Moře nemáme. Ale úvěrovým žralokům se tu daří!

Moře nemáme. Ale úvěrovým žralokům se tu daří!
Kolikrát už se politici i úřady kasali, jak si vyšlápnou na lichváře? Naposledy se naděje upínaly k novému zákonu o spotřebitelském úvěru a posíleným kontrolám České obchodní inspekce. Zákon sám však nestačí a inspekce je bezzubá.

Prvního ledna slavil v Česku první narozeniny nový zákon o spotřebitelském úvěru, který zpřísnil pravidla pro společnosti nabízející půjčky. Když loni vstoupil v platnost, ohlásila Česká obchodní inspekce (ČOI), že si na firmy z nebankovního sektoru došlápne. Pravidla byla nastavená, kontrolní mechanismy připravené – zdálo se, že džungle nebankovních půjček se začne pročišťovat.

Po roce Česká obchodní inspekce vydala zprávu, ve které výsledky kontrol shrnuje. Zatímco předloni provedla pouze 156 kontrol úvěrových společností, loni jich skutečně zvládla téměř dvakrát tolik, celkem 290. Tím ovšem výčet dobrých zpráv končí. Žádná další optimistická čísla k dispozici nejsou. Ukázalo se, že téměř polovina zkontrolovaných firem zákon dál porušuje. Není divu, že inspektoři sklízejí kritiku. Nedokážou prý úvěrové žraloky efektivně kontrolovat a za přestupky jim uděluje směšné pokuty.

Propojeno

„Dokud nebude v Čechách fungovat účinný sankční režim vůči těm, kteří zneužívají tísně a neznalosti klientů, i vůči těm, kteří se z hledačů spravedlnosti změnili na automatické schvalovače čehokoliv, co jim kdo předloží, poroste počet předlužených mnohem rychleji, než by měl.“

Ve srovnání s počtem firem je kontrol zoufale málo

Odborníci odhadují, že firem nabízejících nebankovní půjčky v Česku působí tisíce – 290 kontrol se tedy jeví jako nic. Nikoho jiného než obchodní inspekce se přitom úvěrové společnosti bát nemusí. Pokud se tedy klient neobrátí přímo na soud nebo finančního arbitra.

Zadluženost českých domácností loni přesáhla bilion korun. Počet osobních bankrotů stoupnul meziročně o devadesát procent a exekucí jsou statisíce. Svůj podíl na tom mají i úvěrové společnosti: řada z nich se soustředí na nejsnadnější cíle, totiž lidi v nouzi, kteří lepí dluh dluhem... Riziko, že by své peníze nedostaly, kompenzují vysokými splátkami a hlavně ostrými sankcemi. Nabídka je přitom stále dostupnější, posledním výkřikem jsou půjčky přes SMS.

Inspekce kritiku odmítá

Lidé, čtěte! říká ředitel obchodní inspekce

„Chceme také upozorňovat spotřebitele, na co by si měli u smluv na spotřebitelský úvěr dát pozor. Především v tomto ohledu je třeba s lidmi pracovat. Musí se naučit číst důkladně smlouvy a nepůjčovat si zbytečně. Někteří dlužníci jednají naprosto iracionálně. Jednu půjčku umořují další půjčkou a dostávají se tak do zkázonosného kolotoče, ze kterého je cesta ven těžká,“ řekl mimo jiné v exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz ředitel obchodní inspekce Martin Kocourek:

Co na tvrzení o nedostatečnosti kontrol říká sama Česká obchodní inspekce? „Nabízí se odpověď otázkou. Je schopen jakýkoli orgán dozoru zkontrolovat všechny subjekty, které podnikají v ČR? Činnosti ČOI jsou velmi rozsáhlé a kontrola dodržování zákona o spotřebitelském úvěru je jednou z nich. Zákony upravují podmínky konkrétní podnikatelské činnosti, ale k vymýcení nešvarů samy o sobě nestačí. A nevymýtí je ani samotná kontrola. Stále budou podnikatelé a podnikavci, poctivci a nepoctivci,“ míní mluvčí inspekce Miloslava Fléglová. A dodává, že inspekce je kromě zákonů ve své činnosti limitována technicky, personálně a finančně. Spotřebitel má podle ní sám posoudit, zda je pro něj smlouva, kterou uzavírá, výhodná, a tím pádem také rozhodnout o tom, zda podnikatel s úvěry na trhu obstojí nebo padne.

„Otázka je, nakolik lze požadovat od spotřebitelů odpovědné rozhodování o vlastních financích, tedy o tom, s kým, za jakých podmínek a zda vůbec smlouvu na spotřebitelský úvěr uzavřít. Dozorový orgán nemůže zakázat volný pohyb zboží a služeb, ani ho bezdůvodně omezit. A také je třeba připomenout, že ČOI živnostenská oprávnění nevydává, nemůže je tedy ani odejmout nebo kontrolovat, jak je povolená živnost provozována,“ vysvětluje Fléglová. To je samozřejmě pravda, ovšem inspekce má v rukou jinou silnou zbraň – může hříšníkům udělovat za porušení zákona pokuty až ve výši pěti milionů korun. Přestože prohřešků zjistila loni spoustu, pokuty rozdávala poskrovnu. „Bylo uloženo 100 pokut v celkové výši přes 1 milion korun,“ stojí v její závěrečné zprávě za loňský rok. Jsou to jednoduché počty – průměrná výše pokuty pro úvěrovou firmu dosahovala deseti tisíc korun. Není taková suma společnostem, které na nebankovních půjčkách ročně rýžují miliony, k smíchu? „Když vy dostanete kuře a soused dva rohlíky, znamená to, že jste oba dostali půlku kuřete a jeden rohlík?“ poukazuje mluvčí na ošidnost průměrných hodnot, nicméně nepopírá, že pokuty byly maximálně v řádu desetitisíců; u 41 kontrol nebylo dosud o pokutě rozhodnuto. Kdo a na základě čeho vůbec o výši pokut rozhoduje? „Ředitel inspektorátu nebo inspektor, který kontrolu prováděl, a to s ohledem na závažnost správního deliktu, způsob, následky a okolnosti jeho spáchání,“ vysvětlila mluvčí Fléglová.

Ještě účinnější než vysoká pokuta by mohlo být zveřejňování černé listiny hříšníků, podobně jako se to děje u prodejců pohonných hmot. Ani k tomuto preventivnímu opatření se však inspekce nemá. Zajímalo nás proč. „V případě prodeje nejakostních pohonných hmot je povinnost zveřejňovat pravomocná rozhodnutí stanovena přímo zákonem. U ostatních kontrol tato povinnost stanovena není.  Než by Česká obchodní inspekce k plošnému zveřejňování sankcí přistoupila, musela by zvážit veškeré důsledky (pozitivní i negativní) i případná právní rizika a také se na takový krok technicky a organizačně připravit,“ tvrdí mluvčí ČOI. Dodává však, že inspekce cesty ke zlepšení informovanosti spotřebitelů v této oblasti již hledá.

Je řešením přísnější regulace?

Anketa

Měla by se stanovit maximální hranice úroků nebo RPSN?

Zdá se, že Česká obchodní inspekce je při potírání nešvarů úvěrových firem bezzubá. Že by měla provinilce trestat podstatně vyššími pokutami a černou listinu největších úvěrových žraloků pravidelně zveřejňovat, je jasné. Těžko však můžeme inspekci vyčítat, že stihla prověřit pouze 290 úvěrových společností. Je pochopitelné, že to zdaleka není jediný obor její činnosti. V tom případě ale vyvstává otázka, jak působení úvěrových žraloků, kteří přivádějí do vážných existenčních potíží stále více lidí, usměrnit. Již několikrát se hovořilo o zákonném stanovení maximální sazby RPSN. Odpůrci ovšem varují, že by takový krok přispěl k rozbujení černého trhu. Jako další alternativa se nabízí zastropování sankcí, které mohou úvěrové firmy klientům za opožděnou splátku účtovat. Anebo můžeme jednoduše přistoupit na to, že si všichni lidé končící v dluhové pasti za všechno můžou sami. Beznadějně zadlužení občané však české ekonomice příliš nesvědčí.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+22
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 2. 2012 9:10

nema smysl se tu ohanet svycarskem, ktere si ruzni lide "vypujcuji" jakkoliv se jim hodi. ale jen z te jedne strany. navic pochybuji, ze ma svycarsko nejaky pragraf, ktery stanovuje maximalni vysi uroku.

pujcka/dluh s urokem ma sve opodstatneni a je soucasti ekonomiky nejen jedince, ale i firmy a statu. nastaveni hranicni vyse uroku je mesmysl. to, co by bylo lichvou pred 20 lety, to muze byt dnes naproto bezna sazba. a za nekolik let to muze byt opet jinak. uz jen treba kvuli inflaci, ktera se meni kazdy rok.

zkusim tema uchopit z druhe strany. "vysoky" urok je vysledkem nabidky a poptavky. s rizikem nesplaceni pohledavky stoupa odmena za pujcku. kazdy zkousi sjednat pujcku s co nejnizsim urokem. pokud nedosahne na pujcku s nizkym urokem, znamena to vyssi riziko nesplaceni. musi tedy hledat nabidku s vyssim urokem. naprosto stejne to funguje pro trh dluhopisu jednotlivych statu. riziko nesplaceni dluhopisu se odrazi ve vysi kuponu, kterou musi stat poskytnout veriteli za to, ze mu pujci. proto ma norsko dluhopisy s nejnizsim urocenim, napriklad italie dle doby splatnosti cca 7 % a staty emerging nebo nektere evropske tak zvane junk bonds, tedy dluhopisy s opravdu vysokym kuponem, ktery je nezridka vyssi nez udavanych 20 nebo 25 %. a co je zajimave? nikdo si nestezuje, nevola po regulaci. kazdy kdo potrebuje, si za adekvatni urok pujci. a pokud je na tom tak spatne, ze uz mu nikdo nepujci, jeho situace je uz zrejme bezvychodna. viz recko.

nechme na kazdem jedinci, zda nabidky uveru za adekvatni RPSN vyuzije. uz to samotne RPSN je totiz statni pomoc pro lidi s nizsi socialni inteligenci. nevidim duvod je vest za rucicku a likvidovat v ceste pred nimi nejake upiry, kteri je udajne chteji financne vysat. kde je poptavka, je i nabidka. tak to funguje ve vsem.

Zobrazit celé vlákno

+2
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

24. 2. 2012 11:33, jezevec

věta "kterým už prostě žádný normální věřitel (banka) nepůjčí. Tak se holt obracejí na nebankovky. " - ta aspiruje na blábol týdne.
pokud někomu už nepučí normální věřitel, měl by se nad sebou zamyslet a radši si nepůjčovat. vždycky mně fascinuje inteligence lidí, kteří třeba i roky žili z-ruky-do-huby a nebyli schopni dávat si stranou NIC a ušetřit třeba tisícovku/měsíčně - a najednou se bezelstně zavážou, že budou schopni splácet v této výši úvěr. každý než si půjčí peníze, měl by si vyzkoušet "nanečisto" třeba půl roku dávat stranou do šuplíku částku v zamýšlené výši splátky. pokud si někdo půjčuje peníze, které dosud nebyl schopen ušetřit, nemůže to mít v hlavě v pořádku.

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Očima expertů: Pomohlo by stanovení maximální výše RPSN v boji proti lichvářům?

7. 10. 2011 | Ondřej Tůma | 18 komentářů

Očima expertů: Pomohlo by stanovení maximální výše RPSN v boji proti lichvářům?

Některé spotřebitelské úvěry připomínají spíše lichvu. Pomohlo by, kdyby stát u půjček stanovil maximální hranici roční procentní sazby nákladů (RPSN)? Zeptali jsme se právníka Tomáše... celý článek

Nevíte si rady s půjčkou? Úvěr si můžete nechat posoudit předem (a zdarma!)

14. 7. 2011 | František Mašek

Nevíte si rady s půjčkou? Úvěr si můžete nechat posoudit předem (a zdarma!)

Získat dobrý úvěr je od ledna snazší. Stačí porovnat nabídky firem poskytujících půjčky podle jednotného formuláře, který vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Kdo si přesto s výběrem... celý článek

Jak se zbavit nepříjemného úvěru

24. 1. 2011 | Světlana Rysková

Jak se zbavit nepříjemného úvěru

Od ledna platí nový zákon o spotřebitelském úvěru. Neřeší sice řadu palčivých problémů, přece jen však umožňuje, abychom se snadněji zbavili například vázaného úvěru, nevýhodné kreditní... celý článek

Klára Samková: Stvořte si své vlastní peklo! Aneb o spotřebitelských úvěrech

12. 1. 2011 | Klára Samková | 20 komentářů

Klára Samková: Stvořte si své vlastní peklo! Aneb o spotřebitelských úvěrech

Zdálo by se, že zákon o spotřebitelských úvěrech zabrání překotnému půjčování, vedoucímu k neodvratnému zadlužování se a následnému pádu do novodobých otrokářských úvěrových pastí.... celý článek

Nový zákon o spotřebitelském úvěru dlužníkům pomůže, vše ale zdaleka neřeší

22. 12. 2010 | František Mašek | 37 komentářů

Nový zákon o spotřebitelském úvěru dlužníkům pomůže, vše ale zdaleka neřeší

Blížící se Vánoce tradičně přinášejí „akční“ nabídku půjček. Jsou ale skutečně výhodné? Jak budou tyto půjčky vypadat za rok, kdy bude platit nový zákon o spotřebitelském úvěru? Přečtěte... celý článek

Partners Financial Services