Kdy je lepší koupit auto na benzín a kdy na naftu
Ještě doporučujeme:
V článku Alternativní energie: špinavé stránky čistých paliv jsme psali o problémech, které souvisejí s výrobou energií z obnovitelných zdrojů a které podle některých odborníků způsobí životnímu prostředí významné negativní změny. Nejen ale v tzv. ekologická paliva mají svůj rub a líc. Podobnou odvrácenou tvář má i ekozemědělství.
"Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek," uvádí portál Svazu ekologických zemědělců ČR a doplňuje, že se jedná o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Upřednostňování ekopotravin vypěstovaných bez chemických pesticidů před standardně pěstovanými potravinami je tak obecně považováno za přátelský krok k přírodě.
Podívejme se ale na tento ekologičtější přístup blíže. Odmítnutí syntetických minerálních hnojiv totiž paradoxně dostává vznešenou myšlenku ekologického zemědělství do problémů.
Zemědělství potřebuje prostor
Jakékoli zemědělství je pro životní prostředí ze své podstaty špatné. Lidé se touto činností zabývají již zhruba 11 tisíc let a postupné zabírání půdy pro agrární účely má za následek odlesnění obrovských ploch planety.
V porovnání s tím jsou organické metody, které spočívají ve
střídání plodin a využití mrvy a kompostu místo
průmyslových hnojiv, samozřejmě mnohem méně intenzivní.
Kdybychom tedy měli zachovat současnou světovou úrodnost
zemědělské půdy při uplatnění ekofarmaření, museli bychom
zrekultivovat několikanásobně víc ploch, než nyní světově
využíváme. A stejně jako v článku Alternativní energie:
špinavé stránky čistých paliv by na to opět doplatily
zejména lesy a deštné pralesy.
A protože by
využívané plochy několikanásobně vzrostly, utrpěly by
jejich zavlažováním samozřejmě i zásoby vody.
Nelze se tak příliš divit, že organické zemědělství má i své hlasité kritiky. Týdeník The Economist například cituje Normana Borlauga, nositele Nobelovy ceny míru a otce výše zmíněné tzv. zelené revoluce. Ten pokládá tvrzení, že organické zemědělství je pro životní prostředí lepší, za absurdní. A to právě proto, že ekozemědělství dosahuje nižších výnosů, a tudíž k produkci stejného množství potravin potřebuje více půdy. "Díky využití syntetických hnojiv vzrostla mezi lety 1950 a 2000 produkce obilovin třikrát, potřebná zemědělská plocha se ale zvětšila jen o 10 %. Využití tradičních technik by si vyžádalo trojnásobné zvětšení osevných ploch," upozorňuje Borlaug a doplňuje, že čím je zemědělství intenzivnější, tím více půdy je ponecháno pro deštné pralesy.
Spory se vedou i o výrobu hnojiv
Doplňují také, že v jejich očích více energie na tunu produkce naopak spotřebovává ekologické zemědělství. Vysvětlují to tím, že výnosy jsou nižší a plevel je třeba odstraňovat orbou, ke které je potřeba energie. Konvenční zemědělství prý plevel kontroluje opatrnou aplikací herbicidů, přípravků likvidujících nežádoucí rostliny.
Tento článek a článek Alternativní energie: špinavé stránky čistých paliv si rozhodně nekladou za cíl někoho odradit od používání tzv. ekologických paliv a biopotravin. Čím šetrněji se každý z nás k životnímu prostředí chová, tím samozřejmě lépe. Tyto řádky ale měly upozornit na některé jejich neoddiskutovatelné stinné stránky, kterým média příliš prostoru nedopřávají.
| Otestovali jsme pro vás! |
|
Průběžně podrobujeme kritickému redakčnímu oku či oku externí poroty různé produkty a finanční instituce. Co vše jsme zatím otestovali:
|
Nakupujete biopotraviny? Z jakého důvodu ano, z jakého důvodu ne?
Všechny materiály © 2000 - 2010 Peníze.CZ a dodavatelé (ČTK).Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost peníze.cz, a. s.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.