Bude více zaměstnaných?

Vláda si od nového zákona slibuje snížení nezaměstnanosti a přiblížení evropské právní úpravě. Nová právní norma je v mnohém přísnější, a tak být nezaměstnaným a pobírat podporu v nezaměstnanosti se už leckomu skutečně nevyplatí. Nový zákon v první řadě zpřísňuje podmínky evidence uchazečů o zaměstnání a dává větší pravomoc samotným úřadům práce. Vyřazen bude každý, kdo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítá se podrobit lékařskému vyšetření zdravotního stavu, nedochází na pravidelné konzultace nebo neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu.

Strašák úřad práce

"Podle zákona je vhodné zaměstnaní takové zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti," definuje Vladimír Hrubý z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí, "a jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce." Zaměstnání by zároveň mělo odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Vyšetření zdravotního stavu

Co se týká lékařského vyšetření, může úřad na vlastní náklady přezkoumat zdravotní stav uchazeče o zaměstnání, který uvádí různé zdravotní důvody bránící mu v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání. "Současná právní úprava neumožňuje postihnout uchazeče o zaměstnání, který se odmítne podrobit lékařskému vyšetření jeho zdravotního stavu," doplňuje Vladimír Hrubý a dodává, "náklady úřadů práce se v těchto případech zcela jistě zvýší, ale zase na druhé straně se sníží náklady na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Svatava Baďurová, mluvčí úřadu práce v Ostavě tvrdí: "To je jedno z opatření, o němž můžeme prohlásit, že ekonomické zřejmě bude. Zaměstnáváme totiž již několik let na částečný úvazek posudkového lékaře a v naprosté většině se jeho posouzení zdravotního stavu uchazeče podstatně liší od toho, které donese od svého lékaře."

Individuální akční plán a možnost jeho sjednání sice současný zákon nezná, ale o novinku nejde. "Funkčnost individuálního akčního plánu už některé úřady práce ověřovaly v loňském roce. Od letošního března ho nabízejí v rámci programu ´První příležitost´ uchazečům o zaměstnání do 25 let," vysvětluje Svatava Baďurová, mluvčí úřadu práce v Ostravě. Individuální akční plán podle ní definuje to, co udělá uchazeč sám po dohodě a s pomocí úřadu práce tak, aby získal zaměstnání. "Nemusí plán podepisovat, pokud to však udělá, musí to, k čemu se v něm zavázal, například absolvovat určitou rekvalifikaci, také splnit," dodává Baďurová. Nesplnění cílů stanovených v tomto plánu může vést k vyřazení uchazeče z evidence, který musí být na takový postup předem upozorněn. Eva Svěrčinová, vedoucí právního a kontrolního odboru úřadu práce hl. města Prahy, k tomu dodává: "Vzhledem k nedostatečnému personálnímu obsazení na pozicích zprostředkovatelek na úřadech práce je ale jeho realizace velmi sporadická a ani v rámci nového zákona o zaměstnanosti nebude lepší." Na teoretické úrovni jde přitom podle ní o jeden z prostředků, který má vést ke snížení nezaměstnanosti spoluprací s uchazečem a využitím a zvýšením jeho stávajícího potenciálu. Jde tedy jistě o jev pozitivní, domnívá se Svěrčinová.

Omezení možnosti být evidován na úřadu práce a pobírat dávky se zásadně dotkne čerstvých absolventů. Pro ně totiž bude také platit podmínka, že dávky může pobírat jen ten, kdo v posledních třech letech odpracoval alespoň 12 měsíců. A sice v takových pracovních poměrech, které zakládají účast na sociálním pojištění. Co to tedy znamená? Pokud bude student pracovat na brigádách na základě dohody o pracovní činnosti, bude všechno v pořádku. Je to totiž takový pracovní poměr, který zakládá účast, tj. odvádí se z něj zdravotní a sociální pojištění. Pokud by byl ale zaměstnán na dohodu o provedení práce, pak se mu odpracovaná doba do oněch 12 měsíců nezapočítá. "Nicméně když přijde absolvent a nebude mít odpracovaných 12 měsíců, bude v evidenci spadat do skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým je úřad práce povinen věnovat zvýšenou péči," říká Vladimír Hrubý. Co ovšem znamená zvýšená péče blíže nevysvětlil. 

Přísné podmínky, ale více peněz

Jak už bylo řečeno, nárok na podporu v nezaměstnanosti má každý, kdo odpracoval v uplynulých třech letech alespoň 12 měsíců. V platnosti dále zůstává podmínka obsažená v současném zákoně, že nesmí pobírat starobní důchod. Potom bude výše podpory jako doposud v prvních třech měsících 50 % předchozího příjmu a další tři měsíce se zvýší o 5 % proti současné úpravě, tedy na 45 %. Pokud by se uchazeč účastnil rekvalifikačního kurzu, bude po celou dobu rekvalifikace dostávat podporu ve výši 60 % předchozího příjmu.

Úřady práce v květnu

K 31. 5. 2004 evidovaly úřady práce celkem 520 442 osob, což je o 14 649 osob méně než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 je počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 23 664 osob. V průběhu května bylo na úřadech práce nově zaevidováno 46 578 osob. Je to o 330 nově evidovaných uchazečů méně než v předchozím měsíci a o 4 071 více než v květnu 2003. Evidenci na úřadech práce v květnu ukončilo celkem 61 227 uchazečů. Je to o 10 412 vyřazených uchazečů méně než v předchozím měsíci a o 6 138 více než v květnu 2003. V průběhu května 2004 nastoupilo do nového zaměstnání 44 964 osob a 16 263 uchazečů bylo vyřazeno (sankční vyřazení, na vlastní žádost - odchod do důchodu, vojenská služba atd.).

Uchazečům do 50 let tedy zůstává "podpůrčí" doba 6 měsíců. Pro ty, kterým je 50 – 55 let je doba pobírání dávek stanovena na 9 měsíců a pro ještě starší, tedy nad 55 let, je to celý rok. K tomu Vladimír Hrubý dodává: "Chceme tak usnadnit starším lidem hledání nového zaměstnání. Ve většině případů mají totiž mnohem horší podmínky než lidé mladší." Pro poslední dva případy ale platí, že musí navíc prokázat 25 let, resp. 30 let účasti na důchodovém pojištění (tedy placení sociálního pojištění).

Další peníze si bude moci každý k pobírané podpoře v nezaměstnanosti přivydělat. A to maximálně do výše poloviny minimální mzdy, tj. 3 350 Kč. Zároveň nesmí týdně odpracovat více než 20 hodin. "Lidé si takto zachovají určité pracovní návyky a neztratí chuť pracovat," komentuje Vladimír Hrubý. Eva Svěrčinová si ale myslí, že všichni znalí problematiky od právníků až po zprostředkovatelky se děsí možnosti přivýdělku". Podle ní se totiž může stát, že lidé sice budou oficiálně zaměstnaní na 20 hodin týdně a budou brát 3 350 Kč, ale ve skutečnosti budou načerno pracovat i vydělávat více, a přesto nadále pobírat podporu. Svatava Baďurová případné vynalézavce varuje: "Nelegální mzda se lidem nezapočítává do rozhodné částky pro výpočet důchodu, obtížné je s nízkými příjmy, případně jen oficiálně se sociálními dávkami a malým přivýdělkem, získat úvěr a především je zde značné riziko, že na podvodné chování se dříve nebo později přijde." Kromě toho, že odhalený podvodník bude muset vrátit neoprávněně čerpanou podporu v nezaměstnanosti, případně sociální dávky, a doplatit zdravotní pojištění, hrozí mu trestní stíhání pro podvod, dodává Baďurová..

Když se stará agentura

Pokud se rozhodnete najít si práci s využitím služeb pracovní agentury, má pro vás zákon dobré zprávy. Ten by totiž měl zajistit, aby člověk, který je zaměstnancem agentury a pracuje pro jinou firmu, měl zaručeny stejné podmínky jako ostatní zaměstnanci dané firmy. Podle nového zákona tedy nesmí nastat situace, aby měl ve firmě člověk, který je placený agenturou, nižší plat než "domorodý" zaměstnanec na stejné pozici. 
Nezpůsobí to agenturám problémy vzhledem k proviznímu systému jejich odměňování? Jana Horáková, ředitelka marketingu personálně-vzdělávací agentury Perspektiva říká, že "to, co je nyní zákonem upraveno, již v naší společnosti funguje." Ani v další agentuře se nového zákona nebojí. "Domnívám se, že s novým zákonem nedojde ke snížení zájmu o agentury, i když budou muset nabízet stejné podmínky. Společnost alespoň ušetří čas s výběrem uchazeče, neboť je to opravdu někdy dost časově i pracovně náročné," říká Iveta Sigmundová, personální poradkyně ze společnosti APROFES. Pokud jde o srovnávání podmínek s existujícími pracovními místy, Sigmundová doplňuje, že agenturám ještě nebylo předloženo, jak postupovat. "Je to spíše záležitostí naší aktivity a bohužel nemám ani představu, jak to bude vypadat se vzorkem z firmy. Myslím si, že to bude ještě chvíli trvat, než se všichni probudí, a pak asi začne zmatek," domnívá se Sigmundová.

Ještě aktivnější politika

Zákon poprvé řeší dětskou práci

Nový zákon upravuje  i problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Vytváří podmínky pro širší zaměstnanost zdravotně postižených, protože obsahuje povinnosti, které musí zaměstnavatelé plnit. Jde hlavně o vytváření vhodných pracovních míst pro tyto osoby, možnost provádění rehabilitace, či zaměstnávání určitého procenta handicapovaných osob. Nadále zde zůstává možnost, že zaměstnavatel, který chce vytvořit vhodné pracovní místo, může požádat o příspěvek úřad práce. Práce dětí mladších 15 let dosud není v našem právním řádu upravena. Nový zákon jim bude práci zakazovat. Děti budou moci vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost, a to na základě povolení vydaného příslušným úřadem práce. Toto povolení se vydá jen v případě, kdy půjde o zájmovou činnost dětí ve školách, ústavech sociální péče či školských zařízeních a dítě za vystoupení nedostane žádnou peněžní odměnu.

V současné době využívá stát ke snižování nezaměstnanosti běžně například rekvalifikace, veřejně prospěšné práce nebo třeba absolventská a praktikantská místa. V novém zákoně jsou definovány další nástroje. Prvním je příspěvek na dopravu zaměstnanců. Ten bude moci čerpat zaměstnavatel, jehož zaměstnanci nemají možnost dopravit se veřejnými dopravními prostředky nebo MHD do zaměstnání. Výše příspěvku může pokrýt až 50 % nákladů, které vynaloží zaměstnavatel na zabezpečení dopravy těchto zaměstnanců.

Druhým je příspěvek na zapracování. Zaměstnavatel jej může dostat, pokud přijal uchazeče o zaměstnání, jemuž úřad práce věnuje zvýšenou péči (absolventi, žena po rodičovské dovolené, zdravotně postižení apod.). Příspěvek může zaměstnavatel pobírat po dobu tří měsíců a jeho výše je stanovena až na polovinu minimální mzdy. Podle Vladimíra Hrubého budou podmínky poskytnutí těchto dvou příspěvků vždy dohodnuty konkrétním zaměstnavatelem a příslušným úřadem práce.

Třetí novinkou v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti je tzv. překlenovací příspěvek. Tento druh příspěvku může dostat člověk, který se za pomoci úřadu práce a v době, kdy zde byl evidován, stal osobou samostatně výdělečně činnou. Příspěvek bude vyplácen po dobu tří měsíců a může dosahovat až poloviny životního minima pro jednotlivce, tj. dnes 2 050 Kč. "Jedná se o příspěvek, který má sloužit k alespoň částečnému zabezpečení prostředků na běžnou denní potřebu," upřesňuje Hrubý.

 Pomůže podle vás nový zákon snížit nezaměstnanost a odhalit práci "načerno"? Dotkne se vás nějakým způsobem?