Test finanční gramotnosti. Finance dnes: víte, co se děje?

Stavební spoření. Týká se skoro každého a mělo perný rok. Tu se něco navrhne, něco schválí, Ústavní soud to zruší, pak se to schválí zas a jinak… Otázka zní: Jak to vypadá se státním příspěvkem ke stavebku podle poslední úpravy zákona, schválené Poslaneckou sněmovnou na začátku září?

Státní příspěvek za rok 2011 bude u stávajících smluv vyplácen ve stejné výši, ale vzápětí zdaněn padesátiprocentní daní, u nových smluv je příspěvek maximálně 2 000 Kč za rok bez dalšího zdanění.

Státní příspěvek za rok 2011 bude u všech stávajících i nových smluv maximálně 2 000 Kč.

Ústavní soud zakázal retroaktivní změnu u stávajících smluv o stavebním spoření, zákon schválený sněmovnou tak snižuje příspěvek na maximálně 2 000 Kč za rok jen u nových smluv.

Takzvaný druhý pilíř penzijního systému značí…

Individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé převáděli část svých příspěvků státu, které nyní platí do průběžného důchodového systému

Současný důchodový systém, do kterého bude možné snížit platbu o tři procenta, bude-li si to daná osoba přát

Pravidelné investice do dluhopisových podílových fondů, které získají licenci od státu a do nichž si budou lidé platit pět procent ze své mzdy na úkor plateb do prvního pilíře (průběžného důchodového systému)

Nižší ze současných dvou sazeb DPH se bude zvyšovat. Jak?

Poslanci schválili zvýšení současné nižší sazby DPH na 17,5 % od 1. 1. 2012.

Poslanci schválili sjednocení obou sazeb DPH na 14 % s platností od 1. 1. 2013

Poslanci schválili zvýšení současné nižší sazby DPH na 14 % od 1. 1. 2012

Daňová reforma je další strašák propíraný v médiích. Nejde ale jenom o stravenky, jak by se z titulků článků mohlo zdát. Ve hře je i omezení odpočtu úroků z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření. Co navrhuje vláda?

Omezit odpočet úroků zaplacených na úvěrech na bydlení jenom na hypotéky do dvou milionů korun, aby na něm nevydělávali bohatí lidé.

Snížit maximální odpočet úroků od základu daně na 80 tisíc korun ročně.

Ponechat maximální odpočet úroků beze změn, ale pouze pokud daná osoba již neuplatňuje žádné další snížení základu daně (například na penzijním připojištění či životním pojištění).

Na co se smí od prvního ledna využívat peníze našetřené na stavebním spoření?

Na cokoli, jako doteď.

Ministr Kalousek protlačil v rámci změn o stavebním spoření podmínku využití naspořených peněz pouze pro účely bydlení, ale jen u nových smluv.

Od ledna platí účelovost využití peněz ze stavebního spoření, a to jak u stávajících, tak i u nových smluv. Zákon ještě ale může zrušit Ústavní soud, jako to udělal u podobného zákona v dubnu.

Jedním z hojně probíraných témat penzijní reformy jsou i garance penzijních fondů (či budoucích penzijních společností) klientům, že o své vklady nepřijdou. Jak je to s bezpečností investic do penzijních fondů dnes?

Rizikovost se odvíjí od toho, kam daný penzijní fond investuje. Ty, co směřují prostředky klientů hlavně do akcií, jsou méně bezpečné než ty, které investují převážně do dluhopisů.

Penzijní fondy jsou bezpečné a vklady v nich jsou pojištěny stejně jako prostředky na stavebním spoření nebo na bankovních účtech.

Penzijní fondy jsou málo rizikové v tom smyslu, že podle zákona svým klientům musejí každý rok připsat alespoň nulové zhodnocení.

Hodně bank poskytujících hypotéky přišlo v posledních měsících s novinkou v podobě takzvané float sazby. O co se jedná?

Jedná se o plovoucí sazbu u hypotéky, které se mění každý měsíc podle sazeb stanovených ČNB a aktuální marže banky.

Jedná se o proměnlivou sazbu u hypoték, která je nejvyšší v prvním roce trvání hypotéky a postupně každým rokem klesá ruku v ruce s umořováním úvěru.

Jedná se o plovoucí sazbu, která na rozdíl od fixace nezaručuje klientovi stále stejnou výši splátky hypotečního úvěru.

Řecko pomalu krachuje, Španělsko, Itálie i Portugalsko stojí ve frontě. Co se dá s těmi dluhy dělat? Co třeba rozmělnit je inflací tím, že vypustíme do oběhu pořádné množství peněz? Z inflace se stává aktuální strašák, jak jsme na tom s tímto ukazatelem nyní?

Navzdory obavám se inflace zatím nekoná: od začátku roku 2011 se pořád drží pod 2 %.

Od března, kdy se situace kolem Řecka vyostřila, začal cenový index postupně stoupat a v květnu již překonal čtyřprocentní hranici.

Paradoxně opak je pravdou, v posledních měsících je inflace v Česku na svém dlouholetém minimu a pohybuje se pod polovičkou procenta.

Veřejný dluh České republiky dnes tvoří více než 40 procent HDP země. Je to málo nebo moc, když italský veřejný dluh šplhá ke 120 procentům tamějšího HDP? A kolik vlastně dělá těch našich 40 % HDP v korunách?

Veřejný dluh České republiky přesahuje 2 biliony korun, v přepočtu na obyvatele patříme v Evropě k největším dlužníkům.

Veřejný dluh České republiky činí víc než 1,5 bilionu korun.

Veřejný dluh České republiky není velkým důvodem k obavám: jeho výše se pohybuje v řádech desítek miliard korun, což je relativně málo.