Absolventi, nejvyšší čas dát si do pořádku věci ouřední!

Pro ty, kteří si o prázdninách jen odpočinou od studia a v září je zas čeká jeho pokračování, shrneme jen všeobecně známé věci.

• Od ledna 2010 studium nezakládá účast na důchodovém pojištění. Pokud tedy student při studiu nepracuje či nepodniká, nemá povinnost odvádět sociální pojištění. Doba studia se mu ale nezapočítává pro nárok na důchod. Pokud chce student své studium do důchodu zahrnout, musí se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, ovšem výše pojistného je dost vysoká – 1 732 Kč měsíčně.
• Studenti nejsou účastni nemocenského pojištění. Nemají proto nárok na dávky nemocenského pojištění – nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství či ošetřovné.
• Za studenty, kteří jsou při škole zaměstnáni, je povinen odvádět pojistné na sociální pojištění jejich zaměstnavatel.
• Studenti, kteří podnikají a jsou mladší 26 let, se považují na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší činnost. Pokud jejich příjem z podnikání dosáhne částky 59 374 Kč ročně (pokud jste nepodnikali celý rok, odečtěte od této částky 4 948 Kč za každý měsíc „nepodnikání“), platí důchodové pojištění. A musí na něj také v roce, který následuje po roce, v němž podávali přehled o příjmech a výdajích, odvádět měsíční zálohy.
• Co se týče zdravotního pojištění, za studenty je platí stát, ovšem jen do 26 let. Po dosažení tohoto věku si studenti musí zdravotní pojištění hradit sami, a to v částce 1 080 Kč měsíčně.

Absolventi škol vysokých i středních

Čtenáři doporučují

V článku je zmíněna celá řada dávek, na které může (případně nemůže) mít nárok student nebo čerstvý absolvent, například:

• Peníze, které vám dá stát: přídavek na děti
• Peníze, které vám dá stát: sirotčí důchod
• Peníze, které vám dá stát: podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
• Peníze, které vám dá stát: ošetřovné
• Peníze, které vám dá stát: příspěvek na živobytí. Spočítejte si ho

Ludmila Řezníčková pro vás v minulém roce zpracovala přehled všech „peněz, které vám dá stát“ – najdete je v seznamu jejích článků.

Nyní pozor! Studenti, kteří ukončili střední školu, mají právě čas začít se starat. Ti, kteří ukončili školu vysokou a ještě jim nebylo 26 let, už možná budou muset něco dohánět. A ti starší? Ti už vědí.

Jde tu o to, dokdy je mladý člověk po ukončení studia ještě považovaný za nezaopatřené dítě. Nezaopatřené dítě má totiž nárok na přídavky na dítě, případně na sirotčí důchod, stát za ně platí zdravotní pojištění a jeho rodiče mohou mít nárok na daňové úlevy.

Jasnou podmínkou pro všechny je zmiňovaný věk, jinak se ale pravidla liší pro exstudenty středních a vysokých škol.

Studenti, kteří řádně ukončili studium na střední škole, se jako nezaopatření berou ještě po dobu dvou kalendářních měsíců. Absolventi vysokých škol jsou jako nezaopatření posuzováni pouze po dobu jednoho kalendářního měsíce. Po tuto dobu mohou tedy využívat výhod nezaopatřenosti. Potom si ovšem musí začít platit zdravotní pojištění. Sociální pojištění hradit nemusí – ovšem měsíce, kdy ho platit nebudou, se jim nebudou počítat do důchodu.

Nabídky práce na Peníze.cz

Hledáte pracovní místo? Na Peníze.cz najdete komplexní a pravidelně aktualizovanou nabídku pracovních pozic z úřadů práce v České republice. Můžete vyhledávat podle pracovních oborů, ale také podle okresů či přímo obcí – a samozřejmě obě možnosti kombinovat.

Absolventi, kteří po ukončení studia nenaleznou práci, se mohou zaevidovat na úřadu práce. Evidence je dobrovolná. Protože se doba studia nepovažuje za dobu účasti na důchodovém pojištění, nevzniká absolventům nárok na podporu v nezaměstnanosti. Aby na tuto podporu nárok měli, museli by při studiu pracovat či podnikat a být účastni důchodového pojištění, a to po dobu minimálně 12 kalendářních měsíců.

Kromě toho, že úřad práce by měl být nápomocen při shánění zaměstnání, má ovšem evidence na něm také tu výhodu, že zdravotní pojištění za vás platí stát. Alespoň jedna starost z krku.

Absolventům, kteří nemají práci, nemají prostředky a nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, zbývají pouze dávky pomoci v hmotné nouzi. Pokud žijí ve společné domácnosti s rodiči, přihlíží se při rozhodování, zda jim dávka bude přiznána, k příjmu rodičů, proto na dávky často nedosáhnou. A pak je tu samozřejmě otázka, jestli si tedy vybrali dobrou školu a neměli se dát radši na řemeslo nebo jestli neměli místo gymnázia zvolit průmyslovku či místo sociologie chemii. To je ovšem námět pro jiné články.

Bc. Ludmila Řezníčková

pracuje po dlouhá léta v sociální oblasti na odboru sociálních věcí Městského úřadu Příbor. Nyní může zúročit nabyté zkušenosti a v Sociální poradně serveru Peníze.cz odpovědět i vám na otázky týkající se nejen nároků na sociální dávky, ale i dalších problémů z dané oblasti.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem