Prázdný kufr, plný teřich: měli by se na letištích s kufry vážit i cestující?

Letiště Praha-Ruzyně. Sedm hodin ráno. Stojím ve frontě na odbavení a otráveně sleduji skupinku anorektických ruských modelek, jejichž zavazadla se po víkendové nákupní divočině ne a ne vejít do váhového limitu. Platit 100 eur za kila navíc se jim očividně nechce. Pán za přepážkou je ale neoblomný a trvá na svém. Děvušky nakonec s křivými úsměvy vytahují bankovky…

Zatímco postupuji ve frontě a za zády mi pomalu doznívají peprné ruské nadávky, přichází na řadu pán, kterého jsem předtím zahlédl v mekáči, kterak se futruje Big Macem s hranolky a vše zalévá pořádným jahodovým šejkem. Podle jeho vzhledu není těžké odhadnout, že tímhle způsobem snídá už pěknou řádku let. Tipoval bych mu poctivý metrák a určitě ještě pár kilíček navíc. Odbavení ale proběhne bez nejmenších problémů. Pán cestuje nalehko, jen s příručním zavazadlem, brašnou na počítač a napěchovaným papírovým pytlíkem se žlutým emkem na červeném pozadí. Za pár okamžiků je vše hotové a bedna kytu se spokojeně valí k pasové kontrole. Když přicházím na řadu já, myslím na jediné: hlavně abych nechytil místo vedle něho…

Živá váha taky váha

Minulý čtvrtek jsme se ptali, zda byste souhlasili se zdaněním prostituce. Knížkou jsme se tentokrát rozhodli ocenit výborný příspěvek, který výrazně převyšoval ostatní a který návrh Věcí veřejných prakticky rozcupoval na kousky. Knihu od nás získává Vladimíra Lokšová za komentář publikovaný ve čtvrtek 4. srpna v 11.06. Výherkyni gratulujeme.

Také vám přijde tahle férovost, tak trochu neférová? Proč by si měli lidé, kteří svá kila navíc nosí raději v kufrech než tukových polštářích, připlácet, zatímco jejich oblřímí spolucestující žádné penále nečeká? Notabene: zavazadlům stísněný prostor možná nevadí, ale tlouštíci přímo omezují komfort svých spolucestujících...

Co takhle celý systém reformovat? Navrhoval bych leteckým společnostem třeba následující řešení: před každou přepážkou pro odbavení pasažérů by mohla být nainstalována speciální „vážicí plošina“, v principu velmi podobná té, kterou používají policisté při odhalování přetížených kamionů na silnicích (teď trochu přeháním, nejde mi ale o nosnost, nýbrž o provedení). Každý cestující by na ni vstoupil i se všemi svými zavazadly a teprve celková hmotnost nákladu by rozhodla o tom, zda se bude vytahovat peněženka, nebo ne. Pokud by byl náklad mužského pohlaví a vážil by se zavazadly víc než 125 kilo, platilo by se. Pokud by na váze stále žena, stačilo by kilogramů 110. (Pokud by do hry vstoupila genderová rovnost podle Evropská unie, nejspíše by to dopadlo smutným sjednocením váhy na 117,5 kilogramech).

Jak jsem k takovým číslům došel? Zaokrouhlil jsem průměrnou hmotnost Čechů a Češek, přidal jsem desetikilovou rezervu a dalších třicet kilo na zavazadla. Příplatek by pak mohl být třeba 100 eur za každých deset kilo navíc. Pokud by šlo o obezitu jako důsledek choroby, stačilo by potvrzení od lékaře.

Tahle myšlenka má samozřejmě i svá proti, ale podle průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Ryanair, souhlasí s nějakou formou příplatku pro obézní plná třetina (pravděpodobně ta štíhlejší) cestujících. „Pokud poplatky zavedeme, třeba to podnítí i některé naše velmi velké zákazníky, aby zhubli,“ okomentoval výsledky mluvčí Ryanairu Stephen McNamara. Váhy pro cestující jsou zatím na letištích výjimkou. Používají se jen u slabších nízkokapacitních letadel, kde záleží na každém kilu. Možná se to však brzy změní…

Chcete sedět na dvou židlích? Taste šrajtofli!

A jaká je situace ve světě? O sčítání hmotnosti zavazadel a jejich majitelů se zatím jen uvažuje. Jiné formy zpoplatnění už ale fungují v praxi. Průkopníkem v oboru jsou (nikoliv překvapivě) letecké společnosti z mekky obezity, Spojených států. Pokud jste obézní a chcete letět například se společností United Airlines z Chicaga, platí pro vás jasná pravidla:

• Pokud se nevejdete do své sedačky v zaplacené třídě nebo
• pokud si nemůžete zapnout bezpečnostní pás, přestože jste použili jeho prodlužovačku,
• nebo si nemůžete sklopit loketní opěrku, když sedíte,

musíte si povinně zaplatit příplatek za další sedadlo. Stejně pochodíte u Delta Airlines, US Airways či United Airlines. Continental Airlines dokonce účtují za další sedadlo plnou cenu. Jestliže žádné volné sedadlo není, máte smůlu.

Kevin Smith; foto Fox News

Na podobné pravidlo doplatil při letu s jinou americkou aerolinkou Southwestern Airlines třeba americký režisér Kevin Smith, který si na poslední chvíli změnil let, a protože nebyla volná dvě místa, zkusil, jestli mu to projde. Neprošlo. Do letadla se sice dostal, jenže jakmile letušky zjistily, že se zkrátka nevecpe, byl zase rychle „odejit“. Jiní dopravci zase plánují pracovat s indexem tělesné hmotnosti (více v boxu dole). Platit by podle návrhu musel každý, který má 40 bodů nad ideální hranicí.

České aerolinie se podobnou taxu zatím rozhodně zavést nechystají. „V souvislosti s přepravou cestujících s nadváhou, neexistují v Českých aeroliniích žádné váhové, rozměrové ani objemové limity. Společnost o zavedení poplatků za přepravu cestujících s nadváhou neuvažuje,“ říká Dan Šábík z odboru komunikace firmy. Letecká společnost spoléhá na zdravý úsudek svých zákazníků. Podle zkušeností z běžného života – například cest vlakem, autobusem či tramvají by měl cestující být schopen sám zvážit, jestli se do sedačky v letadle vejde. A kdo se nevejde, ať si za běžnou cenu koupí sedadlo navíc nebo si připlatí za první třídu, kde jsou sedadla na rozměrnější zadnice již připravená a zvyklá.

Když cestují letadlem zápasníci sumo, několik sedaček se z letadla dokonce dočasně vymontuje. Můžete si to zkusit sami: žijte pět let jen o cole, hranolcích a hamburgeru a až budete mít aspoň dva metráky padesát, vydejte se na cesty. Za vymontování sedaček budete samozřejmě muset řádně připlatit. Jenže to je opravdu férová férovost. A ne když já sedím na polovičce svého sedadla a na druhou půlku přetéká můj soused. A oba platíme stejně!

Domácí sádlo: kolik váží Češi

Průměrná hmotnost českých mužů je 83,6 kilogramu, české ženy váží průměrně 69,2. Jen pro srovnání: v roce 2002 vážili muži 82,1 kilogramu, ženy 68,4. Postupně tedy tyjeme… Mezi oběma měřeními pak logicky stoupla i průměrná hodnota indexu tělesné hmotnosti – u mužů z 26 na 26,5, u žen z 25,2 na 25,4. Nejvyšší průměrná hmotnost u mužů je od 45 do 54 let, u žen od 55 do 74 let. Podrobnější informace najdete v dokumentu Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu.

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu