Před pár dny jsme se v článku Autem do Chorvatska: cesta se dá zvládnout za méně než 2000 Kč podívali na podle nás pět nejzajímavějších tras z Česka k chorvatskému Jadranu.
V článku jste mohli pro jednotlivé cesty hlasovat. Nejvíc kladných bodů jste udělovali cestě přes Vídeň, rakouské dálnice, krátký přejezd Slovinska a pak po chorvatských dálnicích; je to cesta časově výhodná jak pro Čechy, tak Moravany.
Místo dvacetikoruny 780 Kč!
Dnes se na ni podíváme detailněji, především pak na to, jak se dá na krátkém úseku cesty přes Slovinsko vyhnout dálnici.
Proč? Zatímco při desetidenní dovolené si vezmou Rakušané za dálniční kupon 215 Kč a nechají vás svézt po krátkých komunikacích stovky kilometrů, ve Slovinsku využijete dálnici jen malinko, a přitom stojí 780 korun!
Však také před pěti roky, než Slovinci s kupony vyrukovali, řidiči za dálnici cestou k moři platili Slovincům jen 0,8 eura (20 Kč) na mýtném. To ale dnes platí už jen vozy nad 3,5 tuny.
Rakouské sopky
Základ slovinské zkratky začíná už na méně tradičním sjezdu z rakouské A2. Ten nepřichází u Štýrského Hradce (Graz), ale už na exitu 139 – Ilz. Právě odtud totiž vede nejvýhodnější spojka, pokud se chceme vyhnout slovinským dálnicím. A jaká! Proplétá se takzvanou sopečnou krajinou s nádhernou přírodou, vesničkami a hrady.
Znamená to dobře si v Ilzu hlídat cedule na silnici číslo 66 směr Feldbach a Riegersburg. Celkem 50 kilometrů z Ilzu na hraniční přechod se Slovinskem Bad Radgersburg/Gornja Radgona se dá za dobré konstelace zvládnout za hodinu. Tedy pokud nejezdí moc aut – tudíž v noci nebo v méně tradiční dny, jako je třeba úterý.
Pluj v Ptuj
Úkol ve Slovinsku je vlastně lehký: zhruba šedesát kilometrů prokličkovat bez zabočení na dálnici kolem Mariboru.
Slovinské okresky nabízejí víc řešení. Vždycky ale radíme začít už v hraniční obci Gornja Radgona a z ní se držet žlutých, nikoliv zelených dálničních cedulí a mířit na největší město na mimodálniční trase – Ptuj. Kdo nechce bloudit, má nejjednodušší zamířit na Lenart (dvacet kilometrů od rakouských hranic) a Biš (dalších deset kilometrů).
Do Ptuje dorazíte ani ne po čtyřiceti kilometrech od hranic. Šlo by to ještě kratší cestou, ale ušetřili byste jen zhruba pět kilometrů a zřejmě trochu bloudili.
Po dalších deseti kilometrech je zcela zásadní odbočit u cedule, na které je žlutě značen chorvatský Záhřeb, zatímco rovně vede trasa na dálnici směr Lublaň. Odtud už je to na chorvatské hranice Macelj co by kamenem dohodil.
Itinerář cesty s objetím slovinské dálnice
0 km | přechod Hatě (ČR)/Kleinhaugsdorf (Rakousko) |
70 km | Vídeň |
230 km | Ilz |
280 km | přechod Bad Radkersburg |
288 km | Gornja Radgona (Slovinsko) |
330 km | Ptuj |
355 km | přechod Macelj (Chorvatsko) |
Dálniční poplatky ve Slovinsku
Auta a motocykly používají od 1. července 2008 pro jízdu po slovinských dálnicích a rychlostních komunikacích dálniční kupony. Dálniční síť tvoří podle ÚAMK zhruba 400 kilometrů. Dříve se vybíralo mýtné na 27 stanovištích. Od 1. července 2008 platí mýtné pouze vozidla váhové kategorie od 3,5 tun výš. Ostatní musí mít dálniční kupon a mýtná stanoviště plynule projíždějí.
Slovinské známky pro auta
Typ | Cena | Přepočet | Cena v ČR |
týdenní | 15,00 € | 390 Kč | 430 Kč |
měsíční | 30,00 € | 780 Kč | 860 Kč |
roční | 95,00 € | 2 470 Kč | 2 710 Kč |
Slovinské známky pro motorky |
týdenní | 7,50 € | 195 Kč | 220 Kč |
půlroční | 25,00 € | 650 Kč | - |
roční | 47,50 € | 1 235 Kč | - |
Přepočet při kurzu 26 Kč. Cena v Česku je při nákupu přes ÚAMK.
Jak se k objížďkám stavějí slovinští policisté?
Tu a tam si Češi, kteří už zkusili objet slovinskou dálnici, stěžují, že je slovinští policisté hnali na dálnici kvůli údajným kolonám na okreskách.
Případně jim dokonce tvrdili, že potřebují známku i na komunikace nižších tříd. To je ale nesmysl. Tak jako jinde není ani ve Slovinsku na silnice první třídy dálniční kupon zapotřebí.
Co se týče zmíněného nahánění z objízdných tras na dálnici, není nic jednoduššího než jet podle našeho návodu už od hranic na Ptuj, tedy daleko od Mariboru, kde mohou vzniknout zmatky hlavně u kruhového objezdu u Pesnice před Mariborem a kvůli následnému ne úplně jasnému značení.
Na potíže při objíždění slovinské dálnice reagovalo i velvyslanectví České republiky v Lublani. Ty se ale znovu týkají především rizika, že řidiči sjedou na dálnici, aniž by si to uvědomili. „Ze zkušenosti z předešlých turistických sezon víme, že si dálniční úseky slovinská policie velmi bedlivě hlídá a nekompromisně na nich vybírá pokuty. Pokuta za absenci slovinské dálniční známky se pohybuje mezi 350 a 800 eury. V případě nezaplacení pokuty má policie podle slovinských právních předpisů právo na zabavení osobních dokladů a jejich navrácení až po zaplacení vyměřené pokuty, což pak fakticky může znemožnit další pokračování v cestě,“ píše velvyslanectví.
Samozřejmě je nesmysl argumentovat pak, že jste jeli podle návodu v médiích, podobně jako že vás na ně navedla navigace. „Pečlivě zvažte cestu a zbytečně se nedostávejte do nepříjemných situací, v nichž ani pracovníci konzulárního úseku nejsou schopni pomoci,“ varuje velvyslanectví.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 7. 2013 14:00, Aleš Müller
To je tedy ještě větší Balkán než jsem si myslel. Odrbat toho dalšího co nejvíc.
Nic proti našim slovanským bratrům, ale myslel jsem, že Slovinsko navázalo na dobrou rakouskou tradici pořádku, jasných pravidel. Ale je vidět, stejně jako u nás, degradující vliv bolševismu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 7. 2013 12:50, connect
Po slovinskych a rakouskych dalnicich jezdim celorocne. Kvalitou se to s nami neda absolutne srovnat a nedivim se, ze si je nechaji Slovinci take dobre zaplatit. Rocni znamka za cca 2500Kc je luxusni cena v pomeru s kvalitou (o nasich dalnicich se nema cenu bavit). Jen si spocitejte na kolik by Vas vyslo celorocni jezdeni napr. po Chorvatsku nebo Italii, atd.
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.