I některé banky poskytují drahé půjčky, aneb úvěry s předložkou

Blíží se čas Vánoc. Jako každý rok se mnozí z nás začínají rozhlížet, kde je pro ně připravena půjčka. A ona je připravena na každém druhém rohu. V této souvislosti se většinou objevují varování před neuváženým zadlužováním u nebankovních poskytovatelů půjček kvůli jejich přemrštěným úrokům a tvrdým smluvním podmínkám. Ani úvěry od bank už ale nejsou, co bývaly – jsou drahé, nepříliš transparentní a těžko je můžeme mezi sebou porovnat.

V Česku se banky bojí nejvíc

Nejprve k té drahotě. Průměrná RPSN (roční procentní sazba nákladů, která umožňuje navzájem porovnat výhodnost úvěrů) bankovních úvěrů pro domácnosti na spotřebu se podle statistiky ČNB pohybuje těsně pod 16 procenty, letos v srpnu dokonce tuto hranici překročila. Cena peněz na českém finančním trhu je přitom nyní rekordně nízká. Bankéři drahé půjčky zdůvodňují krizí, nezaměstnaností a obavami, že lidé nedokážou hradit své závazky. Proto si prý musejí udělat „polštář“. Zdá se, že tento polštář chtějí pak také slavnostně nechat zapsat do Guinessovy knihy rekordů jako ten nejnaducanější na světě.. Objem úvěrů domácností 90 dní po splatnosti za poslední rok vzrostl, ale nijak dramaticky. Podle ČNB činil letos v září 4,73 procenta celkového objemu půjčených peněz, což je meziročně o necelé procento více v září 2009 to bylo 3,77 %).

Recese a růst nezaměstnanosti nejsou v Česku jistě problematičtější, než v ostatních evropských státech (Španělsko, Německo či Francie). Přesto zaplatí tamní klienti ročně za spotřebitelský úvěr úroky ve výši 6 až 7 procent. Jsou o tolik méně ohroženi nezaměstnaností a méně zadluženi, aby se tím dal zdůvodnit tak velký rozdíl v podmínkách úvěrování?

Bankovní spotřebitelské úvěry nejsou ani příliš transparentní. Zájemce těžko získává přesnější informace, za kolik si vlastně může půjčit. Ještě před několika lety bylo úplně běžné, že banky zveřejňovaly úrokové sazby spotřebitelských úvěrů. Dnes to nedělají zdaleka všechny, a pokud přece, dávají před údaj většinou předložku „od“. Kdo úvěr s tímto úrokem získá a kdo bude platit víc, se již nikde napíše.

Jak si to spočítat?

Jak tedy porovnat úvěrovou nabídku bez možnosti získat informaci o úrokové sazbě? Teoreticky může pomoci roční procentní sazba nákladů (RPSN), která udává celkové náklady na úvěr, včetně neznámého úroku, přepočtené na roční bázi. Povinnost uvádět RPSN nebo seznámit žadatele se všemi údaji, které slouží k jejímu výpočtu, vyplývá ze zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Banky si s tím ale příliš těžkou hlavu nedělají. V reklamách klidně uvádějí výši půjčky, výši měsíční splátky a k tomu RPSN opět s předložkou „od.“ Těžko se dopočítat, kolik vás vlastně úvěr ročně stojí.

Kdo chce zjistit, jak vypadá jeho půjčka s pomocí kalkulaček, které mají na webu naše přední finanční ústavy, příliš nepochodí. Zadá-li částku a dobu splatnosti, nakonec stejně vypadne úroková sazba i RPSN s oblíbenou předložkou „od“. Nebo (Poštovní spořitelna) najde za údajem originální otazník.

Jsou ale i banky, jejichž webové kalkulátory spočítají orientační příklad úvěru s úrokovou sazbou a s RPSN bez předložky (třeba Česká spořitelna, GE Money Bank a Raiffeisenbank).

Kdo chce porovnat, která banka mu půjčí nejvýhodněji, z běžně dostupných informací (web, letáky, reklama) to asi nezjistí. Může se zkusit podívat na finanční servery, z nichž některé zveřejňují žebříčky výhodnosti úvěrů, nebo obejít pobočky a vymámit podmínky a kalkulace tam.

Žádná míra – žádná lichva

A nakonec ještě k lichvě. V řadě států EU (Francie, Nizozemí, Polsko, Belgie, Itálie, Španělsko, Slovinsko a Slovensko) je u spotřebitelských úvěrů regulována maximální výše úroků, nebo přímo RPSN. Tím tyto státy alespoň částečně brání lichvářským praktikám. V Česku se o boji proti lichvářským úrokům hovoří dlouho a hodně, nejčastěji před volbami. Poslední konkrétní návrh na „zastropování“ RPSN byl smeten ze stolu přesně před rokem v listopadu 2009. Bývalý ministr financí a současný lídr sociální demokracie Bohuslav Sobotka navrhl omezit RPSN u spotřebitelských úvěrů a navázat ji na základní úrokovou sazbu vyhlašovanou ČNB. U úvěrů do 9999 korun měla být RPSN maximálně repo + 30 % (aktuálně by to bylo 30,75 %). Úvěry do 30 tisíc měly mít RPSN maximálně repo + 25 % (aktuálně 25,75 %) a vyšší částky aby se půjčovaly s RPSN maximálně repo + 20 % (aktuálně 20,75 %).

Kdyby Sobotkův návrh prošel, mohlo být dnes veselo. Když si zkusíte spočítat RPSN u úvěru 50 tisíc korun se splatností na jeden rok, zjistíte, že řada bank už Sobotkovu hranici lichvy překročila. Ale nebuďme maximalisté a přejme bankám jejich polštáře. Může nás alespoň utěšovat nadějí, že příští rok začne platit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který sice nedefinuje lichvářskou RPSN, ale dovoluje alespoň spotřebitelům, aby do 14 dnů odstoupili od úvěrové smlouvy, pokud si nějak dokážou zjistit a spočítat, že jim jinde půjčí výhodněji (nebo že je úvěr, který si vzali, nad jejich síly).

Jaké zkušenosti máte s bankovními úvěry vy? Napište nám o tom!

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem