První část rozhovoru:
Pirát Mikuláš Ferjenčík: Babišovi je svoboda slova ukradená
Na pražském magistrátu působíte už od roku 2014. Vzpomenete si, co vás tam na začátku nejvíc překvapilo?
Naprostá lhostejnost zastupitelů – většině z nich je úplně jedno, jaké návrhy schválí. Myslel jsem, že si radní budou chtít udělat jakýsi pomníček, aby za čtyři roky mohli říct, tohle jsme prosadili, povedlo se nám zřídit domov důchodců a podobně. Jenže velká část lidí v zastupitelstvu takovou potřebu nemá. Například u radních ANO vůbec netuším, co vlastně chtějí politicky prosadit. Je to opravdu extrém, taková politická améba. Taky mě zklamalo, že se nedá prakticky o ničem věcně jednat, protože většinu zastupitelů nezajímá, jak to dopadne. Když přijdeme s návrhem, hlasují pro něj jen tehdy, když je to dopředu vyjednané.
V době středoškolských studií strávil dva roky na Brentwood School v Essexu ve Velké Británii, kde složil i tamní maturitní zkoušku. Chodil na Matfyz a Fakultu strojní ČVUT, kvůli práci pro stranu ale studia ukončil, nyní studuje obor základy humanitní vzdělanosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Působil jako koordinátor dobrovolníků v protikorupční kampani Rekonstrukce státu. V Pirátské straně koordinoval protesty proti smlouvě ACTA a kampaň Internet bez cenzury. Výrazně přispěl k zapojení České pirátské strany do mezinárodního Pirátského hnutí
S jeho názory se můžete seznámit na Deníku Referendum.
PIrátská strana má v pražském zastupitelstvu čtyři lidi (foto zvětšíte klikem; zleva): Mikuláš Ferjenčík, Jakub Michálek, Adam Zábranský, Ondřej Profant.
To zní, jako byste byli pro koalici jen otravná moucha, kterou v případě potřeby celkem jednoduše odežene…
Takhle bych to úplně neřekl. V řadě hlasování jsme rozhodovali o tom, kam se nakonec nakloní jazýček na vahách. Schválení rozpočtu stálo na našich hlasech, stejně tak rozdělení peněz městským částem nebo i vyhláška o regulaci hazardu. Taky jsme prosadili přijetí usnesení o zprůhlednění dozorčích rad. Navíc při aktuální situaci nestability, která teď v Praze panuje, můžeme protlačit spoustu přínosných věcí.
Jak se nestabilita na magistrátu konkrétně projevuje?
Situace je opravdu zoufalá. Nedávno měl třeba zasedat výbor pro dopravu – aby mohla schůze vůbec proběhnout, musí se sejít alespoň pět členů z devíti. Jenže přišli jen čtyři – já nejsem členem, ale chodím tam – a tak jsme 25 minut čekali a po telefonu sháněli další. A to se mělo rozhodovat o velkých penězích. Takhle to bohužel funguje, když je bezvládí. Nikdo necítí zodpovědnost, aby vůbec řešil třeba jen provozní věci. Úředníci nevědí, kdo jim dává politické zadání, nejsou si jistí, že když něco navrhnou určitým způsobem, nebudou to muset za dva měsíce předělávat. Takže raději nikdo nic nedělá. Navíc, někteří radní mají tak rozsáhlé gesce, že prakticky není v lidských silách je dlouhodobě zvládat.
Chtěli byste do koalice?
Když se to takhle rozsypalo, řekli jsme si, že by od nás nebylo korektní jen kritizovat a že se tedy domluvíme v klubu a řekneme, jaká varianta by pro nás byla přijatelná, a pokusíme se ji vyjednat.
A jaká varianta to byla?
Shodli jsme se na TOP 09, byť k ní máme milion výhrad, a trojkoalici, což je přeci jenom v rámci zastupitelstva náš blízký partner. Současně jsme si mysleli, že bude možná dohoda s nezávislými okolo bývalého primátora Tomáše Hudečka a vyjednali jsme i podporu ODS, kterou jsme ale kvůli škraloupům z minulosti nechtěli v radě. Do koalice, která by vznikla na téhle platformě, bychom šli, i když to bylo náročné vysvětlit všem Pirátům. Nakonec se nám to podařilo – jenže pan Hudeček do toho na poslední chvíli hodil vidle a nedohodli jsme se.
Jaký důvod pro to podle vás měl?
Důvody, které uvedl, byly dost nesrozumitelné. Osobně si myslím, že v tom velkou roli hrála jeho vlastní ješitnost. Nebo má možná dobré vztahy s ČSSD, která mu poradila, ať to nedělá. Taky je dost možné, že část TOP 09 ve skutečnosti spolupráci nechtěla. Každopádně to na tom zkrachovalo a nakonec jsme došli k názoru, že do koalice s námi nikdo nechce.
O koalici s ANO nebo ČSSD jste nikdy neuvažovali?
ANO se z dost nepochopitelných důvodů přimklo k sociální demokracii, což je podle mého názoru firma na vysávání peněz z Prahy. Navíc ji vede pravomocně odsouzený podvodník Březina a to je pro nás nepřijatelné. Teď se raději soustředíme na to, aby v tomhle bezvládí vůbec někdo procházel program jednání rady a kontroloval, jestli se tam neskrývají nějaké velké průšvihy. Soustředíme se radši na témata, která se musí řešit, a nic dalšího nevyjednáváme, protože bychom se s většinou zastupitelů stejně nedomluvili.
Nejen v rámci Prahy se snažíte o prosazení svobodného přístupu k informacím. Jak se vám to zatím daří?
Naštěstí platí docela dobrý zákon o přístupu zastupitelů k informacím. Takže zatímco běžné občany můžou úřady šikanovat – například po jednom z našich členů chtěla Praha 1 dva a půl milionu korun za poskytnutí seznamu faktur, i když všude jinde ho dostal zadarmo nebo za pár set korun. Jako zastupiteli vám tohle nikdo neudělá. Navíc se nám podařilo sestavit dobrý tým, který hlídá zákonné lhůty, podává stížnosti a dovolání. Většinou to sice trvá, ale když vytrváme tři čtyři měsíce, donutíme je, aby nám materiály nakonec poskytli. Stejně tak máme lepší přístup do médií. Když například zveřejním informaci, že Praha ročně prodělává desítky miliónů korun na SMS jízdenkách, dostanu ji do médií mnohem snáz než z pozice nezvoleného aktivisty.
Pokud se nepletu, tak vám přesto minulý rok ředitel odboru územního rozvoje na pražském magistrátu Jan Kábrt zatajoval podněty na změny územního plánu…
Přesně tak, nakonec se nám podařilo k informacím dostat až po půl roce. Nejdřív jsme ale museli podat stížnost k nadřízenému orgánu, podat odvolání na Ministerstvo vnitra, které původní rozhodnutí Prahy zrušilo. Pak jsme museli podat stížnost na nečinnost, další odvolání, mezitím pár interpelací odpovědné osoby a nakonec jsme ke změnám v územním plánu dostali. Magistrát jde bohužel dlouhodobě na ruku různým spřáteleným strukturám a velkým developerům.
Je to takhle složíte se vším, do čeho chcete na magistrátu proniknout?
Ve chvíli, kdy se chceme dostat k podezřelým věcem, které smrdí, tak ano. Kdykoliv ale chceme něco, kde nejsou žádné skryté zájmy, funguje všechno bezproblémově. Například když chci na zastupitelstvu doplňující informace k tisku, odpovídají mi úředníci ochotně a prakticky obratem. Když jsme si ale vyžádali výsledky auditu dopravního podniku, kde je doslova napsané, že jeho činnost nasvědčuje organizované trestné činnosti se škodou přesahující pět set milionů korun, bylo nutné absolvovat kolečko odvolání a stížností.
Vedle toho je taky spousta dat ztracených. Třeba majetkové přiznání Béma a Hulínského. Sice existuje předávací protokol z roku 2011, jenže ta data nikde nejsou, nikdo se k tomu nehlásí a tím pádem za to nikdo nemůže.
Dá se alespoň někdo dohnat k odpovědnosti?
Je to takové bratrstvo kočičí pracky – jeden za všechny, všichni za jednoho. Loajalita je velká, ale systematičností se dá postupně prolamovat bariéry. Dostali jsme se třeba k smlouvě o Škodově paláci, která dokladuje, že zakázka byla o dvě miliardy předražená, a dokonce je zdokumentované, že ty dvě miliardy na tom někdo vydělal.
Je možné dotáhnout takovou kauzu do konce?
Podávali jsme třeba trestní oznámení na Opencard, jenže státní zastupitelství v tomhle ohledu funguje spíš jako státní zametačství. Taky jsme dost precizně zdokumentovali jednu podezřelou změnu územního plánu, ve které měl prsty pan Březina. Vyšetřovatelka nám řekla, že i když náš příběh dává smysl, jsme v důkazní nouzi a bez odposlechu to jen těžko dokážeme. V tomhle je to hodně ubíjející. Do značné míry v Praze vládne mafie, takže jde o boj s větrnými mlýny. Ale věříme, že když se o takových věcech bude alespoň vědět, něčemu to pomůže. Už jen to, že kriminálníci vědí, že se k choulostivým informacím můžeme časem dostat, jim třeba zabrání dělat prasárny v tak velkém rozsahu.
Zmínil jste dopravní podnik a kauzu SMS jízdenek. O co přesně šlo?
Praha platí z každé SMS jízdenky provizi 24 procent společnosti Erika, a. s., která je provozuje. Požádali jsme proto dopravní podniky v jiných krajích o informace a zjistili, že Praha zavedla koncept množstevní přirážky – má největší objem plateb, a proto platí největší marži. Například v Českých Budějovicích se platí osmnáct procent, v Pardubicích deset. A myslím si, že správně by to mělo být ještě níž.
Jak to změnit?
V roce 2018 naštěstí tahle smlouva vyprší a doufám, že se podaří zajistit, aby nebyla znovu prodloužená. Společnost Erika, a. s., má navíc monopol na internetovou aplikaci jízdného, která paradoxně dosud neexistuje. Kvůli tomuhle smluvnímu monopolu to nemůžeme zadat někomu, kdo by aplikaci udělal za normálních podmínek. Kdyby internetová aplikace fungovala, mohla by nahradit SMS jízdenky a místo 24 procent by Prahu stála promile. Zjistili jsme, že dokonce existují firmy ochotné udělat tuhle aplikaci zdarma, stačilo by jim, aby platby šly přes jejich infrastrukturu. Zatím s tím ale bohužel nehneme.
Společnost Globdata (dříve Erika) důrazně protestuje
Pan Ferjenčík v rozhovoru zmiňuje společnost Erika (dnes Globdata). V jedné ze svých odpovědí se vyjadřuje k maržím, které společnost Erika (Globdata) získává za prodej SMS jízdenek v Praze, v další pak komentuje smlouvu se společností Erika (Globdata) na provoz SMS jízdenek. V obou případech uvádí pan Ferjenčík zavádějící informace, které ve čtenáři musí nutně vyvolat dojem, který není pravdivý.
Celé vyjádření zde [pdf]
Před volbami 2013 jsme se ptali lídrů politických stran, jak chtějí hospodařit s našimi penězi, až vyhrajou volby. Za Piráty odpovídal tehdejší předseda Ivan Bartoš. Jak se vám kapitánovy odpovědi líbí? Je dobře, že Piráti nakonec nevyhráli? Nebo škoda?
Opravdu věříte, že se takové smlouvy neprodlouží?
Věřím, že ne, ale slíbit to nemůžu. Takových věcí je spousta. Další velký tunel je třeba pronájem reklamy v dopravních prostředcích, ze kterého má město výnos jen 25 procent. Zbylých 75 procent jde soukromé firmě. Největší problém korupce je, že nikomu nezáleží na realizaci, protože úkol je vybrat prachy a ne dodat kvalitní zboží.
A co Opencard?
Opencard je jen špička ledovce, s nadsázkou jeden z menších pražských tunelů. Třeba informační systém na účetnictví stál Prahu víc než Opencard, ale nikdo o tom nemluví. Před rokem se vypsalo jednací řízení bez uveřejnění za 200 miliónů korun na další dva roky. My radě už rok a půl opakujeme, že je potřeba zajistit, aby se příště mohlo soutěžit otevřeně, jenže úřad není schopný to realizovat a koalice zase není schopná na to dohlédnout.
Dělají to naschvál?
Řekl bych, že napůl. Myslím, že to doprovází velké tlaky a současně je na vině totální rozklad IT oddělení na pražském magistrátu. Pracují tam lidi, kteří na to odborně nemají. Současně velcí hráči nemají zájem, aby se praxe změnila, a zároveň ztrácejí schopnost to nějakým způsobem předělat.
Třeba firma Marbes přešla z normálního průhledného eseróčka na firmu s akciemi na majitele. Vzápětí se stal jejich bývalý spolupracovník šéfem informatiky v Praze a firma začala dostávat zakázky za desítky až stovky milionů korun. Je dost pravděpodobné, že někdo z politiků nebo na ně napojených podnikatelů vstoupil majetkově do firmy a peníze šly přímo tam.
„Líbilo se mi, že strana vzniká zezdola, že se v ní spojují lidé, kterým záleží na svobodném šíření informací. Nešlo o žádný mocenský konstrukt, kterých se tu jen za posledních pár let vyrojila hned celá řada. Ke vstupu do Pirátské strany mě ale motivoval taky hon na čarodějnice, který tehdy vedla šéfka České protipirátské unie. Ve svých televizních vystoupeních tvrdila, že založení Pirátské strany je stejné, jako kdyby si někdo založil stranu prznitelů malých holčiček.“
Rozhovor s místopředsedou Pirátů Jakubem Michálkem:
Jde s tím něco udělat?
Můžeme leda podat trestní oznámení. Některé z největších excesů už se naštěstí podařilo zastavit. Třeba zakázky za tři čtvrtě miliardy, které měly firmě Marbes připadnout, jsme stopli. Pořád ale mají dvacet milionů ročně. Problém v IT zakázkách je obecně ve velmi přísném výběrovém řízení, respektive podmínkách, které se velmi obtížně plní – spousta firem se proto ani nepřihlásí. Jenže v praxi nikdo nekontroluje, jestli podmínky vůbec někdo splňuje. Jedna z podmínek je třeba čtyřiadvacetihodinová podpora zajišťovatele systému a jeho reakce na incident do pěti minut. Když pak ale dojde k problému, systém nejede tři dny a nikoho to vůbec nezajímá. Nebo se převezme produkt, předávací protokoly jsou podepsané, jenže se nikdy neimplementuje do praxe. Řeší se integrace systémů za desítky miliónů a ty systémy jsou pořád oddělené.
Podaří se vyčistit zakázky pražského magistrátu, nebo se té špíny, kterou popisujete, hlavní město nikdy nezbaví?
Spíš se trochu bojím, že se zlodějiny přesunou do pražských firem a dopravního podniku, na které je míň vidět. Do smluv Prahy se dostanete mnohem snáz, než do smluv s Pražskou plynárenskou nebo teplárenskou. Tyhle firmy odmítají přiznat, že jsou subjekt podléhající zákonu o svobodném přístupu k informacím. Podali jsme na ně proto několik žalob.
Jako další problém vnímám to, že Praha loni nevyčerpala čtyři a půl miliardy z rozpočtu. Pokud to takhle půjde dál, budeme mít na účtu města v roce 2018 let dvacet miliard, což by mohlo vést k dalším průšvihům typu Blanka. Dokud bude mít Praha tolik volných peněz, bude hodně těžké přesekat chapadla všech podvodníků, kteří parazitují na veřejných rozpočtech.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 3. 2016 22:30, Desmo
K volbám chodím s dilematem a nakonec to tam hodím s volbou "nejmenší zlo".
Po přečtení článku ve ně zraje myšlenka to tam příště hodit pirátům. Tentokrát ovšem s nálepkou "naděje".
Už jsem to svým způsobem zvažoval i dříve. Jsem o generačně jinde, myšlenkově jsou mi ale blízcí. Přestávám je brát jako recesní spolek, ale jako sílící hnutí které ví co chce.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 3. 2016 15:07, Luckyman
Je hezké, že Piráti upozorňují na zlořády společnosti. To ale dělali i před téměř 100 lety bolševici. Piráti jsou jako strana pro mně nevolitelní a nepřijatelní, zvláště pro jejich podporu muslimské invaze do Evropy. Podobní exoti jako Zelení.
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.