Malé věci dělají velký rozdíl: pravda o půjčkách

Společnost, která každému plní přání na počkání a rozdává na všecky strany nové lednice, pračky, televize, peníze na dovolenou či na auto, to přece musí být báječná firma se skvělými produkty. Anebo je to všecko trošku jinak?

Pravdou zůstává, že je velký rozdíl, jestli se večer díváte na deset let starou barevnou televizi, nebo máte doma v obýváku týden starou LCD televizi s úhlopříčkou 102 centimetrů a pouštíte si video z dovolené, na kterou jste si půjčili díky zmiňované reklamě. Že vás dovolená a televize stály padesát tisíc? To přece není vůbec důležité!

Boubelka, či kost a kůže?

Nu, existuje ještě jiný pohled na věc. Je – přiznávám – pohled poněkud přízemní, zahrnuje otravné přemýšlení a trochu ještě otravnější matematiky. Když si ale sundáte růžové brýle a k takovému pohledu se odhodláte, zjistíte, že ten velký rozdíl může být taky v něčem jiném. Třeba v tom, jestli vaše peněženka připomíná anorektickou modelku, nebo spíš Věstonickou venuši. Samozřejmě – proti gustu žádný dišputát, je jen na vás, čemu dáváte přednost.

Pojďme si spočítat, jak veliký je rozdíl v tloušťce peněženky, když si takovou malou věc, jako je televize či dovolená, dopřejeme hned a za cizí peníze a když nákup odložíme, chvíli vydržíme a pořídíme si je za své. S počítáním nám pomůžou třeba Pepa s Karlem.

Karel a Pepa jsou sousedi, dělají ve stejné firmě tutéž práci a vydělávají téměř na korunu stejně. Mají ale odlišný přístup k penězům.

Karel: klidně za cizí, ale hned

Karel si umí život užít, do příležitostí skáče po hlavě, na velké počítání nemá čas. Ostatně je to nuda. Takže právě teď potřebuje 50 tisíc, třeba na domácí kino a na dovolenou. Řešení? Půjčka!

Na začátku je jeho strategie příjemná: peníze má hned, odjíždí na dovolenou a po návratu promítá na novém elcédéčku kamarádům fotky. Zbyde mu ještě na buráky a chipsy na pohoštění.

Jenže ouvej – podívejte se do tabulky vpravo! Na konci už to tak příjemné není: 41 800 korun zaplacených navíc. To jsou slušné peníze. Co by se tak za ně všecko dalo pořídit?

Pepa: za své, počkám si

Pepa je možná trochu suchar. Než by si pořídil vysněnou věc hned a pak splácel cizím, platí radši sám sobě. Aby se to pěkně porovnávalo, necháme ho platit stejnou sumu a stejně dlouho jako Karel.

Co říká tabulka vpravo? Za šedesát týdnů má Pepa k dispozici zhruba 93 tisíc. A co teď s nimi?

Pepa si může koupit domácí kino, moderní, to Karlovo bude tou dobou už předpotopní. Zaplatí si tutéž dovolenou jako Karel – a zbyde mu nejen na chipsy a buráky, ale bude se moci před kamarády na promítání vytáhnout třeba ještě novým krbem. Ale to by asi nebyl Pepa...

Nic než pravda

Suma sumárum – rozdíl za 60 týdnů je 43 tisíc. Buď je v peněžence mám já, nebo má moje peníze v peněžence někdo jiný. Takže ano: jednoduchý propočet ukázal, že reklamní slogan je zcela pravdivý: malé věci opravdu můžou udělat velký rozdíl.

Rozdíl se může ještě násobit, pokud se během těch 60 týdnů objeví nějaký nečekaný výdaj (oprava auta, rozbitá pračka) nebo přijdete o práci. Pepa by se s tím s největší pravděpodobností vyrovnal, má totiž rezervy. Karla by to ovšem mohlo potopit – snad jedině že by zašel za Pepou...

Pokud tedy nechcete jít cestou Karla, vytvořte si dostatečně velké finanční rezervy a vyhněte se spotřebitelským úvěrům. Rozdíl bude velký, ostatně – říkali to v televizi.

Autor je finanční poradce Partners For Life Planning