Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Škromachova tradiční péefka

Škromachova tradiční péefka
Od nového roku si zaměstnanci pracující za minimální mzdu opět finančně polepší, letos o 7,2 %. Tato změna, která se přímo dotýká přibližně 2 % zaměstnanců, ovšem nepřímo ovlivňuje nás všechny. Podívejme se, co všechno se mění a jaký vliv má růst minimální mzdy na ekonomiku země.

Minimální mzda letos vzrostla z 6 700 Kč tak na 7 185 Kč měsíčně (samozřejmě se jedná o hrubý příjem a týká se zaměstnanců pracujících na "plný úvazek"). Ministr Škromach původně navrhoval zvýšení dokonce až na částku 7 352 Kč, byl však ve vládě přehlasován. Odbory navrhovaly růst až o 800 Kč měsíčně, zaměstnavatelé oproti tomu nárůst pouze o 300 Kč měsíčně. Skutečné zvýšení o částku 485 Kč je kompromisem mezi oběma návrhy. Mzda tak nyní nesmí být nižší než 42,50 Kč na hodinu.
Nutno ovšem dodat, že ani produktivita práce ani ceny za loňský rok zdaleka nerostly tak rychle, průměrná roční míra inflace dosáhla podle odhadu Ministerstva financí 2,9 % (přesné číslo budeme znát 10. ledna, kdy informaci o míře inflace za rok 2004 zveřejní ČSÚ).

Termínem minimální mzda se označuje nejnižší možná finanční odměna, kterou je podle zákoníku práce zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí se minimální mzda týká asi 2 % zaměstnanců.
Minimální mzda jako taková existuje v ČR od roku 1991, kdy byla stanovena na 2 000 Kč. Od roku 1998, kdy ČSSD poprvé vstoupila do vlády, výše minimální mzdy roste pravidelně. V roce 2000 vzrostla dokonce dvakrát, na 4 000 Kč a pak ještě na 4 500 Kč. Od roku 2001, kdy narostla na 5 000 Kč, se zvyšuje nařízením vlády vždy k 1. lednu.


Zvýšení minimální mzdy ovlivní pojištění

V systému zdravotního pojištění je např. minimální mzda minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru. Hlavně se ale bezprostředně týká osob, které si jsou ze zákona povinny platit zdravotní pojištění samy (např. jsou nezaměstnaní a nejsou vedení v evidenci úřadu práce). V roce 2004 činilo pojistné, které jsou povinni měsíčně platit, 905 Kč, od ledna 2005 se zvýší na 970 Kč měsíčně.
Pro nezaměstnané vedené v evidenci úřadů práce se zvýší částka, kterou si mohou současně s evidencí přivydělávat. Dosud to bylo 3 350 Kč měsíčně, od ledna pak 3 592 Kč. Stále platí další podmínky – pracovat na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, nebo pracovat na základě pracovní smlouvy, tato ale musí být sjednána maximálně na polovinu týdenní pracovní doby (na poloviční úvazek).
Podle výše minimální mzdy se pro účely sociálního pojištění posuzuje, která výdělečná činnost je považována za hlavní a která za vedlejší, u osob, jež spolu s podnikáním souběžně pracují v zaměstnaneckém poměru. Pokud jejich příjem z tohoto pracovního poměru dosáhne ročně alespoň 12násobek minimální mzdy (tj. pro rok 2004 alespoň 80 400 Kč a nově pro rok 2005 alespoň částku 86 220 Kč), bude jejich výdělečná činnost hodnocena jako "vedlejší", a nemusí tak být povinně účastni důchodového pojištění.

Vliv na ekonomiku

Vláda jako důvod současného zvýšení minimální mzdy uvádí snahu posílit motivaci pracovat u příjemců sociálních dávek, tak aby odměna za práci patřičně převyšovala sociální dávky a lidem se "vyplatilo pracovat".
Ekonomové však v uměle stanovené minimální mzdě vidí negativa. Aby zaměstnavatelé mohli zvýšení mezd pokrýt, musí některé pracovníky propustit. Produktivita práce u nás totiž neroste zároveň s výší platů. Lze navíc předpokládat, že musí-li zaměstnavatel zaplatit svým nejméně kvalifikovaným pracovníkům vyšší mzdu, měl by, dříve či později, zvýšit odměnu i zaměstnancům odbornějším. Řešením této situace může být, kromě propouštění, zaměstnávání načerno či zdražení výstupu podniku. Zvýšení minimální mzdy by tedy na makro úrovni mohlo kromě rostoucí nezaměstnanosti ovlivnit i míru inflace (a možná i pokles tempa růstu HDP).
Nutno ale dodat, že jisté pozitivum vyšší platová úroveň má. Nutí podniky k zefektivnění výroby.

Nejednoznačné jsou i dopady na státní rozpočet. Na jedné straně vláda zinkasuje vyšší částku na daních z příjmu, a tím i na odvodech sociálního a zdravotního pojištění (viz výše) a platů, kde byla část doplácena načerno, vzroste oficiální mzda na úkor černého dílu platu (vzroste tedy i zdanění dosavadní "napůl černé" mzdy). Na druhou stranu ale mohou stoupnout výdaje spojené s rostoucí nezaměstnaností.

Jak je vidět, o smyslu minimální mzdy probíhá v naší společnosti dlouhodobá diskuze. Ekonomové jsou přesvědčeni, že minimální mzda zatěžuje zaměstnavatele (zejména z řad drobných podnikatelů) a tím poškozuje hospodářství a v konečném důsledku vede ke zvyšování nezaměstnanosti. Odboráři naopak hájí zájmy zaměstnanců a přínos minimální mzdy vidí ve zvýšení motivace lidí, aby dali přednost práci před životem na sociálních dávkách.

Na článku se podílela Simona Plischkeová

Co si o dané problematice myslíte vy? Je podle vás zvýšení minimální mzdy přínosné nebo naopak ekonomiku značně zatíží? Pokud by váš výdělek dosahoval pouze minimální mzdy, chodili byste do práce, nebo využili sociální sítě?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 1. 2005 12:16, Tomáš Marný

Asi tak. Většina lidí bohužel ani netuší, když cpe těžké peníze nějakému advokátovi, že titul JUDr. se uděloval i na Vysoké škole SNB...

Reagovat

 

+17
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (sysoj 08. 01. 2005 11:35)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 1. 2005 17:25, Fredy

To je fakt. Dokonce to bylo i v nějaké judikatuře.

Už je to dávno, co jsem to četl. Onen podnikatel měl vždy po návštěvách erotických salonů větší příjmy z podnikání. Což dokázal pomocí účetních sestav a hlavně obratů z jednotlivých období. Samozřejmě tam nechodil denně. Už nevím přesně, ale těch návštěv bylo asi šest nebo sedm, ale poměrně nákladných. Jednalo se asi o 100 tisíc Kč. Pouze mi utkvělo v paměti, že FU požadoval přesný rozpis nákladů na jednotlivé úkony v salónu. Pak zpochybňoval použití alkoholických nápojů a obhájce podnikatel zase kontroval tím, že tím jeho klient podával "lepší" výkon při aktu, což mělo pozitivní vliv na celkovou relaxaci těla. Dokonce tam byly i nějaké posudky lékaře sexuologa. Muselo to být velice zábavné.

V usnesení soudu bylo něco v tom duchu, že žalující strana (podnikatele) prokázala přímou souvislost zvýšení příjmů a vynaložených nákladů. Přesně si to ale nepamatuji. Třeba se aktéři ozvou, pokud čtou tyto stránky.

Reagovat

 

-9
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Kateřina 07. 01. 2005 17:02)

Další příspěvky v diskuzi (40 komentářů)

23. 1. 2005 | 14:42

No tak já si myslím, že některé figurky z ODS jsou taky důvodem pro zasmání nebo spíš k pláči? Kupř. pan poslanec Tlustý, Langer a co samotný dařbuján Topolánek? více

10. 1. 2005 | 13:55 | Tomáš Marný

Na to, aby člověk nevolil ČSSD, není třeba mít ani vzdělání. Stačí podívat se na vládní sestavu nebo aspoň na Škromacha v Kotli a použít selský rozum. více

10. 1. 2005 | 9:06

Papír je jedna věc, skutečnost druhá. Co brání obchodním řetězcům dát do smlouvy jen 6-hodinovou pracovní dobu? Do pracovní doby se pak nepočítá úklid prodejny. Lidi tam stejně jsou 8, ale za nižší mzdu. Nikdo se neozve,...více

9. 1. 2005 | 21:25 | Fredy

Vláda nepotřebuje vzdělané lidi. Vzdělaní lidé prý volí hlavně ODS. více

8. 1. 2005 | 14:26 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

Už se ale ukazuje i na Západě, že tato Vaše teorie výrazně v reálu pokulhává a akcionáři tak mohou splakat velice lehce a pohodlně nad výdělkem. Proto slova o závisti a poškozování nejsou vůbec, v kontextu věci a téma, na...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Krátkodobé závazky, Cizí zdroje, Kontinuální režim, nta, eet, evropská unie, daň z příjmů, e-shopy, margin, Euro>26, Operativní leasing, autoritativní režim, Maledivy, závažné choroby, Burzovní indexy, Swap, Nový normál, Státní fond rozvoje bydlení

1111111, 4B13333, 1111111, 2E49762, 1Z16002

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK