Očima expertů: Homosexuálové a adopce dětí?

Měly by homosexuální páry mít možnost adoptovat děti? Poslední dobou se ta otázka vynořuje znovu a znovu. A určitě ne kvůli tomu, že se blížil – a teď právě probíhá – šestý ročník festivalu tolerance a hrdosti sexuálních menšin Prague Pride. Na povrch ji vyneslo rozhodování Ústavního soudu rozhodl o tom, jestli homosexuálové žijící v registrovaném partnerství mají mít právo adoptovat děti. A konečné červnové rozhodnutí, že mají, jiný přístup by byl prý diskriminující. Ústavní soud se ale zabýval pouze adopcí jedním osvojitelem. Nález soudu se tedy netýká situace, že by chtěl dítě, například z dětského domova, adoptovat sezdaný homosexuální pár.

Dusno ve Sněmovně

O tom, že jde o třaskavé téma, jsme se mohli přesvědčit v půlce července, kdy se v Poslanecké sněmovně začala projednávat novela zákona o registrovaném partnerství, která navrhuje, aby si mohli gayové a lesby žijící v registrovaném partnerství osvojit dítě svého partnera či partnerky – což teď není možné. Poslankyně ČSSD Pavlína Nytrová ve své kritice návrhu mluvila o tom, že homosexuální lobby usiluje plíživými postupnými kroky ničit osvědčený model fungující rodiny. „Posledním krokem je prosazování snižování věku pro sexuální styk. Homosexuálové se budou snažit zrealizovat sex s dětmi,“ dodala Nytrová v závěru své řeči. Okamžitě za to sklidila ostrou kritiku svých stranických kolegů – premiéra Bohuslava Sobotky a ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové: Marksová Nytrovou dokonce vyzvala k přestupu do jiné politické strany.

V pravidelné anketě se ptáme politiků, akademiků a aktivistů, jaký je jejich pohled na adopce dětí homosexuálními páry. Měly by v Česku mít takovou možnost? Pokud ano, tak za jakých okolností? A je na to česká společnost připravená?

Jiří Dienstbier

ministr pro lidská práva

Nevidím žádný důvod pro omezování rodičovských práv homosexuálních osob a rodinného života jejich i jimi vychovávaných dětí. Výzkumy v mnoha zemích už prokázaly, že stejnopohlavní páry mohou být dětem stejně dobrými rodiči jako páry heterosexuální a že v rozvoji dětí v jejich péči není rozdíl.

Každé dítě má právo na tu nejlepší ochranu a péči a státní orgány by měly v každém případě osvojení či péče o dítě obecně individuálně posoudit všechny podmínky a okolnosti včetně vhodnosti a kvalit pečujících osob. Společně s ministrem spravedlnosti jsem připravil novelu zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila osvojení dítěte partnera/partnerky. Jde o obdobnou situaci jako v případě, kdy si nevlastní otec osvojí dítě své manželky.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd osvojení dětí registrovanými páry v současné době podporuje 58 procent obyvatel České republiky, takže bych řekl, že argument o nepřipravenosti společnosti tím padá.

Roman Joch

ředitel Občanského institutu

U adopcí dětí by se mělo vycházet z principu takzvaného nejlepšího zájmu dítěte. Je nasnadě, že dětský domov není pro děti ideální; stejně jako neúplná domácnost jen s jedním rodičem. Pro vývoj a výchovu dítě je ideálním institucionálním prostředím úplná, stabilní rodina. Přitom otcovská a mateřská, mužská a ženská role nejsou identické, nýbrž se doplňují. Dítě by ideálně mělo zažít role obě; pokud jedna chybí, je dítě ve svém vývoji ochuzeno. V homosexuálním páru jedna z rolí chybí. Umožnit adopce cizích dětí homosexuálními páry by tak znamenalo experiment s dětmi. A s dětmi by se experimentovat nemělo. Jediný případ, kdy určité opodstatnění pro adopci dítěte v homosexuálním páru vidím, je ten, kdy v rámci stabilního registrovaného partnerství jeden z partnerů adoptuje biologické dítě druhého partnera, které už stejně v rámci domácnosti tohoto páru bydlí. Problém ale nastane, když pár registraci zruší a biologický rodič bude chtít navázat partnerství nové.

Radka Maxová

poslankyně

Ano, souhlasím. V současném právním systému může jedinec-homosexuál adoptovat dítě, takže nevidím důvod, proč by dítě nemohly adoptovat také registrované stejnopohlavní páry. Pro mě je důležité, aby dítě mělo milující atmosféru, někoho, kdo si je vědom své odpovědnosti vůči dítěti a kdo se o něj stará a starat chce.

Z obecného hlediska by v zásadě měla být pro adopce homosexuálními páry pravidla taková, která bych požadovala i u heterosexuálních párů. Každopádně bych chtěla, aby pár byl registrovaný a aby prokázal ekonomické zajištění a schopnost uživit dítě a postarat se o ně jak ze stránky materiální, tak sociální, psychologické. Po rozchodu páru totiž platí stejná pravidla jako u heterosexuálních párů a o dítě by mělo být postaráno. A to je to nejdůležitější. Jistota pro dítě.

A jestli je na tuto možnost česká společnost připravena? Ano i ne. Je to generační problém. Pro naše děti a nastupující generaci je to naprosto přirozená součást života. Pro starší lidi je to samozřejmě většinou problém, protože byli vychováni v jiných podmínkách a na homosexualitu bylo také nahlíženo jinak. To je samozřejmě zjednodušená odpověď. Ale jak je vidět mínění veřejnosti se mění, neboť poslední průzkumy ukazují, že nadpoloviční většina by tento proces adopce či osvojení podporovala.

Jeroným Klimeš

psycholog

Gayové mají ve srovnání s heterosexuály mnohem pokleslejší sexuální morálku a jsou podstatně víc promiskuitní. Pokud vím, deset procent gayů mělo za život víc než tisíc sexuálních partnerů (Bell, Weinberg 1978). To se nedá s heterosexuálními muži ani náhodou srovnávat. Homosexuální páry mají také mnohem menší trvanlivost než páry heterosexuální. Když se tedy adopce povolí homosexuálním párům, jediné, co nás čeká, jsou války dvou homosexuálů o adoptované děti a střídavá výchova mezi dvěma rozhádanými homosexuály. To je to poslední, co si adoptované děti zaslouží. Proto si myslím, že pokud už mají mít možnost homosexuálové adoptovat děti, ať je to pouze v roli samožadatele jako doposud. Homosexuálové jako jednotlivci totiž můžou děti adoptovat od nepaměti, prakticky nikdo se o to ale nezajímal. Až teď se to najednou omílá stále dokola…

Na druhou stranu bych nečekal u gayů o adopce velký zájem, snad u leseb – ty si ale většinou pořídí děti vlastní. 

Znepokojivé jsou ale situace – s adopcemi ovšem souvisí jen volně – kdy si solitérní muž zažádá v dětském domově o hostitelskou péči třeba s dvanáctiletým klukem. Pak se ovšem s největší pravděpodobností jedná o pokus o trestný čin. 

Jiří Hromada

prezident Herecké asociace a bývalý předseda Gay iniciativy

Registrovaní partneři by tuto možnost měli mít rozhodně, stejně jako manželé. Nejde o registrované partnerství homosexuálů, ale dvojic stejného pohlaví! Ty nemusí všechny spojovat intimní vztah. Já přece nejsem jen homosexuál. Jsem Jiří Hromada, člověk, občan, který (i když žije s přítelem) má Ústavou ČR zaručena shodná práva s ostatními. Po roce 1990, kdy jsem s přáteli založil hnutí za rovnoprávnost nás „jinakých“, se česká společnost projevila jako vnímavá (s výjimkami dogmaticky věřících, neofašistů či těch, kteří svou orientaci nedokázali přijmout). Postupně jsme dosáhli například srovnání věkové hranice pro intimní vztahy (z diskriminačních 18 let věku na 15 let pro všechny) či vynětí homosexuality ze seznamu nemocí (do té doby jsme byli „nemocní“, jenom nikdo nevěděl, jak nás léčit). Zákon o registrovaném partnerství prošel mimo jiné díky velkému zájmu médií, jež dala velký prostor celonárodní diskusi. Jestliže nás v roce 1990 akceptovalo deset procent občanů, v roce přijetí zákona to bylo 75 procent! Stejně tak tomu je i s adopcemi. Po totalitě vychovávalo mnoho dvojic děti ze svých ukončených manželství jen na oko. Nikdy jsem v bulváru neviděl, že by informoval o zneužívání, týrání či špatné výchově těchto dětí. Jsme na prvním místě v obsazenosti dětských domovů v Evropě! Mysleme na práva dítěte a umožněme jim život v milující dvojici zodpovědných partnerů.

Naďa Johanisová

ekonomka

V zásadě s tím souhlasím. Myslím, že je to určitě vhodné povolit tam, kde se jedná o dítě jednoho z partnerů. O tom v mých očích není sporu. Dále v případě, že o určité dítě, které je například v dětském domově, není zájem ze strany vhodného heterosexuálního páru. Ideální podle mě je, když o dítě pečuje heterosexuální pár. Už proto, že bude takové dítě společností lépe přijímáno. Mužsko-ženská polarita v rodině je důležitá. Ale co je nejdůležitější pro vývoj dítěte, je moudrost, zralost a opravdová láska adoptivních rodičů. Zralým a k rodičovství způsobilým může být klidně i pár gayů, nebo osaměle žijící adoptivní rodič, ať už muž, nebo žena. Pokud by dítě mělo na vybranou: buď zůstat v dětském domově, nebo být adoptováno způsobilým homosexuálním párem, je podle mě v zájmu dítěte to druhé. Jestli je na tuto možnost naše společnost připravená, upřímně řečeno netuším. Na druhé straně úprava zákona může přijetí tohoto přístupu urychlit, pokud pak praxe ukáže, že to funguje.

Zdeněk Sloboda

pedagog

S adopcemi stejnopohlavních párů souhlasím. Jsem pro úplné zrovnoprávnění osob neheterosexuálních v oblasti rodičovství i partnerství. Být dobrým rodičem nebo milovat svého partnera/svoji partnerku závisí jen minimálně na tom, jaké pohlaví u protějšku preferujete. Dnešní společnost by si to měla uvědomit a toto historické právní i kulturní kastování na občany první a druhé kategorie opustit.

Zuzana Jentschke Stöcklová

náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí

Je důležité si uvědomit, že už v současné době vychovávají v Česku gay nebo lesbické páry mnoho dětí. Odhadovaný počet dětí stejnopohlavních rodičů se pohybuje okolo deseti tisíc, ale lze předpokládat, že jde ještě o vyšší číslo. Domnívám se, že sexuální orientace by neměla být důvodem pro vyloučení této skupiny z procesu adopce, navíc, když současná legislativa umožňuje gay nebo lesbickým osobám adoptovat dítě samostatně, ale nikoliv ve stálém registrovaném svazku. Důležitější než sexuální orientace by měla být kvalita budoucího rodiče, jeho kompetence, schopnost zajistit dobrý a odpovídající vývoj dítěte, protože o dítě a jeho prospěch by nám mělo jít přednostně. Z výzkumů v zemích, kde se rodičovství homosexuálů dlouhodobě podporuje (například Skandinávie, Nizozemsko nebo USA), jasně vyplývá, že vývoj dětí v rodinách gay nebo lesbických párů je stejný jako u heterosexuálních párů.

Sdílejte článek, než ho smažem