Lejstra se dávno nevejdou do krabice, přetékají ven a otevírají si dveře skříně. Čas na jarní úklid!
Emil se nejprve nostalgicky přehraboval různými doklady a pak zvolil radikální řešení: tovaryšská knížka po pradědečkovi přijde do muzea, svůj rodný list, vysvědčení, diplom, dekret na byt a různé smlouvy si samozřejmě ponechá. Stejně tak doklady o zaplacení daní a zdravotního a sociálního pojištění. Na čerstvější účty a lejstra se vyčlení nová pevná krabice. A většina účtenek a dokladů, všechno, co má přes dva roky, půjde i se starou pomačkanou krabicí do koše. Záruční lhůty jsou ostatně dvouleté, tak co s tím nepořádkem?
Krátce po čistce mezi doklady se ozval mobilní operátor, že mu Emil před téměř třemi lety jeden měsíc nezaplatil za telefon. K dokladům, které zůstaly doma, patří naštěstí i měsíční výpisy z bankovního účtu. Před takovým důkazem operátorovi nezbylo než srazit paty, zasalutovat, udělat čelem vzad a zase odoperovat někam pryč.
Složenky, účtenky a další doklady – které, proč a jak dlouho schovávat?
Kopírujete si účtenky?
„Kdo chce být důsledný, měl by si hned po zakoupení výrobku okopírovat veškeré doklady. Životnost účtenek není totiž nijak závratná,“ říká právník sdružení Spotřebitel.net Miroslav Huml. Většina jich – zvlášť pokud nejsou vzorně skladovány – nevydrží čtyřiadvacet měsíců, které trvá záruční doba většiny zboží. Nemusí jít však jen o záruku: v našem právu také existuje odpovědnost za škodu, již v důsledku vady výrobek způsobí, lze ji vymáhat do desíti let od koupě výrobku. „Ne však u prodejce,“ dodává Huml, „nýbrž u výrobce či dovozce, ti podle zákona odpovídají za škodu přesahující 500 eur nebo za škodu na zdraví.“ Může se to prý týkat třeba televize, u níž po sedmi letech exploduje obrazovka, či vady u automobilu.
Dva roky často nestačí
V Česku činí obecná promlčecí lhůta tři roky. „Některé společnosti podávají žaloby těsně před uplynutím této lhůty. Chvíli trvá, než soud žalobu zpracuje, doporučuji proto uschovávat řadu dokladů o něco déle, řekněme čtyři roky,“ říká Huml s tím, že žaloby těsně před koncem promlčecí lhůty podávají často třeba mobilní operátoři. Jak potvrzuje případ Emila z úvodu článku...
Čtyři roky bychom si podle Miroslava Humla měli archivovat doklady o zaplacení plynu, elektřiny, telefonu, vody, nájemného, rozhlasu, televize nebo i poplatků placených lékaři či zubaři, pokud se bojíme, že by nás mohli zkusit žalovat za neplacení. Po stejnou dobu, do čtyř let od doplacení, doporučuje ponechat si i doklady o zaplacení leasingu. Pokud ho doplatíte dříve, doporučuje ony čtyři roky počítat až od původně dohodnutého termínu.
Šest a jeden rok pro finančák
Lhůta pro placení daně činí podle nového daňového řádu šest let. Začíná běžet dnem splatnosti daně. Jde-li o nedoplatek z částky daně, která má být uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti, začne lhůta pro její úhradu běžet náhradním dnem splatnosti daně. K té je podle Humla opět lepší přičíst rok.
Kdo podniká, hradí i zdravotní a sociální pojištění a jednou ročně z vyúčtování zjistí, zda má přeplatek či nedoplatek tohoto pojistného, nebo zda dokonce musí platit penále. Teoreticky stačí schovat si poslední výpis od zdravotní pojišťovny nebo sociálky. „Zejména u sociálního pojištění ale doporučuji shromažďovat si doklady do doby výpočtu důchodu celoživotně. V praxi se bohužel stává, že někteří poplatníci nedokážou prokázat platby a pak je jim snížen důchodový výměr,“ varuje Huml.
U běžného pojištění by neměl být podle Humla problém, když dokumenty skartujeme po čtyřech až pěti letech.
Některých dokladů se můžete pro změnu zbavit docela rychle. Platí to o výpisech z účtu majitele cenných papírů u obchodníků s cennými papíry nebo správců fondů, od stavební spořitelny nebo penzijního fondu – u nichž je třeba reklamovat případné nesrovnalosti hned. Aktuální je totiž poslední výpis. Právník z opatrnosti doporučuje uschování výpisů po dva roky, na delší období to prý v praxi nemá smysl. Podstatné je, aby výpisy chodily na správnou adresu, a dotyčný tak mohl včas reagovat na případné nesrovnalosti.
Pozor na výpisy z banky!
Teoreticky nemá cenu hromadit ani měsíční výpisy z účtu v bance – podstatný je poslední výpis a stav účtu. Řada Čechů ale hradí nájemné, elektřinu, plyn i další pravidelné platby trvalým platebním příkazem v bance. V případě potřeby pak mohou využít bankovní výpisy jako důkaz, že vše řádně a včas uhradili. Proto má smysl shromažďovat je po celou promlčecí lhůtu plus rezervu, tedy zhruba čtyři roky.
Kdo potřebný bankovní výpis nemá, může požádat o jeho kopii, a to až deset let zpět, často i u zrušených účtů. Banky denně zaznamenávají desítky podobných žádostí. Není to ovšem zadarmo – příklady najdete v boxu.
Horší je to v případech, kdy klient platil složenkou a neschoval si její ústřižek. Těm, kteří mají pocit, že složenku či jinou platbu uhradili, doporučuje Miroslav Huml kontaktovat protistranu s upozorněním, že obnos zaslal, a dotazem, zda došel na účet. Při negativní odpovědi radí uhradit částku, i když to bude bolet, znovu. Pokud jste se totiž třeba zmýlili a poslali platbu na špatný účet, přijdete nejen o tyto peníze, ale ještě vám jinde může začít naskakovat penále nebo hrozit jiná nepříjemnost. Hloupé je, že váš „věřitel“, o kterém ještě nevíte, se může ozvat až za pár let... a udržet v papírech pořádek, bývá tak těžké! Jenže, holenkové, i takový živel, jako byl Josef Švejk, věděl, že – pořádek musí bejt.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 5. 2011 6:14, žalobníček
Autor opomenul fenomén naší vydřidušské společnosti - lupiči úředně nazývanými exekutor.Před nimi si nikdo a nikdy není jistý.Přijdou i tam,kam nemají,seberou neoprávněně co chtějí a pak dokazuj, že daná věc je tvoje a ne souseda.Proto ukládat vše.I doklad o koupi toaletního papíru.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 5. 2011 11:56, chk
ty uvadeny mraky pripadu jsou jen promile z celkovyho mnozstvi...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.