Na úvod a na uklidněnou: kdekoli budeme na následujících řádcích hovořit o „vyvlastnění“, máme na mysli „vyvlastnění za úplatu“; když vám stát kvůli stavbě dálnice sebere zahradu, musí vám za to vždycky něco zaplatit. Jenže: opravdu platí, že všechno má svou cenu? Že ji lze vyčíslit penězi? A dá vám stát dost?
NKÚ: příliš drahé průtahy
Kilometr dálnice v Česku stojí 416 milionů, mohl by být o pětinu levnější. Stavby se zbytečně protahují – průměrně na dvanáct let. Ke kompletní dálniční síti se (dá-li bůh) dopracujeme za třicet jedna let, i když už měla být hotová. To je hlavní resumé loňské analýzy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Zaměřil na výstavby dálnic a rychlostních komunikací v letech 2008 až 2012. Největší problém spočívá už v přípravné fázi: v územních a stavebních řízeních – kvůli dodatečným změnám, procesním vadám, problémům s vymezením tras (ta, která se líbí jedné obci, vadí jiné), požadavkům účastníků řízení a majetkoprávnímu vyrovnání s vlastníky pozemků.
„Náklady nejvíce rostly v průběhu územních řízení – o 21,9 miliardy korun, tedy o 68 procent – a stavebních řízení, v jejichž rámci kontroloři zaznamenali nárůst o 5,9 miliardy korun, tedy o 37 procent,“ stojí ve zprávě kontrolního úřadu.
Vyvlastnění bez odvolání i nabídky first minute
Sobotkova vláda chystá nové léky. Konkrétně novelu silničního zákona, která počítá s institutem strategických staveb národního zájmu, proti kterým se jednoduše nebude možné odvolávat. Návrh zákona pochází z pera poslance Martina Kolovratníka (ANO). Za strategickou stavbu nepůjde označit silnice první nebo druhé třídy, u ostatních typů komunikací bude Ředitelství silnic a dálnic žádat poslance, aby stavbě udělili mimořádný status. Pokud investor přesvědčí nadpoloviční většinu poslanců, rozhodnutí o stavbě nebude možné napadnout. Nebo přesněji: vaše protesty a odvolání už stavbu nezastaví ani neodloží, jak je tomu dnes. I když se samozřejmě budete moct bránit u soudu.
Ke zrychlení staveb má přispět také sloučení vydávání stavebních povolení pod jeden úřad. Průtahy a prodražování totiž dnes způsobuje také fakt, že se k projektům vyjadřuje každá samospráva, jejíhož území se stavba dotýká – a tak se z diskuzí, odvolání a handrkování stává nekonečný proces.
Vláda chce kromě toho majitele pozemků motivovat, aby s prodejem neotáleli. Využívat by k tomu prý mohla nabídky na bázi first minute, jak známe u cestovek: kdo prodá rychle, dostane víc. Kdo bude zdržovat, musí se spokojit s běžnou tržní cenou.
Stát od loňska za pozemky nabízí míň. A vyvlastňuje víc
Pravidla výkupu a vyvlastňování pozemků se naposledy měnila loni. I tehdy bylo cílem zamezit předražování dálnic. Výsledek: výrazně přibylo vyvlastňovacích řízení. Důvod je prostý: lidé pozemky nechtějí dobrovolně prodávat, protože jim za ně stát začal nabízet míň peněz.
Příkladem budiž třeba dostavba dálnice D11 v Královéhradeckém kraji. Zatímco v roce 2012 museli silničáři kvůli stavbě dálnice provést deset vyvlastnění (hlavním důvodem údajně bylo, že se nepodařilo sehnat jejich majitele), loni probíhalo vyvlastňovacích řízení na dalších úsecích dálnice zhruba pětkrát tolik. Za neochotou majitelů prodávat pozemky stojí právě nový zákon.
Zatímco dřív měli lidé zaručeno, že dostanou za metr čtvereční, přes který má vést dálnice, minimálně 420 korun, nově se výkupní ceny určují podle odhadu. V praxi tedy stát často nabízí nesrovnatelně míň než dřív.
U řady pozemků klesly ceny třeba na dvacet korun za metr. I když zákon umožňuje odhadní cenu až zdvojnásobit, majitelům pozemků je výsledná nabídka málo. K nevraživosti navíc přispívá, že sousedé, kteří prodávali v dřívější etapě, dostali za obdobné pozemky citelně lepší peníze.
Lidé, kteří neprodají státu pozemek dobrovolně, si ovšem mohou v případě vyvlastnění ještě víc pohoršit – stát jim vyplatí pouze odhadní cenu bez stoprocentního bonusu.
Proces vyvlastňování už od loňska nezastavuje odvolání vlastníka proti výši stanovené náhrady. Vyvlastnění v takovém případě proběhne, i když se obě strany dál dohadují o ceně. Zatím se však stále můžete odvolat proti vyvlastnění jako takovému – což odklad zaručí. Sobotkova vláda to ale, jak jste četli výš, možná změní.
Co si o plánech vlády myslíte vy? Přispěla by navrhovaná novela k zrychlení stavby dálnic? Srazila by náklady a ušetřila peníze státní kase? A jak se vůbec v případě vyvlastňování díváte na konflikt veřejného a soukromého zájmu? Peníze na stavbu dálnic jdou z kapes daňových poplatníků – nás všech. Motivace ušetřit je tedy nesporná a společná. Jenže: co když budou chtít vést dálnici přes vaši zahradu? Ve veřejném zájmu, jak jinak…
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
21. 11. 2018 18:23 | kidal
23. 2. 2018 15:50 | Tomáš Neškvar
23. 5. 2016 14:05 | Aki
23. 3. 2016 20:36
29. 3. 2015 22:46 | J
11. 6. 2014 0:26 | Jarka
5. 3. 2014 22:58 | Gabriel Pleska
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
1. 3. 2014 21:20 | karel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 2. 2014 20:17 | jindr
28. 2. 2014 0:42 | Gabriel Pleska
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
27. 2. 2014 21:44 | karel
27. 2. 2014 17:51 | já
27. 2. 2014 14:59 | jezevec
na dnešní dobu by se to dalo snadno replikovat: nechceš, aby po tvém pozemku vedla cesta, dráty, kanalizace, aby po něm někdo chodil? gut, tak ale k tobě taky po cizích pozemcích nepovede cesta, elektřina a sítě.
být frajer který si brání svoje, a sám používat infrastrukturu rozestřenou na stovkách taky soukromých pozemků, to na mně žádný dojem nedělá.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
27. 2. 2014 13:46 | VlaM
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
27. 2. 2014 12:28 | Jean Laroux
Zobrazit všech 21 komentářů