Pokud se Češi baví o značkách výrobků a firem, většinou jde o rozhovory spokojených klientů a uživatelů. Jen ve třinácti procentech případů se diskuse odehrávají v negativním tónu, zjistil průzkum agentury Outbreak mezi 520 respondenty. Nicméně ti, kteří se dělili s ostatními o negativní zkušenosti, většinou svou zkušenost sdělili více lidem, než ti spokojení.
Průzkum provedla agentura Outbreak na konci minulého roku. Z toho vyplývá i hlavní téma rozhovorů, které Češi mezi sebou vedli: mobilní operátoři a jejich služby. „Na konci roku tyto společnosti vydávaly obrovský balík peněz na reklamní kampaně. Stejně tak jsou lidé zvyklí, že operátoři na Vánoce přijdou se zajímavými nabídkami,“ myslí si Ivo Laurin z Outbreak.
Respondenti výzkumu uvedli, že 75 procent jejich diskusí o značkách bylo v pozitivním duchu, 12 procent v neutrálním a jen 13 procent mělo negativní tón. „Výsledek vyvrací stereotypní dojem, že reptaví Češi si sdělují především negativní zkušenosti s výrobky a službami. Pravda ale je, že právě negativní informace o značkách lidé předávají více posluchačům,“ komentuje zprávu Laurin.
Podle výzkumu se ovšem liší podíl předávaných negativních zkušeností podle typu produktu či instituce. Například u zmiňovaných mobilních operátorů dávali jejich klienti nespokojenost najevo v 17 procentech případ. Ještě hůře dopadly finanční instituce. Na ně si mezi přáteli či známými stěžovalo 22 procent dotázaných. Bankám ani operátorům se výsledek výzkumu příliš nezdá. Nejde prý srovnávat třeba půjčku a pivo.
„Lidé neradi doporučují finanční instituce prostě proto, že se ve finančním oboru neorientují. A pokud něčemu nerozumíme, je přirozené, že v tom hledáme záludnosti. Na druhou stranu z dalšího našeho výzkumu vyplývá, že pokud jsou lidé opravdu velmi spokojeni, o své dobré zkušenosti s finanční institucí se podělí,“ tvrdí Alexandra Gjuric, mluvčí ING. „Lidé nemají problém doporučit služby finanční instituce, pokud jsou s nimi skutečně spokojeni,“ tvrdí Markéta Dvořáčková z GE Money. „Pokud je člověk, kterému byla instituce doporučena, z jakéhokoliv důvodu nespokojen, zazlívá to svému zdroji. A na peníze jsou samozřejmě lidé vždy hákliví,“ vysvětluje Vendula Žaloudíková, mluvčí Fio.
Během průzkumu jeho autoři rovněž zaznamenali, že v závislosti na tom, o čem se lidé baví, se mění jejich preference. “Ukázalo se, že World of Mouth se měřit dá a že i za poměrně krátkou dobu se ukazují posuny ve vztahu ke značkám – jak pozitivní, tak negativní, podle toho, o čem spolu lidé mluví,” uvedl Ivan Tomek, který měl na starosti metodologii průzkumu. Ovšem ne všem se zdají výsledky důvěryhodné. “Šlo o metodologicky diskutabilní výzkum, protože spoléhal na schopnost respondentů vybavit si do velkého detailu všechny denní konverzace,“ uvedl Filip Hrubý, mluvčí Vodafone. „Myslím si, že lze věřit, že si lidé pamatují, o čem se bavili,“ stojí si Tomek za svým průzkumem.
Výzkum také ukazuje, že lidé nejvíce informací o produktech získávají od přátel, rodiny a z televizních reklam (uváděly to zhruba tři čtvrtiny respondentů). Ovšem s důvěryhodností zdrojů je to již jinak. Víceméně stejnou mírou lidé věří svým rodinným příslušníkům a známým, reklamu považuje za důvěryhodnou jen 11 procent účastníků průzkumu.
Myslíte si, že se opravdu ze tří čtvrtin bavíme o značkách v pozitivním duchu?
Sdílejte článek, než ho smažem