Dobrý den, v poseldní době mě velice otravujeničí firma, která vymáhá neexistující dluh pro člověka, kterého jsem kdysi oslovila, aby mi učinil nabídku na výrobu dětského pokojíku. Nikdy jsem od něj nic nedebrala, nic jsem nikdy nepodepsala, protže jeho nabídka byla neúměrně drahá. Chce po mě peníze za návrh pokojíku a skříňku, kderou prý vyrobil, ale já jsem ji nikdy neviděla, ani jsem o její existenci nevěděla. Mám se obrátit na Polici pro nepřiměřený nátlak?
Dotaz poslal/a: lida65, 12. 12. 2014 10:30
Dobrý den, děkujeme Vám za využití internetové poradny dTestu na peníze.cz. Pokud skutečně vznikl mezi stranami smluvní vztah, měly v rámci něho být splněny povinnosti, které si strany vůči sobě sjednaly. Zejména záleží na skutečnosti, zda vyhotovení návhru bylo sjednáno jako úplatné či bezúplatné. Společnost, která nyní pohledávku vymáhá, tak může činit z titulu postoupení pohledávky nebo může být druhou stranou k tomuto zmocněna. U postoupení platí, že buď musí dojít k vyrozumění spotřebitele ze strany původního veřitele (tedy podnikatele, se kterým měla být uzavřena smlouva), anebo musí společnost tuto skutečnost spotřebiteli prokázat. Jinak jí není povinen plnit. Podobně to platí u zmocnění. Plnila-li by spotřebitelka jiné osobě, které nesvědčí právo plnění přijmout, svého závazku by se nezbavila. Spotřebitelka však uvádí, že mezi původními stranami k uzavření smlouvy nedošlo. V takovém případě doporučujeme tuto skutečnost namítnout a vyzvat společnost k prokázání právního titulu, na základě kterého příslušnou pohledávku vymáhá. Pokud nemá potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení o vzniku nároku (zejména tedy souhlas s výrobou skříňky), ať se zdrží jeho vymáhání. I v soudním řízení by společnost musela prokázat např., že došlo k postoupení pohledávky a že tato pohledávka skutečně existuje. Společnost nemá ze zákona oprávnění používat jiné formy směřující ke splnění dluhu než jiné fyzické nebo právnické osoby, tj. standardně upomínání. Spotřebitelka bohužel nespecifikuje, co rozumí pod pojmem nepřiměřený nátlak, ale můžeme obecně říci, že trestněprávní odpovědnost přichází do úvahy jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Muselo by se tedy skutečně jednat o úmyslné jednání, které například spočívá ve vyhrožování nějakou těžkou újmou způsobem, který může vzbudit důvodnou obavu. Věříme, že Vám tato informace pomůže. V případě potřeby další konzultace kontaktujte prosím poradenskou linku dTestu na telefonním čísle 299 149 009. S přáním příjemného dne dTest
dTest, Kolektiv odborníků, 12. 12. 2014 17:36