Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které si platí většina živnostníků, v roce 2015 vzrostou. Zatímco v roce 2014 byly změny jen minimální, tentokrát zvýšení záloh osoby samostatně výdělečně činné pocítí o něco víc.
Nejprve malé teoretické opáčko. Výše záloh na sociální pojištění se odvíjí od zisku podnikatele či živnostníka v předchozím účetním období – tedy v předešlém roce. Vyměřovacím základem pro výpočet je jeho polovina. Tedy padesát procent vašeho příjmu z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výdaje živnostníci uplatňují vyúčtováním skutečných nákladů nebo prostřednictvím výdajového paušálu. Sazba sociálního pojištění dělá 29,2 procenta z vyměřovacího základu. U lidí, kteří jsou účastni důchodového spoření (tedy druhého pilíře penzijního systému), dosahuje sazba 26,2 procenta, minimální zálohy v prvním pilíři tedy mají nižší.
Jak to vypadá v praxi, si ukážeme v boxu na příkladu pana Zajíčka.
V roce 2014 si pan Zajíček podnikáním vydělal celkem 480 tisíc korun (každý měsíc to dalo v průměru pěkných čtyřicet tisíc). Do druhého pilíře penzijního systému nevstoupil. Výdaje uplatňuje prostřednictvím šedesátiprocentního paušálu.
Když od jeho příjmů odečteme výdaje (60 procent), dojdeme k ročnímu zisku ve výši 192 tisíc korun. K ročnímu vyměřovacímu základu pana Zajíčka pro výpočet záloh na sociální pojištění v roce 2015 se dopočteme jednoduše tak, že jeho zisk vydělíme dvěma – dospějeme k částce 96 tisíc korun. V přepočtu na měsíc to je osm tisíc korun. Měsíční záloha na sociální pojištění pana Zajíčka bude v roce 2015 dosahovat 29,2 procenta z této částky – tedy 2336 korun.
Minimální roční vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění v roce 2015 dělá 79 836 korun. Když použijete stejný vzoreček jako pan Zajíček v boxu a dopočtete se k nižšímu vyměřovacímu základu, než je uvedené minimum, bude se na vás vztahovat právě minimální vyměřovací základ – tím pádem budete platit minimální zálohy na sociální pojištění (odvozené z minimálního vyměřovacího základu), stejně jako většina živnostníků.
V roce 2015 bude minimální záloha na sociální pojištění dosahovat 1943 korun, letos je to 1894 korun. Rozdíl: čtyřicet devět korun měsíčně, tedy 588 korun za rok.
Jestli jste účastni důchodového spoření (druhého pilíře penzijního systému), platí pro vás v roce 2015 minimální záloha ve výši 1744 korun.
Kdo má zálibu v matematice, může si s námi v boxu propočíst, jak přesně se výše minimální zálohy stanovuje.
Pro výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění a sociální pojištění je zásadních několik cifer, které každoročně s předstihem stanovuje vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tou nejdůležitější je průměrná mzda, která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok o dva roky předcházející námi sledovanému období (čili rok 2013.) Pro rok 2015 dělá průměrná mzda 26 611 korun. Pro srovnání: v roce 2014 dosahovala 25 942 korun, v roce 2013 dělala 25 884 korun.
Vzoreček pro výpočet minimální zálohy na sociální pojištění vypadá zhruba takto: dosahuje 29,2 procent ze čtvrtiny průměrné mzdy (čili z 6653 korun). Snadno už se tedy dopočítáme k tomu, že výše minimální zálohy za sociální pojištění bude v roce 2015 dosahovat 1943 korun.
Pro člověka, který vstoupil do druhého pilíře, platí stejný vzoreček. S tím rozdílem, že se nepočítá se sazbou 29,2 procenta, nýbrž 26,2 procenta. Výsledná minimální záloha pro rok 2015 pak dělá 1744 korun měsíčně.
Zdají se vám minimální zálohy na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné nízké? Na to, zda by bylo vhodné je navýšit, jsme se ptali odborníků v naší pravidelné rubrice Očima expertů loni:
Každopádně platí, že co je teď příjemné, jednou příjemné být přestane. Nízké zálohy totiž zadělávají na nízký důchod:
Zálohy si proto můžete dobrovolně navýšit. Maximální roční vyměřovací základ v roce 2015 dosahuje 1 277 328 korun (jde o 48násobek průměrné mzdy), tedy: 106 444 korun měsíčně. Pokud podnikatel či živnostník vydělává tolik, že jeho vyměřovací základ tuto částku překročí, platí pro něj maximální vyměřovací základ. Jednoduchým výpočtem pak zjistíme, že maximálně může výše měsíčních záloh na sociální pojištění v roce 2015 dosahovat 31 082 korun.
Když budete v roce 2015 podnikat pouze v rámci vedlejší činnosti, bude vaše minimální záloha na sociální pojištění dělat 778 korun. Respektive 698 korun, když jste vstoupili do druhého pilíře. Zájemci najdou postup výpočtu v boxu.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro výpočet záloh na sociální pojištění při vedlejší činnosti je tvořen desetinou průměrné mzdy, která pro rok 2015 dosahuje 26611 korun – jednoduchým výpočtem tedy dojdeme k tomu, že minimální vyměřovací základ dělá 2661 korun měsíčně. Měsíční záloha na sociální pojištění dosahuje 29,2 procenta z této sumy – tedy 778 korun. U lidí, kteří jsou účastni důchodového spoření, dosahuje minimální záloha 26,2 procenta z téhož – čili 698 korun.
Když váš zisk z podnikání v rámci vedlejší činnosti nepřekročí rozhodnou částku, která pro rok 2015 dělá 63 865 korun, nebudete muset v následujícím roce zálohy na sociální pojištění z vedlejší činnosti platit vůbec. Pokud s podnikáním teprve začínáte a jde o vedlejší činnost, platí pro vás zvýhodněný režim – v prvním roce podnikání zálohy na sociální pojištění platit nemusíte. Doplatíte je (případně) až po podání přehledu pro správu sociálního zabezpečení – podle dosaženého zisku. V případě podnikání na hlavní činnost musíte zálohy (alespoň minimální) platit od začátku. Nevyhnou se jim ani podnikatelé, pro které je podnikání hlavní činností a loni skončili ve ztrátě.
Jestliže jste podnikali už v roce 2014, začne pro vás nová výše záloh pro rok 2015 platit až po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2014 – tedy ve většině případů od května 2015. Pokud ale zahájíte podnikání až v roce 2015, platí pro vás nová sazba minimální zálohy od počátku.
Měsíční zálohu je třeba uhradit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) vždy do dvacátého dne následujícího měsíce – čili například za únor do dvacátého března. Kdo se opozdí, dostane penále – za každý den prodlení si sociálka naúčtuje 0,05 procenta z dlužného pojistného.
Důležité údaje k sociálnímu pojištění | Rok 2014 | Rok 2015 |
Průměrná mzda | 25 942 Kč | 26 611 Kč |
Maximální roční vyměřovací základ | 1 245 216 Kč | 1 277 328 Kč |
Maximální měsíční vyměřovací základ | 103 768 Kč | 106 444 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ | 77 832 Kč | 79 836 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ | 6 486 Kč | 6 653 Kč |
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 1 894 Kč | 1943 Kč |
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 758 Kč | 777 Kč |
Minimální měsíční záloha při účasti v 2. pilíři – hlavní činnost | 1 700 Kč | 1744 Kč |
Minimální měsíční záloha při účasti v 2. pilíři – vedlejší činnost | 680 Kč | 698 Kč |
Rozhodná částka pro vedlejší činnost | 62 261 Kč | 63 865 Kč |
Pokračování – tentokrát o zdravotním pojištění v roce 2015 – přineseme na Peníze.cz už příští týden.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
