Očima expertů: Stát vymaže tisíce poskytovatelů půjček. Zmizí s nimi lichva?

Ministerstvo financí chce pořádně zregulovat trh nebankovních půjček. Nebankovním poskytovatelům úvěrů výrazně zpřísní pravidla a nově na ně bude stejně jako na banky dohlížet ČNB. Pomůže to spotřebitelům? Ptáme se advokátů Tomáše Sokola a Petra Němce, ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, Daniela Hůleho z Člověka v tísni a také Heleny Kolmanové z ČNB.
Očima expertů: Stát vymaže tisíce poskytovatelů půjček. Zmizí s nimi lichva?

V Česku může půjčovat peníze nebo zprostředkovávat půjčky přes 57 tisíc subjektů, stačí jim k tomu živnostenský list. Nic jiného. Na jednoho poskytovatele úvěrů tak připadá přibližně 185 lidí. Člověk by si řekl, že je trh přesycený, a proto nepůjde o dobrý byznys. Opak je pravdou. Byznys je to dobrý, často ale taky špinavý. Kromě bank se už jen o pár nebankovních společnostech dalo mluvit jako o fér úvěrovkách. Zbylé aktivní firmy z desetitisíce poskytovatelů – nikdo ale neví, kolik firem, z těch, co půjčovat smějí, skutečně půjčuje – můžeme považovat za úvěrové predátory, kteří se pohybují na hraně, často i za hranou lichvy. Ministerstvo financí se proto rozhodlo pro razantní změnu.

Kladivo na úvěrovky

Ačkoli... kladivo je prý málo

Ministerstvo financí se chystá až o osmdesát procent snížit počet firem, přes které nebo od kterých si můžete vzít půjčku. Chystá pro ně licence: bude se prokazovat odborná způsobilost, bude potřeba složit kapitál a také mít čistý rejstřík.

Podle znění nového zákona o úvěru pro spotřebitele, který je nyní v připomínkovém řízení, bude na veškeré půjčování peněz dohlížet Česká národní banka. Ta doteď měla v tomto oboru na starosti jenom banky, ostatní firmy hlídala Česká obchodní inspekce. Centrální bance se ovšem do tohohle úkolu vůbec nechtělo, aby prý na to stačila, musel by se počet půjčovatelů pořádně snížit. A k tomu nejspíš dojde. Než totiž Česká národní banka někomu dá licenci na půjčování peněz, nejprve jí bude muset prokázat odbornou způsobilost, především ale bude muset ukázat, že má dost kapitálu. Dost v tomto případě znamená dvacet milionů korun.

Objevují se ale občas obavy, že pokud přísný zákon projde, přesunou se firmy, které už dnes působí na hraně lichvy, zcela do ilegality. Pozice lidí, kteří cítí potřebu půjčky, ale kterým nechtějí půjčit ani banky, ani „značkové“ nebankovní úvěrovky, by se tím možná ještě zhoršila.

Jak se na návrh zákona dívají právníci, ekonomové, lidí z neziskovek, které pracují s oběťmi a potenciálními oběťmi úvěrových predátorů, a jak zástupci České národní banky? Pomůže nová legislativní úprava spotřebitelům? Co říkají na minimální výši základního kapitálu, tedy těch dvacet milionů korun, která pro mnoho menších firem trh zavře? Bude ČNB lepší hlídač než Česká obchodní inspekce? A nestane se z šedé zóny pouze ještě nebezpečnější zóna černá?

Petr Teplý

ekonom

Petr Teplý
+10
+
-

Je chvályhodné, že Ministerstvo financí se snaží přísněji regulovat trh nebankovních spotřebitelských půjček. Právě šedá zóna či úvěroví predátoři, jak je nazýváme v projektu Navigátor bezpečného úvěru, jsou velkým problémem Česka. Omezit přístup těchto predátorů na trh přes výši potřebného základního kapitálu a požadavky na odbornost je nepochybně krok správným směrem. Poté jich na trhu zřejmě nebudou desetitisíce, ale řádově desítky nebo maximálně stovky (viz slovenská zkušenost). Česká národní banka je renomovaná instituce s vysokou expertní znalostí v této věci, a tudíž její angažovanost v oblasti dohledu i dozoru nebankovních subjektů vítám.

Tomáš Sokol

advokát

Tomáš Sokol
+42
+
-

Je to  zcela legální forma korupce – korupce politická. Neboli podplácení voličů. Pochopitelně, že je nesmysl, aby bankovní regulátor dohlížel na tisíce nebankovních poskytovatelů půjček. Samozřejmě pro spotřebitele nebude žádné terno, když ten, co jim půjčuje peníze, bude  muset mít dvacet milionů korun základního kapitálu. Prý se tím má počet poskytovatelů úvěru zmenšit ze čtyřiceti tisíc na deset tisíc. Ale budou poctivější? A může Česká národní banka někomu určovat, že jeho smlouva je nepoctivá? Pochopitelně, že ne. Ale politici si tak kupují voliče předstíráním péče o jejich blaho.

Někdy mám pocit, že už jen málo času nás dělí od návrhu zákona, podle kterého, když někdo skočí po hlavě z okna, tak dole už musí být státní úředník, který ho chytí. Proč lidem vysvětlovat, že si smlouvu musí přečíst, než ji podepíšou, a pokud nerozumí, tak ji nemají nepodepisovat, když lze tak krásně demonstrovat ochranu občanů proti důsledkům jejich vlastní blbosti? A samozřejmě zaplatit to z jejich daní. Akorát si čím dál víc lidí myslí, že pády nebolí, a když náhodou ano, že je to chyba  sytému.

Helena Kolmanová

ředitelka odboru ochrany spotřebitele ČNB

Helena Kolmanová
+11
+
-

Celý návrh zákona upravuje podmínky pro poskytování všech typů spotřebitelských úvěrů a z velké části představuje implementaci dvou evropských směrnic. Nejde o novinku, neboť spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení jsou u nás regulovány už od roku 2001 a současná platná zákonná úprava, jejíž dodržování úvěrovými a platebními institucemi ČNB dohlíží od začátku roku 2011, určitě jistá pozitiva spotřebitelům přinesla (např. sjednocení předsmluvních a základních smluvních informací umožňujících porovnání nabídek, zjednodušení možnosti předčasného splacení, zákaz vyžadování zajištění nepřiměřeného k výši úvěru apod.).

My to srovnáme, vy ušetříte

Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.

Dnes, kdy existuje víc než 57 tisíc registrovaných živností poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů, aniž by bylo zřejmé, kdo a kterou z uvedených činností soustavně vykonává, je efektivní dohled v podstatě iluzorní. Lze předpokládat, že zavedením licencí pro poskytovatele a registrací pro zprostředkovatele vznikne jasný seznam (pravděpodobně významně kratší) obou profesí, což by mohlo vést k zefektivnění dohledu vykonávaného jakýmkoli orgánem. Samotné převedení dohledu do ČNB by ovšem neřešilo nic a ČNB též opakovaně a silně argumentuje proti převedení dohledu nad touto částí trhu do centrální banky, kam ze systémového hlediska nepatří. A je pravda, že čím přísnější budou pravidla pro udělení oprávnění k činnosti, tím pravděpodobněji se část „podnikatelů“ může přesunout do „černé zóny“. Bude pak především věcí jiných státních orgánů, nikoli jakéhokoli dohledu, jaké nástroje a zdroje věnují k potlačování neoprávněného podnikání a ke zvyšování gramotnosti a odpovědnosti spotřebitelů při přijímání úvěrů a k využívání nástrojů ochrany, které jim nová regulace poskytne.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+30
+
-

Kupte si knihy od Michala Skořepy a jeho ženy z České národní banky a bude to. Ohlídáte si to lépe než regulace. Dětem na dobrou noc čtěte jejich Chytré pohádky. Mladým školákům pak zase povinně Finanční a ekonomickou gramotnost. Doma to u své dcerky dělám stejně. Prasátko Peppa je až za odměnu.

Petr Němec

advokát a právník projektu Exekutormásmůlu.cz

Petr Němec
-2
+
-

Přechod dozoru pod Českou národní banku je cestou, jak dozor v zásadě zrušit. ČNB nezvládá ani dozor nad bankami. Jaký účel pak má zavalení dalšími úkoly? Lidé jsou navíc zvyklí stěžovat si u České obchodní inspekce, která má síť po celé republice, pobočku centrální banky najdeme jen v několika krajských městech. Zpřísnění podnikání v této oblasti je správným krokem, ale už dnes úvěrovky a banky své protiprávní pohledávky postupují na další subjekty, mnohdy cizozemské. Lze předpokládat, že to se rozmůže ještě víc. Z poskytovatele úvěru zůstane jen prázdná schránka a pokuta bude nevymahatelná. Po spotřebitelích pak budou peníze vymáhat nastrčené zahraniční firmy vlastněné stejnými lidmi, kteří stáli za původním věřitelem. Těmto společnostem ale už sankce hrozit nebude. Navíc stát přijde o daně. Pokud chceme ochránit spotřebitele, musíme je vzdělávat a zlepšit práci soudů, které selhávají především při slepém vydávaní platebních rozkazů.

Lucie Drásalová

hypoteční a úvěrová analytička Partners

Lucie Drásalová
-9
+
-

Osobně jsem za tuto regulaci ráda, protože se velmi výrazně pročistí trh. Odpadne množství malých firem, které dnes nebankovní půjčky poskytují bez jakékoliv regulace a kontroly. Velmi důležité, aby vše fungovalo, je nejen regulaci zavést, ale i v praxi opravdu vše kontrolovat. Od roku 2010, kdy vešel v platnost zákon o spotřebitelském úvěru, už existuje řada omezení, regulací a podmínek pro poskytovatele těchto půjček. Bohužel mám pocit, že drtivá většina poskytovatelů se tímto zákonem neřídí. Pokud by kontrola v terénu opravdu probíhala ve velkém a důsledně, trh by byl už dávno čistější. Hlídat by se mělo například to, jestli poskytovatelé u dlužníků zohledňují – jak jim ukládá zákon – podrobnou finanční bilanci = nepouštět do úvěru klienty, kteří mají finanční bilanci na nule. Stejně tak by se měla kontrolovat třeba předsmluvní dokumentace. Možná by pak nebyla další regulace potřeb. Jsme totiž přesvědčena, že většina – hlavně menších – poskytovatelů spotřebitelských úvěrů tyto věci nedodržuje a je velká pravděpodobnost, že nebude dodržovat ani pravidla, která ponese nová regulace. Je velmi pravděpodobné, že spousta subjektů, které nesplní podmínky, především navrhovaný minimální kapitál dvacet milionů korun, budou ve svém podnikání pokračovat, ale „načerno“. Předpokládám, že šedá zóna se ještě rozšíří. A to může pro klienty znamenat větší riziko.

Zdeněk Soudný

mluvčí projektu Navigátor bezpečného úvěru

Zdeněk Soudný
+9
+
-

Je dobře, že legislativci reagují na aktuální vývoj na trhu spotřebitelských půjček, a to i za cenu komplikací pro seriózní poskytovatele úvěrů. Jsem přesvědčen, že větší administrativní zátěž spojená například se zaváděnou kaucí či zkouškami odbornosti se v dlouhodobém hledisku velmi kladně projeví především na straně spotřebitelů, kteří díky tomu budou silněji chráněni. Ale také u samotných poskytovatelů úvěrů, pro které budou jasně dána pravidla a standardy. Nakonec se trh pročistí, bude mnohem konkurenceschopnější a pro spotřebitele výhodnější.

V současné době je na trhu spotřebitelských úvěrů mnoho subjektů, situace je značně nejasná a netransparentní, což nahrává šedé zóně či dokonce lichvářům. Patřičná finanční kauce povede k jasnému kontrolovatelnému systému – spotřebitelé totiž budou předpokládat, že kdo dostal „licenci“, je státem prověřený a kontrolovaný subjekt, který se už nemůže skrývat za různé identity a unikat zodpovědnosti, jako to dosud tak často bylo. Nová legislativa tedy bude znamenat zvýšený nárok na dohledové orgány, a to i v případě, že to bude ČNB. Dosud se kontroly týkaly většinou jen velkých hráčů na trhu, ti skutečně problémoví unikali. Pokud by se podařilo jasně specifikovat, že pokud spotřebitelský úvěr poskytne společnost bez licence nebo bez patřičných odborností, nebude na takovou smlouvu pohlíženo jako na platnou a nebude z ní možné vyvodit například následné sankce nebo vymáhat další její části, bude to představovat jednu z nejúčinnějších forem boje proti lichvě. Stejně tak bude práce snadná pro kontrolní subjekty – ty se dosud menším hráčům na trhu raději vyhýbaly, protože bylo těžké je vůbec dostihnout, přistihnout či usvědčit z nekalého jednání.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+52
+
-

To je stále dokola. Vláda uvádí novou regulaci ve jménu ochrany spotřebitele. Na to přece volič slyší. Skutečný efekt ale bude takový, že pochybné praktiky úvěrového trhu nevymizí, jen na sebe vezmou ještě temnější háv. Etablované, oficiální instituce poskytující úvěry, například banky, pak mají dostatečnou lobbistickou sílu, aby je nová legislativa nepoškodila. A pokud je náhodou poškodí (třeba proto, že je částečně výsledkem povinného převzetí legislativy bruselské, kam už české banky tak snadno lobbisticky nedosáhnou), zvýšené náklady hravě přenesou na konečného spotřebitele. Na to mají zase dostatečnou tržní sílu. Zapláče tedy opět ten, v jehož jménu je legislativa uváděna – spotřebitel.

Vezměme si aktuální příklad státní regulace ze Španělska. Je tam sice stanovena minimální mzda, která má chránit zaměstnance. Vysoká nezaměstnanost ale vede mnohé pracovníky v zoufalství k tomu, že podepíšou pracovní smlouvu třeba jen na dva dny týdně. Přitom ovšem reálně pracují třeba všech pět dní v týdnu. Papírově tedy pobírají minimální mzdu nebo i lehce víc, ve skutečnosti – při zohlednění reálně odpracované doby – jsou hluboko pod ní. Trh si prostě cestičky vyšlape vždy, zvláště jsou-li lidé zoufalí. Když bude někdo podobně zoufale a naléhavě potřebovat úvěr, také nakonec, když už nic jiného nezbude, zaklepe na dveře bezskrupulózního lichváře. Lichvář – kvůli striktnější regulaci z Bruselu i Prahy – si nyní bude moci říci o ještě vyšší lichvářské procento než před jejím uvedením. Bohužel, lichva je stará jako lidstvo samo a těžko předpokládat, že zrovna nejčerstvější navrhovaná legislativa ji vymýtí. Omezit lichvu – ne však vymýtit – může třeba lepší finanční gramotnost obyvatelstva. Pokud tu vláda či Brusel budou podporovat, udělají mnohem lépe.

Daniel Hůle

vedoucí programu kariérního a dluhového poradenství Člověka v tísni

Daniel Hůle
+39
+
-

Obecně se stavím k regulacím spíše zdrženlivě, nicméně u segmentů, které mají významný dopad do sociální oblasti, se domnívám, že je regulace oprávněná. Půjčování peněz takovým segmentem je. Některé subjekty, ať už úmyslně, či nevhodně nastaveným obchodním modelem přivádějí desítky procent svých klientů do exekuce. V některých zemích mohou dokonce peníze půjčovat pouze banky, popřípadě velmi omezený okruh prověřených věřitelů. Nevidím důvod, proč v Česku by to měly být stovky či tisíce obskurních společností. Půjčovat lze férově, ale z praxe víme, že férových věřitelů mezi nebankovními společnostmi jsou promile. Proto považuji přísnou regulaci za nezbytnou.

Anketa

Kdo odpovídal podle vás nejlíp?

Hranici dvaceti milionů považuji spíše za nedostatečnou, protože i tuto hranici překročí řada, z mého pohledu, neetických firem jako např. Profi Credit, a další. Jistý si také nejsem požadavkem na formální vzdělání. Nevím o tom, že by dosažené vzdělání korelovalo s morálkou. Záležet tak bude primárně na ochotě kontrolující instituce, zda bude dostatečně přísně a iniciativně udělené licence odebírat. Naopak za zcela zásadní bych považoval zákaz obcházení nezávislých soudů formou rozhodčích doložek. Ostatně žádná férová úvěrová firma rozhodce již ve spotřebitelských vztazích nevyužívá.

A jestli pomůže dohled centrální banky? V českém prostředí nevidím žádný jiný subjekt než ČNB, který by dohlížení na trh půjček mohl zvládnout. Základní podmínkou ale je, aby došlo k redukci trhu minimálně o dva řády, tedy z tisíců firem na desítky. Analýzou trhu se dlouhodobě zabývám a v současné době neznám víc než deset férových nebankovních společností a myslím, že zkušenosti ostatních neziskových organizací jsou podobné. Pokud by měla ČNB kontrolovat stovky firem, tak se situace oproti současnosti moc nezmění.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

14. 8. 2015 13:56, Omasta

Advokát má pravdu. Lepší by bylo zakázat reklamu na krátkodobé půjčky s úrokem nad 30% ročně, protože ty nemají jiný smysl než uvrtat hloupé lidi do dluhové pasti. Nezvyšují ani spotřebu obyvatel v době stagnace.

Snadno se dá kontrolovat, zda někdo nedělá nemorální reklamu, jako např. První půjčka zdarma. V podstatě to znamená jen první měsíc bez úroků. Stát by si měl rozhodnout, které půjčky jsou nevýhodné podobně jako hazard a zakázat (omezit) na ně reklamu.

Zobrazit celé vlákno

+14
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

14. 8. 2015 9:44, Velkovýkrmna Darmožroutů

Komu to prospěje? Těm, kteří u těch "hodných a poctivých" poskytovatelů nemají žádnou šanci se svojí potřebou uspět? Těm určitě ne. Ti, kteří dosáhnou na refinancování, jsou rádi, že jsou rádi. Ostatní si obvykle půjčovat nemusí. No a kdo má hodně, chce ještě víc. Takže to prospěje jedině velkým hráčům na trhu... A o to přeci jde!

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Můj seznam stížností: Hledá se adresát. Kam s nimi?

21. 7. 2015 | Petra Dlouhá | 43 komentářů

Můj seznam stížností: Hledá se adresát. Kam s nimi?

Seznam stížností se vrší. Jenže co s nimi? Kde se domoct zastání? Poradíme. Tedy přinejmenším, pokud jde o stížnost na instituci či obchodníka, který vás podfouknul, očesal, vyždímal…... celý článek

Jeden z pěti přežije: Kladivo na poskytovatele nebankovních úvěrů

4. 5. 2015 | Ondřej Tůma | 9 komentářů

Jeden z pěti přežije: Kladivo na poskytovatele nebankovních úvěrů

Ministerstvo financí se chystá až o osmdesát procent snížit počet firem, přes které nebo od kterých si můžete vzít půjčku. Chystá pro ně licence: bude se prokazovat odborná způsobilost,... celý článek

Banky ve střehu: Finanční arbitr přitvrzuje!

9. 4. 2015 | Ondřej Tůma | 11 komentářů

Banky ve střehu: Finanční arbitr přitvrzuje!

Finanční arbitr potvrdil trest pro mBank: ve smlouvě o úvěru nedostatečně informovala klienta o nákladech, které s půjčkou souvisejí. Pokud dá arbitrovi zapravdu soud, na problém –... celý článek

Půjčky s lidskou tváří. Jak se proměnily spotřebitelské úvěry za deset let

24. 3. 2015 | Ondřej Tůma | 3 komentáře

Půjčky s lidskou tváří. Jak se proměnily spotřebitelské úvěry za deset let

Za jedinou dekádu se půjčování peněz v Česku proměnilo. Alespoň to bankovní: úvěry jsou dostupnější, pružnější, jednodušší. Mnoho práce se odvedlo také na legislativě v zájmu ochrany... celý článek

Daniel Hůle: Pět nebankovních společností nabízí férovou půjčku, jiné pořád stejný podfuk

17. 5. 2014 | Petra Dlouhá | 21 komentářů

Daniel Hůle: Pět nebankovních společností nabízí férovou půjčku, jiné pořád stejný podfuk

„Pět nebankovních společností nabízí férové půjčky, které obstojí v konkurenci bank. Tisíce jiných zkouší pořád stejný podfuk. Jejich cílem je udělat si z dlužníka vazala, dojnou krávu,... celý článek

Partners Financial Services