Vyšší minimální mzda: zbohatneme, nebo ztratíme práci?

Vyšší minimální mzda: zbohatneme, nebo ztratíme práci?
Každý rok v lednu dostáváme od Ministerstva práce tradiční péefku v podobě vyšší minimální mzdy. Ta má, také tradičně, své zapřísáhlé odpůrce i horlivé zastánce. Podívejme se na tzv. většinové ekonomické názory, ale zejména na zcela protichůdné výsledky renomovaných studií. Řeč bude o vlivu minimální mzdy na chudobu a na druhé straně na nezaměstnanost.

Jak jste si mohli přečíst v článku Od ledna 2007 roste minimální mzda i důchody, opět, byť jen o 45 Kč měsíčně, vzrostl minimální plat. Termínem minimální mzda se označuje nejnižší možná finanční odměna, kterou je podle zákoníku práce zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Její současná výše činí 8 000 Kč hrubého pro nekvalifikované pracovníky až 16 100 Kč pro zaměstnance v nejvýše hodnocené skupině prací, více viz článek. Podívejme se na minimální mzdu v obecné rovině.


Pro a proti minimální mzdě

Vlády jako důvod zvyšování minimální mzdy uvádějí zejména snahu o snížení chudoby a posílení motivace pracovat u příjemců sociálních dávek, tak aby odměna za práci patřičně převyšovala sociální dávky a lidem se "vyplatilo pracovat".


Udržet se v práci může být pro některé pracovníky kvůli neustále rostoucí minimální mzdě složité.

Teoretická ekonomie pak na druhou stranu v uměle stanovené minimální mzdě vidí také negativa. Aby zaměstnavatelé mohli zvýšení mezd pokrýt, musí některé pracovníky propustit. Lze navíc předpokládat, že musí-li zaměstnavatel zaplatit svým nejméně kvalifikovaným pracovníkům vyšší mzdu, měl by, dříve či později, zvýšit odměnu i zaměstnancům odbornějším. Řešením této situace může být, kromě propouštění, zaměstnávání načerno či zdražení výstupu podniku. Zvýšení minimální mzdy by tedy na makroekonomické úrovni mohlo kromě rostoucí nezaměstnanosti ovlivnit i míru inflace (a teoreticky i pokles tempa růstu HDP).

Vyšší platová úroveň ale naopak nutí podniky k zefektivnění výroby.

Nejednoznačné jsou i dopady na státní rozpočet. Na jedné straně vláda zinkasuje vyšší částku na daních z příjmu, a tím i na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. U platů, kde byla část doplácena načerno, vzroste oficiální mzda na úkor černého dílu platu, vzroste tedy i zdanění dosavadní "napůl černé" mzdy,. Na druhou stranu ale mohou stoupnout výdaje spojené s rostoucí nezaměstnaností.


Nekonečný boj

O smyslu minimální mzdy probíhá dlouhodobá diskuze, viz také články Mít, či nemít... minimální mzdu, daň a pojistné či Zvýšení minimální mzdy nepřinese nic dobrého. Podívejme se na některé studie o dopadu vyšší minimální mzdy na ekonomiku, konkrétně na nezaměstnanost a na chudobu.

Jak už jsme napsali výše, pokud podnikům vzrostou náklady na nekvalifikovanou pracovní sílu, budou podle základních ekonomických pouček takových pracovníků poptávat méně. Série studií zabývající se vlivem růstu minimální mzdy ve fast-food restauracích (provedené v 90. letech např. ekonomy univerzit v Berkeley a Princeton) ovšem toto pravidlo nepotvrzuje. Jejich výsledkem je dokonce opak: zaměstnanost ve fast-food restauracích po navýšení minimální mzdy vzrostla. Negativní vliv zvýšení minimální mzdy na nezaměstnanost tak nebyl těmito studiemi potvrzen. 

Jiné studie (např. ekonomů Kalifornské univerzity a Fedu) zase dospěly k výsledkům opačným, takovým, které zmíněnou ekonomickou poučku o negativním dopadu na zaměstnanost potvrzují. Navíc se podle těchto hlasů nárůst minimální mzdy, a tedy i vyšší náklady na pracovní sílu, odrazí ve snížení množství peněz, které zaměstnavatelé věnují na školení a zapracování pracovníků. Další argumenty, které odpůrci minimální mzdy předkládají, pak říkají i to, že vyšší minimální mzda vede v USA k většímu procentu studentů, kteří nedodělají střední školu. V tomto případě prý proto, že je ze školy láká tučnější výplatní páska. Podle dalších výzkumů pak zaměstnanci ve věku před třicítkou vydělávají méně, pokud jako náctiletí dostávali vysoké minimální mzdy.

Institut minimální mzdy tak má stále své skalní odpůrce a příznivce. Většina ekonomů se dnes ale podle magazínu The Economist přiklání k názoru, že rostoucí minimální mzda má na zaměstnanost v nejhorším případě mírně negativní dopady a cituje Lawrence Katze z Harvardovy univerzity: "Většina dobře provedených studií ukazuje malé záporné dopady na zaměstnanost mezi náctiletými." Jinými slovy, záporné dopady na zaměstnanost se nepotvrzují a když už, tak jen na zaměstnanost mezi mladistvými.  


Chudým vyšší minimum nepomůže

Vliv minimální mzdy na chudobu je logicky další oblastí, kde si odpůrci a příznivci minimální mzdy vzájemně "nemohou přijít na jméno".

Podle většinového názoru je vliv minimální mzdy na chudobu jen velmi malý. Částečně tomu tak je proto, že lidé žijící pod hranicí chudoby na navýšení minimální mzdy nevydělají, lépe řečeno se ho neúčastní, neboť jsou nezaměstnaní. A částečně také proto, že vyšší náklady na pracovní sílu zdražují výstup podniku, což ve finále znamená dražší zboží a služby také pro chudou část populace. Ta ovšem zdražování pocítí nejvíce.
Hlavním důvodem "nefunkčnosti" institutu minimální mzdy v boji s chudobou pak je ale např. v USA fakt, že pracovníci, kteří pracují za minimální mzdu, nejsou chudí (nespadají pod hranici chudoby). Navíc v USA podle The Economist vydělává na růstu minimální mzdy přímo jen 5 % americké pracovní síly (toto procento pracovníků dostává minimální mzdu, v ČR jde pro srovnání o 2 % pracovní síly) a navíc z  této skupiny je téměř třetina (30 %) studentů středních škol. Ti pod hranici chudoby ve většině případů nespadají, za minimální mzdu si totiž jen přivydělávají. Logicky jsou za jejich výživu odpovědní rodiče.    

Setkat se také lze se studií, z níž vyplývá negativní dopad minimální mzdy na chudobu: vyšší minimální mzda se podle ekonoma Davida Neumarka z Kalifornské univerzity odráží v mírně vyšším počtu domácností žijících pod hranicí chudoby. Někteří zaměstnaní (i za vyšší než minimální plat), na jejichž příjmu závisí celá rodina, jsou totiž v důsledku nutnosti vykompenzování vyšších nákladů na platy pro náctileté propuštěni.

Není asi překvapením, že existují studie, které naopak kladný vliv minimální mzdy na chudobu potvrzují. Tito příznivci argumentují tím, že se růst minimální mzdy odrazí i v růstu mezd pracovníků zaměstnaných za o něco vyšší než minimální plat. Na růstu tak vydělají nejen zaměstnanci dostávající minimální mzdu, ale i další nízko příjmové skupiny pracovní síly.


Minimální mzda u nás slaví 16 let

To, že minimální mzda má kladný vliv na chudobu, nebo na druhou stranu negativně ovlivňuje zaměstnanost, jednoznačné rozhodně není. Faktem ale zůstává, že minimální mzda jako taková existuje v ČR již od roku 1991. Tehdy byla stanovena na 2 000 Kč. Od roku 1998, kdy do vlády poprvé vstoupila ČSSD, výše minimální mzdy roste pravidelně. V letech 2000 a 2006 vzrostla dokonce dvakrát. Od roku 2001 se zvyšuje nařízením vlády vždy k 1. lednu. Kolik letos činí tzv. zaručená mzda pro jednotlivé skupiny profesí, si přečtete zde.

Co důležitého nás čeká v roce 2007?
Odpovědi naleznete v našem novém speciálu Peníze 2007: co nás čeká a kolik to bude stát. V sérii článků vás seznámíme se všemi významnými změnami, které nás letos čekají a pomůžeme vám je co nejlépe využít.

Rok 2007 je časem převratných změn hlavně v sociální síti, kde došlo např. k významné úpravě při konstrukci životního minima. Věnovat se budeme ale také daním, cenám energií či deregulaci. V neposlední řadě vám poradíme jak v novém roce investovat.

Jste zastáncem, či odpůrcem minimální mzdy? Je její současná výše dostatečná? Zaměstnáváte někoho za minimální mzdu?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 21 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 1. 2007 9:15, Larus

Nemusí jít nutně o pokus ovlivňovat veřejné mínění. České školství bohužel neučí lidi myslet, a pak si musím na diskusích číst podobné hlouposti. Není studie jako studie. Obě se (hypoteticky, nečetl jsem je) snažily najít pravdu. Za tím účelem si nějak definovaly hřiště. Obě zjistily, jak to na tom jejich hřišti je. Když se výsledky řídíte, musíte vědět, jestli se vůbec zjišťovalo to, co chcete vědět. Tedy: pokud je vaším vrcholným zájmem zvýšit zaměstnanost ve faastfoodu s nějakými vlastnostmi, zvyšte minimální mzdu. O důsledcích zvýšení minimální mzdy na celou zemi ale uvedená studie neříká ani ň.

Zobrazit celé vlákno

+52
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 1. 2007 6:56, ja

Ac se povazuji za pravicoveho volice, tak s minimalni mzdou souhlasim. Pokud clovek pracuje na plny uvazek, pak by mel mit takovy minimalni cisty plat, aby uzivil bez problemu sebe a najemni byt. S priskrcenym opaskem i manzelku a 1-2 deti. A pokud nejaky podnikatel podnika tak, ze toto neni schopen zaplatit, tak at jde do Ciny, nebude ho tu skoda.

Zobrazit celé vlákno

-25
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Zákoník práce 2007: po 40 letech přicházejí změny

16. 1. 2007 | Ludmila Řezníčková

Zákoník práce 2007: po 40 letech přicházejí změny

Nová definice pracovní doby, bližší specifikace pojmu pracovní pohotovost. Zvyšuje se rozsah pracovní doby, která může být vykonávána v rámci dohody o provedení práce. Dochází ke sjednocení... celý článek

Nemocenská se zvýší, opuštěné matky si přilepší

8. 1. 2007 | Ludmila Řezníčková

Nemocenská se zvýší, opuštěné matky si přilepší

Významné změny v oblasti zákona o nemocenském pojištění, které na nás měly letos čekat, se nekonají. Nemocenské se bude nadále platit z erární kasy. Nemocné pracovníky a matky na mateřské... celý článek

V roce 2007 se změní také sociální dávky

5. 1. 2007 | Ludmila Řezníčková

V roce 2007 se změní také sociální dávky

S 1. lednem 2007 dochází rovněž k řadě změn a úprav v systému dávek státní sociální podpory. Některé tyto novinky byly již delší dobu očekávány, např. zvýšení rodičovského příspěvku.... celý článek

Sociální síť čekají v roce 2007 významné změny

3. 1. 2007 | Ludmila Řezníčková

Sociální síť čekají v roce 2007 významné změny

Rok 2007 bude v sociální síti časem převratných změn, o kterých vás budeme informovat. Zásadně se do systému sociálních dávek promítne změna konstrukce životního minima. Do života také... celý článek

Nový zákoník práce: počátek pracovního vztahu

27. 10. 2006 | Ludmila Řezníčková

Nový zákoník práce: počátek pracovního vztahu

Začátek roku 2007 s sebou přinese mimo jiné i nový zákoník práce. Ten by měl pracovně právní vztahy na jednu stranu více liberalizovat, na tu druhou ovšem zaměstnavatelům nařizuje nové... celý článek

Partners Financial Services