Pokud máte do penze ještě daleko, tak alespoň orientačně.

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

To si ale jistě předtím říkali i členové Bezděkovy komise, která měla rovněž přijít s návrhy na změny v penzijním systému. Nakonec ale politici přijali různá polovičatá řešení, která měla v mnoha ohledech k původním návrhům komise dost daleko. Neobáváte se, že vás potká něco podobného?

Politici svá rozhodnutí většinou koncipují na základě perspektiv, které vyplývají ze čtyřletého volebního cyklu. Taková je realita. Z povahy věci tak vládnoucí politici sledují především krátkodobé efekty svých kroků. Penzijní systémy ale fungují v podstatně delších časových horizontech, takže jejich přebudování je velmi problematické. Musíte počítat s obrovskou institucionální setrvačností, navíc se mění společenské a ekonomické poměry, takže přijít se změnami, které přinesou své plody až po letech či desetiletích není pro politiky vůbec jednoduché. Na druhou stanu existují případy, kdy se i oni dokážou rozhodnout z dlouhodobějšího hlediska, přesto, že tím jejich strana může bezprostředně utrpět. To už ale také závisí na síle a schopnosti politika „prodat“ i nepříliš populární řešení, jako bývá třeba právě důchodová reforma.

Můžete být konkrétnější? Mě totiž popravdě moc takových případů z poslední doby nenapadá…

Můžu uvést třeba bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který v Německu realizoval reformy pracovního trhu, i když si byl vědom velkého rizika, že jeho strana v následujících volbách ztratí. To se nakonec také stalo a on musel odejít z funkce kancléře. Německé ekonomice ale jeho reformy pomohly.

Bavili jsme se tady o předchozích komisích, které se zabývaly případnými změnami v penzijním systému. Může ta vaše vůbec přijít s něčím novým, co tady dřív ještě nikdo nenavrhoval?

Jsem přesvědčen, že ano. Systém, který tady teď je a se kterým musíme pracovat, totiž nenavrhovala žádná z těchto komisí. Ani návrh takzvané druhé Bezděkovy komise nebyl přijat v takové podobě, jak si její členové původně představovali.

Dobře, máte pravdu, že teď budete pracovat s penzijním systémem, se kterým předchozí komise nijak nekalkulovaly. Na druhou stranu ale musí být způsob, jakým si politici původní návrhy nakonec ohnuli podle svého, alarmující i pro vás. Jak víte, že nedopadnete stejně?

Ano, tohle riziko tady je. Zvláště v českém prostředí, které ještě moc neumí – na rozdíl od společností s lepší politickou kulturou – přijímat kompromisy. Politiku vnímáme velmi jednostranně, především jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve učíme.

Pojďme přejít ke zrušení druhého pilíře, tedy k jednomu z úkolů, na kterém má pracovat vaše komise. Nejprve to vypadalo, že vládní koalice má v tomhle ohledu jednotný názor. Nedávno ale ministr financí Andrej Babiš uvedl, že je rušení druhého pilíře ukvapené. Co říkáte na tohle vyjádření? A jak moc vám to komplikuje práci?

Tím se vážně netrápím. My máme v tuhle chvíli jasné politické zadání, které vyplývá z programového prohlášení vlády, toho se musíme držet. Postupujeme tak, jak nám bylo dáno do vínku. Naše úloha není spekulovat o tom co by kdyby. Pokud by se později politické zadání přeci jen změnilo, tak na to odpovídajícím způsobem zareagujeme.

Naše pilíře

Těžko říct, kdo tu metaforu vymyslel, ale vžilo se, že penzijní systém stojí na pilířích. Každopádně to není výmysl český, svědčí o tom mimo jiné i jejich číslování, které naprosto neodpovídá chronologii jejich vzniku v Česku: K prvnímu pilíři přibyl u nás v devadesátých letech třetí pilíř a teprve nedávná penzijní reforma Nečasovy vlády přidala pilíř druhý. Ne na dlouho...

První pilíř penzijního systému, to jsou státní penze. V České republice (jako v mnoha jiných zemích) máme takzvaný průběžný důchodový systém: ze sociálního pojištění odváděného ekonomicky aktivními občany se platí penze jejich současníků-důchodců.

Třetí pilíř je po Nečasově a Kalouskově reformě dvojkolejný. Máme tu od roku 1994 státem podporované penzijní připojištění. Penzijko má miliony klientů – a jednu zásadní nevýhodu: jeho investice jsou zákonem tak sešněrované, že se na konci každého roku čeká, jestli některý fond alespoň překoná inflaci. Slouží spíš tedy jako nepříliš výnosné spoření, ke kterému lidé přistupují zejména s dvojí motivací. Jednak kvůli státnímu příspěvku, případně také kvůli příspěvku zaměstnavatele. Peníze, které průměrně v penzijku máme, nás v penzi nevytrhnou. Po reformě už do transformovaných fondů penzijního připojištění nelze vstoupit.

Náhradou za penzijko má být ve třetím pilíři doplňkové penzijní spoření. Státní podpora je stejně vysoká jako u penzijka, zaměstnavatel může rovněž přispívat (a příspěvky si odečítat z daní). Účastnické fondy ovšem nejsou při investovaní tak svázané, respektive mohou mít různou investiční strategii od konzervativní až po dynamickou. Zatím ovšem o nový třetí pilíř není valný zájem. 

Druhý pilíř se jmenuje důchodové spoření, stejně jako u doplňkového penzijního spoření ale o žádné spoření nejde. Do důchodových fondů se investuje zajímavým způsobem: účastník do nich pravidelně platí pět procent své hrubé mzdy (daňového základu), z toho dvě procenta by normálně dostal při výplatě na účet. O zbylá tři procenta je nižší jeho sociální pojištění (tedy platba do prvního pilíře). To sice znamená o něco nižší státní důchod, ale je tu reálná šance, že se tyto peníze podaří zhodnotit tak, že to ztrátu vynahradí. Je možné volit důchodové fondy s různou investiční strategií, konzervativní, agresivní i něco mezi.

Počet účastníků důchodového spoření nepřesáhl ani sto tisíc. A to zřejmě i proto, že sociální demokracie se ještě před jeho spuštěním zavázala zrušit ho co nejdřív po převzetí moci.

S jakými variantami ukončení druhého pilíře v tuto chvíli pracujete a která z nich je pro vás nejschůdnější?

Na druhou část otázky vám neodpovím, poněvadž bych předjímal rozhodnutí, které je teprve před námi. A co se týče první části, tak na již zmiňovaných webových stránkách naší komise je několik dokumentů, které se otázkou rušení druhého pilíře zabývají. Jeden z nich vypracoval v rámci sociální komise ČSSD Vít Samek, druhý předložil prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk, třetí je z dílny Ministerstva financí. V prvním a třetím dokumentu je hned několik navrhovaných způsobů, jak druhý pilíř ukončit.

Když se podíváme na vámi zmiňovaný pracovní materiál Ministerstva financí, tak v něm se jako o nejschůdnějším řešení mluví o variantě, kdy by druhý pilíř zůstal zachovaný, jen by se přestala z prvního pilíře vyvádět tři procenta a účastník by tak posílal celých pět procent z vlastní kapsy. Státu by sice nehrozily arbitráže, ale v systému by dost možná nikdo nezůstal. Je to konstruktivní?

Ještě to neberte jako obecný postoj Ministerstva financí. To podle mého soudu dokument zpracovalo především z hlediska rizika možných soudních sporů a arbitráží jako důsledku té nebo oné varianty zrušení druhého pilíře.

Anketa

Věříte, že bude nová reforma a že vydrží aspoň na deset let?

Neobáváte se ale toho, že když by nakonec došlo ke zrušení druhého pilíře a převedení prostředků účastníků do pilíře třetího, mohly by státu hrozit nepříjemné soudní tahanice?

Já se opravdu ničeho nebojím. Naše role je poradní – úkolem je najít nejlepší řešení z hlediska celého fungování důchodového systému i z hlediska pozic občanů v něm, včetně stávajících účastníků druhého pilíře. Ve finálním návrhu ukončení druhého pilíře, který bude naše komise předkládat, tak bude samozřejmě zohledněno i to, aby to bylo co nejméně bolestivé pro všechny zúčastněné strany.

Rýsuje se už nějaká varianta zrušení druhého pilíře, která by měla ve vaší komisi větší podporu?

Takové otázky jsou zatím předčasné.

Původně se hovořilo o tom, že by mělo vyvádění peněz do druhého pilíře skončit už na konci roku 2015. Pak se ale začaly objevovat informace, že to nebude tak jednoduché a že se by se tento termín mohl ještě o rok posunout. Je to pravda?

Pro nás je termín ukončení vyvádění peněz do druhého pilíře ke konci roku 2015 závazný. Takové je zadání naší práce.

Pokračování: Žijeme v kapitalismu, ale důchody máme pořád socialistické

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 6. 2014 8:46, Marpol

Připomíná mi to karikaturu Ano, pane misnistře. Našli někoho, kdo má dodat váhu a vědeckost politickému zadání. Našli důchodce, který to vzal jako slušné přilepšení na penzi(pro sebe). Už současná varianta je dost velký kompromis.

Reagovat

 

+17
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

30. 6. 2014 | 18:44 | ppetr1

kdyby bylo panu profesorovi Potuckovi o 30 - 40 let mene - zcela jiste by mluvil a uvazoval jinak. jeho se uz duchod netyka co se tyce vyse za 30-40 let :-((((((( více

25. 6. 2014 | 11:13 | Luba N.

Líbí se mi ty odpovědi typu: "Takové otázky jsou zatím předčasné." :( více

25. 6. 2014 | 10:16 | xls

Jen bych připomenul, že ti zloději zvedli kvůli (prakticky neexistujícímu) druhému pilíři DPH, teď zase nic kromě dluhů nezvednou, ale aspoň si odůvodní další zvýšení daní. více

25. 6. 2014 | 9:40 | Zdenek

Počítám, že z komise vypadne pouze zvýšení minimálních odvodů OSVČ, zlikvidování penzijního spoření, společný odvod manželů a možná zafixování odchodu do důchodu na 65 let. Na víc se nebudou schopni dohodnout. A kdyby se...více

25. 6. 2014 | 8:46 | Marpol

Připomíná mi to karikaturu Ano, pane misnistře. Našli někoho, kdo má dodat váhu a vědeckost politickému zadání. Našli důchodce, který to vzal jako slušné přilepšení na penzi(pro sebe). Už současná varianta je dost velký kompromis....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ážio, Věčný dluhopis, Cenový index, banky, matteo renzi, eet, zaměstnanec, evropská unie, nezávislý regulátor, Vaníček, novorozenec, podmínky získání úvěru, nezabavitelná částka, telecommuting, minimální zdravotní pojištění, 159/1999 Sb., rok 2008, člen

6T48639, 3T62565, 6T48639, 6T48636, 6T48636

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK