Lidí bez práce jsou mraky, proč je tedy těžké nalézt nové zaměstnance?

Už před dvěma roky smutně přiznával výrobní ředitel chomutovské společnosti První Elektro Jaroslav Toman, že musí pečlivě zvažovat, jestli firma může přijmout velké a lukrativní zakázky. Důvod byl prostý – společnosti na jejich splnění chyběli kvalitní lidé. První Elektro přitom jako jedna z mála českých firem získala investiční pobídky a na okraji Chomutova postavila před třemi roky výrobní halu za padesát miliónů korun na výrobu elektrorozvoden. A to je jen jeden příklad za všechny.

Chomutovsko bylo prvním regionem, kde zástupci bezmála tří desítek převážně zahraničních firem vyvolali jednání s vládní agenturou CzechInvest a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tehdejší náměstkyně ředitele CzechInvestu Hana Chlebná hodnotila tenkrát situaci jako velmi vážnou. "Jsou tu tisíce nezaměstnaných, ale firmy mezi nimi nemohou najít lidi s potřebným vzděláním a opravdovou chutí do práce," říkala tenkrát Chlebná s tím, že CzechInvest, který investory do oblasti přivedl bude dál jednat s ministerstvem práce a soci-álních věcí o možnostech, jak problém řešit. U slov ale zůstalo.

Najít potřebné pracovníky je i přes řady nezaměstnaných problematické.

Problémy s hledáním nových lidí mají ale další háček o kterém se příliš nemluví. Investiční pobídky firmám, jsou podmíněné přesným počtem lidí, které musí firma zaměstnat k určitému datu. "Investoři musí splnit několik zákonných podmínek, aby mohli investiční pobídky získat. Při jednáních o pobídkách se investor zavazuje zaměstnat určitý počet lidí. Od chvíle, kdy získá rozhodnutí o udělení pobídek, má tři roky na to, aby slíbený počet pracovníků přijal. Za předpokladu, že investor tento počet lidí nezaměstná, pak nesplnil zákonné podmínky a musí pobídky vracet," vysvětluje Alžběta Honsová. Z CzechInvestu už několikrát pronikly informace o vracených pobídkách. Vždy se ale nakonec celý problém někam vytratil.

Zvláště u velikých investic udělají nakonec politici většinou cokoliv, aby nehrozil byť i jen náznak možné arbitráže za zmařenou investici. Takhle dopadla nakonec i kauza továrny mexické firmy Nemak v Havrani u Mostu. Aby investor nemusel vracet pobídky a stát možná platit miliardy za zmaření investice, našly se nakonec peníze v rozpočtu a od soukromého sedláka se vykoupila pole kolem továrny na výrobu hliníkových odlitků.

"Budeme rozšiřovat výrobu, ale zatím nebudu popisovat, jak budeme hledat lidi," to byla stručná odpověď ředitele továrny americké firmy Donaldson Michala Svitáka, na dotaz, jaké a kde bude hledat lidi pro na dvojnásobek rozšířenou továrnu vyrábějící filtrační systémy u Chomutova. "Mezi argumenty pro investici na Chomutovsku byl i dostatek pracovní síly," potvrdil dříve jeho kolega Radim Otipka, ředitel továrny Parker Hannifin. Firma dodávající hydraulické, pneumatické a elektromechanické díly například i pro nový Airbus A 380 zaměstnává přes sedm set lidí. Otipka přitom přiznává, že dobří zaměstnanci se hledají jen velmi obtížně. Firma navíc stejně jako ostatní bojuje s obrovskou fluktuací.

Dobrých zaměstnanců jako šafránu

Firmy z Chomutovska se proto už před časem spojily do neformálního lobbyistického sdružení. "Vyměňujeme si informace a díky tomu si nepřetahujeme lidi pro střední management a o chronických fluktuantech si můžeme říci své. Hlavně ale máme všichni stejné informace a můžeme bojovat za stejnou věc," vysvětloval Radim Otipka, který je jedním z hlavních iniciátorů práce sdružení. Řešení vidí ve změně komunikace mezi státní správou, krajem a firmami. Přehled oborů, které budou potřeba za několik let tak, aby se jim mohly střední školy přizpůsobit se ale žádné státní instituci, ani CzechInvestu nepodařilo dát dohromady. Firmy tak jen krčí rameny, že s nimi úřady práce sice komunikují, ale to je málo. Vedení Kraje zase říká, že firmy nemají moc zájem o komunikaci o vzdělání středoškoláků. Ředitelé škol přitom od rána do večera vymýšlejí, jak své školy naplnit.

S fluktuací i nedostatkem práce pro čerstvé absolventy škol se potýká i středočeský Kolín, kde pracuje automobilka TPCA. Podle výroční zprávy o stavu trhu práce za loňský rok, bylo každé třetí nové pracovní místo v okrese nově obsazeno. TPCA sice otevřela náborovou kancelář v Mostě, ale přes mediálně prezentované úspěchy, jí to mnoho nepomůže. "Lidé tady nejsou zvyklí jezdit někam daleko za prací. A když si spočítají, kolik zaplatí za cestování a za ubytování tam, zjistí řada z nich, že je pro ně lepší zůstat doma," vysvětluje ředitel Úřadu práce v Mostě Oldřich Malý. Navíc třeba lidé strojírenských profesí už na Mostecku ani Chomutovsku nejsou k mání. Například strojírny Lostr v Lounech si opakovaně najímají bulharské svářeče, protože jinak by jen těžko mohly pracovat na zakázkách pro výrobu vagónů.

"Sehnat pracovníky pro některé profese je složitější, než by člověk čekal," potvrdila personalistka závodu Miele technika v Uničově Vladimíra Trávníčková. Velmi obtížně se podle ní obsazují pozice, kde je nutná kombinace technického vzdělání s cizím jazykem. Špatně se hledají i lidé pro dělnické profese. V Jihočeském kraji je nezaměstnanost dlouhodobě jedna z nejnižších v republice. Nezaměstnaných v technických profesích je minimum. Podle analytiků už poptávka zaměstnavatelů převyšuje nabídku. S nábory do nového závodu už přitom v Písku začala na počátku roku firma Faurecia, která zde plánuje zaměstnat až 1 600 lidí. "S firmou spolupracujeme, pro zájemce pořádáme rekvalifikační programy. V ideálním případě bychom umístili všechny uchazeče, kteří přijdou se zájmem o práci," řekla ředitelka píseckého úřadu práce Alexandra Zajíčková novinářům.

Jak situaci řešit?

"I když jsou v České republice stále oblasti s relativně vysokou nezaměstnaností, i v nich rychle klesá zásoba lidí, kteří jsou ochotni nechat se zaměstnat. To velké společnosti nutí hledat zaměstnance například i v jiných krajích, nabízet jim ubytování a podobně," říká mluvčí CzechInvestu Alžběta Honsová. Jenomže tudy asi podle všeho cesta k řešení problému nevede, přiznává. "Řešení představují reformy, které zpružní pracovní trh. Tedy takové reformy, které zaručí, že se lidem výrazně vyplatí pracovat oproti pobírání sociálních dávek," doplňuje Honsová.

Zdánlivě banální problém s hledáním nových lidí by byl řešitelný rekvalifikacemi. Hlavně japonské firmy, jichž jsou plné průmyslové zóny Lovosic a Loun si pochvalují mladé lidi ze středních škol, protože nemají žádné pracovní návyky a tak ani ty špatné. Firmy si veškeré zaškolení dělají samy. Jenomže na problém tradiční české fluktuace jsou krátké. "Investujeme do školení nového člověka řádově desítky tisíc, on pak pokrčí rameny, odejde a nám nezbudou než oči pro pláč," shrnul praxi personalista a tiskový mluvčí japonské továrny společnosti Toyoda Gosei v Klášterci nad Ohří Jaromír Vrána. Úřady práce sice umí rekvalifikovat lidi, výuční list jim ale dát nemohou.

Nadějný vzdělávací polygon

Úplně novým řešení by se po letech tápání mohl stát jedinečný projekt vzdělávacího polygonu na jedné z největších škol v republice – Střední škole technické v Mostě Velebudicích. Už ve druhé polovině letošního roku by se tu měli vzdělávat lidé přesně podle požadavků zaměstnavatelů. Ke vzniku projektu daly největší impuls nově příchozí firmy IPS APLHA A Hitachi, které chtějí v krátké době zaměstnat kolem čtyř tisíc lidí. Na přípravě projektu spolupracovali Ústecký kraj, agentura CzechInvest, Střední škola technická Most-Velebudice, Strojní fakulta Technické univerzity v Liberci a úřady práce v regionu. Realizace projektu bude stát asi 25 miliónů korun. Finance na projekt by měly částečně plynout ze strukturálních fondů Evropské unie, podílet se budou také podnikatelé, kteří budou polygon využívat ke školení svých nových zaměstnanců. "Školení jednoho člověka bude stát necelých šest tisíc Kč, polovinu zaplatí firma, pro kterou člověka vyškolíme," vysvětluje ředitel školy Jiří Škrábal.

"Existence vzdělávacího polygonu bude mít rozhodně pozitivní vliv na zaměstnanost. Navíc platí, že kvalifikovaná pracovní síla přitahuje moderní technologické společnosti. Takže vzdělávací středisko nejenže přispěje ke snížení nezaměstnanosti v našem kraji, ale v delším časo-vém horizontu zvyšuje naše šance přilákat do regionu zajímavější investice," říká Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje. "Cílem bylo dát dohromady modelový projekt, který kombinuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a vzdělávání dospělých," říká Alžběta Šťastná, vedoucí skupiny Rozvoje lidských zdrojů agentury CzechInvest. "Prvním impulsem pro spuštění projektu byl příchod IPS Alpha a Hitachi do strategické průmyslové zóny Triangle.

Kurzy střediska ale nebudou postavené pouze podle potřeb těchto dvou společností a budou fungovat v návaznosti na situaci v celém regionu," dodává. Bývalý ředitel CzechInvestu Tomáš Hruda na počátku roku při představování projektu tvrdil, že by se mohl stát návodem na řešení všech problémů. Ať už s hledáním lidí pro příchozí firmy, tak s hledáním uplatnění pro absolventy středních škol. A stejně i s rekvalifikací lidí v evidenci úřadů práce. Nikdo o tom sice nemluvil, Ale v neposlední řadě jde evidentně i o vyřešení případných problémů s hledáním odpovědi na otázku, jestli a jak potrestat firmy, které na bývalém letišti u Žatce postavily dvě továrny na plazmové obrazovky a ploché televize za tři miliardy korun, ale nesehnaly slíbený počet lidí, a tak by měly do státní kasy platit stamilióny na vrácených pobídkách.

Co si o podnikatelském prostředí v ČR myslíte vy? Jaký máte názor na vládní pobídky? Co si myslíte o státní politice zaměstnanosti a sociální politice?