Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Prošlé potraviny: pohádka o kvalitě za hubičku

Prošlé potraviny: pohádka o kvalitě za hubičku
„Nové zboží každý den, slevy až 90 procent,“ hlásá nápis nad vchodem do obchodu s levnými potravinami. Slovo „sleva“ v kombinaci s jídlem u nás funguje náramně a kilo gothaje za 40 korun či prošlá kojenecká výživa si svého zákazníka vždycky spolehlivě najdou.

Obchodům nabízejícím za nízkou cenu potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti se v Česku daří. Jejich existence budí vášně. „Přiblblé reklamy o tom, jak ceny klesají, a kvalita zůstává, jsou dle mého názoru trestuhodné. Ideálně bych nechal všechny manažery diskontních prodejen v této zemi jíst produkty, které nabízejí. Zajímalo by mne, za jak dlouho by pánové nákupčí a manažeři dostali vyrážky,“ vyjadřuje svůj názor Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu. Opačný postoj pak logicky zaujímají provozovatelé obchodů s levnými potravinami. „Domnívám se, že stále více spoluobčanů zjišťuje, že nákupy v síti našich provozoven nejsou nic podřadného či nedůstojného. Naopak lze u nás najít zboží, které se běžně v síti nenachází – exportní výrobky neodebrané zahraničním zákazníkem, výrobky krachujících firem, výrobky s kazovými etiketami – a v podstatě se jedná o plnohodnotné výrobky,“ říká Hana Havriljaková, jednatelka společnosti Levné potraviny, s. r. o.

Nabídku obchodů s levnými potravinami netvoří jen zboží s prošlou dobou minimální trvanlivosti, v sortimentu najdeme i produkty těsně před vypršením této doby. Prošlé zboží však představuje většinu nabídky, podle paní Havriljakové zhruba 60 až 70 procent sortimentu jejích provozoven. Proto se zaměříme právě na tyto potraviny. Nejprve bude nezbytné se podívat na rozdělení potravin a definovat, jaké prošlé zboží lze prodávat a jaké ne.

„Spotřebujte do“ versus „Minimální trvanlivost do“

Na obalech naprosté většiny potravin najdeme buď datum použitelnosti (DP), jemuž předcházejí slova „Spotřebujte do“, nebo datum minimální trvanlivosti (DMT), uvedené poznámkou „Minimální trvanlivost do“. „Datem použitelnosti potraviny je datum ukončující dobu, po kterou si potraviny podléhající rychle zkáze zachovávají při dodržování skladovacích podmínek své specifické vlastnosti a kriteria zdravotní nezávadnosti. Datem minimální trvanlivosti se rozumí datum vymezující minimální dobu, po kterou si potravina zachovává při dodržování skladovacích podmínek své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost,“ říká profesor Vladimír Kocourek z Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Toto rozdělení má zásadní význam, neboť prodávat potraviny s prošlým datem použitelnosti zákon o potravinách zakazuje, zatímco potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze při dodržení jistých podmínek do oběhu uvádět. Do jaké kategorie se konkrétní druh zboží řadí, určují prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách. „Obecně lze říci, že potraviny, které podléhají rychlé zkáze, vyžadují uložení při nízké teplotě, případně jsou epidemiologicky rizikové, musí mít označení DP, trvanlivější a méně rizikové pak DMT. Neplatí to ale vždy, například mražené ryby mají u nás DMT, zato na Slovensku DP),“ vysvětluje Kocourek a upozorňuje na možné rozdíly v legislativě jednotlivých zemí.

Propojeno!

Propojeno!

Kuriózní je, že zákon nestanoví pro nabízení potravin s prošlou DMT žádné časové vymezení. Teoreticky je tak lze mít na pultě až do skonání věků, nebo dokud jim nenarostou nožičky a neodejdou samy. Podle toho, co bude dřív. Existují však i potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti. „Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, konzumní brambory, některé alkoholické nápoje, pečivo k rychlé spotřebě, sůl, některé cukrovinky a sladidla a některé další výrobky, s nimiž ale běžný spotřebitel nepřijde příliš do styku,“ doplňuje Michal Spáčil, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Nároky na prodejce

Jakým normám musí vyhovovat potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti a co musí splnit jejich prodejce? „Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze prodávat, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné. Musí být zřetelně označeny jako prošlé a umístěny odděleně od ostatních potravin, přičemž označení slovem ‚sleva‘ či ‚akce‘ není dostačující,“ říká Spáčil. Například obchod společnosti Levné potraviny v pražské Veletržní ulici upozorňuje zákazníky na prošlé zboží tím, že na cedulce s cenou konkrétního druhu potraviny je černý puntík. Na stěnách obchodu pak visí na dvou místech papír vysvětlující význam tohoto symbolu. Jak si ukážeme dále, ne všechny potraviny jsou však v této prodejně řádně označeny.

Zodpovědnost za zdravotní bezvadnost potravin tedy spočívá na bedrech prodejce. V případě podezření, že mu v krámě prodali zdravotně závadné zboží, se spotřebitel může obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Jak je to ale s jakostními znaky jako chuť, vůně, křupavost, barva atp.? Pokud potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti nesplňují požadavky technických norem na jakost, není to z právního hlediska problém. „Se žluklými oříšky nebo nechutnou bonboniérou si může spotřebitel stěžovat jedině sám na sebe,“ konstatuje profesor Kocourek.

Řádně uleželá kojenecká výživa? Proč ne!

Velmi třaskavou otázku představuje prodej prošlých potravin pro tzv. zvláštní (tedy zejména dětskou a kojeneckou) výživu. „Uvádět po uplynutí doby minimální trvanlivosti do oběhu potraviny pro dětskou a kojeneckou výživu není příliš vhodné. Mohou se spíše nabízet k ‚jinému než původnímu použití‘, například pro dospělou populaci,“ vysvětluje Vladimír Kocourek a dodává, že v takovém případě musí být u potravin zřetelně uveden doporučený způsob použití. Dříve zákon zakazoval prodej prošlé dětské výživy pro původní použití, nyní to povoluje. „Zákonodárce zřejmě v poslední době usoudil, že je na rodičích, zda své dítě vědomě ohrozí prošlým výrobkem,“ konstatuje profesor Kocourek a upozorňuje, že dětský organismus je mnohem citlivější než dospělý. Aby výrobek přestal být prodáván pro svůj původní účel, musel by laboratorní rozbor nejprve prokázat, že nesplňuje speciální požadavky na složení a nutriční hodnoty dětské výživy. „Tyto požadavky jsou velmi rozsáhlé a přísné a je pravděpodobné, že by některý parametr dodržen nebyl,“ říká Kocourek.

Anketa

Kupovali byste potraviny s prošlou minimální dobou trvanlivosti?

Že se nejedná o hypotetický problém, nýbrž tvrdou realitu, dokazuje zkušenost z prodejny ve Veletržní. Výrobek Hami Mlíčko s kaší, určený pro děti od ukončeného 4. měsíce, s minimální trvanlivostí do 30. května 2011, zde bylo možné koupit v půlce září (sic!). „Jsem přesvědčen, že umožnit prodej takového výrobku je přinejmenším neetické, i když dnes už formálně nikoli nezákonné,“ má jasno profesor Kocourek. Asi jen hodně krkavčí rodič by dítě krmil něčím, co div nebylo prošlé dřív, než jeho robě vůbec přišlo na svět. V tomto případě navíc u potraviny v regálu nebyl ani symbol černého puntíku!

Pozici levných potravin podobné excesy, zdá se, nijak neohrozí a obchody budou nerušeně fungovat nadále. Zákazníků bude dostatek a jejich motivace k nákupu bude stále různorodá; od tíživé finanční situace až po falešnou představu, že vlastní tělo lze ošidit a prošlé potraviny jsou pro ně dostačující, takže proč neušetřit? Právě neustálé opájení se pohádkami o potravinách, které si zachovávají stále stejnou kvalitu, i když jsou na hraně trvanlivosti či za ní, dává celé problematice až tragikomický rozměr.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 6. 2015 9:22, pss

Naopak - je to správné. Po době, kdy stát přemýšlel za lidi, se mi nestýská. Jenomže ani po pětadvaceti letech nekterým lidem nedošlo, že jsou svéprávní a odpovědní sami za sebe. To, že někteří lidi koupí černé brambory, jen proto, že jsou laciné, to není chyba systému, ale chyba těch lidí.

Reagovat

 

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Hrrman Norman 15. 12. 2012 02:28)

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

30. 6. 2015 | 9:22 | pss

Naopak - je to správné. Po době, kdy stát přemýšlel za lidi, se mi nestýská. Jenomže ani po pětadvaceti letech nekterým lidem nedošlo, že jsou svéprávní a odpovědní sami za sebe. To, že někteří lidi koupí černé brambory,...více

15. 12. 2012 | 2:28 | Hrrman Norman

Konzumní brambory,volně sypané,se za tzv.socialismu nedávaly ani prasatům.Pokud nejsou strupovité,tak jsou poškozené mechanicky a při oloupání jsou některé pod slupkou černé.Je chyba,že se zrušily státní normy na potravina....více

18. 12. 2011 | 17:27 | Petr

Vy zas neznáte rozdíl mezi suterénem a suverénem, co? více

28. 9. 2011 | 12:51 | Fany

Sorry, měl jsem napsat kreditní, případně debetní s kontokorentem. Sypu si popel na hlavu, mám si to po sobě nejdříve přečíst a pak poslat dál ... :( Na ostatním trvám. více

28. 9. 2011 | 12:43 | Hugo

Á, suterén, které zná rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, že? více

Čtenáři také navštívili

17. 9. 2011 |  | 3 komentáře

Tomáš Karpíšek: Potravinářský průmysl nás všechny šidí

„Možná pomůže, až se pan Babiš a podobní podnikatelé rozhodnou pro nějakou dobrou věc. Až si řeknou, že je čas, aby si vylepšili jméno investicí do něčeho poctivého, tradičního a opravdu kvalitního,“ říká...

10. 9. 2011 |  | 4 komentáře

Český restauratér dobývá Ameriku. Exkluzivní rozhovor s Tomášem Karpíškem

V rozhovoru s majitelem sítě restaurací Ambiente se dozvíte, jak těžké je otevírat podnik v New Yorku, že v Americe jsou taky složitá pravidla, ale nikdo se je nepokouší obcházet, ale také proč je v Česku...

24. 8. 2011 |  | 9 komentářů

Slasti a strasti farmářských trhů. Díl prvý – slasti

„Plesá mi srdce, že Češi objevují obyčejné kvalitní věci, které chutnají, a nemusí nakupovat v supermarketech hnůj v podobě sýrů sýrového typu, párků a buřtů, které neviděly maso ani z vlaku či zeleniny,...

3. 8. 2011 |  | 46 komentářů

Proč jíme odpad a je nám to jedno?

V obchodních řetězcích se prodávají potraviny pochybné kvality. Podle řady odborníků jsme odpadkovým košem Západu. Českému spotřebiteli to ale – zdá se – nevadí. Hlavně že je to v akci…

20. 4. 2011 |  | 30 komentářů

Na farmářských trzích se loni protočila miliarda

Žijeme kultem supermarketů. Denně nakupujeme potraviny, které se dovážejí z druhého konce světa, ale český česnek se pro nás stává luxusní raritou. Proces globalizace našeho stravování vypadal nezvratně....

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

lukáš svoboda, jan punčochář, spotřebitel, rusko, pivo, neopominutelný dědic, restauratér, demokraté, walkman, aktuality, ETF fond, duben, advokát, lhůta pro vklad, dojíždění za prací

4B62926, 5P42651, 4A79470, 2K55546, 4T29869

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK