Příručka pro učitele finanční gramotnosti je plná příkladů

Nedávný prudký růst cen energií ohrožoval mnohdy napjaté rodinné rozpočty. Proto by si už také žáci na školách měli uvědomit souvislost mezi spotřebou energie a náklady na ni a hledat cesty k úsporám energií i výdajů ze svého budoucího rozpočtu. Tak zní jeden z příkladů, které jsou na CD k publikaci Finanční gramotnost: obsah a příklady dobré praxe, z níž by měli nyní při výuce finanční gramotnosti čerpat učitelé.

Finanční gramotnost na školách zatím většinou není a nebude samostatný předmět. Velká část teorie většinou spadá do občanské výchovy či základů společenských věd. Další její části ale patří do matematiky či fyziky, kde si při výpočtech a experimentech mají žáci ověřit, kolik mohou získat nebo zaplatit na úrocích či kolik korun a energie „žerou“ domácí spotřebiče.

Název: Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol
Autoři: Petr Klínský, Danuše Chromá, Svatava Tesařová, Michal Janák
Vydal: Národní ústav odborného vzdělávání, Praha 2008
ISBN: 978‑80‑87063‑13‑2
Adresa: Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol

Publikace, kterou vydal Národní ústav odborného vzdělávání v rámci projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, se nyní poprvé snaží dát učitelům jasnou představu o tom, co všechno jednotlivé cíle finanční gramotnosti představují. „Vycházeli jsme především z toho, co by mělo být obsahem výuky na základních a středních školách,“ uvádí Petr Klínský, jeden z autorů publikace a člen pracovní skupiny pro finanční vzdělávání. Publikace tak začíná plnit další bod vládního akčního plánu v zavádění výuky finanční gramotnosti, tedy doporučení školám, jak jednotlivá témata vyučovat.

Finanční gramotnost: obsah a příklady dobré praxe se snaží dát srozumitelně najevo, co si například představit pod termíny osobní a rodinný rozpočet. V některých věcech se podobá knížce Tajný deník Barborky Syslové , když také zavádí pojmy jako osobní aktiva, resp. pasiva, tedy majetek, který peníze přináší, resp. „požírá“. Učitelé by měli dětem podle knihy rovněž objasnit, že i tento majetek se musí financovat. Osobní rozpočet po odečtení všech příjmů a výdajů může skončit schodkem či přebytkem. Tyto dva pojmy pak například učebnice rozvádí i dále. Člověk může přebytek peněz ukládat – spořit -, či žít na dluh. Ovšem s upozorněním, že si každý musí uvědomit rizika a to, že výsledná cena je po zaplacení úroků vyšší než při nákupu za hotové. „Úvěr, který je nevhodný, se vyznačuje tím, že jej opravdu nezbytně nepotřebujeme (bereme si jej na zbytné věci) nebo o kterém si nejsme jisti, že jej budeme schopni splácet po celou dobu,“ píše se v knize.

Poté, co se publikace vypořádá s hospodařením domácnosti, tvorbou cen a inflací a typy peněz (hotovostní, bezhotovostní, valuty, devizy) a jejich převody, se autoři zaměřují na finanční trh, kde představují to nejdůležitější, co na něm lze potkat. Stručně charakterizují jednotlivé typy institucí, jejich produkty a to, jak se vypořádat s počítáním úroků či co je RPSN. „Zcela jistě lze tuto problematiku pojmout jak do větší šířky, tak i do větší hloubky. To je ale posláním dalších navazujících publikací i souběžného školení či seminářů,“ uvádí Klínský. Naráží tím na fakt, že metodické plány a příručky všechny informace nezajistí, a že učitel musí mít vůli se s danou problematikou seznámit. Autoři na závěr uvádí další možné zdroje, z kterých lze čerpat informace. Například jen základní popisy jednotlivých institucí rozhodně nestačí k tomu, aby se učitel mohl před žáky cítit pevný v kramflecích.

„Publikaci jsme psali z hlediska středoškolského učitele, aby byla co nejjasnější. Text jsme pojali tak, aby nebyl jen výčtem poznatků, ale zároveň poskytoval možnost problematiku pochopit a ukázat ji na příkladech,“ vysvětluje Klínský. Proto si učitelé mohou také mimo příkladů, které uvádí učebnice, prohlédnout i další z oblasti matematiky či fyziky, jakou je například tvorba ceny, náklady na provoz automobilu , volba vhodné investice, dojíždění za prací co nejlaciněji a ekologicky, nebo již v úvodu článku zmíněné měření spotřeby elektrospotřebičů.