Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nakládání s odpady aneb dárek občanům

| rubrika: Co se děje | 18. 1. 2013 | 7 komentářů
Obyvatelé mnoha obcí České republiky dostali od svých zastupitelů k novému roku dárek v podobě až několikanásobného zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu. Jako vždy stojí za stoupajícími náklady domácností šlendrián ve spojení s nezájmem.
Nakládání s odpady aneb dárek občanům

Zvýšení poplatku za vývoz popelnic bylo jedním z hmatatelných výsledků spojení hnutí Starostové s vládní TOP 09. Starostům se podařilo v loňském roce zařídit v parlamentu přijetí novely zákona o místních poplatcích, která zvýšila sazbu za svoz netříděného odpadu na trojnásobek, tedy 750 korun, zatímco sazba za svoz odpadu tříděného zůstala na původních 250 korunách. Suma sumárum to znamená, že obce mají možnost inkasovat od každého občana včetně kojenců až tisícikorunu ročně. A zdá se, že takový způsob se pro mnohé obce stává atraktivním. Jednak se regulovaná sazba rapidně zvýšila a jednak je tento systém velmi prostinký.

Kolik toho vyprodukujeme

O tom, že likvidace odpadu není žádná legrace a už vůbec ne žádná láce, svědčí data ze tří vybraných obcí Středočeského kraje, které z patnácti oslovených odpověděly na naši anketu. Přezletice s necelými 1100 trvale hlášenými obyvateli se musely v roce 2011 vypořádat s 225,2 tuny komunálního odpadu, 20,3 tuny plastů, 27,6 tuny papíru, 2,4 tuny kompostovatelného odpadu a 19,1 tuny skla. Obyvatelé zhruba trojnásobných Dolních Břežan vyprodukovali 761,9 tuny komunálního odpadu, 96,7 tuny plastů, 119,3 tuny papíru a 57,5 skla. V Kostomlatech nad Labem (1700 obyvatel) likvidují za rok 620 tun tříděného a 47 tun netříděného odpadu.

(Mimochodem – zkusili jste si udělat hrubý přepočet na hlavu?)

Fakta

Náklady na likvidaci komunálního odpadu jsou rok od roku vyšší. Obce a města přitom mají zákonem o odpadech stanovenou povinnost zajistit jeho sběr, odvoz a odstraňování, protože jsou oficiálním původcem odpadu, který vyprodukovaly fyzické osoby bydlící na jejich území.

Stanoví-li obec vybírání příspěvku na odpadové hospodářství obecně závaznou vyhláškou, měla by každý rok přepočítat náklady a výši poplatku úměrně upravit. Pokud lidé odpad třídí, a vyhodí toho tedy logicky méně do popelnic na směsný odpad, existuje prostor pro snížení. Naopak pokud na likvidaci odpadu doplácí, může poplatek zvýšit, ovšem maximálně do výše 250 + 750 korun. Patří ovšem k místnímu koloritu, že snižovat se nechce nikomu, nehledě na to, že spousta obcí dosud na vyvážení často výrazně tratila. A při pohledu do obecních rozpočtů to vypadá, že nebude proč snižovat, neboť náklady na likvidaci každoročně rostou.

Jednoduchost vítězí

Režim účtování poplatku za odpad formou místního poplatku je ale jen jedním ze způsobů, jak od občanů peníze za produkci odpadu vybrat. Obecní úřady mohou vlastními vyhláškami stanovit výši poplatků, jejichž okruh přesně vymezuje zákon – ten, který loni prošel novelizací –, a právě „místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů“ patří mezi ně.

Jakmile je výše poplatku stanovena obecně závaznou vyhláškou, je poplatník, tedy v tomto případě občan, případně majitel neobydlené nebo celoročně neobývané nemovitosti, povinen platit. Neplatí-li, může obec podle jiného zákona, o správě daní a poplatků, vydat platební výměr. A od něj už je jen krůček k exekuci, kterou může jako správce poplatku buď vykonat sám příslušný obecní či městský úřad, nebo ji svěřit soudu nebo exekutorovi. Jakmile má obec v ruce platební výměr, který sama vydala, je případné důkazní břemeno na poplatníkovi.

Je tedy nasnadě, že takový způsob výběru poplatku je pro obce daleko nejjednodušší a nejsympatičtější. Úřadům dává zákon k dispozici nástroj, jak od občanů inkasovat, novela pak šanci, jak se vypořádat s vleklým problémem: náklady na svoz odpadu každoročně rostou a obce na ně doplácejí.

Kolik obce stojí svoz odpadu?

Kostomlaty nad Labem s necelými 1700 obyvateli, vybírající paušální poplatek, stojí vyvážení nádob na odpad ročně přes 1,6 milionu, vyberou jen něco přes 900 tisíc. Letos zaplatí občané o 50 Kč na hlavu víc, takže příjmy by se měly zvýšit o necelou desetinu.

Dolní Břežany vydají za totéž asi 4,3 milionu, ale jsou na nule, co se každoročního závěrečného účtování týče. V Přezleticích se náklady pohybují kolem milionu a deficit hospodaření s odpady dosahuje přibližně 350 tisíc korun.

Háček

Jaký je ale háček celé věci? Je jich hned několik. Tím nejdůležitějším je, že poplatek stanovený vyhláškou je vždy paušální. Nařízení, jakkoli závazné, které obec vydá, vůbec nebere v úvahu, jak jednotlivé domácnosti třídí, jestli kompostují vzniklý biologický odpad, zda topí ekologicky, a proto do popelnice nesypou uhelný popel (který mimochodem na kompost nepatří)… Vyhláška to vezme šmahem: všichni trvale bydlící zaplatí stanovenou částku.

Jednu výhodu taková rovnoprávnost má. Teoreticky totiž není důvod, aby byl v obci, která vybírá poplatek za odpad paušálně, nějaký nepořádek. Každý může vyvézt odpadu, kolik chce, a přesto platí pořád stejně. Nevýhod je ale hned několik: jednak ze stejného důvodu tento systém nikoho nemotivuje ke třídění, kompostování a podobně a jednak se vztahuje jen na lidi s trvalým bydlištěm. Ti, kdo se do novostavby ve vesnici poblíž Prahy nastěhovali s celou pětičlennou rodinou, aniž ji ale přehlásili, zaplatí jen za jednu osobu. Na téma lidí vyskytujících se v obci dnes a denně a využívajících obecní služby, a přesto mávající občankou vydanou ve velkoměstě by mohli dlouhé hodiny mluvit mnozí starostové, zejména z oblastí přiléhajících k Praze.

Anketa

Třídíte?

Jde to jinak

Když parlament loni na jaře novelu o zvýšení místních poplatků přijal, byly noviny Jobovy zvěsti plné. Obecně se přistoupilo na to, že zvýšení nákladů na popelnice je nevyhnutelné. A přesto zákon obcím i městům umožňuje, aby na to šly jinak. Vybírat poplatek pak nemusí v režimu zákona o místních poplatcích, ale podle zákona o odpadech. Ten nechává obcím volnou ruku v tom, jak s odpadem naloží. A je pak jen na starostech a zastupitelích, aby ve spolupráci se svozovou firmou nabídli občanům systém, který bude spravedlivější a mnohem víc motivující.

Někde to řeší tak, že lidé mají možnost stanovit si frekvenci svozu a velikost sběrné nádoby a podle toho platí paušální poplatek, paušální ovšem do té míry, že platí pravidelně stejnou částku, která je ale třeba několikanásobně nižší nebo vyšší než ta, kterou do obecní pokladny přispívá soused. Jinde mají nálepky s čárovými kódy, které je možné na úřadě koupit a opatřit jimi popelnici, kdykoli je připravená k vyvezení.

Takový systém – snažit se přesvědčit obyvatele, aby co nejvíc třídili –, může být pro obec přínosem. Firmy provozující systémy recyklace totiž obcím za tříděný odpad přispívají do rozpočtu. Platí tedy přímá úměrnost, že čím více lidé recyklují, protože jsou k tomu vhodným systémem motivováni, tím víc obec získá za naplněné barevné kontejnery. Má to ale taky jeden drobný nedostatek. Ten, kdo chce hodně ušetřit, nelení odvézt odpad na černou skládku nebo ho pohodit kdekoli v obci, aby nemusel aspoň jednou za čas svou vlastní popelnici vyvézt.

Právě z tohoto důvodu upustili od známek ve středočeských Kostomlatech nad Labem. Jak říká starostka Milena Hercoková, „lidé si na úřadě pořizovali méně známek, aby ušetřili, a potom se odpad nacházel všude možně po příkopech“.

Zářný příklad z Břežan

Příklad Dolních Břežan, obce za hranicí Prahy, ukazuje, že obce nemusí přistupovat k jednoduchému řešení. Přestože trendem je zjednodušení, Břežany jdou proti proudu a místní poplatek nahradili poplatkem za komunální odpad. Ten jim už v době, kdy zákon o místních poplatcích reguloval maximální výši poplatku na 500 korun, umožnil dosáhnout vyrovnaného rozpočtu odpadového hospodaření (po předchozím deficitu kolem 600 tisíc) a vybírat od všech, kdo komunální odpad skutečně produkují, nejen od těch, kdo tu bydlí trvale. Domácnosti zde platí podle velikosti odpadních nádob. Obec sice nemůže nařídit minimální povinný odběr, ale to Břežanští podle místostarosty Zdeňka Kováříka řeší osvětou, takže jen asi jedno procento lidí zarputile tvrdí, že odpad neprodukují a odmítá se podřídit.

Vy třiďte…

Odpadové hospodářství ve městech a obcích by mělo být výsledkem kompromisu zastupitelstev a občanů. Vy budete třídit, měl by říct solidní starosta, a já za to věnuju čas a úsilí tomu, abych byl schopen rozlišit ty, kteří odpadu vyprodukují málo a kteří do popelnice hodí všechno, co se jim k ničemu nehodí.

Úřady ale obecně nijak nezvýhodňují ty, kdo komunálního odpadu vyprodukují málo. Jak uznává místostarostka Přezletic Ludmila Červínová, bonifikace občanů probíhá jen formou chválení za třídění a zveřejňování velikosti finanční odměny pro obec od EKO-KOMu, který vykupuje tříděný odpad. „Odměnu používáme zejména pro financování pravidelného čtrnáctidenního svozu kompostovatelného odpadu od dubna do listopadu – tím nám ubyl nepořádek v příkopech a nejbližším okolí,“ podotýká.

Kolik vyděláme na třídění?

Pokud jsou obce zapojeny do systému výkupu tříděného odpadu, může motivace k třídění znamenat výrazné přilepšení k rozpočtu, a tedy zlepšení bilance hospodaření s odpady. Přezletice dostanou od EKO-KOMu každoročně mezi 150 a 190 tisíci, Dolní Břežany 850 až 930 tisíc korun.

… my uděláme maximum

My budeme maximálně úsporně nakládat s odpady, mělo by sborově odpovědět občanstvo, a vy za to dohodnete se svozovou firmou takové podmínky, které budou vyhovovat požadavkům naší obce, a vyberete tu nejlevnější. Politika svozových firem je totiž dalším prubířským kamenem celého systému. Aniž bychom je mohli nařknout z nekalých praktik, občas se nechovají tak, jako by měly konkurenci, ale spíš jako kdyby mezi sebou dávno uzavřely kartelové dohody. V takové situaci je jednání s nimi poněkud komplikované. A tak starostové raději zvolí ten nejméně problematický způsob, jak se s odpady vypořádat.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+20
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 1. 2013 18:40, Supa

Místo prosazování zvyšování poplatků by starostové měli zajet do Rakouska, např. do Freistadtu,tam by jim vysvětlili, co to znamená služba svým obyvatelům. Systém třídění a následného prodeje "odpadu" nejen,že vytvořil ve městě pracovní místa,ale město díky tomu na svém produkovaném odpadu vydělává a nezatěžuje své vlastní občany zbytečnými poplatky!! Kdy proboha zastupitelé pochopí,že občané tvoří obec,město a pokud se svými občany budou vést válku,tak prohrají všichni .....

Reagovat

 

+19
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

12. 4. 2013 | 15:58 | eva

Za odpad zaplatím jako tzv.lufťák paušál 1000.-Popelnice mám za rok tak 3ks, čímž mám nejdražší popelnici světa a to platím ještě i v místě bydliště. Je to nespravedlivé. Místní lidé platí za kus. Kdy tohle skončí, rozdělovat...více

19. 1. 2013 | 18:40 | Supa

Místo prosazování zvyšování poplatků by starostové měli zajet do Rakouska, např. do Freistadtu,tam by jim vysvětlili, co to znamená služba svým obyvatelům. Systém třídění a následného prodeje "odpadu" nejen,že vytvořil ve...více

19. 1. 2013 | 16:38 | miro

U nás odpad třídíme již několik let,v současné době již 6 druhů.Ale čím více třídíme,tím více platíme,zatímco v okolních obcích kde se netřídí platí méně.Vše v souladu s předpisy.Tak přemýšlím,kde udělali soudruzi v Praze...více

19. 1. 2013 | 15:47 | KarelT

Odpady jsou především pěkný byznys, pamatuji jak před cca 10ti lety město za dotace nechalo dělat izolace pod svojí skládkou původně s tím že se tam bude vozit komunál a nakonec to dopadlo tak, že provozovatel další soukromé...více

18. 1. 2013 | 12:51

U nás je bordel stejnej jako byl dřív at se platí kolik se platí. Ještě že skládku máme daleko to by tu byl i smrad. A přitom všici třídí a odpadu mají málo když se i tom mluví. To jsou ty paradoksy více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Averze, Ebit, Auditing, o2, česká spořitelna, daň z příjmů, eet, neveřejná nabídka, sociální postavení, Jihomoravský kraj, Car Price Report, správní řízení, daň z převodu nemovitosti, hospodářská krize v USA, MSCI Frontier Markets, procesy, pojistné, Jiří Hos

1Z37459, 3S50220, 3S50220, 4H11215, 8X888888

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK