Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pozor na rozhodčí doložky ve smlouvách o úvěrech

Pozor na rozhodčí doložky ve smlouvách o úvěrech
Při podpisu smlouvy o úvěru by si spotřebitel měl dát pozor, zda smlouva obsahuje rozhodčí doložku. V případě sporů vyplývajících ze smlouvy by pak zpravidla řešil jeho případ nezávislý rozhodce místo soudu. Pro spotřebitele ovšem tento postup nemusí být výhodný.

Klienti úvěrové společnosti Finpomoc.cz, kteří neodeslali včas splátku úvěru, už ví, jak vypadá rozhodčí řízení. A většina poznala, jak i končí. V případě Finpomoci.cz následuje po verdiktu rozhodce ze seznamu 1. Moravské rozhodcovské společnosti exekuce. Dlužníci se přitom nemohou proti jeho rozhodnutí odvolat, ani se obrátit na soud. Ve smlouvě o poskytnutí úvěru totiž souhlasili, že veškeré spory vyplývající ze smlouvy bude řešit zmíněná rozhodcovská firma. Sdružení obrany spotřebitelů se tyto praktiky nelíbí. Proto před časem podala na Finpomoc žalobu, v níž právě rozhodčí doložku napadá. Podle SOS není platně sjednaná, a proto se podle ní nelze řídit.

Finpomoc zdaleka není jedinou firmou, která spotřebitele do rozhodčího řízení vmanévrovává. Vkládání rozhodčích doložek do smluv se spotřebiteli je v poslední době stále častější. Doložky jsou zpravidla obsaženy ve všeobecných smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje a které jsou její nedílnou součástí. Rozhodčí doložku zahrnuly do svých všeobecných smluvních podmínek úvěrové společnosti. Provident, s. r. o. (srov. čl. 15 "Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce"), Profireal, a. s. (viz. např. čl. 18 "Smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru společnosti Profireal, a. s."), Home Credit a. s. (srov. Hlavu 13., § 15 "Úvěrových podmínek společnosti Home Credit a. s."), Cetelem ČR, a. s. (viz. čl. IV. -8.-1. "Všeobecných úvěrových podmínek Cetelem ČR, a. s."), nebo GE Money Multiservis, a. s. (viz. čl. 1.14 "Souboru obchodních podmínek"). Rozhodčí doložky ovšem nepoužívají jen nebankovní úvěrové společnosti, ale začínají se objevovat i ve formulářových smlouvách některých bank. Jde např. o Komerční banku (srov. - čl. XIII. "Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele"), GE Money Bank atd.

Je třeba zdůraznit, že v těchto případech často nejde o bezpodmínečné odstoupení od možnosti řešit spor před soudem. Žalobce má stále na výběr, zda podá žalobu k soudu anebo k rozhodci. Ve všeobecných obchodních podmínkách tak mnohdy najdeme klauzuli o tom, že rozhodčí doložka nabývá účinnosti, když některá ze stran podá žalobu k určenému rozhodci, anebo naopak že rozhodčí doložka se v rozsahu konkrétního sporu ruší podáním žaloby k soudu. Z této konstrukce rozhodčích doložek lze usuzovat, že firmám jde v prvé řadě o to, aby co nejrychleji získaly exekuční titul vůči těm svým klientům, kteří se ocitli v prodlení se splácením finančních závazků. Cílem těchto rozhodčích doložek tedy není chránit se před žalobami, které by u soudu podal na firmu spotřebitel.

Praxe, kdy jsou rozhodčí doložky používány ve spotřebitelských smlouvách, je silně kritizována. Výhrady směřují jak vůči způsobu, jakým spotřebitelé dávají souhlas s tím, aby případný budoucí spor z dané smlouvy byl rozhodnut v rozhodčím řízení, tak s rozhodčím řízením jako takovým, neboť podle kritiků znevýhodňuje spotřebitele. Výhrady se typicky týkají rozhodčích doložek, tj. ujednání, jimiž se spotřebitel ve formulářové smlouvě předem - tj. před vypuknutím konkrétního sporu - vzdává svého práva, aby věc byla rozhodnuta soudem. Kritici naopak obvykle nemají námitek vůči tomu, aby spotřebitel - poté, co konkrétní spor mezi ním a obchodníkem vznikl - dal dohodou přednost rozhodčímu řízení před státním soudnictvím. Dále se budeme věnovat čtyřem nejčastějším výhradám.

1) Spotřebitel se rozhodčímu řízení nepodrobuje "skutečně dobrovolně", resp. nejde o "informovaný souhlas"

Rozhodčí doložky jsou často obsaženy ve standardizovaných formulářových smlouvách. Spotřebitel tak má fakticky jen dvojí volbu: smlouvu jako celek přijmout, anebo odmítnout. Pokud by odmítl podepsat smlouvu s rozhodčí doložkou, nebyla by s ním dotyčná smlouva vůbec uzavřena.

Spotřebitel navíc mnohdy o existenci rozhodčí doložky ve smlouvě nemá ani potuchy, neboť je jednou z mnoha klauzulí obsažených ve všeobecných smluvních podmínkách, na něž se ve smlouvě odkazuje. Všeobecné smluvní podmínky přitom typicky spotřebitel ani nečte. Např. v Německu je k platnosti rozhodčí smlouvy zapotřebí, aby byla obsažena na zvláštní listině a byla stranami zvlášt podepsána. Riziko, že si spotřebitel existence rozhodčí doložky při podpisu smlouvy vůbec nevšimne, se tímto opatřením výrazně snižuje. V této souvislosti je možné jako perličku uvést svérázné doporučení jednoho českého arbitrážního centra - Rozhodčího soudu ČR:

"Všeobecné obchodní podmínky Vašeho podniku doporučujeme nečinit přímo součástí nebo přílohou smlouvy, ale zveřejňovat je jen v provozovně podniku a ve smlouvě na ně odkázat. I takto sjednaná rozhodčí doložka platí a spor se pak projednává v rozhodčím řízení."

Průměrný spotřebitel má navíc jen velmi mlhavé povědomí o tom, jak rozhodčí řízení probíhá, v čem se liší od soudního řízení a jaké jsou právní důsledky podepsání rozhodčí doložky, tj. netuší, v jakém rozsahu se vzdává práva na projednání věci v soudním řízení. Kritici tvrdí, že vzhledem k výše uvedenému nelze dost dobře hovořit o tom, že by spotřebitel dával informovaný souhlas s tím, aby budoucí spor byl rozhodnut soukromými osobami (rozhodci) místo soudu.

2) Rozhodčí řízení ve spotřebitelských věcech je zpravidla finančně nákladnější než soudní řízení

Ve spotřebitelských sporech, kde se hodnota předmětu sporu zpravidla pohybuje v rozmezí maximálně několika málo desítek tisíc korun, neplatí obecný předpoklad, že rozhodčí řízení bývá levnější než projednávání před soudem. Je tomu tak zejména proto, že poplatkové řády rozhodčích center obvykle určují vyšší minimální výši poplatku, než jaká je stanovena u soudních poplatků. Návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, podléhá dle zákona soudnímu poplatku ve výší 600,- Kč, nepřesahuje-li hodnota předmětu sporu 15 000 Kč, resp. 4 % z hodnoty sporu, je-li vyšší než 15 000,- Kč.

Naopak např. podle vnitřních předpisů Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR či poplatkového řádu "Rozhodčího soudu ČR" (srov. též "Oznámení o snížení poplatku") je sice poplatek za projednání a rozhodnutí sporu jedním rozhodcem procentuálně nižší (3 % z hodnoty předmětu sporu) než u soudního řízení, ale v obou případech je jeho minimální výše stanovena na 7 000,- Kč. Soudní poplatek (při sazbě 4 % z hodnoty předmětu sporu) by dosáhl výše 7 000,- Kč až tehdy, když se peněžní hodnota sporu bude rovnat 175 000,- Kč. Podobně dle poplatkového řádu Sdružení rozhodců, s.r.o. činí sice soudní poplatek jen 2 % z hodnoty předmětu sporu, minimálně však 5 000,- Kč. Ve spotřebitelských věcech, kde jsou předmětem sporu obvykle spíše nízké částky, jsou náklady rozhodčího řízení často vyšší než u soudního řízení.

3) Rozhodčí řízení je výhodné pro "opakované hráče" ("repeat players")

Zatímco spotřebitel zpravidla během svého života bude účastníkem maximálně jednoho či několika málo sporů v rozhodčím řízení, druhou stranou sporu je typicky relativně velká obchodní společnost, jež vede každoročně mnoho sporů. Tito "opakovaní hráči" díky své silnější vyjednávací pozici, větší informovanosti a zkušenostem s rozhodčím řízením a rozhodováním jednotlivých arbitrů mohou zvolit takové rozhodce a procedurální pravidla, která jsou jim nejvíce ku prospěchu.

"Opakovaný hráč" - velká obchodní společnost mnohdy zásobuje rozhodčí centrum i několika tisíci sporů ročně, zakládajících se na doložkách obsažených ve formulářových smlouvách. Příjmy rozhodčího centra - a koneckonců i samotná jeho existence - tak mohou být zásadním způsobem závislé na pokračující spolupráci s tímto "dodavatelem sporů". Může tu být pak důvodná obava, že kvůli této "ekonomické závislosti" bude mít rozhodce tendenci k jisté preferenci těchto velkých "opakovaných hráčů". Jinak by hrozilo, že s ním "velký hráč" rozváže spolupráci a dá přednost některému z konkurenčních poskytovatelů arbitrážních služeb. Lze tedy konstatovat, že takto určený rozhodce skýtá výrazně nižší záruku nestranného a nepodjatého rozhodování než nezávislý soud.

Nicméně je třeba říci, že rozhodčí nálezy ve spotřebitelských věcech, s nimiž jsem měl možnost se osobně seznámit, nelze označit za "zjevně nadržující velkým firmám na úkor spotřebitele". Spíše se u rozhodců projevovala tendence striktně se držet zásady dohody se mají plnit, tj. při posouzení, co si strany po právu dluhují, se velmi důsledně řídí textem smlouvy. Oproti soudům jsou tudíž daleko méně ochotni odepřít žalobci plnění, které mu náleží dle smlouvy, s odůvodněním, že jde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku.

4) Procedurální pravidla - vedení rozhodčí řízení klade podstatně vyšší nároky na samostatnou aktivitu spotřebitele

Rozhodčí řízení je pro spotřebitele náročnějším způsobem vedení sporu, neboť je důsledně založeno na principu vigilantibus iura ("bdělým náležejí práva"). Na rozdíl od soudu rozhodce nevodí účastníky řízení "za ruku" (neexistuje např. poučovací povinnost o jejich procesních právech a povinnostech), nýbrž je zodpovědností každé ze stran, aby si svá práva sama účinně a včas aktivně hájila.

Jelikož jde ve spotřebitelských věcech zpravidla o relativně nízké částky, podle jednacích řádů celé řady rozhodčích center je řízení zpravidla vedeno písemně a je založeno na striktní koncentraci řízení. Pokud např. žalovaný včas na výzvu rozhodce neučiní tzv. žalobní odpověď, v níž přednese své stanovisko k rozhodčí žalobě, rozhodce vychází z toho, že svou nečinností dává najevo, že uznává nárok žalobce a přisoudí tento nárok žalobci "rozhodčím nálezem pro uznání". Na tuto skutečnost přitom spotřebitel nebude předem upozorněn, resp. ve výzvě rozhodce často bude jen obecné poučení typu "nečinnost žalovaného nebrání rozhodci, aby ve věci rozhodl".

V případě, že spotřebitel sice žalobní odpověď podá, ale nepřipojí k ní např. listinné důkazy, jimiž doloží svá tvrzení, rozhodce rovněž bez dalšího vydá rozhodčí nález proti němu. Naopak soud, má-li za to, že dosud nebyly ve sporném řízení prokázány skutečnosti, které některý z účastníků řízení tvrdí, je povinen účastníka poučit o tom, že je třeba soudu předložit důkazy a že nesplnění této důkazní povinnosti může znamenat jeho neúspěch ve věci, neboť neunese důkazní břemeno. Navíc k žalobní odpovědi, resp. k jakémukoli procesnímu úkonu je podle jednacích řádů rozhodčích center téměř vždy dána podstatně kratší lhůta než je tomu v soudním řízení.

Podle jednacích řádů většiny rozhodčích center se v rozhodčím řízení rovněž uplatňují daleko liberálnější podmínky pro náhradní doručení písemností účastníkům řízení. V soudním řízení jsou stanovena striktní pravidla, která musí být splněna při doručování, jinak by doručení nemělo právní účinky. Tak např. ve smyslu § 46 občanského soudního řádu nepůjde o účinné doručení, pokud se dodatečně prokáže, že se účastník řízení na místě, kam mu bylo doručováno, v rozhodnou dobu nezdržoval. Podle jednacích řádů celé řady arbitrážních center se naopak zásilky doručují na adresu, kterou dotyčná strana uvedla ve smlouvě s druhým účastníkem řízení. Pokud se spotřebitel na uvedené adrese ve skutečnosti nezdržuje a nesplnila svou povinnost oznámit druhé straně změnu své doručovací adresy, má takové doručení stejné účinky, jako kdyby se na místě doručování smluvní strana zdržovala.

V konkrétním případě to může znamenat, že účastník odjede na dlouhodobější dovolenou do zahraničí. V této době mu je zaslána na adresu jeho trvalého bydliště rozhodcem výzva, aby se vyjádřil k rozhodčí žalobě. Dotyčný si zásilku včas nevyzvedne, přesto podle jednacího řádu platí za účinně doručenou a po marném uplynutí lhůty k žalobní odpovědi rozhodce proti němu vydá rozhodčí nález.

Jsou rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách dle českého práva platné a vymahatelné?

Platnost a vymahatelnost některých rozhodčích doložek obsažených ve spotřebitelských smlouvách může být vysoce pochybná. Ustanovení § 55 odst. 1 občanského zákoníku totiž mj. stanoví, že se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nesmí odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Zvláště je pak v dotyčném ustanovení zdůrazněno, že se spotřebitel nemůže (platně) vzdát práv, která mu zákon poskytuje. Jde- li o rozhodčí doložku, která bezpodmínečně ruší soudní pravomoc, pak se spotřebitel takovou rozhodčí doložkou předem (tj. před vznikem konkrétního sporu týkajícího se daného smluvního vztahu) vzdává práva na soudní ochranu, resp. práva na přístup k soudu. Již z tohoto důvodu by mohlo jít o smluvní ujednání, které je neplatné.

Na základě výše uvedených výhrad vůči rozhodčím doložkám ve spotřebitelských smlouvách by šlo též tvrdit, že se jedná o smluvní klauzuli, kterou se strany odchylují od zákonem stanoveného způsobu uplatňování soukromoprávních nároků (jímž je soudní řízení) v neprospěch spotřebitele. Bude zajímavé sledovat, jak tuto otázku posoudí soud, pokud se k ní bude muset vyjádřit v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu.

Příště: Co je to rozhodčí řízení

Museli jste se někdy hájit před rozhodcem?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+12
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 8. 2007 2:22, jiří

Oprava. Přepsal jsem se a zjistil jsem to až po odeslání.
Má poznámka o nelibosti se týkala rozhodců/arbitrů stálých rozhodčích SOUDŮ, kterým se často nelíbí jiná arbitráž, než je ta u stálého r. s. (institucionální arbitráž).
Na druhou stranu mají pravdu v tom, že pro osobu, která není zkušenou stranou arbitráže, je stálý r. s. nejlepší řešení, protože je to zaběhlá instituce s jasným právním postavením a s opravdu kvalifikovanými lidmi - stálé r. s. v různých zemích bývají často přidružené k obchodním komorám (v ČR nazývané Hospodářská komora).

Reagovat

 

+65
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (jiří 21. 08. 2007 02:12)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 8. 2007 13:11, Lubik

Zahraju si na chytrou Horákyni a dám za pravdu oběma, ono se solidností věřitele a dlužníka to jsou spojité nádoby. Potencionální dlužník (který si chce často půjčit na blbosti), který žije z ruky do huby nebo dokonce vytlouká klín klínem, je vlastně méně solidní a půjčí mu jen méně solidní věřitel. Čím rizikovější dlužník, tím horší věřitel. Aby dostal věřitel své peníze zpět (včetně nákladů a zisku) musí být při vymáhání tvrdší, případně nedobytné trhnout na jiných.

Reagovat

 

-13
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (kolemjdoucí 22. 08. 2007 09:01)

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

10. 8. 2016 | 23:11 | vaclav-lutka

V roce 2001 jsem si vzal auto u GE Money auto.Po 2 letech jsem nezapltil 2 splatky v domeni ze mam predplaceno jelikoz jsem poukazal castku 10 000,-za pojistku.Prekvapeni prislo kdyz si prijeli a odvezli si auto,protoze jsem...více

12. 4. 2010 | 10:11 | Světlana

Pozor rovněž na rozhodčí doložky ve smlouvách o podpoře prodeje nemovitosti! Některé RK se specializují nikoli na skutečné zprostředkování prodeje (to je v podstatě vůbec nezajímá!), ale na to, že vkládají do smluv RozhodčíDoložky,...více

19. 12. 2008 | 9:37 | Viktor

Nevěřím Vám. více

3. 11. 2007 | 12:24

No tak toto není možné,okamžitě je zažalujte,a nechte prověřit více

2. 11. 2007 | 18:51 | Dlužník

Nevím rozhodčí řízení se mi zdá určitě dobré, v tomto státě je vymáhání dluhů problém, jenže zase na druhou stranu není dlužník jako dlužník, ale o tom nechci mluvit. Jeden případ za všechny. Dlužná částka byla 27.000 prošla...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Tržní nabídka, Vklad s výpovědní lhůtou, Syntetická evidence, t-mobile, restaurace, mobilní operátoři, telefónica, nemovitosti, start-up, marek orawski, Saldo státního rozpočtu, slabý dolar, depozitní sazby, přesčas, dopravní infrastruktura, EQUAL, Marcus Evans, kurzy měn

4AH6555, 4AH6565, 4AH6555, 1SU0048, 1SU0045

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK