Manželství dávno není lákavé, jak bývávalo. Spousta párů volí život na hromádce nebo vstup do svazku manželského odkládá. Ať zvolíte jednu nebo druhou variantu, je dobré vědět, jak to bude s právy, nároky a penězi.
Pokud se v (před)manželské smlouvě, stvrzené notářem, nedohodnete jinak – že každý z manželů bude mít svůj majetek, že něco budou mít společně, něco bude patřit jen jednomu a podobně – platí v manželství, že všechno, co po svatbě nabudete nebo pořídíte, patří rovným dílem oběma. Když ale žijete na psí knížku žádné společné jmění partnerů nevzniká. Cokoli si během soužití koupíte nebo jinak získáte, bude nadále individuálním vlastnictvím každého z vás. (Můžete se ale dohodnout na spoluvlastnictví – pak platí běžná ustanovení podle občanského zákoníku od § 1115 dál). Potíže většinou nastávají, když se partneři rozcházejí. V případě domu, bytu nebo auta platí, že co je psáno, to je dáno: co komu patří, určuje kupní smlouva, katastr nemovitostí nebo registr vozidel. Jakkoli to tedy nezní romanticky, pokud do něčeho dáváte společně peníze, je dobré hlídat si, že věc bude zapsaná (i) na vás.
Spory pak nastávají u dalších movitých věci – na které nemáte smlouvu a které se nikde neregistrují. U nákladnějších věcí je tedy dobré schovávat účtenky nejen kvůli reklamacím
Kromě majetku patří oběma manželům rovným dílem také dluhy vzniklé po svatbě, i když je třeba naseká jen jeden z manželů. Nesezdaní partneři jedou každý na své triko, dluhy si dělá každý sám, partner za ně neodpovídá a nemůžou od něho být vymáhány.
Počítejte ale s tím, že když dojde na exekuci, smí exekutor k vám domů přijít zabavovat, respektive nejdřív sepsat majetek, který bude předmětem exekuce. U věcí, které nepatří zadluženému partnerovi, ale vám, musíte žádat o vyškrtnutí ze soupisu. Takže jestli víte nebo tušíte, že by partner mohl mít trable s dluhy, mějte nachystané doklady o vlastnickém právu.
Stejná práva (ani povinnosti) nemají ani registrovaní partneři. Například neexistuje společné jmění a také dluhy si řeší každý sám. Oproti párům, které žijí na hromádce, ale musí registrovaní partneři živit partnery i po rozchodu. Podrobnosti v našem článku:
Manželé k sobě mají vzájemnou vyživovací povinnost, někdy dokonce i po rozvodu:
Nesezdaní partneři k sobě ze zákona vyživovací povinnost nemají – bez ohledu na to, že spolu třeba žijou dlouhé roky a vychovávají společné dítě. Mohou ji ale samozřejmě plnit dobrovolně, v tom se meze nekladou. Výjimkou jsou maminky dětí do dvou let, těm otec potomka musí přispívat, podrobněji o tom viz článek na který odkazujeme výš.
Když ale vašeho partnera někdo usmrtí, například při dopravní nehodě, může vám soud přiřknout (stejně jako manželům) příspěvek na výživné ze strany viníka. A to v případě, že vás zemřelý druh nebo družka dobrovolně živil, po jeho úmrtí jste se dostali do tíživé finanční situace a nejste schopní se slušně uživit sami.
Nárok máte dokonce i na odškodnění duševních útrap:
Jednou z možných úlev na dani z příjmů fyzických osob je sleva na vyživovanou osobu. Takzvaná sleva na manželku nebo na manžela na daních může ušetřit až padesát tisíc ročně. Pokud příjmy vaší ženy či muže nepřekročí šedesát osm tisíc hrubého za rok, můžete uplatnit daňovou slevu ve výši téměř pětadvaceti tisíc. V případě, že je vaše polovička držitelem průkazu mimořádných výhod pro těžce postižené (čili průkazu ZTP/P), máte nárok na daňovou úlevu až ve výši padesáti tisíc korun. Daňovou slevu nemůžou využít podnikatelé, kteří v daňovém přiznání uplatňují výdaje paušálem.
Pokud žijete na psí knížku, na daňovou slevu na vyživovaného partnera či partnerku nárok nemáte.
A další daňová výhoda pro manžele: manželé, kteří prodávají (nebo kupují) nemovitost ze (do) společného jmění, si vystačí s jedním daňovým přiznáním a jednou platbou daně z nabytí nemovitých věcí za oba. V daňovém řízení vystupuje pouze jeden z nich jakožto společný zmocněnec. Totéž platí u daně z nemovitosti.
Obdobně je to u příjmů z pronájmu: při pronájmu nemovitosti, která je společným majetkem manželů, přiznává a zdaňuje tyto příjmy pouze jeden.
Když nejste svoji, musíte daňové přiznání podávat každý zvlášť.
Když se rozhoduje, jestli dostanete sociální dávky, vychází se často z takzvaného životního minima domácnosti. A do něj se příjmy vašeho nesezdaného partnera počítají. Takže zjednodušeně řečeno – mohou vás o sociální dávky připravit. V tomto smyslu jsou nesezdaní partneři postaveni na roveň manželů.
Naopak, když váš partner nebo partnerka zemře, s vdovským ani vdoveckým důchodem, na rozdíl od manželů, počítat nemůžete:
Jakmile uzavřete manželství, vzniká vám automaticky společný nájem bytu, který měl předtím pronajatý kterýkoli z vás – bez ohledu na nájemní smlouvu. To samé platí o bytu, který si pronajme některý z manželů po svatbě, pokud tedy manželství není rozvráceno a žijete spolu. Na nesezdané se stejné pravidlo nevztahuje. Když vás partner nebo partnerka opustí a ze svého pronajatého bytu odejde, dost možná budete muset pryč i vy, k bytu nemáte žádná práva. Pokud tedy nejste v nájemní smlouvě jako nájemci uvedení oba, což je samozřejmě možné.
Jiná je situace, když váš protějšek, který byl nájemcem bytu, zemře. Pak má druh či družka šanci, že na ně bude nájem převedený. Nejsou ale jedinými kandidáty. Novými nájemci se můžou stát také děti, vnuci, rodiče, sourozenci nebo zeť či snacha zemřelého – pokud prokážou, že s ním žili v době jeho smrti a nemají vlastní bydlení. Podmínkou každopádně je, že pronajímatel předem souhlasil, abyste v bytě bydleli. Jinak na vás nájem převedený nebude. I po přechodu nájmu máte byt jistý jen dva roky, pak vám může dát majitel výpověď.
Společné jmění manželů má mimo jiné také ten důsledek, že o hypotéku manželé musí žádat společně, nemovitost pak nabudou do společného jmění. U nesezdaných to neplatí, o úvěr společně žádat můžou, ale nemusí. Na úspěch žádosti o hypotéku mají stejné šance sezdaní i nesezdaní – rozhodovat bude bonita páru, tedy výše příjmů a schopnost půjčku splácet.
Obdobné starosti mají s hypotékou manželé i nesezdaní také, když jdou od sebe:
Kdo dědí ze zákona? Kdo jedině na základě závěti nebo dědické smlouvy? Co když je dědictví zadlužené? Jak dědictví odmítnout? Odpovíme ještě na mnoho dalšího.
Jak pořídit závěť, aby byla platná? Na kolik přijde? Co všechno umožňuje? Jaké smíte dědicům klást podmínky?
Svoboda při dělení majetku ale má své meze. Jak velká část dědictví musí připadnout dětem? Je nutné, aby všechny dostaly stejně? Můžete je vydědit? A jak na to?
Nechcete, aby se jednou váš majetek dělil podle zákonné posloupnosti nebo podle závěti. Sepište dědickou smlouvu, obojí přebije.
Když dostanete něco odkazem, nemusíte se bát, že na vás připadnou i nějaké dluhy, vyhnete se i dědickému řízení. Limity ale odkaz má.
Co je po smrti? Průvodce dědickým řízením pro drahé pozůstalé.
Jednoznačně nevýhodné je postavení nesezdaných oproti manželům, když dojde na dědictví. Pokud měl váš zemřelý partner děti, může se velmi snadno stát, že jako pozůstalý druh nebo družka nedostanete z dědictví nic. Pokud nesepíše závěť nebo dědickou smlouvu a výslovně vás jako dědice neurčí, bude se dědit podle zákonné posloupnosti. Děti vašeho partnera před vámi mají vždy přednost. Pokud se nestihl rozvést, bude se navíc před dělením dědictví vypořádávat společné jmění manželů a polovinu majetku dostane manželka či manžel.
V první skupině dědí vždy manžel a děti (případně vnuci či pravnuci). Na druha či družku dochází až ve druhé, ne-li třetí skupině. Šanci dostanou pouze v případě, kdy zemřelý nemá děti, a to ještě pouze za předpokladu, že s ním žili aspoň rok ve společné domácnosti:
I tak se ale budete muset o dědictví podělit s eventuálním manželem či manželkou zemřelého a s jeho rodiči. V případě, že váš zesnulý partner nemá manžela, manželku ani rodiče, musíte se podělit s jeho sourozenci (případně dětmi sourozenců). Šance dává nesezdaným partnerům závěť, dědická smlouva, případně vydědění nezvedených potomků; podrobnosti najdete v seriálu o dědictví, který nabízíme v boxu vpravo.
Každý pacient hospitalizovaný v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení může sám určit, komu smějí lékaři informace o jeho zdravotním stavu poskytovat a komu ne. Když je jeho stav natolik vážný, že svoji vůli lékařům sám sdělit nemůže, mají právo na informace o jeho zdravotním stavu osoby blízké. Mezi ty se sice nesezdaní partneři počítají, ale v nemocnici může být složité vztah, který není zpečetěný svatbou, prokázat. Záleží pak na konkrétním lékaři a nemocnici, jak situaci vyhodnotí.
Trestní právo je k družkám a druhům laskavé. V mnoha ohledech na ně pohlíží stejně jako na manžele. Když necháme stranou trestné činy typu vlastizrady a teroristického útoku, není trestné, když svému partnerovi pomůžete uniknout trestnímu stíhání či trestu – tedy v případě, že tím nezískáte nějaký prospěch pro sebe nebo další osobu. Nemusíte překazit ani oznámit trestný čin svého partnera, pokud byste ho tím ohrozili na zdraví, životě nebo ho vystavili riziku trestního stíhání. Svému partnerovi také můžete vybrat obhájce, pokud to neudělá sám, podat za něj (s jeho souhlasem) odvolání a můžete odmítnout proti němu vypovídat. Pokud se na vás partner dopustí trestného činu pomluvy, ublížení na zdraví, znásilnění, krádeže, vydírání, omezování osobní svobody a podobně, bude trestní stíhání možné pouze s vaším souhlasem.
I když se při rozvodu na všem dohodnete, vždycky musíte zaplatit dvoutisícový poplatek. Vzhledem k tomu, že při rozchodu se obejdete bez právníků a soudů, vyjde levněji. Žádné společné jmění oficiálně nemáte, takže každý odejde se svým. Z tohoto hlediska je užitečné připomenout, že nesezdané soužití se vždycky víc vyplatí bohatšímu z partnerů, nebude totiž muset ze svého majetku ve prospěch druhého nic ukrajovat.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 10. 2016 11:30, Šárka
Myslím si, že většina žen a hlavně když má děti chce žít ve svazku. Tím, že si ji vezmete dáte okolí najevo, že to s ní myslíte vážně a ten vztah už dostává nový rozměr. Je to určitý závazek v dobrém i zlém. Dětem to přináší určitý pocit bezpečí, když žijí v rodině, než ve volném vztahu. Moje zkušenost, ženy které žijí ve volných vztazích čekají až se ten jejich konečně rozhoupe a dospěje a požadá je o ruku. Každopádně nevylučuje to, že Vaše partnerka může být šťastná i bez svatby.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 10. 2016 16:53, Šárka
Život na psí knížku většinou preferují lidé bez odpovědnosti a kteří si nejsou jistí tím, že je partner ten pravý. V dnešní době málokdo žije s partnera z lásky, ale jen jestli se mu to vyplatí a je to pro něj vlastně obchodní vztah. Proto vznikají i tyto články. :) Příští článek může bude o tom, jak se nevyplatí mít děti, co všechno stojí kolik času a peněz a další nesmysly.:)
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.