Kreditky dnes a zítra

O perspektivě úvěrování drobných klientů bank není pochyb. Jak jsme uvedli v článku Rok 2003 očima šéfů bank, odhadují manažeři největších finančních domů v České republice růst retailových půjček na zhruba 20 procent. Vedle klasických spotřebitelských úvěrů či financování bydlení by k této dynamice měly letos přispět také kreditní karty. Po loňské analýze, kterou jsme vám přinesli v článku Čas karty kreditní, se k tomuto tématu vracíme a odpovídáme na otázku, kde jsme a kam směřujeme.

Tak už nám to začalo

Kreditní karty mají v našich zemích opravdu krátkou historii. Po prvním průlomu, kdy v roce 2000 na trh první skutečnou kreditku pro širší vrstvy přinesla Bank Austria Creditanstallt (dnešní HVB Bank), přišel druhý zlom až loni. Počet vydaných karet přesáhl sto tisíc kusů. To je sice ve srovnání s více než 5 miliony debetních karet stále velmi málo, podstatnější je ale nastolený trend – za rok 2002 se počet karet zdvojnásobil a jen za první kvartál letošního roku došlo k  dalšímu růstu o 30 procent.

V posledních dvou letech si prvenství na poli kreditních karet držela HVB Bank (profil, názory), která měla ještě koncem roku 2002 před druhou Komerční bankou (profil, názory) náskok více než 10 tisíc kusů. Jenže v rybníce se objevila nová štika – Česká spořitelna (profil, názory) s kartami Kredit+, která za loňský podzim zvládla počet kreditek zvýšit o 400 procent na 28 tisíc, v prvním kvartálu letošního roku pak dokonce dohnala leadera trhu a eviduje na 40 tisíc karet. Při zachování trendu by polovině roku měla již být jasnou jedničkou.

 

Počet vydaných kreditních a charge karet v ČR (březen 2003)
	Banka Počet karet CCS/Interbanka 2 950 Česká spořitelna 40 000 Česká pojišťovna / eBanka * 23 000 eBanka     100 ČSOB 1 300 HVB Bank 40 000 Komerční banka 29 200 Citibank a Živnostenská banka neposkytly údaje
*) karta pro klienty České pojišťovny, vydávání zajišťuje eBanka V grafu nejsou zahrnuty karty Citibank a Žinostenské banky, protože tyto banky odmítly data poskytnout.

Nižší kvalita, vyšší riziko?

Přestože to banky nerady přiznávají, klíčem k úspěšnému rozjezdu kreditního byznysu je masovější zásah nižšího středního segmentu klientů. Dříve byly u nás kreditní karty vydávány jen vybraným klientům, kteří je využívali převážně jako možnost odkladu splátky a banky z nich neměly vytoužené příjmy z placených úroků. Proto začaly nabízet tento produkt širším vrstvám klientů a postupně upravovat požadavky na bonitu. O úspěšnosti tohoto postupu hovoří například vývoj na tureckém trhu, kde banky také akceptovaly vyšší kreditní riziko, nabídly karty i řadovým klientům a obchod začal fungovat.

Problémem je ale nalezení vhodné spodní hranice. Banky si nemohou dovolit vydat kartu úplně každému. Stále totiž funguje jistý bezpečnostní mechanismus v podobě nastavení úvěrového limitu karty, který se nejčastěji odvíjí od čistého měsíčního příjmu. Například karta CCS Kredo MasterCard Electronic (profil, názory) začínala s minimálním požadavkem na 6 500 korun čisté měsíční mzdy, záhy však zvýšila hranici na osm tisíc. U nás jsou kreditní karty chápány hlavně jako doplněk debetních karet pro vyšší nákupy a příliš nízké úvěrové rámce tuto funkci značně omezují. Aby tedy byla karta skutečně použitelná, je nutné najít kompromis. Většina bank proto vyžaduje mezi 9 až 16 tisíci čistého měsíčního příjmu. Ale jsou i výjimky. "U nás není minimální příjem klienta stanoven," popisuje situaci v ČSOB Pavel Hejzlar. "Klient i s měsíčním příjmem 7 tisíc korun čistého může získat kreditní kartu, podstatný je výsledek celkového credit scoringu," dodává. Oficiálně nemá minimální hranici příjmu stanovenou ani HVB Bank a Komerční banka. To ale neznamená, že tyto banky vydají kartu i klientům s nízkými příjmy.

Minimální požadovaný měsíční příjem pro vydání kreditní karty
Banka - karta	Min. příjem
Citibank Silver	9 000
Citibank Gold	45 000
CCS Kredo	8 000
ČS Kredit+ Electron	10 000 (12 000 pro Prahu)
ČS Kredit+ Classic	16 000
ČS Kredit+ Gold	40 000
ŽB VISA Credit Classic	15 000
Pozn. ČS - Česká spořitelna; ŽB - Živnostenská banka

K uvolnění přísných regulí bank v hodnocení úvěryschopnosti žadatelů o kreditní kartu by měl přispět také loni založený úvěrový registr. Ten je ale stále v plenkách a banky se jej teprve učí používat. Pokud ale v budoucnu nabere takových rozměrů jako v některých zemích západní Evropy, kdy jsou v registru zahrnuty jak bankovní, tak i nebankovní závazky klientů (například nedoplatky za elektřinu či nezaplacené pokuty), bude možné lépe zhodnotit skutečnou schopnost splácet půjčku. I člověk s nižším příjmem může být dobrým dlužníkem, když bude splácet sice po menších částkách, zato však včas a bez problémů.

Druhou cestou, jak udržet riziko nesplácení úvěru na uzdě a přitom povolit výběrová kritéria je vydávání elektronických kreditních karet. Ty totiž umožňují lepší individualizaci limitů a jsou považovány za produkt pro low segment. Například na Slovensku si karta MasterCard Electronic získala za první rok vydávání již 80 tisíc příznivců. Vzhledem k tomu, že jde o klientsky menší trh, můžeme u nás očekávat ještě vyšší čísla. Ovšem nanejdřív v horizontu jednoho roku, dnes tuto kartu s nevelkým úspěchem vydává pouze CCS ve spolupráci s Interbankou.

Banky si musí hlídat konkurenci

Počet vydaných nákupních úvěrových karet
Vydavatel - karta	Počet karet
Cetelem - AURA karta	400 000
GE Capital Multiservis - OK karta	304 000
Home Credit - YES karta	156 000

Vedle bankovních kreditních karet existují na našem trhu také nákupní úvěrové karty. Ty jsou vydávány nebankovními splátkovými společnostmi. Jejich počet je oproti bankovním sestrám několikanásobně vyšší, což má své logické důvody. Tím prvním je fakt, že jsou vydávány bez poplatku, což je pro české klienty stále silným lákadlem. Druhým důvodem tak vysokého počtu je proces vyřízení žádosti o kartu, který oproti několika dnům u bank zkrácen na desítky minut přímo v obchodě. Kartu získá i klient, který ji původně ani nepotřeboval, protože mu šlo o jednorázový větší nákup na úvěr. Když už ale kartu má, tak ji pak čas od času použije, ovšem již na menší nákupy. Podle statistik GE Capital Multiservis činila průměrná výše prvního nákupu OK kartou osm tisíc korun, další nákupy pak klesly zhruba na čtvrtinu.

Konkurenční výhody splátkových společností však postupně oslabují s tím, jak banky nabízejí levnější kreditní karty, delší bezúročnou lhůtu a přijatelnější požadavky na bonitu klientů. Jak jsme informovali v článku Splátkové karty čeká ústup, můžeme letos čekat ostřejší konkurenční boj, který by mohl pro zákazníky znamenat zlevnění a zlepšení podmínek.

V roce 2003 nás čekají novinky

Po dubnové premiéře kreditní karty ČSOB přijde v květnu nová varianta spořitelní Kredit+, tentokrát pod značkou MasterCard. Svému majiteli nabídne řadu slev díky programu Partner, jak tomu je již dnes u některých karet České spořitelny. Do rodiny vydavatelů kreditek přibude také Raiffeisenbank, která se doposud tomuto produktu vyhýbala. V létě se rozšíří nabídka dvou bank o elektronickou kreditku MasterCard Electronic s platností jen na území České republiky. Obdobně jako v případě karty CCS Kredo lze očekávat nízkou výši požadovaného čistého měsíčního příjmu žadatele, půjde tedy o kreditku pro tzv. low segment neboli méně bonitní klienty. "Do konce roku by těchto karet mohlo být vydáno až 50 tisíc," odhaduje vývoj Ján Čarný, generální ředitel MasterCard Int. pro ČR a SR. Vzhledem k tomu, že na slovenském trhu bylo za první rok existence tohoto produktu vydáno již 80 tisíc kusů, vypadá padesátitisícová meta pro náš trh celkem reálně.

A jak vypadá česká kreditní budoucnost v řeči čísel? "V prosinci 2002 bylo vydáno 61 tisíc kreditek se značkou VISA, což sice není moc v porovnání s 2,5 miliony debetních karet, ale samotný nárůst dosáhl téměř 70 procent," říká Miroslav Kozler, manažer VISA Int. pro Českou a Slovenskou republiku. Očekáváme udržení tohoto trendu a na konci letošního roku odhaduji počet vydaných kreditních karet VISA na zhruba 100 tisíc." Optimistické vyhlídky má i Ján Čarný z MasterCard Int. "Kreditní karty patří mezi naše priority. Do konce roku očekávám nárůst počtu vydaných kreditních karet naší značky o zhruba 50 až 80 tisíc kusů," vysvětluje Čarný. Podtrženo, sečteno, za rok by v českých rukou mohlo kolovat zhruba sto tisíc kreditek, tedy dvojnásobek počtu na konci roku 2002.

Příští týden vám přiblížíme pohled na kreditní karty z druhé strany, tedy detailní přehled současné nabídky kreditních, charge a nákupních úvěrových karet a ukážeme vám cesty, jak si vybrat tu nejlepší.

další informace o kreditních kartách včetně aktuální nabídky bank najdete ve speciální sekci.

Myslíte si, že má kreditní karta šanci prosadit se na českém trhu v masovém měřítku? Pokud ano, v čem vidíte její hlavní výhodu? A máte sami zkušenosti s kreditní či nákupní úvěrovou kartou? Neváhejte a přidejte se do diskuse také váš názor.