Rovnou se musím přiznat k tomu, že lidi, kteří v Brně vládnou, mi kvůli svému chování lezou krkem už dlouho. Já jim taky, protože si z jejich afér dělám na webu Žít Brno s přáteli srandu. Občas si tedy s magošem, jak se říká magistrátu, vyměníme dopis plný paragrafů nebo vzkaz přes místní noviny. Zmiňuji to jen proto, aby nějaký rádoby detektiv v komentářích neodhalil, že nejsem nestranný.
Nestranný fakt nejsem. Jak řekl jeden kamarád, když žasl nad tím, že Národní divadlo Brno připravuje hru na primátorovu zakázku, zatímco se ostatním městským kulturním institucím škrtá rozpočet: „Tohle je feudalismus.“ Představitelé brněnské radnice vrací svým chováním politiku ne před rok 1989, ale před patnácté století. A mě to rozpaluje.
Slibuju, že tenhle článek nebude o historii ani o divadlech. Spíš o tom, nakolik jsou veřejné peníze vlastně ještě veřejné.
Pokud stejně jako já při prohlídkách hradů po slovu „feudalismus“ vypínáte a zapínáte zase, až když se řekne „mor“ nebo „válka“, tohle společenské uspořádání má naštěstí jednoduchou definici. Mezi 9. a 15. stoletím vlastnili půdu lenní pánové, obvykle králové. Ti léno – čili pozemky – propůjčovali vazalům, od kterých za to dostávali věrnost, poslušnost a službu, nejčastěji vojenskou.
Že si vazalové se svým lénem kupovali občas další vazaly, nebo že i králové byli někdy závislí na lénu jiných králů, nás zajímat nemusí. Důležité jsou dvě věci: za feudalismu neexistoval veřejný majetek, vládcům země doslova patřila. A jediný způsob, jak se dostat k moci nebo majetku, byla poslušnost a oddanost.
Sedáme tedy na rychlík R 871 Špilberk a valime do Štatlu. Pod Petrovem nás přivítá vrcholný středověk, do kterého rada města Brna přesunula metropoli na začátku října. „Schválili totiž pravidlo, podle kterého nemůže dotaci získat ten, kdo s městem, jeho firmami či příspěvkovými organizacemi vede jakýkoliv soudní spor,“ informovala ČT.
Nejsem fanda státního přehazování peněz z jedné kapsy do druhé. Když už se to ale děje, mají se lít do kapsy toho, kdo veřejnosti za dotaci nabídne nejlepší službu. Ne toho, kdo si hladí příslovečné koule s náměstkem Oliverem Pospíšilem. Podle Pospíšila si totiž peníze nezaslouží ten, kdo „poškozuje zájmy města“. Což může vypadat třeba tak, že vám úředník odmítne poskytnout informace, na které máte ze zákona nárok, a tak se začnete soudit. Anebo vám před domem mírnixtírnix magistrát vykácí park, aniž na to má povolení. Tak se taky začnete soudit. To všechno je v Brně, bohužel, normální kolorit.
Když využíváte své právo – dokonce povinnost! – poukázat na to, že někdo porušuje zákony, nepoškozujete zájmy města, prokrista. Poškozují je nekompetentní zastupitelé i nevolení úředníci, kteří překračují svoje pravomoci, ohýbají nebo przní pravidla, snižují ostatním kvalitu života, plýtvají penězi. Umíme to ještě vnímat, nebo už je pro nás místní politik zase sluncem, měsícem a hvězdami?
Rozmar radních lze naštěstí obejít tak snadno, až je to hloupé. Stačí založit speciální neziskovku zaměřenou čistě na podávání stížností a trestních oznámení, řekněme Žalovat Brno, o. s., a špinavou práci nechat na ní.
Všimněte si i toho, jak o sobě brněnští radní, zastupitelé a primátor mluví: „Město skutečně nechce podporovat organizace, které vnímá tak, že svou činností mohou zájmy města Brna poškozovat,“ mžourá do kamery Pospíšil v čase 1:23.
Kterého absolutistu vám to připomíná? „Stát jsem já,“ chvástal se Ludvík XIV. necelé století před tím, než francouzská revoluce obrátila na hlavu dobíhající středověké pořádky. Státem se stali občané a politici od nich dostali jednoduché zadání: pokorně spravovat veřejný majetek.
Oliver Pospíšil není město Brno, primátor Roman Onderka není město Brno, jedenáct radních z ODS a ČSSD nejsou město Brno. Město, jeho kasa a majetek ani budova radnice jim nepatří, jenom to mají vše za tři roky předat v lepším stavu, než v jakém to před rokem získali do péče. A že se snaží.
Středověk připomíná i posedlost primátora číslem 11. Velmož zblázněný do numerologie tak první školní den prvňáčkům vysvětloval, že má rada města Brna jedenáct členů, Špilberk jedenáct vězeňských cel (souvislost?) a sám primátor že přišel na svět 11. 11. (roztomile proneseno ve třetí osobě). O pár měsíců dříve Onderka přesvědčil lidi z firmy AZ Properit, která staví mrakodrap AZ Tower, aby brněnská dominanta měřila rovných 111 metrů.
Potud je to nevinné podivínství. Když ale stavbaři dokončí rekonstrukci hvězdárny v srpnu a s otevřením se čeká do listopadu (viz iDnes), měli bychom se bát, aby na radnici zase neožil brněnský drak. Tohle je totiž jak z blbé pohádky.
Nová dotační pravidla ale víc než pohádku připomínají porno zasazené do středověku. Jedenáct všemocných členů městské rady v něm má stažené hedvábné kamaše, vyšpulené zadky a těší se, až jim do nich lidé potřebující pomoc zaboří obličeje. A tuhle prasečinku si kupujou za vaše peníze.
Další komentáře Michala Kašpárka pro Peníze.cz
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 10. 2011 2:45, věra
Jedna známá pracovala dlouho v ústavu pro postižené lidi a z grantu a veřejných sbírek si zbudovali kavárnu , kde oni postižení mohli pracovat. Je to někde pod Hradčanami. Lukrativní místo. I přišla do vedení ODS, dosadila vlastního ředitele a ten jim vinárnu prodal do soukromých rukou za podezřele nízkou cenu. Postižené už tam nepotřebují, nebo jen nějak omezeně. Hlavně mě nejde na rozum, jak můžou prodat něco, co získali z grantu. Detaily příběhu neznám, ale ona známá je teď za TOP 09 v pražském zastupitelstvu, proto vím, jak se přidělují peníze. Zcela na úrovni osobních známostí a sympatií. Systém hlasování, já jsem dneska podpořil tvůj typ, zítra podpoříš ty můj. Vůbec se nezkoumají projekty. Už se divím spíš tomu, že se někdo diví jako vy.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 10. 2011 0:27, jezevec
liší se nějak chování kritizované radnice - a tendenčnost ankety v textu?
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.