Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak neuvíznout v pasti chudoby

Jak neuvíznout v pasti chudoby
Český sociální systém je poměrně dobře zacílen na podporu 20 % nejchudších rodin, na druhou stranu však tyto rodiny v podstatě demotivuje ke snaze zvyšovat své příjmy vlastní prací. Systém daňových úlev v České republice pak pomáhá spíše bohatším rodinám.

V článku Jdeme do Evropy, nebo opačným směrem? jsme slíbili, že se budeme věnovat i druhé části nedávno zveřejněného výzkumu Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Ten se zaměřil na vliv současného českého sociálního a daňového systému na rozdělení příjmů ve společnosti. Pro analýzu byla použita statistika rodinných účtů z roku 1999, která zahrnovala více než 3000 domácností.

ISEA zkoumal šest sociálních dávek, které představují státní výdaje ve výši okolo 3 % HDP. Jde o dávky státní sociální podpory (dětské přídavky, sociální příplatek, rodičovské dávky, ostatní sociální dávky) a dávky sociálního pojištění (podpora v nezaměstnanosti a nemocenské dávky).
Tabulka č. 1 ukazuje rozdělení české společnosti podle příjmů na 10 skupin. Je z něj možné vyčíst, že příjem nejnižšího decilu je pomocí sociálních dávek zvýšen o téměř 34 % (tj. necelých 15 000 Kč ročně na hlavu), zvýšení příjmů pak postupně klesá a nejbohatší decil dostává již jen 0,8 % svého příjmu, tj. 1600 Kč ročně. Z grafu je také možné zjistit jak dobře jednotlivé dávky plní svou funkci. Velmi dobře zaměřený je sociální příplatek, který zvyšuje příjem nejchudší skupiny o 6 % a prakticky "ignoruje" ostatní decily. Podobně dobře svou roli hraje i rodičovský přídavek, naopak nejproblematičtější jsou dětské přídavky. Ty sice zvyšují příjem nejchudšího decilu o 7 %, ovšem jejich působení pokračuje i ve vyšších příjmových skupinách. To podle ISEA naznačuje neefektivní zaměření dávky.
Lze říct, že český sociální systém působí tak, jak si od něj vláda slibovala, tzn. přerozdělování je výrazně zacíleno na nejchudší skupiny obyvatelstva. Více než čtvrtina veškerých nákladů spojených s šesti zkoumanými dávkami skončí u rodin nejnižšího příjmového decilu, tři čtvrtiny výdajů pak skončí u dolní poloviny domácností podle příjmů.



Dětské přídavky Sociální příplatek Rodičovské přídavky Ostatní sociální podpora Podpora v neza- městnanosti Nemocenské dávky CELKEM Daňové úlevy
Decil 1 7,6 % 6,1 % 8,3 % 3,6 % 1,8 % 6,4 % 33,8 % 11,8 %
Decil 2 4,7 % 1,7 % 5,3 % 1,3 % 1,3 % 4,8 % 19,2 % 9,0 %
Decil 3 3,4 % 0,7 % 3,1 % 0,5 % 0,6 % 3,6 % 12,1 % 8,2 %
Decil 4 3,0 % 0,2 % 1,4 % 0,5 % 0,2 % 3,0 % 8,4 % 7,6 %
Decil 5 2,2 % 0,1 % 0,7 % 0,3 % 0,3 % 3,0 % 6,6 % 6,8 %
Decil 6 1,7 % 0,0 % 0,4 % 0,1 % 0,4 % 2,0 % 4,8 % 6,4 %
Decil 7 0,9 % 0,0 % 0,2 % 0,1 % 0,2 % 1,9 % 3,4 % 6,0 %
Decil 8 0,4 % 0,0 % 0,1 % 0,1 % 0,2 % 1,9 % 2,7 % 5,4 %
Decil 9 0,2 % 0,0 % 0,2 % 0,1 % 0,1 % 1,7 % 2,3 % 4,8 %
Decil 10 0,0 % 0,0 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 0,6 % 0,8 % 3,9 %


Past chudoby hrozí

Na druhou stranu tento systém zároveň vytváří takzvanou past chudoby. To znamená, že nejchudší rodiny jsou jen velmi málo motivovány ke zvýšení svých příjmů vlastní prací. Zvýšení příjmů o malou částku totiž často vede ke ztrátě nároku na některou sociální dávku, čímž může rodina víc ztratit než získat. Tato situace je ilustrována grafem na obrázku č. 2. pomocí "mezní sazby" snížení dávek, která měří o kolik procent se sníží vyplácené dávky při zvýšení vlastního příjmu o jednu desetinu životního minima, čili přibližně o 1000 Kč. Jestliže rodina v roce 1999 například zvýšila svůj příjem ze 160 % životního minima (17 700 Kč) na 170 % životního minima (18 800 Kč), ztratila na sociálních dávkách 920 Kč, což je 83 % z nově vydělaných příjmů. Z grafu rovněž vyplývá, že veškerý příjem čtyřčlenné rodiny až do 50 % jejího životního minima získaný z práce je okamžitě odečten od vyplácených dávek. Rodina tak vlastně platí 100% daň ze svého pracovního příjmu, proto lze od takové rodiny asi jen těžko očekávat vysoké pracovní úsilí.

Jak na rozdělení příjmů ve společnosti působí daňové úlevy je možné vyčíst opět z tabulky č. 1. Daňové úlevy zvyšují příjmy domácností v nejchudším decilu o necelých 12 %, jejich vliv pak klesá až na necelá 4 % procenta u nejbohatšího decilu. To v absolutních číslech u nejchudšího decilu znamená zvýšení příjmů o 5089 Kč. Ovšem tato částka se pak postupně zvyšuje, v devátém decilu dosahuje výše 6800 Kč a v posledním dokonce 7800 Kč. Je tedy jasné, že bohatší domácnosti mají ze systému daňových úlev větší prospěch než ty chudší.


Co s tím?

Institut pro sociální a ekonomické analýzy v závěru této práce konstatuje, že zacílení většiny sociálních programů je dobré, i když by pravděpodobně bylo možné ho ještě vylepšit. Vyřešit problém pasti chudoby však podle něj nebude jednoduché. Jedním řešením (které podle ISEA nejspíš preferuje současná česká vláda) je zvyšování minimální mzdy, které však funguje pouze na samotném extrémním okraji příjmového rozdělení a do pasti chudoby se tak mohou dostávat i rodiny s potenciálním příjmem okolo průměru celé společnosti, píše se ve zprávě institutu. Lepší variantou by pak mohlo být využití zkušeností některých států OECD, například zavést "dvoustupňový" systém životního minima. Dnes běžná úroveň životního minima by byla uplatňována jen po omezenou dobu, například 6 měsíců, a po uplynutí této lhůty by rodina přešla na nižší úroveň.
Pokud jde o daňové úlevy, ty podle odhadů ministerstva financí dosahují výše 60 miliard Kč, což je téměř dvakrát tolik než tvoří systém sociální podpory (32 miliard Kč v roce 2002). Podle ISEA by český daňový systém mohl být reformován směrem k větší stimulaci vlastní práce převedením dnešních daňových úlev ve formě odčitatelných položek na systém daňových kreditů, tedy vlastně položek odčitatelných přímo od placených daní. Tyto kredity by byly fixní pro všechny poplatníky a měly by tak větší význam pro nižší příjmové skupiny, píše se v analýze. Ta závěrem uvádí odhad OECD (z její zprávy o české ekonomice z roku 2001); podle něj by daňové výdaje v Česku mohly klesnout o 20 miliard Kč, aniž by se zmenšil prospěch, který z něj má chudší polovina domácností.



Co si o českém sociálním a daňovém systému myslíte vy? Co říkáte faktům, ke kterým došla ISEA? Jak byste vy řešili problémy, které analýza nastínila? Připojte svůj názor!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 3. 2003 11:26, philabob

To je k zamyšlení především pro Vás, zdali nebude lepší změnit přehodnotit způsob vydělávání a používání peněz.
Článek má slibný nadpis, ale ostatní je psáno právě pro 95% špatně finančně myslících lidí.

Reagovat

 

+16
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jan Ludvicek 19. 03. 2003 10:01)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 3. 2003 14:04, Josef Koumes

Jojo, je to presne tak, jak rika pan Ludvicek.

Kazdej socan basni o tom, jak 10% nejbohatsich bude transferovat cast sveho bohatstvi na 10% tech nejchudsich.

Jenze byrokrati nikdy nereknou:" ted uz je prerozdelovani postacujici, dane dostatecne vysoke".

Takze to nakonec prinejlepsim skonci tak, ze 90% nejbohatsich plati 90ti procentum nejchudsich, takze vznikne 80ti procentni prostredni vrstva, ktera plati sama sobe, s tim, ze jeste zivi giganticky byrokraticky aparat!

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

20. 3. 2003 | 12:27 | Honza

To je blbost, že vyšší nezdanitelné položky přidají bohatším. Přesněji je to blbost považovat to za argument proti. Budou jen méně okradeni, než jsou teď. Když někdo platí diferenciální daň 32% (32 Kč z každé stovky navíc...více

19. 3. 2003 | 14:04 | Josef Koumes

Jojo, je to presne tak, jak rika pan Ludvicek.
Kazdej socan basni o tom, jak 10% nejbohatsich bude transferovat cast sveho bohatstvi na 10% tech nejchudsich.
Jenze byrokrati nikdy nereknou:" ted uz je prerozdelovani...
více

19. 3. 2003 | 13:10 | Jan Ludvicek, Arkobad@Centrum.cz

Ekonom vi, ze kazde prerozdelovani vznikne jako "spolecenska potreba" prerozdelovat od bohatych smerem k chudym, ale skonci jako prerozdelovani od stredni tridy smerem ke stredni tride. Proc? Bohatych neni dost, aby se jim...více

19. 3. 2003 | 12:30

Vzato kolem a kolem zjistíme, že vlastně žádná demokracie neexistuje a nejlépe to dokumentují daně. Proč mají naše poměrné daně (v procentech z příjmu, zisku) ještě progresivní zdanění? Jedinými dvěma východisky ve vztahu...více

19. 3. 2003 | 11:26 | philabob

To je k zamyšlení především pro Vás, zdali nebude lepší změnit přehodnotit způsob vydělávání a používání peněz. Článek má slibný nadpis, ale ostatní je psáno právě pro 95% špatně finančně myslících lidí. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Užitek, Home banking, Burzovní výbory, česká spořitelna, michal wantulok, daň z příjmů, restaurace, psd2, Verizon, volební kampaň, uspořené prostředky, R/R Ratio, korunoví investoři, práva exekutora, Jan Kratochvil, NYMEX, ekonomická situace, KOPM

4C40689, C00LPAD5, 1K111111, 4C40689, 8S76068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK