Nemocenská po česku: předurčena ke zneužívání

Lidi, kteří zneužívají nemocenskou, nejspíš od jejich počínání těžko něco odradí. I když se o to vláda v reformním balíku, který schvalovala 16. května, snaží. Plánuje, že během první tří dnů nemocenské nebude pacient pobírat žádné nemocenské dávky. Slibuje si od toho úbytek lidí, kteří si státem placenou nemocenskou pletou s dovolenou. A tím i úsporu vládních výdajů - konkrétně 9,2 miliardy korun. Jenže dosavadní zkušenosti ukazují, že vláda ušetřit sice může, ale nemocných nejspíš příliš neubude.

Už před třemi lety se tehdy sociálnědemokratická vláda odhodlala k podobnému kroku. Snížila nemocenské dávky za první tři dny nemoci na čtvrtinu průměrného redukovaného výdělku. Od čtvrtého dne nemocný pobírá 69 procent z výdělku. Z údajů ministerstva práce a sociálních věcí ovšem vyplývá, že nemocných ubylo jen minimálně. Průměrné procento pracovní neschopnosti (podíl lidí, kteří jsou v jednu chvíli na nemocenské z celkového počtu ekonomicky činných obyvatel) se snížilo o necelé procento a ustálilo se na úrovni kolem šesti procent. To je více než v zemích západní Evropy i okolních státech ve střední Evropě.

Změna dávek nezastavila ani jiný, možná ještě horší trend: průměrná délka jedné pracovní neschopnosti, tedy doba, po kterou lidé čerpají nemocenské dávky, stále roste. Zatímco před deseti lety se v průměru stonalo zhruba 26 dní, dnes je to více než 35 dní (viz graf). Zdravotní stav obyvatelstva se přitom nezhoršuje. Jestliže se za ukazatel zdraví obyvatel vezme očekávaná délka života, lze říct, že zdravotní stav Čechů se naopak zlepšuje. Ve srovnání se stavem před deseti lety, dnes Češi žijí v průměru o dva roky déle. Jak si tedy delší nemocnost vysvětlit? Lze předpokládat, že systém nemocenských dávek se navzdory opatřením vlády stále zneužívá. Lidem se zatím "vyplatí marodit".

Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění
Zdroj: MPSV

Přesto se nyní vedou vášnivé debaty, co mohou neplacené první tři dny nemocenské způsobit. Ozývají se například hlasy, že lidé budou "lehká" onemocnění přecházet a chodit do práce s nachlazením, chřipkou nebo angínou. A nakazí jejich spolupracovníky. Před takových chováním ovšem varují každoročně během chřipkových epidemií praktičtí lékaři. Odpůrci vládního opatření argumentují, že nemocní budou raději kašlat či smrkat v práci, než aby si dovolili přepych zůstat týden doma jen s minimálním příjmem.

Lidi, kteří mají neschopenku místo dovolené, nebo neschopenkou překlenují nedostatek práce ve firmě či nezaměstnanost po propuštění ze zaměstnání, opatření nejspíš neodradí. Mnohem více se dotkne těch, kteří zajdou k lékaři jednou až dvakrát ročně, když už je jim opravdu špatně a potřebují například těžší chřipku týden vyležet a vypotit.