Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Odškodnění za zpoždění vlaku? Dalších pět let v pravěku!

| rubrika: Co se děje | 11. 8. 2014 | 1 komentář
Dvacet let vyhlížíme lepší časy, kdy se na dráze budeme moci spolehnout, že pojedeme v čistém voze, ve kterém bude všechno fungovat, jak má, a že dojedeme včas. A pokud to z nějakého důvodu neklapne, dopravce nás bude hledět odškodnit, protože jsme nedostali, co jsme si zaplatili. Můžeme vyhlížet dál: zákonodárci o pět let prodloužili výjimku, která nás vzdaluje civilizovanějším krajům.
Odškodnění za zpoždění vlaku? Dalších pět let v pravěku!

V roce 2007 Evropská unie přijala nařízení č. 1371/2007, které se věnovalo právům cestujících v železniční přepravě. Nevstoupilo v platnost okamžitě, dopravci dostali dva roky na přípravu. A nedosti na tom, členské státy ještě navíc mohly zavést pětiletou výjimku z působnosti nařízení. S tím, že pak by se mohla znovu prodloužit…

Nikoho asi nepřekvapí, že v roce 2009 Česko patřilo k zemím, které po výjimce sáhly, a to pro přepravu vnitrostátní a lokální (ani Češi tedy nežádali výjimku pro třetí typ osobní vlakové dopravy, mezinárodní přepravu). Pět let výjimky se chýlí ke konci a nikoho opět asi nepřekvapí, že v našem parlamentu se jedná o jejím prodloužení.

I ti, kteří vlakem nejezdí nebo jezdí jen výjimečně, se zájmem sledují boj železničních dopravců na trase Praha–Ostrava. RegioJet Radima Jančury a později Leo Express Leoše Novotného rozhýbaly stojaté vody české železniční osobní přepravy. Na trase klesly ceny jízdného a cestuje se v komfortu, s jakým se do té doby nebylo v českých vlacích možno setkat (i České dráhy zjistily, že jejich vlajková loď Pendolino nenabízí veškeré služby, které by nabízet mohla). Mohlo by se tedy zdát, že všechno vyřeší trh a „s nějakou výjimku z nějakého nařízení“ není třeba ztrácet čas. Jenže trať Praha–Ostava není celá železniční síť a liberalizace železniční dopravy a vpouštění konkurence na koleje je u nás obecně věc na dlouhé lokte.

O cestující na trase Praha–Ostrava se dnes perou tři firmy, z tendrů na dotované trati by měl ale vyjít zřejmě jen jeden dopravce. A na některých tratích se s konkurenčním bojem nedá počítat asi nikdy. Určitě by ale nebylo na škodu, kdyby i na nich byla dána jasná pravidla, za co dopravce poškozeného cestujícího odškodňuje a v jaké výši.

Čeho se týká výjimka z předpisů EU

Jedna věc jsou odškodnění za zpoždění. Ta už dnes čeští železniční dopravci plní, i když by ve vnitrostátní dopravě dík výjimce nemuseli. I omezení nejnižší cenou jízdenky u Českých drah je v souladu s evropským nařízením. Domácí dopravci jsou ale prozatím ušetřeni starostí o „zpoždění cestující“. Nemusí tedy v případě zpoždění, které přesáhne 60 minut, poskytovat cestujícím občerstvení přiměřené čekací době nebo jim zajišťovat ubytování, pokud kvůli zpoždění musí někde zůstat přes noc. Dopravce rovněž nemusí vypravit náhradní spoje, pokud není možné pokračovat spojem stávajícím. Těšit se prozatím nemůžeme ani na náhradu další škody, která nám zpožděním vznikla (např. náklady spojené s informováním čekajících osob).

Pozor: Výjimka se netýká mezinárodní přepravy, u té se všech shora jmenovaných práv můžete domáhat.

Jak se odškodňuje dnes

Evropské nařízení ukládá železničním podnikům povinnost poskytnout cestujícím odškodnění při zpožděních nad 60 minut, respektive nad 120 minut ve výši 25 procent, respektive 50 procent z ceny jízdného.

České dráhy dnes odškodňují za zpoždění do výše evropského nařízení. Jenže si také – a nařízení jim to umožňuje – stanovily nejnižší cenu jízdenky, ze které je možno odškodnění vyplatit. Odškodnění dostaneme, když jízdenka stála aspoň dvě stě korun a zpoždění bylo přes dvě hodiny. Pokud naše jízdenka stála aspoň čtyři sta korun, stačí na odškodnění zpoždění přes hodinu. Pro představu: do limitu čtyř set korun se těsně nevejde třeba čtyřhodinová cesta z Ústí nad Labem do Českých Budějovic.

Při nedostatcích v komfortu (třeba nefunkční klimatizace či topení, absence slibovaných elektrických zásuvek, nezařazení vozu 1. třídy oproti plánu) máme nárok na třicetikorunový dobropis od průvodčího.

A jak to dělá soukromník?

Za zpoždění v současnosti soukromí dopravci odškodňují ve výši srovnatelné s evropským nařízením. Přísnější pravidla si stanovil RegioJet, který odškodňuje za „klasické“ zpoždění do výše stanovené v nařízení, navíc ale odškodňuje už za zpoždění delší než půl hodiny, pokud bylo způsobené závadou na vozidlech společnosti.

Oba dopravci rovněž platí kompenzaci za nedostatky v komfortu: Například pokud ve voze RegioJetu nefunguje klimatizace nebo topení a není možno nás přesadit jinam, můžeme nás utěšit navrácení 50 procent jízdného. Bude-li náš vůz chybět zcela a my se rozhodneme pro cestu ve stoje, dostaneme jízdné zpět celé. Při přesazení do nižší třídy nám pak RegioJet vrátí 50 procent z jízdného.

Státní dopravce tak za těmi soukromými poněkud zaostává…  

Co na to Svaz cestujících ve veřejné dopravě

Miroslav Vyka

Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě:

Argumenty pro možnost dalšího prodloužení výjimky měli ti, kteří ji prosadili, jen obecné, bez jakékoliv kvantifikace, jednoduše vyvratitelné. Například tvrzení, že platnost nařízení způsobí nárůst nákladů a může vést ke zdražení jízdného, není podložené žádnou finanční analýzou. Přitom čísla hovoří jasně – v loňském roce vyplatily České dráhy cestujícím odškodnění ve výši 1,27 milionů korun ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě, včetně uhrazení taxi, pokud cestujícím ujel poslední večerní spoj, nebo v témže případě za uhrazení ubytování.

Ze dvou a půl milionu loni vypravených vlakových spojů Českých drah bylo nad 60 minut zpožděno jen 4741 vlaků, proto lze předpokládat, že i s evropským ustanovením by vyplacené odškodnění zůstalo řádově v jednotkách milionů korun ročně. Vzhledem k tržbám z osobní dopravy, které činí přes sedm miliard korun, ke kterým dopravce získává dalších 12 miliard korun ze státního rozpočtu a od krajů, je to zanedbatelná částka, která rozhodně nepovede ke zvýšení cen v osobní dopravě.

Pohádka o možném zdražení jízdného při uplatnění evropského nařízení o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě jen podtrhuje neodbornost těch, kteří pozměňovací návrh připravovali. Bleskově provedená legislativní akce naopak ukázala sílu zájmové skupiny, která nechce, aby veřejná doprava v České republice fungovala spolehlivě. Zájmy cestující zůstaly až na posledním místě.

Anketa

Pamatujete České dráhy dřív?

Přílepek na poslední chvíli

Členové ani jedné komory Parlamentu o silnější práva cestujících evidentně nestojí. Když se chystala novela zákona o drahách, o prodloužení výjimky se v ní nemluvilo. Ministerstvo dopravy o ní vůbec nemluvilo, i když se na jeho jasné vyjádření k prodloužení či neprodloužení čekalo. Až při projednávání novely ve Sněmovně přišel pozměňovací návrh – a změna nebyla nikterak složitá, číslo 2014 se prostě nahradilo číslem 2019. Upravený návrh snadno Sněmovnou prošel do Senátu.

Tady samozřejmě proběhla k novele rozprava a ministr dopravy Antonín Prachař musel návrh obhajovat, tentokrát už i s výjimkou. Odůvodňoval její prodloužení takto: „S ohledem na možnosti železničních dopravců, a nejedná se pouze o České dráhy, a provozovatelů infrastruktury v ČR je tento krok účelný tak, aby se náklady na zavedení všech požadavků nařízení rozložily v čase. Zároveň se nejedná o snižování práv cestujících v drážní dopravě, neboť již teď na základě nařízení a přepravních podmínek jimi České dráhy disponují. Ministerstvo dopravy tedy tuto právní úpravu podporuje.“

Tato obhajoba má ovšem jisté slabiny.

Rozložení nákladů na zavedení všech požadavků nařízení v čase? Nařízení je z roku 2007, platí od roku 2009 – náklady se přece mohly rozkládat už na sedm roků.

Dále není jasné, kdo z dopravců kromě Českých drah o prodloužení výjimky stojí: soukromí dopravci v souladu s nařízením už odškodňují, případně i nad jejich rámec. A to je jejich jediným příjmem jízdné, zatímco České dráhy ke srovnatelnému jízdnému mají příjmy z veřejných rozpočtů.

Staví se koridory, budou zpoždění. Přece se za ně nebude platit

Věc se nelíbila senátorce Veronice Vrecionové, která se logicky ptala, proč vůbec řešíme výjimku, když podle pana ministra dopravci již odškodňují za podmínek srovnatelných s nařízením. Pan ministr v reakci na to pak celou věc osvětlil a v podstatě popřel to, co řekl na začátku: „Myslím si, že práva cestujících jsou dostatečně ošetřena, a chtěl bych říct, že veškerých výjimek, které umožňují evropské předpisy, využívají veškeré železniční společnosti. Je to skutečně o nákladech a musíme si uvědomit, že České dráhy skutečně za poslední období nevzkvétají jako státní podnik a bývalé vedení nám tam přivodilo spousty a spousty problémů. Takže je zatěžovat teď a možná i znepříjemňovat v konečné fázi cestujícím skutečnost – a nejedná se jen o České dráhy, jedná se o další dopravce – by znamenalo možná i nějaké další soudní přezkumy a odvolání. Připravujeme rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci tranzitních koridorů a budou tam výluky.“ Výjimka je tedy, jak se zdá, šitá na míru Českým drahám. Pana ministra bych potom opravil: výjimky ve vnitrostátní přepravě zdaleka nevyužily všechny státy, navíc rozsah výjimek se v členských státech liší. Koridory se pak, pokud vím, rekonstruují od devadesátých let a možná by už tyto rekonstrukce a modernizace měly být také někdy dokončeny.

Senátem ovšem návrh prošel, nyní jej má k podpisu prezident. 

Neveselo, truchlivo

Stačí se jen trošku zamyslet nad tím, co bylo řečeno, a jednomu není zrovna do zpěvu. Podle všeho to vypadá, že za uplynulých pět let se neudělalo nic, protože výjimka se prodlužuje ve stejném rozsahu. Ministerstvo dopravy pak v poměrně závažné věci sehrálo pouze roli komparzu, jelikož podpořilo návrh, který (pokud jej považovalo za potřebný), mělo samo předložit, tím spíše, že do vypršení výjimky zbýval necelý půlrok. Formulace novely příslušného paragrafu zákona o drahách pak sice působí elegantně, nicméně pouze dokazuje, že si nikdo nedal nějakou zvláštní práci se zjišťováním informací o tom, v jakém rozsahu je výjimka skutečně nutná. Cestujícím na železnici tak nezbude než se spoléhat na trh v situaci, kdy na něm působí v podstatě monopolní dopravce, nebo se zařídit jinak – třeba jet autem. Novela zákona o drahách tak dost možná zatloukla další hřebíček do rakve železniční osobní přepravy v našem státě.

Jak je to jinde

Chtěli jsme vědět, jaká je situace v jiných státech Unie. Zajímalo nás, jestli uvažují o prodloužení výjimky z nařízení a proč.

  • Maďarsko
    Toni Gosztonyi, Ministerstvo pro národní rozvoj:
    „Maďarští dopravci potřebují více času a také velké množství prostředků, než budou schopni plně vyhovět požadavkům nařízení ohledně práv cestujících v železniční dopravě. Bude patrně nezbytné, aby Maďarsko výjimku z nařízení prodloužilo.“   
  • Estonsko
    Kristi Lambingová, Ministerstvo hospodářství a spojů:
    „Estonsko v roce 2009 využilo možnosti výjimky z nařízení, protože bylo jednak potřeba zásadním způsobem zrekonstruovat železniční tratě (mimojiné rekonstrukce elektrického vedení, renovace některých hlavních tratí, přizpůsobení nástupišť požadavkům EU) a protože starý vozový park neumožňoval vyhovět požadavkům nařízení ohledně přepravy osob se sníženou pohyblivostí. Výjimku bude třeba v některých bodech prodloužit, jelikož rekonstrukční práce na tratích nejsou ještě úplně dokončeny.

Ve státech, které výjimku nechtěly, jsme se ptali také, na důvody a na zkušenosti s uplatňováním nařízení.

  • Dánsko
    Sine Plesnerová-Hansenová, Ministerstvo dopravy:
    „Dánsko nevyužilo možnosti uplatnit výjimku z nařízení v roce 2009, jelikož ministerstvo dopravy patrně nevidělo v požadavcích nařízení problém. Od roku 2009 tedy Dánsko vyhovuje požadavkům nařízení.“
  • Rakousko
    Walter Fleißner, Ministerstvo dopravy, inovací a technologií: 
    „Rakouský zákon o železniční dopravě a právech cestujících jde v některých ohledech dokonce za požadavky stanovené nařízením. Zkušenosti s uplatňováním nařízení jsou dobré, jelikož železniční spoje ÖBB jezdí v 95 procentech případů na čas a případné spory se dají snadno vyřešit.“ 
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

11. 8. 2014 | 18:37 | czhunter

Ne že bych chtěl ČD nějakk výrazně obhajovat (zrovna v pátek jsem jel vlakem, který měl zpoždění 50 minut), ale přesto existuje pár věcí,za které tak úplně nemůžou.
- Tak například, když je někde výluka, tak obvykle...
více

Čtenáři také navštívili

10. 8. 2014 |

O chvilinku

Hlavně vytrvalost, jinak se vaše sny nikdy nevyplní!

23. 11. 2012 |  | 16 komentářů

Zloději na kolejích se nemají čeho bát. Policii nezajímají

Vražda v Orient expressu měla Poirota. Vražda v salonním coupé inspektora Trachtu. Oběti obyčejné krádeže v českém nočním rychlíku můžou být rády, že se o zločinu někomu aspoň povede sepsat hlášení. Přitom...

18. 8. 2012 |  | 12 komentářů

Leoš Novotný: LEO Express a České dráhy? Srovnáváte ferrari s ojetou škodovkou!

V prosinci vyrazí byznysmen Leoš Novotný s vlaky svého LEO Expressu na trasu Praha–Ostrava a utká se s Českými drahami a „žlutým“ RegioJetem. V druhé části exkluzivního rozhovoru říká, jak hodlá na konkurenci...

12. 7. 2012 |  | 20 komentářů

České dráhy: Stop zpožděným a zaplivaným vlakům. Rok rekordních modernizací! Co si o tom myslíte?

Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, já tam, já tam dávno už mělo být. Připomíná vám tahle písnička cestování vlakem? Nenechte se mýlit. České dráhy šly do sebe. Jezdí prý stále víc načas a z miliardových...

11. 6. 2011 |  | 9 komentářů

Radim Jančura: Pendolino je nešťastný vlak

„Celkem na chod státu přispíváme stovkami milionů korun ročně. Při představě, že třicet procent z toho někdo rozkrade, se mi dělá zle. Pokud to tak půjde dál, jednou uteču a půjdu daně platit někam, kde...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Harmonogram burzovního dne, Prémie za likviditu, PX 50, porušení pracovních povinností, dohoda o zrušení pracovního poměru, zákoník práce, kariéra, ochranná lhůta, bytová politika, odboráři, era účet k podnikání, účet cenných papírů, , biankosměnka, rozhodčí, rebalancování, délka investice, FIO

2B58179, 1U00172, 1J88888, 5L02606, 9A42388

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK