„Naši hrdinové“ versus „bláhové holky“

Když zdárně projedete kontinent X na netradičním vozidle Y pro větší slávu výrobce spacích pytlů Z, stane se z vás hrdina společenských časopisů, magazínů o úspěchu a besed v kulturácích. Aspoň do chvíle, než někdo procestuje ještě exotičtější kontinent A na ještě netradičnějším vozidle B pro ještě velkorysejšího výrobce spacáků C. Bravo, hrdinní rodáci!

Zato když se na vaší cestě něco podělá, můžete počítat s něčím jiným. Totiž že se seběhne stejně velký houf, dílem těch samých lidí, a kopne si. Taková ostuda, vždyť to byla bláhovost a nám všem bylo jasný, jak to dopadne!

Netýká se to jen cestovatelů, ale i podnikatelů, kulturních organizátorů nebo šéfkuchařů. A co víc, hodně z nich tuhle celospolečenskou bipolární poruchu pocítí na vlastní kůži hned několikrát v jediné kariéře.

Každá hvězda se mohla vrátit v pytli

Co je na tom blbě? Především: o tom, kdo bude hrdinný rodák a kdo bláhová holka, kdo startuper ze Sillicon Valley a kdo majitel firmy v likvidaci, rozhoduje náhoda. Tím samozřejmě netvrdím, že za úspěchem stojí jen štěstí a nic jiného. Říkám jenom, že jakýkoliv zaznamenáníhodný plán z principu přináší jistou míru rizika. A vinou takzvaného klamu přeživších je těžké zpětně rozeznat nejistotu v těch podnicích, které nakonec dobře dopadly.

Prezident Miloš Zeman o dvou zachráněných českých turistkách unesených před dvěma lety v Balúčistánu o víkendu řekl: „To není Zikmund a Hanzelka, to je dvojice dívek, které jednaly velmi neprozřetelně.“ Nejspíš nečetl cestopisy zlínských dobrodruhů: už na své první cestě zažili sedm krizových momentů, včetně malárie nebo topení se v moři. Měli štěstí. Kdyby tehdy jejich Tatrovku našli bez posádky, určitě by někdo nad popelníčkem zafilozofoval, že ani jeden nebyl „žádný Emil Holub, ale dvojice chlapců, kteří jednali velmi neprozřetelně“.

Otázka tedy je, jestli by o nich někdo mluvil jako o chlapcích: dospělý muž je dospělý muž, přinejhorším mladík. Šestadvacetiletá žena je zato dívka nebo ještě lépe Tonča či Hanka a za všechny problémy si může sama už jen tím, že opustila dům bez píšťalky a pepřového spreje. A když nějaká náhodou obstojí v extrémní zkoušce a ani dva roky v kobce ji nepřipraví o rozum, nemůže čekat obdiv. Jen povýšené rady od lidí, kteří v Primoštenu jednou zabloudili do vedlejší ulice a od té doby vědí, jak jsou sluníčkáři naivní. Chybět nemůžou ani návrhy na výchovné seřezání od českých wahhábistů.

Anketa

Cestujete na vlastní pěst? I do méně bezpečného světa?

Sedám domaBejvávaloNe, jen organizovaněCestuju na vlastní pěst, ale jen po svém civilizačním okruhuNěkteré země vynechávámI do méně bezpečného světaMyslíte drogy?

Socializace úspěchů, privatizace výbuchů

Ale zpátky k té bipolaritě: něco by nám o ní mohl povědět třeba podnikatel Jan Řežáb, který byl nejdřív opěvované zázračné dítě, pak posmívaný nedouk se zkrachovanou firmou, a teď zase pražský Zuckerberg. Tímhle tempem se mu to do důchodu prohodí ještě tak pětkrát šestkrát. Nebo majitel cestovky – číšník – majitel cestovky Václav Fischer. A není to zas tak dávno, co byl Tomio Okamura všeobecně oblíbený jako úspěšný selfmademan a investor, který mohl v České televizi mentorovat začínající podnikatele, protože na co sáhl, to se mu podařilo. Jeho Umění žít tehdy nadšeně shltlo i pár mých známých, kteří se mu dnes smějí jako komické figurce.

Nevolám po bezmezném oslavování každého, kdo se ze sebemalichernějších důvodů pokusí o seberiskantnější kravinu. Přimlouvám se ale za trochu velkomyslnosti nad lidmi, kterým nevyšla kalkulace rizika, tím spíš, jestli se stali obětí zlého úmyslu někoho jiného. Za konec přepínání mezi bezmezným obdivem a otevřeným pohrdáním, konec socializace úspěchů a privatizace výbuchů. Pokud totiž budete rituálně zadupávat každého, kdo něco zkusil a ono to z nějakého důvodu skončilo blbě, můžete se taky dočkat toho, že nebudete mít žádné hrdinné rodáky, jejichž dírami do světa se můžete chlubit. Na startovní čáře to totiž jsou, světe div se, titíž lidé.

Úvodní foto: Profimedia / AFP PHOTO / IHH

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem