Analýza: Druhý pilíř a OSVČ. Kdy se vyplatí důchodové spoření? A jak na něj?

Ondřej Tůma | rubrika: Analýza | 9. 5. 2013 | 16 komentářů
Přečtěte si, co musí osoba samostatně výdělečně činná při vstupu do druhého pilíře vyřídit. Jak se mění její povinné odvody správě sociálního zabezpečení. A kdy je pro ni důchodové spoření výhodné.
Analýza: Druhý pilíř a OSVČ. Kdy se vyplatí důchodové spoření? A jak na něj?

Do druhého pilíře důchodového systému můžou vstupovat i osoby samostatně výdělečně činné. Také pro ně platí, že si do důchodového spoření, jak se finanční produkt druhého pilíře nazývá, vyvádí tři procenta z povinného odvodu na důchodové pojištění, které by jinak mířily správě sociálního zabezpečení, a další dvě procenta přidávají ze svého. Na rozdíl od zaměstnanců, kterým platby do druhého pilíře odvádí zaměstnavatel, si ale musí osoba samostatně výdělečně činná vyřídit veškeré papírování sama. V dnešním článku se proto budeme zabývat především tím, co vstup do druhého pilíře pro OSVČ v praxi znamená, jak se tímto krokem mění povinné platby správě sociálního zabezpečení, jakým úřadům a kdy je potřeba vstup do druhého pilíře nahlásit a kterým podnikatelům se vlastně tento způsob zajištění na stáří vyplatí.

Jak si pořídit důchodové spoření

Zaměstnanec

to má snazší.

  • Nejprve je na řadě uzavření smlouvy s penzijní společností. Pokud ji člověk uzavře na dálku, přes internet, penzijní společnost čtrnáct dní počká, jestli si to zájemce nerozmyslí. Pak společnost smlouvu odešle na Specializovaný finanční úřad do Centrálního registru smluv. Pokud se smlouva uzavírá na pobočce společnosti, nic se neodkládá, do registru putuje bez průtahů.
  • Centrální registr smluv má na rozhodnutí o registraci nebo naopak nezaregistrování 30 dnů.
  • Jakmile se rozhodne, odesílá zájemci o spoření úřední vyrozumění, zda jeho smlouvu zaregistroval.
  • Registrovaný zájemce, respektive nyní už účastník důchodového spoření, předá vyrozumění (nebo jeho kopii, originál si rozumně schová) zaměstnavateli. A má hotovo, zaměstnavatel zařídí všechno potřebné.

OSVČ

se naběhá. Nebo to zkusí provést elektronicky a dost pravděpodobně zešediví.

  • Nejprve je na řadě uzavření smlouvy s penzijní společností. Pokud ji člověk uzavře na dálku, přes internet, penzijní společnost čtrnáct dní počká, jestli si to zájemce nerozmyslí. Pak společnost smlouvu odešle na Specializovaný finanční úřad do Centrálního registru smluv. Pokud se smlouva uzavírá na pobočce společnosti, nic se neodkládá, do registru putuje bez průtahů.
  • Centrální registr smluv má na rozhodnutí o registraci nebo naopak nezaregistrování 30 dnů.
  • Jakmile se Centrální registr smluv rozhodne, odesílá zájemci o spoření úřední vyrozumění, zda jeho smlouvu zaregistroval. Jak vypadá, najdete zde
  • Zhruba po dvou týdnech pak dorazí další dopis z Centrálního registru smluv o tom, že jeho rozhodnutí OSVČ zaregistrovat nabylo právní moci. Tento dopis vypadá následovně.
  • Osoba samostatně výdělečně činná doručí vyrozumění o registraci - tedy první dopis (nebo radši jeho kopii), svému finančnímu úřadu. Finanční úřad jí prozradí číslo účtu, kam bude odvádět svá 2 + 3 procenta z vyměřovacího základu. Pokud si číslo nezapamatujete, nezoufejte, měli byste ho také najít na webových stránkách Finanční správy v záložce Placení daní a odrážce Jak správně zaplatit daň.
  • S druhou kopií (ti, co odevzdali na finančáku originál a kopii si nepořídili, už vidí, že udělali fatální chybu) OSVČ hlásí vstup do druhého pilíře na správu sociálního zabezpečení. Té pak od následujícího měsíce odvádí nižší zálohy na pojistné – 26,2 místo 29,2 procenta vyměřovacího základu.
  • Příspěvek na důchodové spoření (3 + 2 procenta vyměřovacího základu) se platí jednou ročně, zpětně. V rámci pojistného přiznání, které bude součástí daňového přiznání, se vypočítá pět procent vyměřovacího základu. Ta OSVČ pošle na příslušný účet finančního úřadu.
    Existuje ovšem ještě jedna varianta: můžete si předplatit. Na příslušný účet už teď můžete poslat až sto tisíc. Případný přeplatek vám ale napřesrok nevrátí, už tam bude čekat, aby mohl být započítaný jako příspěvek na další rok. 

Platba správě sociálního zabezpečení se sníží

OSVČ standardně odvádí správě sociálního zabezpečení pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu, který činí 50 % daňového základu. Pokud se však rozhodne vstoupit do druhého pilíře a uzavřít s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření, sníží tento odvod na 26,2 %. Dalších 5 % ale musí přes finanční úřad posílat do druhého pilíře. Pojistné na důchodové pojištění se tak OSVČ sice celkově zvýší na 31,2 %, z toho však 5 % míří na její soukromý účet u penzijní společnosti.

V praxi to tedy znamená, že minimální měsíční záloha na důchodové pojištění, která je v tuto chvíli 1 890 Kč, se OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost sníží na 1696 Kč. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak bude platit minimální měsíční záloha 679 Kč místo původních 756 Kč. OSVČ, která platí vyšší zálohy, si musí výši měsíčního odvodu vypočítat sama – jak už bylo řečeno, jde o 26,2 % vyměřovacího základu, který je rozpočítán mezi měsíce v roce, kdy byla vykonávána samostatně výdělečná činnost.  

Nižší zálohy se platí od měsíce, kdy nabyla smlouva o důchodovém spoření platnosti. Platby přitom míří na stejné místo a stejný účet, jako tomu bylo doposud. Jen je potřeba správě sociálního zabezpečení účast ve druhém pilíři nahlásit a doručit kopii potvrzení o registraci, které vám pošle Centrální registr smluv.

Pět procent jde přes finanční úřad

Registraci smluv o důchodovém spoření ve druhém pilíři má na starosti Specializovaný finanční úřad, který spravuje Centrální registr smluv. Výběrem pojistného do druhého pilíře (5 % z vyměřovacího základu) jsou tak pověřeny jednotlivé finanční úřady, přes které peníze míří do penzijních společností. OSVČ neposílá peníze do druhého pilíře každý měsíc, ale pouze jednou ročně. A to v době, kdy podává daňové přiznání, jehož součástí bude i takzvané pojistné přiznání. Až v tuto chvíli budete mít totiž oficiálně vypočtenou částku, která se rovná požadovaným pěti procentům z vyměřovacího základu. Peníze do druhého pilíře tak OSVČ platí ve stejné době jako daň z příjmu, tedy koncem března. Pokud využívá služeb daňového poradce, posouvá se jí deadline až na konec června. „Čísla účtů, kam mohou OSVČ pojistné platit, jsou zveřejněna na webových stránkách Finanční správy v záložce Placení daní a odrážce Jak správně zaplatit daň,“ vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová.

Druhou možností, jak poslat peníze do druhého pilíře, je platba pojistného před datem splatnosti. Peníze tak můžete na finanční úřad poslat s předstihem, i když ještě nevíte, kolik je oněch požadovaných pět procent. Maximálně však tímto způsobem jde odeslat sto tisíc korun. Případný přeplatek se použije na snížení budoucí platební povinnosti. Takže pozor, peníze se zpětně nevrací. Možnost předčasné platby ocení především ti, kteří nechtějí mít v době daňového přiznání další výdaje. Zajímavé je to ale i z jiného hlediska. OSVČ tím totiž může dosáhnout výrazně vyššího zhodnocení. Uhrazená částka (do limitu 100 000 Kč) bude finančním úřadem bez ohledu na termín splatnosti převedena na příslušný účet důchodového spoření vybrané penzijní společnosti. Poplatníkům, kteří provedou úhradu v předstihu, je tak umožněno, aby jimi zaslané prostředky byly dříve zhodnoceny v rámci důchodového spoření,“ vysvětluje Petra Homolová z Generálního finančního ředitelství.

Propojeno: Druhý pilíř a ti druzí

Porovnávali jsme parametry důchodového spoření s parametry dalších finančních produktů určených na dlouhodobé spoření či přesněji investování:

Mrkli jsme na to, kdo vlastně v druhém pilíři nabídne vlastní fondy:

Zeptali jsme se profíků, jestli do toho půjdou, případně proč do toho jít: 

A podívali jsme se také za humna:

Kdy se druhý pilíř OSVČ vyplatí?

Ekonom Jiří Šatava z akademického pracoviště CERGE-EI tvrdí, že při úvahách o výhodnosti druhého pilíře pro OSVČ platí stejná logika jako pro zaměstnance. Čím víc vydělají a čím víc jim zbývá let do důchodu, tím je pro ně druhý pilíř atraktivnější. „Pokud OSVČ platí pouze minimální zálohy, pak je její příjem moc malý na to, aby se jí vyplatilo vstoupit do druhého pilíře. Výše uvedené by ale neplatilo v případě, kdyby se v budoucnu enormně snížily důchody z prvního pilíře,“ myslí si Šatava. Jednoduché rozhodování však nemusí mít ani podnikatelé, kteří mají nadstandardní příjmy. Pro OSVČ s maximální výší odvodů je druhý pilíř výhodnou možností vyvedení 3 % z prvního pilíře. Vstup do druhého pilíře se jim však nevyplatí v případě, že jsou schopni 2 % ze svého zúročit výrazně lépe než důchodové fondy, nebo pokud chtějí mít možnost alespoň část naspořených prostředků vybrat před odchodem do důchodu.“ Zároveň je však nutné zdůraznit, že OSVČ se dlouhodobě snaží, aby byla jejich závislost na státu co nejmenší. Z tohoto pohledu je tak princip, na kterém funguje druhý pilíř, bezesporu velmi lákavý.

Pro mnohé zase představuje druhý pilíř určitou diverzifikaci při zajištění na stáří. Z tohoto pohledu je pak kvantifikované vyjádření výhodnosti důchodového spoření velmi obtížné. „V první řadě musí každý zájemce o účast posoudit, jestli chce rozložit své příjmy v důchodu do více zdrojů a zajistit si tím i rozložení rizik spojených s různými druhy zabezpečení. V návaznosti na potřebu zajistit více důchodových příjmů je třeba se rozhodnout, zda rozložení provést již v rámci povinných odvodů na důchodové pojištění nebo nad jejich rámec. V prvním případě je jedinou možností, jak požadovaného stavu docílit, vstup do druhého pilíře. Souběžně s těmito úvahami je jistě pro rozhodování klíčové kritérium důvěry v instituce, které důchodové spoření nabízejí (penzijní společnosti) nebo v něm participují (banky, životní pojišťovny),“ vysvětluje Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Co mám dělat, když jsem zaměstnanec i OSVČ?

„Do druhého pilíře vstupuje konkrétní osoba (nedělitelně) bez ohledu na to, zda nebo jakou výdělečnou činnost vykovává. Musíme si uvědomit, že druhý pilíř je součástí základního zabezpečení na penzi, protože přesměrovaná 3 % sociálního pojištění snižují státní penzi z prvního pilíře. Proto je důležité, aby při souběhu činností na individuální účet u penzijní společnosti přicházely oddělené platby ze všech výdělečných činností, ze kterých se také platí pojistné do prvního pilíře. Není možné, aby se povinnost odvádět pojistné do důchodového spoření týkala pouze některé výdělečné činnosti – pojistné do druhého pilíře je placeno vždy ze všech příjmů, ze kterých je placeno pojistné na důchodové pojištění v rámci prvního pilíře,“ vysvětluje Štěpánka Filipová z MPSV.

Účastník důchodového spoření ve druhém pilíři, jenž je zaměstnanec a OSVČ zároveň, donese kopii potvrzení o registraci, kterou mu zašle Centrální registr smluv, nejprve svému zaměstnavateli. Dále bude postupovat stejně jako běžný OSVČ. Nahlásí tedy účast ve druhém pilíři správě sociálního zabezpečení a začne platit nižší zálohy. Na finančním úřadě si zase zjistí, na jaký účet má posílat platbu do druhého pilíře ze své samostatně výdělečné činnosti.

OSVČ: Komu se vyplatí druhý pilíř?

Tabulka zahrnuje výpočty pro tři věkové kategorie OSVČ (25 let, 35 let a 45 let), tři daňové základy (200 tisíc, 300 tisíc a 400 tisíc korun) a čtyři různé roční zhodnocení zvolených důchodových fondů (-2 %, 0 %, 2 % a 4 %). Věk odchodu do důchodu je odstupňován podle stávající legislativy.

Doživotní renta počítána se sedmiprocentní provizí pojišťovně, která rentu bude vyplácet
Zdroj: MPSV 

Věk 25 let

Výnos fondů -2 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

11 213 Kč

12 805 Kč

14 398 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

10 496 Kč

12 218 Kč

13 938 Kč

 

Výnos fondů 0 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

11 213 Kč

12 805 Kč

14 398 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

10 757 Kč

12 610 Kč

14 462 Kč

 

Výnos fondů 2 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

11 213 Kč

12 805 Kč

14 398 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

11 178 Kč

13 241 Kč

15 304 Kč

 

Výnos fondů 4 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

11 213 Kč

12 805 Kč

14 398 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

11 882 Kč

14 297 Kč

16 711 Kč

 

Věk 35 let

Výnos fondů -2 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 845 Kč

12 372 Kč

13 900 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

10 407 Kč

12 084 Kč

13 760 Kč

 

Výnos fondů 0 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 845 Kč

12 372 Kč

13 900 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

10 591 Kč

12 360 Kč

14 128 Kč

 

Výnos fondů 2 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 845 Kč

12 372 Kč

13 900 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

10 855 Kč

12 756 Kč

14 657 Kč

 

Výnos fondů 4 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 845 Kč

12 372 Kč

13 900 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

11 241 Kč

13 335 Kč

15 428 Kč

 

Věk 45 let

Výnos fondů -2 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 660 Kč

12 156 Kč

13 651 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

10 489 Kč

12 148 Kč

13 806 Kč

 

Výnos fondů 0 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 660 Kč

12 156 Kč

13 651 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

10 827 Kč

12 656 Kč

14 482 Kč

 

Výnos fondů 2 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 660 Kč

12 156 Kč

13 651 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

11 015 Kč

12 937 Kč

14 857 Kč

 

Výnos fondů 4 %

 

daňový základ

daňový základ

daňový základ

 

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

pouze státní důchod

10 660 Kč

12 156 Kč

13 651 Kč

státní důchod + doživotní renta z důchodového spoření

11 255 Kč

13 298 Kč

15 338 Kč

Srovnání nákladovosti a efektivity investičních produktů

let
%
Nastavení poplatků
II. pilíř
III. pilíř
Podílové fondy
IŽP
Důchodové spoření
Počáteční poplatek
Poplatek z měsíční úložky
Měsíční poplatek
%
%
Odborným garantem jsou

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+23
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 16 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 5. 2013 9:54, Martin Horák

Citace / 10.05.2013 08:46

Martine, Martine, ty jen papouškuješ naučené fráze. Dále používáš nabubřelý styl mladýho frajírka... z Partners (datum narození 30.12.1986, u Partners, resp. v oboru vůbec od 10.01.2013).

Když zmiňuješ porodnost, tak proč nemluvíš o tom, jak ji zvýšit, případně doplnit přistěhovalci? Léčíš si snad kašel tak, že polykáš kvanta tablet s kodeinem, abys kašel potlačil?

Znárodnění je zcela okrajový problém, chlape. Vlastně to ani problém není. Podstatné je snížení státního důchodu a nelikvidnost 2. pilíře, která se zcela míjí s realitou. Možná v oboru vydržíš tak dlouho, abys pochopil, že plánovat si život na 30 let dopředu je nesmysl.


Díky za Vaší reakci - protože to co nemůžu ovlivnit mě nezajímá. Tedy já sám můžu vstoupit do II pilíře, můžu investovat své peníze, můžu nakupovat nemovitosti, můžu přemýšlet o těchto věcech, ale nebudu řešit přistěhovalce ani porodnost mých sousedů. Proč? Protože se mě netýkají. Nebudu sem dovážet přistěhovalce, nebudu je pravděpodobně ani zaměstnávat. Řeším to, co se mě týká a to, co já sám můžu ovlivnit. Vše ostatní jen krade můj čas. Proto se i Vám divím, že jste si dal tu práci s hledáním údajů, které nakonec ani nesedí, tak jak by měly :) Ale ano, jsem v oboru a článek mi pomohl jako fajn postup pro laiky. Jestliže investujete 10% svých příjmů pravidelně do své budoucnosti, potom 2 procenta už nejsou tak zásadními... Ale nechci Vám svou myšlenku určitě nutit a tato diskuze jako taková ani nepatří k tomuto článku. Ten popisoval proces jako takový. Doufám, že budeme za 30 let oba usměvavý.

Závěrem asi tolik: U nás a na Slovensku se bavíme o tom proč investovat. V ostatních vyspělých státech Evropy se lidé baví o tom kam a kolik. - Cítíte v tom rozdíl?

A teď jsem se dočetl k nesmyslu plánování něčeho na 30 let. Víte pokud svůj život neřídíte a nevíte kam směřuje a kdy chcete kde být, potom je opravdu zbytečné plánovat a potom chápu i to, že mi nemůžete rozumět.

Zobrazit celé vlákno

+17
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Srovnání investičních produktů: Kalkulátor nákladovosti a zhodnocení na Peníze.cz

24. 4. 2013 | redakce Peníze.CZ | 12 komentářů

Srovnání investičních produktů: Kalkulátor nákladovosti a zhodnocení na Peníze.cz

Ve spolupráci s redakcí odborného serveru Produktové listy jsme pro vás připravili unikátní kalkulátor poplatků, celkové nákladovosti a efektivity spoření/investování u čtyř investičních... celý článek

Bezprecedentní zhodnocení a minimální poplatky!

23. 4. 2013 | Martin Vlnas | 116 komentářů

Bezprecedentní zhodnocení a minimální poplatky!

„Před dvěma třemi lety socani taky řvali, že jakmile převezmou kormidlo, okamžitě sníží hranici pro odchod do důchodu na šedesát let. Kdo si to dneska pamatuje? Já a ještě asi čtyři... celý článek

Hrst čísel k (ne)udržitelnosti prvního pilíře

12. 3. 2013 | Viola Baštýřová | 25 komentářů

Hrst čísel k (ne)udržitelnosti prvního pilíře

Letos narozené děti bude čekat důchod až v 73 letech. Člověk, který v roce 2013 dosáhne 30 let, bude odcházet do důchodu v 68 letech.

Návod k použití druhého pilíře: Jsou moje peníze v důchodovém spoření v bezpečí?

27. 2. 2013 | Michaela Horáková | 32 komentářů

Návod k použití druhého pilíře: Jsou moje peníze v důchodovém spoření v bezpečí?

Jak jsme slibovali na závěr prvního dílu rozhovoru o praktických souvislostech důchodového spoření, dnes se zaměříme na to, jak jsou prostředky investované do důchodových fondů chráněné.... celý článek

Očima expertů: Půjdou „lidi od peněz“ do druhého pilíře důchodového systému?

8. 2. 2013 | Ondřej Tůma | 31 komentářů

Očima expertů: Půjdou „lidi od peněz“ do druhého pilíře důchodového systému?

Kdo jiný by měl mít jasno? Ptali jsme se ekonomů, finančníků a podnikatelů, jestli vstoupí do druhého pilíře důchodového systému.

Partners Financial Services