Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Potíž s referendy

| rubrika: Komentář | 15. 7. 2016 | 4 komentáře
(I s těmi, která dopadla tak, jak jsem si přál.)
Potíž s referendy

Tohle nebude další ukňourané volání po osvícené diktatuře, vlastně ani hejt na myšlenku přímé demokracie jako takové. Rád bych ale v pauze mezi dvěma nejdůležitějšími letošními evropskými plebiscity – britským hlasováním o vystoupení z Evropské unie a brněnským o poloze nádraží – stručně upozornil na pár nedostatků, které tenhle nástroj má.

Přeskočím při tom oblíbený obrat, že „v referendech lidé hlasují o něčem jiném, než jak zní otázka“. O něčem jiném se totiž hlasuje i v prezidentských, krajských, vlastně snad každých volbách. Jedinečné svízele všelidových hlasování jsou jiné.

1. Referenda vkládají příliš velkou moc do jedněch rukou

A nezáleží při tom na tom, že těch „jedněch rukou“ může být ve skutečnosti několik desítek milionů. Liberální demokracie stojí na principu dělby moci, na systému brzd a protivah. Má to své nevýhody i výhody. Ani ten nejúžasnější a nejoblíbenější premiér nemůže v západních zemích lusknutím prstu zařídit všechny své báječné nápady, protože mu stojí v cestě parlament, soudy, obce, kraje, mezinárodní smlouvy a samotní občané. Zároveň ale stát může čtyři roky vést prohnilec a právě díky těmto protiváhám se mu nepodaří pokazit všechno, a i to, co pokaňhat dokáže, se dá většinou vrátit do pořádku. (Proto mě nevzrušuje možnost, že by si Američané do Bílého domu zvolili Donalda Trumpa. Nestane se z něj generální tajemník, nepadne mu do klína všechna moc ve Státech, které mají ostatně pluralitu v názvu.)

Neutrálně lid, hanlivě dav nebo vzletně populus stojí v očích obhájců referend a obecně přímé demokracie mimo množinu těch, kteří při výkonu moci dělají chyby. „Slovo populismus je strašně zprofanované. Demokracie přece je, že rozhodují voliči. My to děláme pro populus, pro lid. Takže je to vlastně dobře,“ řekl v jednom starším rozhovoru Tomáš Pajonk, místopředseda strany, která aktuálně propaguje referendum o czexitu.

Anketa

Chtěli byste referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?

Podobné idealistické úvahy přehlížejí to, kolikrát v minulosti se lid šeredně spletl a kolik lidí na to doplatilo svými svobodami a životy. Referendům o táborech nucených prací pro Romy a podobně naštěstí v Česku brání ústava. Ale s benevolentním zákonem o všeobecném referendu by české muže dělila jen jedna několikaměsíční protiuprchlická psychóza od toho, že by jim ženy demokraticky odhlasovaly povinnou vojenskou službu. (Něco vzdáleně podobného se stalo před třemi lety v Rakousku.)

2. Rozhodnutí v referendech bývají absolutní a definitivní

Právě kvůli principu hlas lidu = hlas Boží je obtížné i nezávazné všelidové hlasování ignorovat nebo opakovat. Zatímco své zástupce si občané volí na čtyři nebo pět let, v referendech se vyjadřují na neurčito, obvykle napořád. Problém je v tom, že se u většiny politických témat neustále objevují nové informace, které můžou ovlivnit postoje voličů. (Měly by!)

Krystalickým příkladem je rozsáhlá studie proveditelnosti jednotlivých variant polohy brněnského vlakového nádraží, kterou Správa železniční dopravní cesty dokončí a zveřejní začátkem příštího roku. Háček je v tom, že Brňané budou o nádraží hlasovat už letos v říjnu. Pokud čtvrt roku nato dostanou brněnští politici do rukou propočty, podle kterých bude vítězná varianta enormně nevýhodná nebo technicky těžko uskutečnitelná, bylo by v zájmu občanů vypsat referendum znovu. To se ovšem obvykle bere jako zrada, viz pošramocenou imidž irských politiků, kteří si dvakrát na Unii vymohli ústupky a záruky, a přece se opakování referend o smlouvách z Nice a z Lisabonu široce považuje za podraz.

3. Referenda neposkytují dobrou zpětnou vazbu

Kolika Švýcarům vadí myšlenka nepodmíněného základního příjmu obecně a kolik ho v referendu odmítlo jen kvůli vysoké navržené částce univerzální dávky? Kolik Nizozemců a Francouzů zavrhlo v roce 2005 evropskou ústavu z principu a kolika eurooptimistům vadilo to, že byla příliš dlouhá a nesrozumitelná? Co štve 52 procent Britů hlasujících pro brexit nejvíc? Nevíme a vědět nebudeme.

Parlamenty jsou žvanírna. Má to ale jednu výhodu: známe díky tomu konkrétní argumenty ODS proti euru a TOP 09 proti elektronické evidenci tržeb. Návrhy většiny zákonů jdou upravovat do podoby, ve které získají většinovou podporu. Referenda zato vyhodí binární odpověď. O zpětnou vazbu se pak starají průzkumy veřejného mínění: jak rozdílné jejich výsledky můžou být, to jde vidět na aktuální kauze „mladí Britové bojkotovali / nebojkotovali referendum“. Dál informační mezeru zaplňujeme my, chytré hlavy: oblečte mě do tvídového saka, posaďte k Takáčovi coby „publicistu, který žil v Anglii“ a půl národa přesvědčím o tom, že Britům na Unii nejvíc vadí zákaz zabíjaček. (Který, mimochodem, nepochází z Unie.)

Přímá demokracie: Ano, ale…

Přímá demokracie je tím smysluplnější, čím líp se při jejím nasazování daří vypořádat s prvním, druhým i třetím problémem. Tedy když o zásadních celospolečenských změnách nerozhoduje prostá většina v jediném plebiscitu. Když se v referendech hlasuje o dočasných opatřeních, jejichž výsledek se dá ocenit v dalším referendu. A když občané dostanou prostor říct nejenom co, ale i proč a jak: například při participativním rozpočtování.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+11
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 7. 2016 10:00, Hunter

Brněnské nádraží je v klidu, jako obvykle nebude hlasovat dost lidí k tomu, aby byl výsledek závazný.

Zoufale tragikomické je, že to, že brněnské nádraží je postaveno nevhodně odborníci ví asi tak 150 let.
Od té doby se každých 20-30 let, s periodou generace, opakuje legrační příběh o jeho přesunu.
Měl to Brňanům raději udělat Hitler, když toho sami nejsou schopni, aspoň by mohli nadávat že"to někdo jiný".

Kdyby ženy hlasovaly pro znovuzavedení vojenské služby, zavádí ji nejen pro muže, ale i pro sebe. Český zákon zcela jasně říká, že branná povinnost platí pro všechny, a diskriminace na základě pohlaví je v něm jednoznačně vyloučena.

Hlavní problém referenda je, že je to nástroj strachu.
Vždy když jsou politici předpos*aní něco rozhodnout, tak vyhlásí referendum. Ze strachu ale nikdy nic dobrého nevzešlo.

Reagovat

 

+4
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi

19. 7. 2016 | 8:12 | Mareg

Jenže zapomínáte na základní fakt, že totiž (jak to hezky vyjádřil P. Robejšek) ten "prostý lid" je ten kdo "platí muziku". A úvahám typu - poslanci vědí o čem hlasují - se může smát snad jen ten kdo netuší jak to opravdu....více

15. 7. 2016 | 11:23 | jezevec

základní problém referenda spatřuji v tom, že otázka zní ano nebo ne. potom obvykle vyhrají odpůrci, kterých jednak z logiky věci přijde víc než těch co je jim to jen lhostejné, a jednak k pouhému protestu stačí podstatně...více

15. 7. 2016 | 10:00 | Hunter

Brněnské nádraží je v klidu, jako obvykle nebude hlasovat dost lidí k tomu, aby byl výsledek závazný.
Zoufale tragikomické je, že to, že brněnské nádraží je postaveno nevhodně odborníci ví asi tak 150 let. Od té doby...
více

15. 7. 2016 | 8:24 | Věrka

Bože, pane Kašpárku, nesnižujte pořád úroveň Peníze.cz! Politické názory si pište jinam, PROSÍM!!! více

Čtenáři také navštívili

27. 6. 2016 |  | 5 komentářů

Brexit a další kostky domina

Může Harry Potter odčarovat brexit? Kdepak, na to je už pozdě.

25. 6. 2016 |  | 18 komentářů

Masochismus českých euroskeptiků

Čeští příznivci Nigela Farage jsou podobným zjevením, jakým by byli turečtí fanoušci Kláry Samkové.

6. 6. 2016 |  | 12 komentářů

Švýcaři a základní příjem? To přece nemohlo vyjít

Švýcaři odmítli kapitalistickou zkratku ke komunismu. Hlasovali proti základnímu příjmu.

4. 4. 2016 |  | 4 komentáře

Brexit a hra o impérium

23. června bude Velká Británie v referendu rozhodovat o svém setrvání v Evropské unii. Ta udělá všechno pro to, aby se Británii případný odchod rozhodně nevyplatil.

4. 12. 2015 |  | 6 komentářů

Očima expertů: Až Británie poví Unii své good bye

Stále víc Britů je pro vystoupení ostrovního království z Evropské unie. Co by to pro Unii znamenalo? Jaké důsledky by „brexit“ měl pro ekonomiku Velké Británie i kontinentu? Ptáme se státního tajemníka...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Strategické certifikáty, Veřejné výdaje na zboží a služby, Krátký prodej, zaměstnanec, dohoda o zrušení pracovního poměru, výpověď, radek ptáček, výpověď pro nadbytečnost, airbag, Dan Ťok, doklad o platbě, pasivní příjem, komis, aerolinie, banky, Luděk Jeništa, zvýšení, Connectitut

8B11950, 6T63546, 7U43447, 1SN2115, 4L64812

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK