Proč máme z vody vítr v peněžence?

Voda v ČR v průměru podražila o pět až sedm procent. Nejvíce to pocítí obyvatelé Plzně. Zde totiž došlo k rekordnímu vzestupu ceny o 34 %. Navzdory skokovému zdražení však na Plzeňsku letos voda nejdražší nebude. Oblast totiž dlouhodobě patřila k nejlevnějším. Za kubík tady nyní lidé zaplatí 68,46 koruny. Nejhlouběji do kapsy si kvůli vodě i letos sáhnou Středočeši. Kubík je vyjde na 77,11 Kč.

Draho je také tradičně v Severočeském kraji, kde stojí stejné množství vody 75,19 Kč. Naopak relativně nejlépe na tom jsou domácnosti v Sušici. Za kubík vody zaplatí 54,10 Kč. Ani obyvatele české metropole růst cen nemine. Po zdražení se cena v Praze vyšplhala na 60,39 Kč. 

Jak moc zatíží složenky za vodu v konečném efektu domácí rozpočty? K odpovědi dospějeme jednoduchým výpočtem. Podle údajů Českého statistického úřadu u nás každý člověk spotřebuje průměrně asi 142 litrů vody za den. U čtyřčlenné rodiny tedy roční spotřeba spolkne 207,32 kubíků. Loni to pražskou domácnost přišlo na 11722 Kč. Letos při stejné spotřebě zaplatí zhruba o 800 Kč více, zatímco čtyřčlenná rodina v Severočeském kraji si oproti loňsku připlatí 1 128 Kč a v Plzni dokonce 3 601 Kč.

Ceny prý rostou kvůli nákladům na čističky

Ceny vody soustavně stoupají už od roku 1989, kdy se platilo 80 haléřů za kubík. Od té doby vzrostly až devadesátkrát, tedy podstatně rychleji než inflace. Voda je v některých regionech ČR dokonce dražší než ve velkoměstech na Západě. Pražané loni platili za kubík vody víc než obyvatelé Madridu i Stockholmu. V Liberci letos za kubík dáte víc než v Paříži či Londýně.

Za zdražování může podle vodárenských společností růst cen chemikálií a energií, především však závazek vůči Evropské unii. Stát totiž slíbil, že v každé obci s více než dvěma tisíci obyvateli postaví do roku 2010 čističky odpadních vod. Náklady na každou z nich jdou do stamilionů. Sice jsou hrazeny z evropských fondů, ale část peněz si obce musejí doplatit samy. Už nyní je jasné, že se slib daný EU nepodařilo splnit. Čističku dosud nemá 137 měst a obcí. Česku za to hrozí pokuta ve výši desítek až stovek milionů korun. Podle ministerstva zemědělství budou všechny čističky dokončeny během letošního roku, sankcím ze strany Evropské komise však přesto nejspíš neutečeme.

Nevýhodné smlouvy s provozovateli

Zdražování má ale i další příčiny, o nichž už vodárenské společnosti tak hlasitě nemluví. Většina tuzemských vodovodů dál patří městům a obcím. Jejich provoz ale mnohé přenechaly nadnárodním firmám. Výsledkem je, že zatímco města financují investice, vydělávají zahraniční firmy miliardy. Společnosti totiž nejsou vlastníky vodovodů, pouze si je pronajímají, což se jim opravdu vyplatí. A nájmy mnohdy nepokryjí ani náklady za opotřebení majetku.

V roce 2009 byla zveřejněna studie nevládní organizace Transparency International, která na příkladech privatizace vodohospodářských společností v Praze, na Ostravsku, ve Zlíně a Kroměříži ukazuje neprůhledný proces nastavování vlastnických práv a dlouhodobých smluv s provozovateli. Privatizaci musí schválit zastupitelé v daném městě či obci. Ti ale v řadě případů uzavírali zcela nevýhodné smlouvy.

Města a obce přišly podle studie o miliardové zisky. Privatizace sice přinesla státu, městům a některým vodárnám jednorázové příjmy, ale v dlouhodobém horizontu znamenala ztrátu pravidelných příjmů potřebných třeba na rozvoj infrastruktury.

Netransparentní provozní model v podstatě zestátňuje náklady a privatizuje zisky. Často jsou navíc provozovatelům uznávány veškeré náklady spojené s provozem infrastruktury a jejich zisk je kalkulován přirážkou k těmto nákladům. Společnosti jsou tak motivovány spíše k vyšším výdajům než k úsporám. Smlouvy byly běžně uzavírány až na 25 let. Firmy tak mají dlouhodobě zaručen pohodlný monopol. Smlouvy se soukromými společnostmi navíc městům a obcím komplikují přístup k dotacím z  EU.

Firmy si přes regulaci účtují, co chtějí

Kolik letos zaplatíte za vodu ve vašem regionu?

Kliknutím na obrázek otevřete celou tabulku

V ČR platí plošná cenová regulace závazná pro všechny vodárenské subjekty. Probíhá formou věcného usměrňování, které má kontrolovat odpovídající náklady, včetně zisku provozovatelů. Zákon přesně stanovuje, které náklady smí firmy do výpočtu ceny zahrnout a které nikoli. Společnosti si za vodu ale mnohdy účtují více, než na kolik mají ze zákona nárok. Některé také v kalkulacích podhodnocují očekávaný objem odebrané vody a tím cenu uměle zvyšují. Vyplývá to z výsledků kontrol vodáren v uplynulých letech.

Řada firem dostala pokutu za to, že špatně vypočítala ceny vodného a stočného. Výše pokut se pohybuje ve statisících až milionech. Firmy si s ní však velké starosti dělat nemusí, ve srovnání s jejich zisky je směšná. Poslední pokutu dostala na začátku ledna jedna z největších vodárenských firem u nás, Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK). Rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ale ještě není pravomocné a firma se odvolala.

Vzhledem k tomu, že vodárny obvykle mají přirozený monopol, zákazníkům nezbývá než nastavené podmínky dále trpně snášet. A co se milovníků dlouhých horkých koupení týče… První letošní vyúčtování by pro ně mohlo znamenat studenou sprchu.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem