Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Reportáž. Obchodní tajemství nevěstince

| rubrika: Reportáž | 28. 5. 2013 | 3 komentáře
Někteří páni to tuze rádi. A dámy to tuze nerady vidí. Nevěstinec, vykřičený dům, bordel, hampejz nebo zábavní park pro dospělé muže. Říkejte tomu, jak chcete. Přináším zprávu z exkurze do jednoho z nejznámějších klubů v Praze. Zajímá vás, co se doopravdy děje za zavřenými dveřmi stánku prodejné rozkoše?
Reportáž. Obchodní tajemství nevěstince

Přes den tu seženete všechno od hovězího přes peršan až po padělané rolexky. V noci dýchá pražská tržnice docela jinou atmosférou. Přicházíme k budově ozářené neonovými světly. Ze dveří se line hlasitá hudba. ShowPark pulzuje neřestí.

Před vchodem postávají taxíky. Ze dveří vychází vysoký štíhlý muž s prošedivělými vlasy. Startuje luxusní auto. Nejspíš už si užil dost dobrodružství, pro které sem muži chodí. Mě to moje teprve čeká.

Doprovázím tým pracovnic ROZKOŠE bez RIZIKA na jednom z  pravidelných výjezdů do terénu.

„Co kdybych řekla, že je to obyčejný bordel a dívky, které v ShowParku pracují, prostitutky,“ ptám se toho dne odpoledne provozního ShowParku Michala Filipa. „Naše děvčata nejsou žádné prostitutky, jsou to výkonné umělkyně. Prostitutky se prostituují někde na ulici. U nás si slečny pronajímají pokoje a předvádějí v nich erotickou show. Jestli je součástí té show něco víc, to nedokážeme posoudit, to ví jen slečna a její zákazník.“ Slova volí přesně a vyslovuje rozhodně. Usměju se a přikývnu.

Podle ředitelky organizace ROZKOŠ bez RIZIKA Hany Malinové je každý den v České republice deset až třináct tisíc dívek a žen připravených poskytnout „sexuální služby“ za úplatu. Zhruba deset procent z nich pracuje na ulici, třicet až čtyřicet procent působí v privátech, zbytek v nočních klubech. Sexbyznys v Česku stále patří do šedé zóny ekonomiky. I šedá ekonomika je ovšem ekonomika a jako taková nestojí stranou našeho zájmu.

Rozkoš bez rizika

Článek vznikl díky spolupráci s ROZKOŠÍ bez RIZIKA, nestátní zdravotnickou organizací, která v Česku působí už od roku 1992. Cílem její práce je stabilizace a snížení výskytu HIV a pohlavně přenosných infekcí a zlepšení postavení sexuálních pracovnic ve společnosti, na jejich pracovištích i v jejich osobních vztazích. Klientkám z řad sexuálních pracovnic nabízí ROZKOŠ bez RIZIKA zdravotní, sociální i terapeutické služby. Pravidelně nabízí testování na pohlavně přenosné choroby také veřejnosti. Kromě toho s klientkami hrají divadlo, provozují Job klub pro ženy a organizují volnočasové aktivity pro děti a jejich matky. Organizace provozuje poradenská a zdravotnická centra v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Terénní programy ROZKOŠE bez RIZIKA, jejichž pracovnice vyjíždějí za ženami z prostředí sexbyznysu přímo na ulici, do klubů nebo do privátů, fungují ve dvanácti krajích České republiky.

Lístek na centrifugu

Vyjdeme do schodů. U vstupních turniketů si nás změří ochranka. Vyžádáme si manažera. Ví o nás. ROZKOŠ bez RIZIKA je tu vítaným hostem. Pouští nás bez placení. Ostatním pánům na holení ochranka věnuje důkladnější péči – než je nechá cvaknout lístek a projít turniketem, prověří, jestli nemají zbraň, omamné látky a řekne si o dvě stě čtyřicet korun. Přesně tolik stojí čtyřiadvacetihodinová vstupenka na centrifugu – ze které se vám možná zatočí hlava. A možná taky ne. Odejít a vrátit se během té doby můžete, kolikrát se vám zamane.

Procházíme barem. Od jiných ho nic neodlišuje, snad jen hudba je až příliš nahlas. Vedle stojí výherní automaty. Vidím prostor s počítači – pánové, kteří chtějí šetřit dech, si mohou svou favoritku vybrat v databázi.

Z baru vedou ve dvou křídlech klikaté chodby lemované pokoji. Je jich tu asi šedesát. „Když jsou dveře zavřené, znamená to, že tu dívka není nebo právě pracuje,“ vysvětlí mi Veronika z ROZKOŠE bez RIZIKA. Klepat je zakázáno. Leckteré dveře jsou ale otevřené. Je sotva po deváté, na zákazníky zatím trochu brzo. Však i v baru posedává jen pár chlápků.

Dívky, které zrovna mají otevřený krám, postávají ve dveřích svého showroomu nebo leží na posteli. Některé pózují lačně, lákají muže korzující po chodbách přes práh, jiné na sebe vzájemně pokřikují, další zívají nudou. Tanga, podprsenka a vysoké podpatky. Pracovní uniforma je tu skoro jednotná, mění se jen barvy, vzory a materiály. Rudé, krajkové, s pusinkami, tygrované… Některé mají obleček vylepšený o podvazky nebo síťované punčochy. Blížíme se k pokoji, který bude pro dnešní večer naším stanovištěm. Dvoučlenný tým ROZKOŠE bez RIZIKA tu bude dívkám nabízet rychlotesty na HIV a syfilis. „Také budeme rozdávat kondomy, lubrikanty, informační letáky, nabízet poradenství k bezpečnějšímu sexu a vybízet klientky k návštěvě našeho poradenského a zdravotnického centra, kde můžeme provést i důkladnější zdravotní prohlídky,“ vykládá mi cestou terénní pracovnice Veronika.

Kapka krve pro klid v duši

Sotva se „zabydlíme“ a rozdělíme si místa v pokoji, ozve se zaklepání. Vchází blondýnka a bruneta. Rumunky. Blondýna ale mluví anglicky. Věk tak sedmadvacet, obě štíhlé, výrazně nalíčené, v titěrném prádýlku. Usedají vedle mě na postel, vzdálenost se dá měřit na centimetry. Je mi horko. S oblečenými se tady zjevně moc nepočítá. „Okay, okay,“ pokyvuje blondýna na vše, co jí teréňačky vysvětlují a tlumočí brunetce. Jako sex workers tu pracují tři měsíce. Zdravotní pojištění v Česku nemá ani jedna. „Nevadí, všem pracovnicím v sexbyznysu můžeme nabídnout rychlotesty a poradenství zdarma,“ říká terénní pracovnice. Stačí jedno píchnutí do prstu a malá kapka krve, která dívkám v tangách může zajistit klidnější spaní. Obě jsou pravačky. Takže se bude krev brát z levé – pro případ, že by pravou dnes večer ještě pracovaly. Jehly se trochu bojí. „Setkaly jsme se už i s dívkou, která měla v nabídce služeb sado-maso, ale z jehly měla panickou hrůzu, dva ji při tom museli držet,“ vypráví mi teréňačka Veronika.

Pro výsledek se Rumunky vrátí za patnáct minut. U dveří našeho pokoje se rychle tvoří fronta. Dveře se netrhnou. Na řadě je zrzka. Pak černoška. Po ní dívka s asijskými rysy. Když se s ní později dám na chodbě do řeči, vypráví mi lámanou angličtinou, že je z Číny a že má z výsledku testu obavy, nedávno se jí stal „accident“.

Osamělých vlků jen pár

Stojím před dveřmi „našeho“ pokoje a připadám si trochu nepatřičně – jediná oblečená žena na celé chodbě. Brzy si ale najdu uplatnění. Stává se ze mě dveřník. Dávám dívkám instrukce o tom, za jak dlouho by na ně mohla přijít řada, otevírám a zavírám dveře. Muži většinou procházejí po skupinkách, aspoň po dvou. Hladově si prohlížejí kořist. Slyším hlavně angličtinu a ruštinu. Halasí, pokřikují, občas plácnou nějakou holku po zadku. Celkem velkou část klientely tvoří Vietnamci.

Osamělých vlků je jen pár. Jeden se mým oblečením nenechá odradit. „Já tady nepracuju,“ říkám mu. „Okay, a jaké máte číslo pokoje,“ ptá se on. „Já tady vůbec nepracuju, pokračujte v cestě.“ On zdvořile podotkne, že je to škoda, a jde hledat štěstí o kus dál.

„Já dneska testy nestíhám, ale vezmu si vizitku. Musím makat, do rána potřebuju vydělat šestnáctku, zítra si jdu nechat udělat nové vlasy,“ vyhrkne na mě se smíchem bruneta, nová tvář na „naší“ chodbě. Konečně Češka. Než se zmůžu na odpověď, mizí ve svém pokoji.

Kde se „poskytuje show“

Co je to showroom?

V ShowParku Market naleznete 58 pokojů, kde jsou nádherné dívky, které se mohou téměř přetrhnout, aby Vás zaujaly. Vy se můžete procházet po chodbách a prohlédnout si, která dívka se Vám líbí nejvíce. Jakmile najdete tu pravou, můžete vstoupit do její místnosti. Klepáním se nezdržujte, dveře jsou otevřené.

Co se bude dít za zavřenými dveřmi pokoje, je už jen a pouze na Vás a na dívce.

(...)

Jaké show Vám dívky poskytnou?

Dívky v ShowParku Market poskytují široký rozsah show. Od klasických až po netradiční a exotické show, takže si v ShowParku Market najdete to své jistě i Vy! Konkrétní nabídka vždy závisí na dívce a na Vaší vzájemné dohodě s ní. (...)

Zdroj: web ShowParku

Obchodní tajemství

Co je jinde jen zastíracím manévrem před policií, tady skutečně funguje. Dívky si pokoje pronajímají. Na peníze, které si v něm vydělají, jim nikdo nesáhne. Taxu i podmínky si určují samy. „Pravidla pronájmu pokojů jsou stejné, jako když se ubytujete v hotelu,“ říká mi provozní Michal Filip. Napadá mě, že tak docela totéž to asi nebude. „Ceny se liší podle kvality pokoje. Slečna, která přijde poprvé, má první den zdarma. Zpočátku má výhodnější podmínky, aby si na podnik a systém práce zvykla,“ pokračuje provozní. Postupně se cena zvyšuje. Kde končí, mi prozradit nechce: „To bych nechal jako předmět obchodního tajemství.“

Od pohledné blondýnky v černých podvazcích, která mě pozve přes práh svého pokoje, se dozvím, že platí tři tisíce za den. A vyplatí se jí to. „Za den si tu průměrně vydělám sedm až deset tisíc čistého,“ říká a myslí tím výdělek po odečtení nájmu. Svoji show zákazníkům nabízí v jednom z luxusnějších pokojů. Podobný máme dnes večer k dispozici my. Velká postel, ze všech stran lemovaná zrcadly, nad ní televizní obrazovka. Žlutá malba na stěnách je doplněná kostkovaným dekorem. Na zemi hnědočerná dlažba. Za sklem sprchový kout. Vedle jedno křeslo, konferenční stolek, skříňka, na ní do komínku vyskládané bílé ručníky. Pak už jen umyvadlo.  A větrák. V druhém křídle jsou pokoje o dost menší a skromnější.

Prosím?

„Mám dítě a nějakou hrdost, takže neberu všechno. Nadstandardy odmítám,“ povídá mi blondýna v podvazcích. Dovolí mi, abych se posadila k ní na postel. Ona leží a koketně si pohrává s cigaretou. Nadstandardy má na mysli orální sex bez kondomu a líbání. „Když je chlap hnusnej, smrdí nebo má špinavý nehty, říkám ne rovnou.“ Za dvacet minut si běžně účtuje tisícovku – ale záleží… „Minulý úterý jsem měla kliku, za noc jsem vydělala dvacet čtyři tisíc. Z toho sedmnáct mi dal jeden chlápek za dvě hodiny. To se často nestává,“ pochvaluje si. Ptám se, jestli ji její práce baví. „Prosím?! Prodávám tady svojí důstojnost, tak za to chci dostat aspoň pořádně zaplaceno.“ Podmínky v klubu jí vyhovují. „Dávat půlku výdělku majiteli jako jinde? To je hyenismus. A uklízet si po sobě pokoj – ještě to tak.“ 

Úklid mají dívky v ceně. „Poskytujeme dívkám daleko větší servis, než abychom jim jen pronajali pokoj a nechali je svému osudu. Nabízíme jim poradenství, máme obchodní manažery, kteří se starají o to, aby děvčata měla vše potřebné, je v tom započítaný prádelní servis, úklidový servis, úprava podniku a pokoje i zajištění bezpečnosti. Kdyby měla slečna nějaký problém na pokoji, použije tlačítko alarmu a kluci z ochranky jsou tam do deseti vteřin – postarají se, aby se jí nic nestalo,“ popisuje provozní Michal Filip. Zajímá mě, co obnáší ono poradenství. „Jde o intenzivní poradenství v tom, jak pracovat s mužem, jak otevřít rozhovor, jak ho zaujmout, jakou taktiku zvolit, jaké prádlo na sebe vzít a tak dál,“ vysvětluje mi. Ptám se, jaké musí mít takový poradní specialista předpoklady. „Alespoň základy psychologie a prodejní dovednosti.“ Na této pozici prý pracuje muž.

Prsa výkonné umělkyně

Blondýnka bezpečnostní tlačítko využila jednou: „Byl opilej, nemohl za to, že se choval jak debil… Většina chlapů se chová hezky. Radši mám starší. Ty mají vychování. A někdy si fakt chtějí jen povídat.“ Do práce chodí tak třikrát týdně. Podle Michala Filipa záleží na každé ženě, jak často si chce pokoj v podniku pronajmout. „Nejsou to naše zaměstnankyně, bereme je jako obchodní partnery.“ Na silvestra nebo na srpen, kdy do Prahy najíždějí italští turisti, si prý dívky pokoje rezervují i půl roku předem. Velká část z Češek, které tu pracují, formálně funguje jako výkonná umělkyně – stejně jako herečky nebo zpěvačky. „Platí si zdravotní a sociální pojištění i daně,“ říká mi Michal Filip. Blondýnka pracuje na živnosťák. „Mám ho skoro na všechno,“ usměje se. Před okolím svou profesi tají. „Ale nevím, proč na nás všichni plivou. Větší špíny jsou ty, co odvádějí chlapy od rodin. My nabízíme jen servis.“

Má maturitu – jako většina dívek tady. Některé mají jen základku, jiné vysokou. Skladba je pestrá.

 Zrovna se mi chlubí novými prsy „za sedmdesát tisíc“, když do pokoje vtrhne hlouček přiopilých mladíků. Cizinci začínají handlovat o ceně a mně je jasné, že je čas vyklidit prostor.

Některé muže si pamatuji, zjevně jdou po zdejším korzu už druhé kolo. Jiné znovu zahlédnu až po delší době. Tváře mají červenější a vlasy pocuchanější než předtím.

Ženská nahota je tu tak všudypřítomná, že ji člověk po pár minutách přestává vnímat. Napadne mě, že až před spaním zavřu oči, uvidím nahé zadky. Z úvah mě vytrhne závan laku na vlasy. Číňanka vychází z „našeho“ pokoje se spokojeným úsměvem – výsledek testů je „okay“. Dobře to nakonec dopadlo i pro černošku, která testovací tyčinku hypnotizovala pohledem a trvala na tom, že než se výsledek zobrazí, ani se nehne. „Miluju svoje dítě, já nemůžu být nemocná…“

Anketa

Odsuzujete prostituci?

Bungee-jumping

Hodina pokročila, blíží se půlnoc. ROZKOŠ bez RIZIKA stihla za dveřmi pokoje otestovat asi dvanáct dívek. Podobné skóre měl i druhý tým v opačném křídle podniku. Výsledky mi terénní pracovnice neprozradí. „To jsou důvěrné informace, určené jen testovaným dívkám.“ Důležité podle teréňaček je, že si všechny testované ženy odnesly informace o tom, jak se ve své profesi chránit a jak snížit rizika spojená s prací v sexbyznysu.  

Dívky, které měly testy v pořádku, dostaly zelenou kartičku, která potvrzuje, že jsou zdravé. Nebo přesněji – mají jistotu, že byly zdravé před třemi měsíci. „Nákaza virem HIV se dá podchytit teprve po třech měsících, doporučujeme proto dívkám testy pravidelně opakovat,“ vysvětluje teréňačka Veronika.

Pomalu se chystáme k odchodu. Na konci chodby se zastavíme. Teréňačka mi dává balíček kondomů pro blondýnku, která mi byla ochotná poskytnout rozhovor. Pozornost podniku. Vracím se chodbou, dveře má už zase otevřené – podám jí fialovou krabičku a loučím se.

Bar se mezitím slušně zaplnil muži. Kam asi půjdou potom? říkám si. Na některé čeká jen hotelový pokoj, jiní zamíří na další štaci nebo k manželce do peřin. Nemůžu se zbavit pocitu, že i když tu nechávají majlant, dostávají tohle povyražení strašně lacino. Tam, kam prý chodí muži za dobrodružstvím, je právě dobrodružství to, co postrádám ze všeho nejvíc. Vzpomínám, jak jsem si povídala s ředitelkou ROZKOŠE bez RIZIKA Hanou Malinovou o tom, že sexbyznys už má zlatou éru za sebou. „Dneska máte možností, jak si dopřát trochu adrenalinu, tolik. Jednou si koupíte sex, podruhé skok s padákem…“  

Pokývnu v baru na rozloučenou provoznímu, protáhnu se kolem ochranky a scházím schody, po kterých jsem před třemi hodinami přišla. Vykročím ze ShowParku do noci. A začínám zvažovat možnosti bungee-jumpingu.  

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+78
Ano
Ne

Diskuze

28. 5. 2013 | 18:23

Až naklikáš na minus tisíc, dáš pokoj, nebo to poženeš vejš? více

28. 5. 2013 | 18:13 | paják

super text. díky! více

28. 5. 2013 | 18:03

Ahoj klikači, já te vidím :) více

Oblíbená témata

prostituce, rozkoš bez rizika

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dozorčí rada BCPP, Zdaňování výnosů z hypotečních zástavních listů, Splynutí cenného papíru, petr fiala, zaměstnání, e-shopy, daň z příjmů, monte dei paschi di siena, Mall.cz, Gardavský, investiční aukce, asijský trh, zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, účetní systém, smlouva na řad, obvyklá cena, BTC, úspornost

4J09252, 8S68414, 5T51986, 4Z41609, 6T05141

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK