Myslíte, že při půjčce jinde než v bance vám napaří gigantický úrok a ještě na vás ve smlouvě ušijou boudu? Gigantický úrok vám napaří všude – minimálně v porovnání s tím, za kolik si banka půjčuje od vás, když ukládáte peníze na spořicí účet nebo termínovaný vklad. Jinak ovšem platí, že se snadno dá najít nebankovní společnost, která půjčuje levněji než kdekterá banka. A pozor: neplatí ani to, že na vás každý nebankovní věřitel chystá nějaké kličky. Ukazuje se, že „značkové nebankovní společnosti“, jako je Home Credit, Cetelem nebo Cofidis, mají podmínky úvěrů leckdy přehlednější, srozumitelnější a třeba i vstřícnější než kdekterá banka.
Mluvčí projektu Navigátor bezpečného úvěru Zdeněk Soudný tvrdí, že větší banky podcenily vyrůstající konkurenci: „Rozdíly jsou už dávno setřeny – a nemluvím jen o RPSN, ale také například o sankčních podmínkách a přístupu ke klientům. Dlouhou dobu zde byl tlak na nebankovní úvěrové společnosti. Ty se tak roztrhly ve dví – ve ‚značkové poskytovatele spotřebitelských úvěrů‘, kteří jsou nejen výhodnější, ale často i bezpečnější. Je na ně víc vidět, musí se víc snažit. Banky oproti tomu zaspaly dobu, protože měly pocit, že jim lidé slepě věří.“
Jak se na to dívají bankéři? „Je dobře, že velké nebankovní společnosti už dosahují standardů běžných u bank nebo se k nim aspoň blíží. To nic nemění na tom, že na trhu narazíte i na mnoho nebankovních společností, kterým jsou transparentnost a dodržování etických standardů zcela cizí,“ upozorňuje ale Jan Matoušek, náměstek ředitele České bankovní asociace, že mezi konkurenty bank je třeba pečlivě rozlišovat. A jedním dechem také hájí vlastní barvy: „Případná větší komplikovanost podmínek některých bank, daná mimo jiné šíří produktové nabídky, neznamená jakékoli neetické chování,“ říká Jan Matoušek.
Zkratka RPSN znamená roční procentní sazba nákladů – zní to pěkně, ale zároveň jako nějaké zaklínadlo; pojďme se tedy podívat podrobněji, „o čem“ to je.
RPSN se stejně jako úroky uvádí v procentech za rok (často se setkáte také se zkratkou p. a. – per annum, což znamená latinsky totéž: za rok, ročně). Do RPSN se však rozpočítává všechno, co za půjčku platíte, tedy všechny poplatky, které se k ní vážou. Patří k nim třeba:
Více v příslušné lekci Školy finanční gramotnosti na Peníze.cz
Ve srovnání s bankami v zemích eurozóny jsou marže některých bank v České republice až dvakrát větší. „Všichni poskytovatelé půjček se potýkají s vysokým podílem nesplacených spotřebitelských úvěrů, u bank ke konci června 2013 dosahoval 12,35 procenta. Náklady na vymáhání nesplácených úvěrů jsou u nás poměrně vysoké. Tyto aspekty se přirozeně negativně promítají do rizikových přirážek u úvěrů,“ hájí vysoké úroky u spotřebitelských úroků Jan Matoušek. Podle ekonoma Petra Teplého, spoluautora studie Navigátor bezpečného úvěru, jsou ale takové úrokové sazby jen těžko ospravedlnitelné: „Je nepochopitelné, proč jsou u nás spotřebitelské úvěry dražší než v Řecku. Z tohoto pohledu tu prostor pro nižší sazby nepochybně je. Podle loňských výsledků našeho projektu dosáhla u bank RPSN u úvěru na 30 tisíc korun se splatností jeden rok zhruba 20 procent. Některé low-cost banky nabízejí RPSN na obdobný úvěr pod deset procent. Já vidím udržitelnou RPSN někde mezi 12 a 15 procenty. Jestli se sem ale trh dostane, bude záviset hlavně na českých klientech.“
Podle informací České bankovní asociace se průměrná úroková sazba u nových bankovních spotřebitelských úvěrů od března snižuje. Zásadní podíl na tom mají především konsolidace a refinancování stávajících závazků. „Klient si může vybírat z široké nabídky možností a zvolit způsob téměř šitý na míru jeho finanční situaci. V tomto případě platí, že konkurenční boj má pro zákazníka pozitivní důsledek – může snížit své náklady na splácení úvěrů nebo si je rozložit v čase. Na druhou stranu je samozřejmě třeba klást velký důraz na výběr finančního poskytovatele a využívat služby pouze ověřených společností. Lidé ve finanční tísni by si měli dát velký pozor na takzvané oddlužovací agentury, jejichž neseriózní nabídky mohou klientovi způsobit ještě větší problémy,“ varuje Jan Matoušek.
O jedné „zadlužovací společnosti“, která zneužívá cizí tísně, nezkušenosti a omezené finanční gramotnosti jsme na Peníze.cz psali loni:
Tahle společnost sice slibovala novou půjčku k pokrytí starých závazků, ve skutečnosti ji ale ani poskytnout nechtěla, jen se chtěla nakrmit poplatky a pokutami. Riziko ale představují i příliš vstřícné společnosti, které kromě sloučení půjček nabízejí ještě půjčení dalších peněz. Řada dlužníků neodolá a nechá se uvrtat do ještě většího dluhu.
Pro všechny, kteří o slučování úvěrů do jednoho uvažují, tu máme horký tip. Na kalkulačku, která mu propočítá, jestli má cenu se o sloučení úvěrů ucházet:
Podle Petra Teplého představují konsolidace půjček riziko také pro finanční sektor: „Chápu, že nižší splátky mohou některým klientům pomoci, pro finanční instituci však konsolidace znamená zvýšené riziko (z podstaty věci konsolidaci využívají rizikovější klienti) a jeho správné ohodnocení závisí na výsledcích modelu používaného danou institucí. Ani bych se nedivil, kdyby Česká národní banka vyslala kontrolu typu ‚dohled na místě‘ do bank hojně nabízejících konsolidaci půjček a následně po nich požadovala více kapitálu podle Pilíře II v rámci druhé basilejské dohody.“ Dlužno ale dodat, že konsolidaci či refinancování hojně využívají i bezproblémoví dlužníci, kteří neměli se splácením nikdy problémy a chtějí si jen pomoci k výhodnějším podmínkám.
Člověk, který uvažuje o půjčce, by si měl před podepsáním smlouvy nejprve zjistit všechny podstatné informace. Měl by vědět, jaký je úrok, jaká je roční procentní sazba nákladů, jestli úvěr zahrnuje nějaké na první pohled skryté poplatky, jak vysoká bude měsíční splátka a o kolik půjčku celkově přeplatí. Půjčce by mělo předcházet porovnání nabídek na trhu. Jenže to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Se zajímavým zjištěním přišel finanční server BankovníPoplatky.com, který na konci minulého roku spustil reality test neúčelových úvěrů. Nikoho nepřekvapí, že nabídky, které banky zveřejňují na internetu jsou vždycky nižší než ty, které vám banka udělá doopravdy. Proto se taky u nich píše „magická formulka“ již od a upozorňuje se, že jde o orientační nabídku. Smůlu má ale i ten, kdo nespoléhá na internet, nýbrž na vlastní nohy, a zkusí si pár bank obejít. „Paradoxně nemá možnost obejít všechny instituce a až poté si na základě jejich nabídky vybrat,“ upozorňuje Patrik Nacher, provozovatel serveru BankovníPoplatky.com, na to, že potenciální klient, který stojí pouze o nezávaznou nabídku, musí vyplnit formulář, na jehož základě mu banka nabídku kalkuluje. Zpráva o tom ale okamžitě putuje také do „rejstříku dlužníků“, Bankovního registru klientských informací (BRKI). Do něj ovšem nahlížejí všechny členské banky, když přijde o půjčku žádat i k nim. Po několikáté návštěvě už mu žádná z nich půjčku pro velký počet „otevřených žádostí“ nenabídne. Údaje o neuzavřených půjčkách maže registr po jednom roce.
Při vybírání vhodného úvěru bychom měli pro nejhorší případ posuzovat i to, jaké jsou ve smlouvě sankční poplatky. „Vzhledem k prostředí, které definuje velmi špatná legislativa, je přenášena na dlužníky neúměrná odpovědnost. Z toho důvodů je třeba si dát pozor na celou řadu věcí. Mezi základní hlediska patří, zda společnost zveřejňuje všechny relevantní informace na internetu (cenu, smlouvu, sazebníky a podobně), zda a v jaké výši firma může uplatňovat sankce, přičemž sankce mají mnoho i nenápadných podob (typicky zpoplatněná upomínka), zda společnost využívá rozhodčí doložku…,“ nabádá budoucí dlužníky k obezřetnosti Daniel Hůle ze sdružení Člověk v tísni.
Při pohledu na sazebníky a obchodní podmínky finančních institucí poskytující půjčky dojdeme k dalšímu překvapivému zjištění. Banky totiž bývají leckdy mnohem přísnější, ale také netransparentnější než značkové splátkové společnosti. „Některé banky mají stále velmi komplikované smlouvy o spotřebitelském úvěru, které navíc nejsou zcela transparentní a neupozorňují na všechny sankce. Nejasná je například frekvence, s jakou mohou posílat upomínky, a tedy cena, kterou klienti za taková ‚upozornění‘ platí. Překvapivá je také cena mimořádných splátek a poplatky, které jsou s nimi spojené. Velké rozdíly jsou u bank v tom, kdy začínají řešit závazek po prodlení – některé téměř obratem, jiné dávají klientům až jeden týden času na nápravu,“ dodává Patrik Nacher. Na druhou stranu se můžeme setkat i s případy, kdy banky zkouší motivovat své dlužníky ke včasnému splácení pozitivně. Příkladem je třeba půjčka, kterou nabízí Air Bank, která včasně splácejícím klientům odpouští několik závěrečných splátek. „Díky pozitivnímu vlivu odměny za včasné splácení u nás ještě ani jednou nezaváhalo přes 96 procent klientů,“ říká spokojeně mluvčí Air Bank Vladimír Komjati.
Česká spořitelna | Komerční banka | ČSOB | ZUNO bank | Air Bank | Cetelem | Home Credit |
Pokud klient neuhradí včas splátku úvěru, kontaktujeme ho několika způsoby a snažíme se s ním najít řešení. Během prvních 90 dnů klienta kontaktujeme několikrát telefonicky, zasíláme mu také SMS upomínky a také minimálně tři písemné upomínky s výzvou k úhradě dlužné částky. Za zaslání upomínky při nesplácení úvěru klient zaplatí pouze poštovné. Účtujeme však měsíční poplatek 300 Kč za správu klienta v prodlení. Pokud klient dluží méně než 100 Kč, není poplatek za správu klienta v prodlení účtován.
I když některé banky mají v současné době co dohánět, stále je můžeme považovat za bezpečné a seriózní poskytovatele půjček. Opravdová hrozba se skrývá v nebankovním sektoru. Kromě již zmiňovaných „značkových splátkových společností“ se totiž na trhu pohybují tisíce dalších firem, mezi nimi i takové, které nabízejí půjčky za lichvářských podmínek. „Rozdíl mezi bezpečnými a rizikovými poskytovateli je propastný. Nejsme vysloveně poradnou, která se zaměřuje na řešení problémů finanční tísně, ale případy, kdy to, co na první pohled vypadá jako nabídka úvěru, má ve skutečnosti za cíl pouze zneužít těžké situace dlužníka, se objevuje stále. Tento týden jsme například varovali před společností Maghera Royal, která přes zákonný zákaz využívá ke sjednávání úvěrů vysoce tarifikované linky. Tedy ona vlastně ani úvěry nesjednává, jen účtuje vysoké poplatky za telefon. Bohužel na tomto místě stále chybí aktivní dozor, který by podobné případy eliminoval na samém začátku,“ zlobí se Miloš Borovička, z právního oddělení Občanského sdružení spotřebitelů TEST. Rozsáhlý sektor nebankovních poskytovatelů půjček spadá do kompetence České obchodní inspekce, která je často kritizována za to, že v tomto případě svou dozorčí roli nezvládá. Svízel je především v tom, že aby bylo možné alespoň částečně monitorovat problematické segmenty trhu o tisících firem, muselo by na to být mnohem víc inspektorů, než kolik jich ČOIka má na všechny své činnosti. Přesto se ale možná blýská na lepší časy. Pokud zabere nová politika vysokých pokut a zveřejňování hříšníků, k níž Česká obchodní inspekce letos nakročila:
Ondřej Tůma
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 8. 2013 13:04, kalion
Čerstvě jsem učinil zajímavou zkušenost s GE Money a Equabank. Mám od prosince u GE konsolidační úvěr na 220.000 Kč na úrok 17,5 % (z toho už část splacena), platím řádně a včas. V posledním roce na trhu klesly úroky, tak jsem si řekl, že zkusím na banku zatlačit, aby úrok aspoň o 2 % snížila. Odmítli. Zašel jsem tedy do Equabank, kde mi na místě bez velkého zjišťování okamžitě udělali refinancování (celkově ušetřím 45.000 Kč) a za dva dny (!) jsem měl na účtu 203.000 Kč (blokované, po dalších dvou dnech přeposláno na účet GE). Znovu jsem zašel do GE a ukázal smlouvu s Eqou a výpis z účtu, že peníze na refinancování jsou již připravené a znovu zkusil zatlačit, aby mi GE dala ještě lepší nabídku, než jsem dostal od Equi (je možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy). Je to zarážející, ale GE hrdě odmítla vyjednávat.
Celé mě to překvapuje:
1) GE raději přijde o celý zisk (z úvěru 220.000 Kč jsem měl zaplatit 350.000 Kč, plánovaný zisk GE by tedy byl 130.000 Kč), já na ně zatlačil, aby úrok snížili na 280.000 Kč (pořád by jim zůstal zisk 60.000 Kč). To odmítli, takže dostali 203.000 Kč, a jediný zisk banky je smluvní pokuta 1 %, t.j. 22.000 Kč.
2) Trochu zarážející je i přístup Equi, protože vůbec nechtěli potvrzení o příjmu, stačilo jim jen nahlédnout do registru dlužníků a do dvou dnů mi poslali peníze na refinanc. Poněkud riskantní z jejich strany, ale samozřejmě kvituju jednoduchost a rychlost. Díky Equě ušetřím 45.000 Kč.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.