Naše drahé děťátko

V okamžiku, kdy se žena dozví o svém těhotenství, začnou v jejím (ale i partnerově) životě probíhat významné změny. Jednou z nich je mateřská dovolená, na níž žena nastupuje obvykle 6 týdnů před očekávaným termínem porodu. Její celková délka je maximálně 28 týdnů, ve výjimečných případech – jedná-li se například o svobodnou, rozvedenou či ovdovělou matku nebo vícečetný porod – 37 týdnů. Po tuto dobu pobírá takzvanou peněžitou pomoc v mateřství. Jde o dávku na principu nemocenské, která se i podobným systémem vypočítává. Denním vymezovacím základem je hrubý příjem za poslední kalendářní čtvrtletí před nástupem na mateřskou dovolenou, vydělený počtem kalendářních dnů v tomto čtvrtletí. Výše denního vymezovacího základu je ale omezena:

Konečná výše peněžité pomoci v mateřství je dána jako 0,69násobek denního vyměřovacího základu. Maximální výše peněžité pomoci v mateřství tedy může být 418,10 Kč denně, což činí měsíčně 12 544 Kč (při původním hrubém přijmu 21 tisíc a více). Peněžitou pomoc v mateřství pobírají jak zaměstnankyně, tak osoby samostatně výdělečně činné. 

Rodičovská dovolená

Na rodičovskou dovolenou, která byla dříve nazývána "další mateřskou dovolenou", může matka nastoupit po ukončení mateřské dovolené. Čerpat ji ovšem může také otec, třeba i souběžně s dobou mateřské dovolené matky, nebo ji mohou mít oba současně.
Po dobu rodičovské dovolené matka (otec) pobírá rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory. Pobírá ji rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 4 let věku, u postiženého dítěte až do sedmi let věku. Výše dávky je 1,1násobek životního minima rodiče, tedy 2 552 Kč.
Pokud si chce v současnosti matka či otec pečující o dítě přivydělat, nesmí překročit částku 3 480 Kč hrubého. Chvályhodný je návrh vlády, který umožní  přivydělávat si libovolně (je součástí reformy veřejných financí), nebude ovšem ani nadále možné zároveň dítě odložit do školky.  

Příjmy rodiny v jednotlivých fázích

1. Fáze před narozením potomka, kdy oba rodiče pracují, muž vydělává 20 a žena 15 tisíc korun měsíčně:

Příjem rodiny před narozením dítěte činí 3,83násobek životního minima rodiny.

2. Situace po narození dítěte, kdy žena je na mateřské dovolené a pobírá peněžitou pomoc v mateřství:

Příjem rodiny je 2,77násobkem jejího životního minima. V takové situaci má rodina nárok na přídavek na dítě ve výši 237 korun.

3. Žena je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek:

Příjem rodiny je 1,99násobkem jejího životního minima. I zde má rodina nárok na přídavek na dítě ve výši 237 Kč.

Pokud by celkový příjem rodiny nepřesáhl 1,6násobku jejího životního minima, měla by nárok jednak na vyšší přídavek na dítě a jednak ještě na příspěvek na bydlení a takzvaný sociální příplatek.

Zpátky do práce

Návrat rodiče do práce je doprovázen několika mýty. V první řadě je to domněnka, že po dobu rodičovské dovolené musí zaměstnavatel držet rodiči místo. Toto platí pouze po návratu do práce ihned po mateřské dovolené – to znamená po uplynutí 28 respektive 37 týdnů od jejího počátku. Pokud si matka po skončení mateřské dovolené začne vybírat dovolenou rodičovskou, musí jí zaměstnavatel sice přijmout po jejím skončení zpátky, ale neznamená to, že dostane tu samou "židli" jakou měla, než na mateřskou dovolenou odešla. Zaměstnavatel má pouze povinnost zaměstnat ženu na základě dříve podepsané pracovní smlouvy a pokud toto není možné, má se pokusit dohodnout její změnu. U mužů toto platí stoprocentně vždy, když se rozhodnou rodičovskou dovolenou vybírat.
V Zákoníku práce však není vysloveně napsáno, že i když vás zaměstnavatel zařadí na totožné pracovní místo, musí vás i odměňovat ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou dovolenou. Návrat z mateřské dovolené je však z právního hlediska stejný, jako návrat z dovolené nemocenské.
Dalším mýtem je délka, po kterou musí zaměstnavatel držet vaše místo. Je sice pravda, že rodičovský příspěvek lze pobírat až do 4 let věku dítěte, nicméně zaměstnavatel má povinnost poskytnout ženě rodičovskou dovolenou (a po jejím skončení ji znovu zaměstnat) pouze do dosažení třetího roku věku dítěte. 

Na příchod nového člena rodiny je třeba se patřičně připravit. Za předpokladu, že jste nuceni pořizovat kompletní výbavičku, připravte si pěknou hromádku peněz (viz box vpravo).
K částečnému "přilepšení" na tyto počáteční výdaje má posloužit vyplácení porodného. Jedná se o jednorázovou netestovanou dávku, to znamená, že ji dostanou všichni, kterým se dítě narodí, ve stejné výši nehledě na příjem rodičů. Výše porodného se liší pouze dle počtu narozených dětí. U jednoho dítěte je to v současné době 8 450 Kč, u dvojčat 20 280 Kč a u trojčat dokonce 50 700 Kč. Porodné je vypláceno na základě předložení rodného listu dítěte.
Ve chvíli, kdy se člověk rozhodne přivést na svět potomka, by se měl určitě zamyslet nad tím, co to pro něj vlastně bude znamenat a kolik to bude stát. Životní náklady dítěte rozhodně nejsou nízké, ovšem od rozhodnutí rozšířit populaci tento fakt asi odradí jen málokoho.   

V článku a v tabulkách byly použity informace získané studiem zákonů, návštěvami obchodních domů a zpovídáním maminek.

Jaké máte zkušenosti s pořizováním výbavy pro mimino vy? Myslíte si, že finanční podpora státu pro rodiče na "mateřské a rodičovské" je dostatečná? Měl by podle vás stát podporovat rodiny s dětmi jinak? Připojte svůj názor!